Průzkum podává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: největší problémy místa bydliště, ČR a světa; angažovanost; demokracie a mezinárodní politika; politické preference; válečný konflikt na Ukrajině; postoje k moderním československým dějinám; komunikace a zdroje informací; umělá inteligence; spokojenost s životem a školou. Aktuální výzkum porovnává výsledky s předchozími šetřeními a sleduje vývoj názorů a postojů cílové populace v čase.
Menší spokojenost se školou i vlastním životem
Mezi českými středoškoláky se zhoršilo hodnocení školy, kde studují. "Mezi studenty je významně méně těch, kteří své škole dali známku 1 nebo 2, 48 % ku 61 % v roce 2020," komentuje další ze zkoumaných oblastí ředitel vzdělávacího programu JSNS. Jako nejčastější důvod nespokojenosti se školou uvádí studenti středních škol pocit, že se zde učí něco, co poté nevyužijí v reálném životě (56 %). Ještě v roce 2017 tento důvod zmiňovalo 46 % studentů. Podstatnou roli v hodnocení hrají učitelé: často zmiňované důvody jsou, že učitelé nepodávají látku zábavně (41 %) a přistupují ke studentům arogantně (28 %).
Na otázku, co by měla škola naučit, nejčastěji uvádí finanční gramotnost (53 % studentů). Tento cíl školní výuky vybírali studenti častěji než v roce 2020, kdy jej za klíčový označilo 41 %. Rozvoji finanční gramotnosti se v nedávné době začal věnovat i vzdělávací program JSNS, a to rozšířením nabídky svých lekcí právě o toto téma.
A spokojenost s vlastním životem? "I u ní vidíme klesající trend (42 % ku 56 % v roce 2020). Stoupá zároveň podíl těch, kteří jsou na pomezí mezi spokojeností a nespokojeností," uzavírá hodnocení Strachota.
Využití umělé inteligence (AI)
Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence. Co se týká využití AI ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití. Téměř polovina všech dotázovaných (47 % studentů) se přiklání k názoru, že by AI mohla nahradit některé části výuky.
Čtěte také: Aktuální data o znečištění ovzduší
Nejčastěji studenti používají AI pro vytváření či editaci textu (51 %) a k překladům (46 %). Pouze 14 % nemá žádnou zkušenost s užitím umělé inteligence. Studenti nejčastěji používají ChatGPT (65 %) a Duolingo (57 %). Studenti jsou také rovnoměrně rozděleni v hodnocení, zda používání AI povede ke hloupnutí lidí. K souhlasu se přiklání 32 %, zatímco k nesouhlasu 33 %. Neutrální stanovisko zastává 35 %.
Největší problémy podle studentů
Mezi největší problémy obce či města, kde bydlí, řadí středoškoláci nejčastěji drogy (32 %), bezdomovectví (29 %), soužití s romskou menšinou (28 %) nebo dopravní situaci (26 %). Za největší problémy České republiky považují studenti zadluženost ČR (46 %), ekonomickou situaci (36 %), nekvalitní školství a vzdělávání (35 %) a rasismus (30 %). Zadluženost ČR uvádí mnohem méně často studenti učilišť (35 %) oproti studentům gymnázií (54 %). K nejvýraznějšímu posunu došlo v hodnocení politické reprezentace. V roce 2020 politickou reprezentaci vnímalo jako problematickou 61 % studentů, aktuálně 29 %.
V případě největších problémů světa označilo 58 % dotázaných války a konflikty, což je výrazný nárůst (o 12 procentních bodů) oproti minulé vlně šetření. I zde je patrný rozdíl mezi hodnocením problémů z pohledu studentů učilišť a gymnázií: první označují války a konflikty za největší světové problémy významně méně než studenti gymnázií (45 % ku 67 %). Z dalších světových problémů uvádí necelé dvě pětiny studentů (38 %) globální oteplování a změnu klimatu a terorismus (35 %). Vnímání změny klimatu a globálního oteplování přitom zaznamenalo výrazné snížení oproti roku 2020 (38 % ku 55 %).
Angažovanost a demokracie
Mezi studenty středních škol převládá skepse ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů v obci, kde bydlí, či v ČR. Konkrétně pouze 15 % dotázaných si myslí, že na tato řešení mohou mít nějaký vliv. Jde o velmi výrazný pokles oproti roku 2020, kdy možnosti něco změnit vlastní aktivitou věřilo 28 % studentů.
Skepse vůči možnosti ovlivnit řešení problémů v místě bydliště či ČR se promítá i do skutečného zapojení studentů do jejich řešení. Pouze desetina (11 %) se aktivně angažuje při hledání řešení těchto problémů, drtivá většina (70 %) se neangažuje. Ve srovnání s předchozím šetřením stoupá počet studentů, kteří se nezapojují a ani neplánují angažovat v budoucnu.
