New York a problematika odpadu: Co je třeba vědět

14.03.2026

Ze světových měst vyprodukuje nejvíce odpadků New York, na druhém místě je Mexico City a za ním Tokio. Množství odpadků se samozřejmě podepisuje i na kvalitě života. Nejhůře jsou na tom města, která zažívají rychlý průmyslový a populační boom. V Bombaji a Jakartě množství odpadu ani nelze spočítat, jelikož jej obyvatelé ze zvyku vyhazují do moře.

Recyklovat kovy, papír, plastické hmoty a sklo je v New Yorku daleko dražší než prostě poslat všechen odpad na skládku nebo do spalovny. A to ani v případě, že by se obyvatelé města znovu naučili vracet použité obaly k novému využití. S touto informací přišla analýza Nezávislého rozpočtového úřadu města New Yorku (IBO).

Náklady na recyklaci vs. skládkování

Tvrzení IBO vychází z detailního porovnání nákladů, které odbor veřejné hygieny vynaložil na odstranění jedné tuny odpadu. Porovnávaly se varianty, kdy se odpad vyváží na skládku a kdy se roztřídí a znovu využije. Druhá studie zkoumala, nakolik by se zvedla cena za zneškodnění městského odpadu, kdyby New York omezil svůj systém separovaného sběru.

"Zkoumáme teď ta čísla a lidé vědí, že se tím chceme zabývat", říká Douglas M. Turetsky, tiskový mluvčí IBO. "Chceme nabídnout lidem možnost vybrat si z nezávislých informací." Podle IBO utratila radnice za rok 2003 o 35 milionů dolarů více než v roce předchozím, kdy se likvidace odpadů prováděla běžným způsobem. Podobná zpráva v minulém roce vyvolala silné kontroverze a zastánci recyklování ji odsoudili jako nepoužitelnou.

Recyklace odpadů v New Yorku je dlouhodobě citlivou záležitostí, která vyvolává vždy vášnivé debaty. V minulosti však ochránci životního prostředí argumentovali tím, že separovaný sběr například papíru nebo umělých hmot nechrání jen lesy a přírodní zdroje, ale je také finačně efektivní. Tento argument měl přesvědčit městskou radu a primátora Michaela R. Bloomberga, aby znovu spustil program vybírání skleněných obalů, který byl přerušen v roce 2002 v rámci úsporných opatření.

Čtěte také: Funkční odpadkové koše: Inspirace New York

Ochránci životního prostředí poukazovali na to, že omezení recyklace bude stát město více peněz za likvidaci odpadů, což potvrdila kontrolní zpráva z minulého roku. Nová studie IBO zjistila, že v roce 2002, kdy obyvatelé města třídili kolem 20 % domovního odpadu, zaplatilo město za tunu odvezeného materiálu od 34 do 48 dolarů více za separovaný sběr, než když všechen odpad směřoval na skládky nebo do spaloven. Vyšší náklady jdou především na úkor dopravy, neboť odpadové vozy musejí jezdit na stejná místa vícekrát pro různý materiál.

Fresh Kills: Od skládky k parku

Do Fresh Kills na západě Staten Islandu se svážely odpadky z New Yorku pět desítek let. Dříve největší skládka světa je dnes přírodním parkem plným rostlin a zvířat. Experti se teď snaží, aby se uměle vzniklý ekosystém zachoval i do budoucna. Úřady skládku zřídily v roce 1948 jako hlavní úložiště odpadu pro rostoucí metropoli. Během let se z Fresh Kills stala největší skládka na Zemi rozkládající se na ploše téměř devíti čtverečních kilometrů.

Po jejím uzavření v roce 2001 došlo za krátkou dobu k přeměně na bující ekosystém. „Opravdu mnoho volně žijících živočichů se sem začalo vracet a žít v tomto travnatém prostředí. Pro nás je to zajímavé sledovat, protože nejde o původní ekosystém,“ uvedla vedoucí sekce vědy a rozvoje parku Cait Fieldová.

Oblast u průlivu Arthur Kill byla původně přílivovými mokřady. Po navršení odpadků, zejména papíru, došlo k vytvoření umělých kopců a zároveň zpevnění celého podloží. Déšť zde pak vytváří zcela nové vodní nádrže, které přispívají k rozvíjení místní fauny a flory.

Park se stal domovem řady druhů zvířat.„Máme zde asi osm hnízd, kde se úspěšně usídlil orlovec říční. Loví ryby v místních potocích. Letos tu máme také asi 45 párů strnadce pustinného, což jsme opravdu nečekali, protože jejich výskyt je poměrně vzácný. V zimě tu jsou i poštolky a můžete dokonce vidět sovici sněžnou. Máme tu i hodně savců,“ uvedla Fieldová.

Čtěte také: Bezdotykové koše New York: Detaily

Jméno Fresh Kills nepochází z angličtiny a nemá tak mít žádný negativní podtext. Název Kill má původ v holandštině ve slově pro proud nebo vodní kanál. I tak ale místo tragicky dostálo svému volnému překladu, když se jen několik měsíců po uzavření muselo znovu otevřít, aby zde bezpečnostní složky mohly po 11. září roztřídit trosky Světového obchodního centra, včetně ostatků obětí, říká redaktor ČT Oliver Jahn.

I přes pohnutou minulost celý ekosystém prosperuje. Aby se zachoval i pro budoucí generace, pracuje na místě řada vědeckých týmů, které živočichy a stav jejich prostředí monitorují. Šestnáct let po poslední dovážce odpadu do Fresh Kills připomíná dlouholetý účel místa jen občasná výpusť pro sběr methanu. Toho se tam díky rozkladu pod povrchem vyprodukuje každoročně za 12 milionů dolarů.

