Nemoci způsobené znečištěným ovzduším: Tichý zabiják

Nevidíme ho, a přece s každým nádechem zkracuje náš život, ničí naše zdraví a nakonec nás může i zabít. Řeč je o znečištění ovzduší toxickými látkami a drobnými prachovými částicemi, jež mají v našem prostředí na svědomí zejména automobily, uhelné elektrárny a domácí kotle na tuhá paliva.

Počet jeho obětí je neobyčejný. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře v důsledku dýchání znečištěného vzduchu každý rok víc než sedm milionů lidí: to je víc, než mají na svědomí kupříkladu tuberkulóza, malárie a HIV dohromady.

Znečištění se netýká zdaleka jen průmyslových měst v rychle se rozvíjejících ekonomikách, jako jsou Peking či Dillí. Se špinavým vzduchem má kvůli nadměrnému množství aut či uhelným elektrárnám chronický problém i Evropa. V roce 2012 na následky znečištění ovzduší v Evropské unii zemřelo skoro půl milionu lidí. Jen pro srovnání - teroristické útoky zabily ve stejném roce v zemích tehdejší sedmadvacítky sedmnáct osob.

Také Česká republika porušuje limity znečištění dlouhodobě a umírá na něj až jedenáct tisíc lidí ročně. Většinu předčasných úmrtí způsobují choroby, které si se vzduchem zamořeným oxidy dusíku, mikroskopickým prachem či rtutí nejčastěji spojujeme: rakovina a další nemoci plic, infarkt či mrtvice.

Od devadesátých let minulého století, kdy vědci na rizika špinavého vzduchu začali upozorňovat, však přibývá důkazů o tom, že mají neviditelní zabijáci v našem ovzduší na svědomí i celou řadu dalších poruch, chorob a postižení.

Čtěte také: Nemoci z povolání a zdraví

Vliv znečištěného vzduchu na kognitivní funkce

Znečištěný vzduch poškozuje na základě nejnovějších výzkumů mozek a snižuje naši inteligenci. Podle výsledků studie publikované letos v časopise americké Akademie věd dosahují lidé vystavení špatnému ovzduší v jazykových a matematických testech o tolik horších výsledků, jako by ztratili rok vzdělání. Pokud vystavení špatným podmínkám trvá, důsledky se rok od roku zhoršují.

Příčinou tohoto hloupnutí jsou prokazatelně právě toxické látky ve vzduchu: pronikají do mozku, zaviňují oxidační stres, napadají nervy a způsobují záněty.

Dermatologické problémy

Obyvatelé znečištěných měst nemusí být jen hloupější, nýbrž i ošklivější. Naznačuje to řada výzkumů týkajících se souvislosti mezi špinavým vzduchem a stárnutím kůže. Stárnutí pokožky spojené s vráskami a nevzhlednými skvrnami mají na svědomí nejen prachové částice, ale i oxidy dusíku.

Zánětlivé vlastnosti mikroprachu mohou dále vést k rozvoji různých druhů ekzémů či kopřivky a dalších kožních chorob.

Diabetes a znečištěné ovzduší

Diabetem trpí v České republice obrovské množství lidí - víc než osm set tisíc - a každým rokem jich zhruba deset tisíc přibývá. Na vině může být kromě špatné životosprávy a nedostatku pohybu právě znečištěné ovzduší. Vztah mezi vdechováním drobných prachových částic a rozvojem cukrovky dokázala před dvěma lety dlouhodobá studie provedená ve Spojených státech na vzorku téměř dvou milionů pacientů. Mikroprach podle ní také zvyšuje riziko, že onemocnění skončí předčasnou smrtí.

Čtěte také: Právní aspekty HPV v ČR

Dopad na děti

Vědci se shodují, že vůbec nejhorší důsledky nemá ovzduší pro dospělé, nýbrž pro děti. Nebezpečné úrovni toxických látek ve vzduchu je podle Světové zdravotnické organizace vystaveno až 90 % všech dětí. Nízká váha při porodu přitom zvyšuje riziko úmrtí ještě v kojeneckém věku, četnost syndromu náhlého úmrtí a dalších poruch. Následky si takto poškozený člověk může nést celý život.

Asi 7 miliard lidí, tedy více než 95 procent celé lidské populace, dýchá vzduch, který obsahuje problematické látky. A zhruba 60 procent lidí žije v oblastech, kde vzduch nesplňuje ani ta nejzákladnější zdravotní kritéria.

To jsou závěry studie o stavu globálního ovzduší State of Global Air 2018, kterou každoročně zveřejňuje institut Health Effects Institute (HEI). Znečištěný vzduch se přitom projevuje na lidském zdraví a má na svědomí množství životů.

Odborníci HEI tvrdí, že znečištěný vzduch je významnou příčinou více než 6 milionů předčasných úmrtí ročně. Obvykle jde o oběti mozkových mrtvic, infarktů, nádorů plic a chronické obstrukční plicní nemoci.

Co můžeme dělat?