Čtěte také: Čína a kvalita ovzduší
Oproti posledním měřením z let 2017 a 2020 můžeme vidět jednoznačný nárůst postojů studentů ve prospěch demokratického smýšlení. V letošním roce více než polovina (52 %) deklaruje, že „demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády“. V roce 2017 s tímto názorem souhlasilo pouze 37 % dotázaných.
Válečný konflikt na Ukrajině
Většina studentů (61 %) pokládá válku v Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou mírovou situaci. Za ohrožení pro sousední státy jako Polsko nebo Slovensko považuje ruskou invazi převážná většina studentů (71 %). Za hrozbu pro Českou republiku, tedy nesousední stát, považuje konflikt v Ukrajině 36 % studentů. Polovina studentů středních škol (50 %) považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Za příliš malou ji považuje 3 % studentů, 38 % považuje pomoc za příliš velkou.
Československá historie
Současná generace studentů nahlíží na období socialismu daleko kritičtěji než jejich vrstevníci v minulosti. Život v socialismu oproti dnešní demokracii považuje za horší 75 % studentů. V roce 2012 tomu bylo pouze u 50 % studentů. Liší se ovšem hodnocení studentů podle typu školy. Pouze 5 % gymnazistů v letošním roce uvádí, že život za socialismu byl ve srovnání s dnešní dobou lepší. Ze středních odborných učilišť tento názor sdílí až 21 % studentů.
Studenti nejčastěji čerpají informace o období československého socialismu ze školní výuky (59 %). Dále se informace nejčastěji dozví od svých rodičů (46 %) a prarodičů (42 %). Více než polovina studentů (54 %) se chce o socialismu dozvědět více.
Zdroje informací a komunikace
Ať jde o jakékoli téma, celkově se studenti necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Dokonce zde můžeme vidět pokles oproti roku 2020, kdy informovanost udávalo 55 %. U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť.
Čtěte také: Nejvíce zastoupený plyn v atmosféře
Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Vidíme ovšem rapidní pokles (o 14 proc. bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.
Co se týče důvěry médiím, je veřejnoprávní televize mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích (57 % často a 31 % občas), důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.
Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více jak polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).
Politické preference
U středoškoláků by v hypotetických volbách zvítězila Česká pirátská strana (22 %). Na druhém místě by se umístilo hnutí ANO 2011 (20 %) a těsně za ním ODS (19 %). Na čtvrtém místě by se nacházelo STAN (13 %). Poslední stranou, která by v tomto modelu hypotetických voleb přesáhla hranici 5 % je TOP 09. Oproti roku 2020 vzrostla podpora hnutí ANO (o 12 procentních bodů) a ODS (o 6 p. b.). Naopak pokles podpory vidíme u Pirátů (z 30 % na 22 %), STAN (z 24 % na 13 %) a TOP 09 (z 24 % na 8 %).
Je zde zároveň poměrně velká skupina mladých voličů, které aktuálně neoslovuje žádná strana. V kontextu všech dotázaných studentů tvoří tato skupina dvě pětiny. Tento podíl významně stoupl i oproti minulému šetření z roku 2020, tehdy se jednalo o 28 %.
Podvádění ve školách
Nová studie, kterou vypracovali vědci na dvou kalifornských univerzitách, ukázala, že studenti, kteří na škole tolerují podvody, se tak budou s vyšší pravděpodobností chovat i během své kariéry.
Výsledky ukázaly, že studenti, kteří byli více tolerantní vůči podvádění ve třídě, projevovali vyšší míru tolerance také vůči neetickému chování v práci. Ještě zajímavější informace vyplynuly z toho, které typy studentů jsou ochotné podvádět.
Výsledky ukázaly, že studenti orientovaní spíše skupinově, jimž vědci říkají kolektivisté, jsou vůči podvádění otevřenější než studenti-individualisté. Podle profesora Brodowského kolektivisté upřednostňují vztahy ve skupinách a jejich udržování, proto je pro ně přijatelnější smířit se s neetickým chováním.
Nerovnosti ve vzdělávání
Audit za rok 2019 upozorňuje na to, že struktura vzdělávacího systému nenabízí znevýhodněným žákům stejné šance na úspěch jako jejich vrstevníkům z příznivějšího rodinného zázemí. Školní úspěch je silně ovlivněn vzděláním rodičů, místem narození žáka a také finanční situací rodiny. Rozdíly mezi regiony přetrvávají.
tags: #nejvíce #ohrožení #pracující #studenti #průzkum
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]