Ochrana přírody a stavební zákon v judikatuře

Článek se zabývá interpretací a aplikací zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), ve vztahu ke stavebnímu zákonu a dalším souvisejícím předpisům. Analyzuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a dalších soudů, které se týkají kácení dřevin, ochrany krajinného rázu, účasti veřejnosti ve správních řízeních a dalších relevantních otázek.

Účast veřejnosti ve stavebních řízeních

Podle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (tj. ve znění účinném od 1. 1. 2018), spolkům, jejichž předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny, náleží postavení účastníka řízení o umístění stavby vedeného podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jestliže v něm má být vydáno povolení ke kácení dřevin (podle § 8 odst. 6 zákona o ochraně přírody a krajiny) nebo výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů (podle § 56 odst. 6).

Nicméně, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2023, čj., i když stavební úřad do výrokové části svého rozhodnutí zahrnuje výrok o povolení kácení dřevin nebo výjimky ze zákazu u zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů, neznamená to, že by vedl řízení dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Stavební úřad totiž v těchto otázkách rozhoduje na základě závazného stanoviska orgánu ochrany přírody, jenž provádí „řízení“ a posouzení, zda jsou splněny podmínky podle § 8 a § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, čj. 30 A 59/2022-87, žalobu zamítl s tím, že k omezení účastenství ekologických spolků v řízení dle stavebního zákona došlo přijetím novely zákona č. 225/2017 Sb. Konstatoval, že možnost ekologických spolků stát se účastníkem řízení se novelou pouze zúžila, nebyla zcela vyloučena. I nadále mohou být ekologické spolky v postavení účastníka řízení vedených dle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Doručování veřejnou vyhláškou představuje formu uvědomění účastníků řízení o skutečnostech, které by jim byly jinak sděleny přímým doručením písemnosti. Nelze proto tímto způsobem nahrazovat postup předvídaný v § 70 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a mít jej za informaci toho kterého občanského sdružení, dobrovolného sboru či aktivu občanů o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné tímto zákonem.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

I. Okolnost, že při realizaci stavby připadá v úvahu kácení dřevin, již sama o sobě zakládá možnost účastenství občanských sdružení podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v řízení o povolení stavby, neboť kácením dřevin nepochybně může být dotčen zájem na jejich ochraně.

II. Smyslem a účelem účasti občanských sdružení podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve stavebních řízeních není blokace, zdržování a protahování realizace stavebního záměru procesními obstrukcemi, nýbrž to, aby kvalifikovaně, tj. odbornými argumenty z oblasti ochrany životního prostředí, urbanismu apod., hájila dotčené (veřejné) zájmy ochrany přírody a krajiny v konkurenci jiných veřejných zájmů a zájmů soukromých.

Kácení dřevin

Podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 8 odst. 4 téhož zákona povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.

Není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, je nezbytné postupovat podle § 8 odst. 1 citovaného zákona a vyžádat si povolení příslušného orgánu ochrany přírody.

Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 26.09.2025, č.j., konstatoval, že žalobkyně pochybila, když kácení neoznámila ani si nevyžádala povolení.

Čtěte také: Co říká 69 odst. 2 písm. c zákona o odpadech?

Ochrana krajinného rázu

Souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody k umisťování nebo povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz (§ 12 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je rozhodnutím vydávaným ve správním řízení vedeném tímto orgánem z vlastního podnětu, z podnětu jiného správního orgánu nebo na návrh účastníka řízení.

Udělení souhlasu či nesouhlasu dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny s umístěním stavby, která by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz (§ 12 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), se musí dít ve formě rozhodnutí správního orgánu.

Ochrana přírody v evropsky významných lokalitách (EVL)

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 02.12.2025, č.j., řešil spor o povolení těžby dřeva v chráněné lokalitě. Soud za klíčové považoval posouzení, zda zamýšlená těžba v objemu 1 000 m3 v EVL Východní Krušnohoří byla „záměrem“ ve smyslu § 45h odst. 1 ZOPK.

Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody ke schválení lesního hospodářského plánu (LHP) podle § 4 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1 téhož zákona, má platnost a účinky pouze pro proces schvalování tohoto plánu jako celku. Existence schváleného LHP nezbavuje orgán ochrany přírody povinnosti vydat v navazujícím řízení o souhlasu s konkrétní těžbou (§ 45c odst. 2 téhož zákona) nové samostatné a odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1 ZOPK.

Další rozhodnutí a právní věty

• Původ zvláště chráněného živočicha (zde: orel skalní) z odchovu v zajetí [§ 3 odst. 1 písm. d) a § 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny] je prokázán, pokud jedinec, který má být vzat do evidence, je potomkem legálně chovaných rodičů.
• Lipové stromořadí, přestože je součástí živé přírody, je tedy dílem lidských rukou obdobně jako ovocné sady či živé ploty a má obdobně jako tyto porosty svou životnost, byť ji lze počítat na více lidských generací.
• Důvodem pro zákaz činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody ve smyslu § 66 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, může být dlouhodobý živelný odběr vody z vodního toku pro provoz malé vodní elektrárny.

Čtěte také: § 16 odst. 1 písm. g) zákona o odpadech – výklad

tags: #nss #92 #odst #2 #stavební #zákon

Oblíbené příspěvky:

• Specifikace pro OZE v ČR
• Využití obnovitelných zdrojů
• Ohrožení perly Jadranu
• Obecné ohrožení a špatně zabrzděné vozidlo
• Odhalení tajemství lenochoda