Technologické novinky a systémy třídění

V New Yorku jsme narazili na technologickou novinku: systém košů na třídění odpadu se scannerem, který umí rozlišit nejčastější typy odpadu a podle toho určí, kam je vyhodit. Narazili jsme také na koše na třídění, které shromažďovaly společně různé typy recyklovatelných obalů a odpadů.

Jde o nádoby určené na multikomoditní sběr odpadu, kam se v podstatě hází vše kromě směsného odpadu! Oblast Fresh Kills nedaleko New Yorku bývala dlouhá léta největší skládkou na světě. Město zde ale více než pět let buduje obří park.

Solární elektrárna ve Fresh Kills

O revitalizaci Fresh Kills se začalo mluvit už v roce 2001, kdy byla skládka oficiálně uzavřena. O sedm let později byl odstartován dlouhodobý projekt obnovy, který počítá se vznikem parku, jehož součástí budou restaurace, vodní kanály, cyklostezky nebo také místa vyhrazená ornitologům.

Čtěte také: Ekonomika třídění odpadu v New Yorku

Starosta New Yorku Michael Bloomberg oznámil, že kromě parku vznikne v oblasti také solární elektrárna. Její výkon odhaduje na 10 megawattů, což by prý mělo stačit k napájení až dvou tisícovek domácností. Z celkové rozlohy parku 2200 akrů (asi 8,9 kilometrů čtverečních) zabere solární elektrárna 47 akrů. Soukromá firma SunEdison na dvou místech postaví 30 až 35 tisíc vysoce výkonných solárních panelů. Pokud nedojde v projektu k zásadním změnám, práce na elektrárně začnou v roce 2015.

Systémy třídění odpadu v zahraničí

Systémů třídění odpadu je vícero - například v České republice máme tzv. integrovaný odpadový systém, který umožňuje třídit do barevných kontejnerů obalové i neobalové složky odpadu. Do kontejneru na papír tak můžeme třídit společně noviny, časopisy, krabice i papírové sáčky.

V některých státech naopak mají tzv. duální systém třídění odpadu, při kterém probíhá třídění separovaně - neobalové a obalové odpady jsou tříděny zvlášť (takový systém funguje například v Německu).

Pokud holdujeme cestování po Evropě, určitě nám nějaké ty třídicí návyky neunikly. Například ve Francii se právě zde můžeme setkat se speciální třídicí nádobou na odpad, která umožňuje oddělený sběr skla, plastů a směsného odpadu.

Třídit odpad bychom měli vždy a všude - i na cestách. V ČR máme mobilní aplikaci Kamtřídit.cz, která nám ukazuje na mapě nejbližší kontejnery na třídění, sběrná místa v okolí můžeme pomoci přidávat.

Ve větších městech, jako je Řím, najdeme obyčejně větší i menší kontejnery, které jsou určeny pro společné třídění plastového a kovového odpadu. Papír a sklo se v Římě sbírají také do příslušných kontejnerů, ty na sklo bývají podobně jako u nás označeny zeleně, ale pravidlem to být nemusí!

Za rok 2022 poslal díky třídění do recyklačního procesu průměrně na hlavu každý Ital 42,6 kg skla. V Česku jsme za uplynulý rok průměrně vytřídili na obyvatele 15,2 kg skla. Je také třeba brát v potaz, že ČR má 10,51 milionu obyvatel, kdežto Itálie 58,6 milionu a dle počtu obyvatel je třetí nejlidnatější zemí EU.

Co se týče třídění skla, v Itálii by se do nádob na jeho sběr neměla na rozdíl od ČR třídit víčka (kovová ani plastová) a sklenice by se před tříděním měly vymývat. Ale stejně jako u nás platí, že do skla nikdy netřídíme keramiku, porcelán ani zrcadla.

Třídění v Chorvatsku

Oblíbenou destinací u moře, kam se hojně vydávají čeští turisté v létě, je Chorvatsko. I tam se samosebou třídí odpad! Záleží na tom, kde zrovna jsme - v přímořských letoviscích bývá turistická zkušenost s tříděním odpadu individuální a velmi se různí. V ubytovacích zařízeních soukromého typu bývají koše či pytle na třídění odpadu standardem.

V Chorvatsku najdeme jak žluté kontejnery na plasty, tak žlutě značené multikomoditní kontejnery, kam lze třídit společně plasty i kovy. Systém se i zde liší místo od místa - některé obce umožňují třídění odpadu pouze rezidentům a kontejnery na třídění jsou dostupné pouze na speciální kartu.

Už několik let v Chorvatsku také funguje systém vratných zálohovaných PET láhví a plechovek. Obaly, které lze vracet do zpětného odběru, poznáme podle označení „povratna naknada“, a jde především o lahve od vod, minerálek a plechovek od sycených nápojů. Tyto obaly se vykupují za 7 eurocentů.

Třídění v Peru

V Peru najdeme na ulici ve větších městech dostupné koše na různé typy tříděného odpadu. Většina kontejnerů a košů je tu vybavena kromě španělských také anglickými nápisy, a tak není těžké zjistit, co kam patří. Orientovat se jen a pouze dle barev kontejnerů ovšem není nejlepším řešením - barevné značení mají nastaveno jinak, než jak jsme zvyklí u nás. Například na plasty můžeme najít kontejnery bílé barvy. Obecně se plasty třídí zvlášť a na některých místech je shromažďují v kovových klecích, které mají tvar láhve. Pro třídění kontaminovaného odpadu, jako jsou roušky a rukavice, používají speciální kontejnery.