Podle Tanushree Gangulyové z chicagského Institutu energetické politiky však lidé mohou udělat řadu věcí. A první z nich je pochopit, že vzduch není znečištěný jen tehdy, když vypadá jako smog. Mezi nejnebezpečnější patří jemné pevné částice. Nejmenší z nich - známé jako PM 2,5, protože mají průměr menší než 2,5 mikrometru - se mohou dostat hluboko do lidských plic a vznikají většinou při spalování paliv.

Čtěte také: Nemoci z Povolání v ČR

Krátkodobé vystavení znečištěnému vzduchu může vyvolat astmatické záchvaty a zvýšit riziko infarktu a mrtvice, zejména u starších lidí nebo lidí se zdravotními problémy.

June Kunugiová, regionální ředitelka UNICEF pro východní Asii, uvedla, že znečištěný vzduch ohrožuje růst, poškozuje plíce a ovlivňuje kognitivní schopnosti dětí.

Kvalitu ovzduší nyní sleduje více než 6000 měst ve 117 zemích a mnoho mobilních aplikací pro předpověď počasí obsahuje informace o kvalitě ovzduší. Aby lidé snáze pochopili úroveň kvality ovzduší, zavedlo mnoho zemí index kvality ovzduší neboli AQI - číselnou stupnici, kde vyšší čísla znamenají horší vzduch.

Různé země však mají různé normy kvality ovzduší. To znamená, že země počítají hodnoty AQI odlišně a čísla nejsou vzájemně srovnatelná.

Opatření a prevence

Cílem sledování kvality ovzduší je omezit kontakt s ovzduším, když se jeho kvalita zhorší, tím, že zůstanete uvnitř nebo budete nosit roušku. Lidé by si ale také měli být vědomí rizika znečištění vzduchu v místnostech.

Čističky vzduchu mohou pomoci snížit znečištění vnitřního ovzduší, ale mají svá omezení. Fungují tak, že nasávají vzduch z místnosti, protlačují ho přes filtr, který zachycuje znečišťující látky, a pak ho vracejí zpět do oběhu.

Vědci z univerzity v britském Lancasteru nyní zveřejnili nový výzkum, který ukazuje, že lidé žijící v takto znečištěných oblastech mají v tělech nadměrné množství drobných toxických částic, které způsobují poškození buněk, tkání a srdce. Částice složené z nečistot a kovů, které produkují auta nebo průmysl, mohou být jednou z klíčových příčin mnoha závažných civilizačních chorob.

Zjistili, že lidé žijící ve znečištěných oblastech, zvlášť ve velkých městech, mají v tělech mnohonásobně víc zmíněných toxických částic než obyvatelé venkova. Tento problém se přitom týká i malých dětí. Vědci zjistili, že k poškození srdeční tkáně v důsledku znečištěného vzduchu došlo dokonce i u tříletého dítěte. Znečištění tak podle vědců může být příčinou zvýšeného rizika chorob srdce i dalších orgánů.

Podle všeho navíc existuje spojitost mezi znečištěním a řadou dalších nemocí, jako je cukrovka, nebo s porodními komplikacemi a nechtěnými potraty.

Světová zdravotnická organizace (WHO) před časem varovala, že pouhé dýchání špinavého vzduchu má každoročně za následek zhruba sedm milionů úmrtí (z toho asi půl milionu v zemích Evropské unie) a komplikuje život většiny lidstva na Zemi. Přes devadesát procent světové populace totiž dnes dýchá toxický vzduch.

Mark Miller, expert na kardiovaskulární choroby z univerzity v Edinburghu, v deníku The Guardian poznamenal: „Potřebujeme snížit emise, snížit počet aut na silnicích a přesvědčit lidi, že mají na krátké vzdálenosti chodit pěšky nebo používat jízdní kola.“

Pokud si člověk pro svůj kondiční běh zvolí trasu kolem rušné silnice v době dopravní špičky, prokazuje svému zdraví medvědí službu. Činí-li tak opakovaně, zadělává si totiž na astma, respirační infekce, poškození funkce plic, na demenci či onemocnění srdce a cév. To vše jsou choroby, jejichž riziko se zvyšuje s tím, jak moc znečištěný vzduch člověk dýchá.

Problematické je podle odborníků především dlouhodobé vdechování drobných prachových částic. Ty se do vzduchu dostávají například při průmyslové činnosti, přesunu stavebních hmot, z intenzivní automobilové i letecké dopravy nebo při rozsáhlých lesních požárech a erozi, které nepřímo souvisí se změnou klimatu.

Jemné částice PM2,5 jsou přibližně 30× tenčí než lidský vlas. Snadno tak při nádechu proniknou do plicní tkáně, kde přispívají k rozvoji vážných zdravotních problémů. Zdraví škodlivé je zejména dlouhodobé vdechování těchto jemných částic. Kromě zvýšeného rizika respiračních infekcí mohou být polétavé částice spolupříčinou astmatu, chronické obstrukční choroby nebo při vyšších koncentracích a delší expozici také rakoviny plic.

Děti, jejichž matky v době těhotenství dýchaly znečištěný vzduch, se mohou rodit s nízkou porodní váhou a později se u nich může projevit ADHD nebo autismus. U starších lidí zase častěji hrozí nemoci srdce nebo různé formy demence.

