Obchodovatelné emise: Prezentace

Systémy pro obchodování s emisemi jsou tržním mechanismem, který je založen na principu, že znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli platit. Tyto platby motivují elektrárny a další provozy ke snižování vlastních emisí a zároveň lze získané prostředky alespoň částečně využít k napravení způsobených škod. Ekonomové tento princip nazývají tzv. internalizací externalit (zde je externalitou vypouštění skleníkových plynů, jimiž znečišťovatelé dosud zatěžovali přírodu a celou společnost, aniž by za to museli zaplatit). Právě existence externalit, které se v modelu ideálního trhu nevyskytují, vede k neférovému zvýhodnění znečišťovatelů.

EU ETS byl spuštěn Evropskou unií v roce 2005 jako první velký systém pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (a do začátku roku 2021, kdy začal fungovat národní ETS v Číně, byl největším systémem svého druhu na světě). Souhrnně pokrývá přibližně 36 % emisí skleníkových plynů v EU1. Elektrárny a průmyslové závody vypouštějící skleníkové plyny dnes musí prokázat, že mají na tyto emise povolenky v příslušném rozsahu. Každý rok vydává EU určité množství těchto povolenek, přičemž toto množství (tzv. emisní strop) se v průběhu let rovnoměrně snižuje - v souladu s emisními cíli EU. Množství povolenek nabízených v dalších letech (tj. maximální množství povolených emisí) EU postupně snižuje.

Elektrárny a další provozy zapojené do systému si povolenky nakupují v aukci (nebo je mohou obdržet zdarma, viz dále) a následně s nimi volně obchodují na burze. Zároveň možnost volného obchodování s povolenkami zaručuje, že ke snižování emisí dochází nejdříve ve firmách, kde je realizace nejlevnější. K redukování množství emisí však přesto dochází, neboť emisní strop Evropská unie postupně snižuje. Méně povolenek v oběhu rovněž znamená, že jejich cena roste.

Od doby zavedení systému byla v některých letech cena povolenek velice nízká, často jako důsledek oslabení ekonomiky (např. při propadu ekonomické produkce během finanční krize v letech 2008-2009 nebo na počátku koronavirové pandemie v roce 2020, ale i v období 2013-2017 kvůli přebytku povolenek). V roce 2020 se za tunu CO2 průměrně platilo 25 €, na začátku roku 2023 pak cena evropské povolenky v důsledku vysoké poptávky překonala hodnotu 100 €. Kromě toho zahrnuje 371 provozovatelů letadel v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).

V letech 2013-2020 bylo bezplatně přiděleno cca 43 % povolenek, především pro emisně intenzivní průmyslová odvětví. Zbylých 57 % bylo určeno k vydražení (množství skutečně vydražených povolenek však bylo nižší). Bezplatné emisní povolenky jsou určeny takovým odvětvím hospodářství, ve kterých by bylo snadné přesunout výrobu do zemí, kde nejsou emise skleníkových plynů omezovány. Při důsledném uplatnění dražby povolenek by tak mohlo docházet k odlivu výrobních závodů z EU a navýšení emisí v jiných zemích. Aby bylo dosaženo emisních cílů, které si EU stanovila pro roky 2020 a 2030, docházelo od roku 2013 k rovnoměrnému snižování maximálního množství povolenek.

Čtěte také: Fungování emisních limitů

Kromě toho od 1. 1. 2019 množství alokovaných povolenek ovlivňuje ještě mechanismus tzv. Rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR), který má za cíl regulovat množství povolenek v oběhu. Je-li jich v oběhu nadbytek (tj. některé byly vydraženy, ale nebyly spotřebovány), pak část z nově alokovaných povolenek místo do dražby míří do MSR. Při nedostatku povolenek v oběhu se naopak část povolenek z MSR přesouvá do dražby. Tento mechanismus byl zaveden, protože kvůli hospodářské krizi v letech 2008-2009 byla produkce skleníkových plynů v následující dekádě nižší, než se původně předpokládalo. V důsledku toho trpěl systém EU ETS nadbytkem povolenek v oběhu, což tlačilo jejich cenu dolů. Díky tomuto mechanismu se do konce roku 2022 v MSR nashromáždily přes 3 miliardy povolenek, což je více, než kolik v současnosti představují dvě roční alokace.

Výnosy z dražby většiny povolenek plynou jednak do rozpočtů členských států - tato část může být od roku 2024 využívána už pouze pro účely spojené s ochranou klimatu (dosud takto stačilo využívat 50 % prostředků získaných z dražby). V roce 2021 vynaložily členské státy na klimatické a energetické účely v průměru 76 %, a to především na energii z obnovitelných zdrojů a udržitelnou dopravu. Od roku 2021 je pak část z výnosů dražeb určena rovněž pro Modernizační fond a Inovační fond.

