Nenacionální ohrožení: Význam a kontext


01.12.2025

Krizovým řízením se dle zákona o krizovém řízení rozumí souhrn činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací. Řešení krizové situace vyžaduje vyhlášení některého z krizových stavů a následně i výrazný zásah do práv a svobod dotčených obyvatel (např. §6 zákona č.

Krizové stavy

Krizové stavy jsou stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

  • Stav nebezpečí: Vyhlašuje hejtman kraje, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není-li toto ohrožení možno odvrátit běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému, nebo subjektů kritické infrastruktury. Stav nebezpečí může hejtman vyhlásit pro území kraje nebo jeho část na dobu maximálně 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády (zákon č.
  • Nouzový stav: Vyhlašuje vláda, není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí. Vyhlašuje jej pro určité území na dobu maximálně 30 dnů. Tato doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší (ústavní zákon č.
  • Stav ohrožení státu: Vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy (ústavní zákon č.
  • Válečný stav: Se vyhlašuje pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zákon č.

Krizový plán

Krizový plán je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho účelem je vytvořit podmínky pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení pro orgány krizového řízení a další dotčené subjekty. Krizový plán zpracovávají ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, kraje, obce s rozšířenou působností a další, jimž to ukládá krizový zákon (např.

Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, pro které je stav nebezpečí vyhlášen.

Typy krizových situací

Typy krizových situací lze rozdělit dle příčiny vzniku a to na krizové situace zaviněné člověkem (antropogenní) nebo krizové situace způsobené přírodními vlivy (naturogenní). Technogenní - způsobené provozními haváriemi nebo haváriemi spojenými s infrastrukturou - například úniky chemických či radioaktivních látek nebo závažné havárie v dopravě. Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Povinnosti fyzických osob v době krizového stavu

Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna zejm. strpět omezení vyplývající z krizových opatření, vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, nebo poskytnout požadované věcné prostředky. Za stavu nebezpečí je hejtman oprávněn nařídit např.

Krizové řízení na úrovni obcí a podniků

Starosta obce za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán. Za krizového stavu nelze starostu nahradit ani místostarostou v povinnostech dané zákonem o krizovém řízení.

Pokud jste podnikatel a byli jste osloveni, že plníte úkoly z krizového plánu kraje, jste povinen zpracovat plán krizové připravenosti, ve kterém bude upravena příprava vaší firmy k řešení úkolů stanovených v krizovém plánu kraje a popsán způsob zajištění vlastního fungování firmy při konkrétní krizové situaci.

Ochrana kulturních památek v případě ohrožení

V případě ohrožení nebo poškození nemovité či movité kulturní památky nebo i národní kulturní památky bez ohledu na to, zda k ohrožení či poškození došlo v důsledku činnosti jejího vlastníka nebo např. působením přírodních sil (povodeň, požár způsobený bleskem atp.), má vlastník této kulturní památky tento závadný stav bezodkladně oznámit orgánu památkové péče. Současně má možnost požádat o rozhodnutí o odstranění závady.

V této věci je povinen jednat vlastník kulturní památky nebo národní kulturní památky.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Postup při zjištění ohrožení nebo poškození kulturní památky:

  1. Podejte písemné sdělení o stavu dané památky, rovněž můžete výslovně požádat o vydání rozhodnutí o odstranění závady.
  2. V případě ohrožení kulturní památky se obraťte na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, u národních kulturních památek na krajský úřad. Místně příslušný je úřad podle místa, kde se nachází nemovitá kulturní památka. Místně příslušný je úřad podle sídla či bydliště vlastníka movité kulturní památky. Místní příslušnost úřadu ve správních řízeních týkajících se movité kulturní památky, která je příslušenstvím nemovité kulturní památky (i národní kulturní památky), je určena místem, kde se nachází tato nemovitá památka.
  3. K žádosti přiložte doklad prokazující vlastnictví národní kulturní památky, není-li národní kulturní památka evidována v katastru nemovitostí, popř. Doklad prokazující vlastnictví k dané věci, jde-li o věc movitou nebo stavbu, která není evidována v katastru nemovitostí. Doklad může být nahrazen čestným prohlášením.