Studie zkoumající zdraví žen žijících v blízkosti dálnic odhalila, že tyto ženy častěji onemocní rakovinou prsu.

Lékaři proto doporučují vybírat si pro fyzickou aktivitu místo a čas, v nichž je znečištění vzduchu minimální. Jako prevence pomůže také zdravá strava, vyhýbání se prašným prostorům zejména při fyzické aktivitě a vynechání kouření.

Zvýšené povědomí o problémech duševního zdraví vedlo lidi k hledání jejich příčiny. Psychické poruchy jsou totiž víc než pouhý stav mysli. K udržení naší mysli šťastné a zdravé přispívají různé faktory. Jedním z nich je i kvalita vzduch, který dýcháme.

Škodlivé částice a látky znečišťující ovzduší se vdechnutím dostávají do plic a do naší krve a tím následně i do mozku, kde může napáchat značné škody v podobě nervového zánětu, poškození nervového systému nebo poruchy hormonálního sytému. Každý nádech znečištěného vzduchu postupně narušuje chemickou rovnováhu v mozku a zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jako jsou deprese, bipolární porucha nebo alzheimerova choroba.

Špatná kvalita vzduchu může drasticky změnit náš život. Může vést k některým zásadním změnám životního stylu, a tím ovlivnit naše duševní i fyzické zdraví současně. Vezměme si příklad koronaviru. V době, kdy byla epidemie na vrcholu, lidé často nevycházeli ze svých domů, protože se obávali nákazy nemocí COVID-19.

Znečišťující látky, jako je oxid dusičitý, často způsobují narušení spánkového vzorce člověka. To může také způsobit poruchy dýchání nebo nízký obsah kyslíku v krvi, což vede k neklidu.

Pokud jsou však znečišťující látky velmi škodlivé a osoba žije v oblasti poblíž továrny nebo rušné silnice, může se duševní a fyzické zdraví zhoršit rychleji. Dopad znečištění ovzduší se také liší podle věkové skupiny.

Většinu času během pracovního dne trávíme uvnitř budov, které jsou zdrojem těkavých organických látek a chemikálií z nábytku a stavebních materiálů. Pokud máte domov nebo práci u silnice či továrny nebo vám do oken často letí cigaretový kouř z ulice, je vhodné kvalitu vzduchu upravit, abyste si nezadělali na problémy. Pro tyto účely jsou nejvhodnějším řešením čističky vzduchu s vyměnitelným filtrem.

Znečištění ovzduší nemusí vykazovat zjevné nebo okamžité účinky, ale postupně napomáhá zhoršování fyzického a duševního zdraví člověka.

Globální dopad znečištění ovzduší

V roce 2008 mohla podle předchozí bilance WHO špatná kvalita vzduchu za smrt 3,2 milionu lidí. Data z aktuální zprávy jsou nicméně podle WHO varovná. „Rizika spojená se znečištěním ovzduší jsou větší, než se dříve uvažovalo, zvláště pokud jde o onemocnění srdce a mozkovou mrtvici,“ uvedla ředitelka sekce veřejného zdraví WHO Maria Neiraová.

Nejhůř je na tom jihovýchodní Asie, WHO volá po záchranných plánech. Častými oběťmi znečištění ovzduší jsou chudé ženy, děti a staří lidé, kteří tráví hodně času doma, kde dýchají kouř a saze unikající z kamen a sporáků na uhlí a dřevo, poznamenala zástupkyně Neiraové Flavia Bustreová. Nejpostiženějšími částmi světa jsou podle zprávy WHO jihovýchodní Asie a západní oblasti Tichomoří, kde předloni kvůli znečištěnému ovzduší zemřelo asi 5,9 milionu lidí. Většinu tamních obětí (3,3 milionu) má přitom na svědomí znečištěný vzduch v obydlích.

K nejčastějším onemocněním vyvolaným dýcháním znečištěného vzduchu venku či doma patří záněty dýchacích cest, choroby srdce, mozkové mrtvice a nádorová onemocnění, především plic.

Vlády a samosprávy by podle organizace měly co nejrychleji přijít s nápady, jak omezit produkci plynů znečišťujících vzduch venku a v obydlích. To by mohlo vést k záchraně milionů životů, zdůraznila WHO.

Velké znečištění ovzduší je často důsledkem špatných postupů a praxe v dopravě, energetice, likvidaci odpadů, průmyslu a některých dalších sektorech. „Zdravější strategie také budou z dlouhodobé perspektivy ekonomicky přínosné vzhledem k úsporám, ke kterým dojde ve zdravotnictví,“ uvedl podle webu organizace její koordinátor pro veřejné zdraví Carlos Dora.

Ženevské sídlo WHO ještě letos zveřejní instrukce ke kvalitě vzduchu z pohledu používaného paliva v domácnostech.

tags: #nemoci #znečištěný #vzduch

Oblíbené příspěvky:

• Německé emise a statistiky
• Stochov a životní prostředí
• Penziony a školy v přírodě: Recenze
• Nástroje ochrany přírody
• Systémy motivace občanů