Předepsané formuláře nejsou stanoveny. Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Další účastníci postupu nejsou stanoveni. Další činnosti nejsou stanoveny. Podání lze učinit elektronicky.

V některých případech lze jen konstatovat ohrožení nebo poškození národní kulturní památky, aniž by tento stav bylo nezbytné nebo technicky možné řešit.

Řádným opravným prostředkem je odvolání, které se podává na krajském úřadě, který ve věci rozhodnutí vydal.

Čtěte také: Pracovní rizika

Ukrajinská krize a mezinárodní bezpečnost

Důležitý rozměr rusko-ukrajinského konfliktu je jeho odraz na mezinárodní scéně. Současná situace na Ukrajině jasně ukazuje, že již neexistuje optimistická vize míru založená na procesu budování národní a státní identity. Doposud nebyly podniknuty kroky k obraně Krymu. Jakékoliv pokusy nebo myšlenky byly potlačeny na samém začátku konfliktu, když tehdejší zastupující prezident Oleh Turčynov 12. března 2014 připustil, že Ukrajina se nebude zapojovat do konfliktu na Krymu.

Anexe Krymu destabilizovala celý správní systém a systém vnitřní bezpečnosti. Nová forma hrozby, kterou je hybridní konflikt Ukrajiny s Ruskou federací a jenž dosud neměl žádné rysy regulérní války, poukázala na potřebu ověřit schopnost států reagovat na nebezpečí. Týká se to především akcí vlád, účinnosti obranných systémů a mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečnosti. V tomto případě je zásadní vidět současnou situaci na Ukrajině optikou vojenských i nevojenských výzev. Jsou primárně spojeny se zapojením nestátních aktérů do provokace konfliktu uvnitř státu.

Současná situace politiky EU je dána i situací Severní Makedonie a Albánie a jejich mnohaletým úsilím o připojení k evropskému společenství, které bylo dosud odmítáno, přestože obě země splnily mnohé z podmínek pro přistoupení. To ukazuje na nestabilitu při provádění vnější politiky ze strany Evropské unie a ukazuje tak její slabost v souvislosti s novými hrozbami.

Rozvíjející se konflikt na území Ukrajiny měl také dopad na Spojené státy. Příkladem takových aktivit je především nárůst počtu vojáků na východním křídle NATO. Hlavním účelem těchto akcí bylo ukázat Ruské federaci, že Aliance zůstává solidární s pobaltskými státy. Předpokládalo se, že tato forma demonstrace nepovede k eskalaci ukrajinského konfliktu do jiných zemí a umožní tak členům NATO reorganizovat a vytvořit novou obrannou strategii v případě ruské agrese.

Je důležité, aby zejména některé středoevropské země, tj. Polsko, Česko, Maďarsko, Srbsko a Slovensko, zohledňovaly hrozby vyplývající z činnosti Ruské federace. Mohou to být různé typy asymetrických ohrožení, které mají potenciál ovlivnit vnitřní situaci nebo dvoustranné vztahy mezi státy.

Varování obyvatelstva a doporučení v případě ohrožení

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech.

Jak se chovat při varování:

  1. OKAMŽITĚ SE UKRYJTE: Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově.
  2. ZAVŘETE DVEŘE A OKNA: Když jste v budově, zavřete dveře a okna. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů.
  3. ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI: Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie. Tyto informace jsou sdělovány i obecním rozhlasem, popř.

Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné události a nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr.

Ochrana před biologickými a chemickými zbraněmi

Biologické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu (bakterie, viry, toxiny) do ovzduší nebo uzavřených prostor nebo vypouštěním hmyzu (vši, blechy, mouchy, klíšťata) nebo infikováním vody, potravin, vzduchu, předmětů. Smysly člověka je biologické zamoření nezjistitelné.

Chemické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu, v kapalném a plynném skupenství. Působí na organismus mnohostranně.

Ochrana:

K ochraně dýchacích cest použijeme navlhčenou roušku (složený kapesník, ručník, utěrka) přiložením na nos a ústa. Oči chraňte brýlemi - lyžařskými, plaveckými či motoristickými, ale větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Povrch těla chraňte kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Při návratu ze zamořeného prostředí do bytu odložte v předsíni veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a zavažte jej.

tags: #nenacionalni #ohrozeni #vyznam #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]