Fungování EU ETS je rozděleno do několika fází. První fáze od roku 2005 byla především testovací a jejím účelem bylo ověřit fungování celého systému a získat spolehlivá data o emisích jednotlivých zařízení. V navazujících fázích docházelo k rozšiřování o další sektory (např. letecké dopravy v rámci EHP) a k úpravě stropu emisních povolenek v souladu s emisními cíli EU. V návaznosti na vyšší klimatické ambice EU došlo v roce 2023 v rámci balíčku Fit for 55 k dalším úprávám stávajícího systému. Zrychluje phase-out povolenek alokovaných zdarma (ty úplně skončí v roce 2034). Vznikne nový systém obchodování s emisními povolenkami pro sektor silniční dopravy a sektor budov (tzv. EU ETS 2) od roku 2027. Vznikne Sociální klimatický fond, z jehož prostředků budou podporovány zranitelné skupiny obyvatel (například nízkopříjmové domácnosti) a malé a střední podniky, pro které dekarbonizace představuje největší výzvu. Fond bude financován výnosy z prodeje povolenek v tomto systému.

EU ETS je tržní mechanismus, tj. rozhodování o emisích skleníkových plynů je z velké části ponecháno na samotných producentech. Elektrárny a další zařízení se podle aktuální ceny rozhodují, zda nakoupí emisní povolenky, nebo investují do snížení vlastních emisí. Finanční prostředky získané z dražeb povolenek je možné využít k podpoře inovací a k účelům spojeným s ochranou klimatu a rozvojem energetiky. Dobře nastavené ETS systémy umožňují propojování s dalšími zeměmi (např. EU ETS je dnes propojen s obdobným systémem ve Švýcarsku a v budoucnu by měl být napojen i na nově vznikající britský systém).

Během počátečních fází EU ETS nebyla k dispozici přesná data o skutečných emisích jednotlivých provozů, v některých případech tak mohl daný provoz zdarma obdržet více povolenek, než kolik potřeboval (a přebytek následně se ziskem prodat). Budoucí ceny povolenek jsou nepředvídatelné, což elektrárnám a průmyslovým závodům, které jsou do systému zahrnuty, komplikuje dlouhodobé plánování.

Čtěte také: Vše o emisních normách

V reakci na nízkou cenu povolenek po finanční krizi v letech 2008-2009, která byla způsobena přebytkem povolenek v systému, zavedla EU tzv. Rezervu tržní stability (viz výše). Jinou možností, jak bránit přílišným výkyvům ceny, je stanovit minimální a maximální cenu povolenek. V letech 2009-2013 byly celkové ověřené emise nižší než množství alokovaných povolenek, které mohla zařízení uplatňovat také v následujících letech. K problému s nadměrnou alokací přispěla i možnost využívat mezinárodní kredity podle Kjótského protokolu namísto emisních povolenek, proto došlo v následujících letech k propadu ceny evropských emisních povolenek. Odstranění části povolenek ze systému vedlo k opětovné stabilizaci cen.

Od svého spuštění se EU ETS stal inspirací pro mnoho dalších států a regionů ve světě. Obdobné systémy se dnes používají například v Číně (v některých městech ETS funguje od roku 2013, celonárodní systém byl spuštěn v roce 2021 a dnes je největším ETS na světě zahrnujícím zhruba 30 % čínských emisí). Některé státy zpoplatňují emise skleníkových plynů pomocí tzv. uhlíkové daně (carbon tax), která je dalším efektivním tržním mechanismem pro snížení emisí a může vhodně doplňovat ETS zahrnutím jiných sektorů (např. dopravy).

Akciový trh v ČR

Akciový trh je částí kapitálového trhu, kde se obchodují (veřejně obchodovatelné) akcie. Na akciovém trhu (často se používá pojmenování burza) mohou společnosti získávat kapitál úpisem/prodejem svých akcií a následně jejich akcie mohou být mezi investory obchodovány. Díky úpisu nových akcií společnost získá nové peněžní prostředky k rychlejšímu růstu a rozvoji společnosti a nové menšinové akcionáře/vlastníky společnosti.

Akciové trhy se v jednotlivých zemích liší svými podmínkami, a to včetně nastavení optimálních parametrů pro vstup na takový trh. Hlavní trh na Burze cenných papírů Praha (BCPP) je nastaven především pro středně velké a velké společnosti. Pražská burza je tak efektivním místem pro úpis akcií minimálně ve výši 500 mil. Kč a celkové tržní kapitalizaci 2 mld. Kč. Takové parametry jsou pro řadu společností nedostupné, a proto Burza cenných papírů Praha otevřela v roce 2018 trh START pro menší či střední společnosti, které chtějí získat finanční zdroje v řádech desítek miliónů korun.

Na Burze cenných papírů Praha je tedy aktuálně možné využít k úpisu akcií tří trhů. Především se jedná o trh STANDARD a PRIME a menší trh určený pro malé a střední podniky (SMEs) nazývaný START.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

START Market

START je trhem pro menší inovativní společnosti s minimální hodnotou 25 mil. Kč, které chtějí získat nový kapitál, anebo společnosti, jejichž majitelé chtějí částečně nebo zcela ze stávajícího podnikání vystoupit a kapitalizovat tak svoji dosavadní činnost. Výhodou trhu START oproti jiným obdobným trhům v Evropě jsou minimální náklady na straně emitenta. Cena nového kapitálu se tak stává konkurenceschopnou vůči jakékoliv jiné formě financování nebo exitu.

• 25 mil. Kč ≤ celková hodnota ≤ 2 mld. Kč.
• Zjednodušený prospekt, české účetní standardy, nezávislá analýza.
• Flexibilní možnost opakovaného úpisu.

STANDARD Market a trh PRIME

STANDARD Market je trh určený pro obchodování velkých a prestižních emisí akcií českých i zahraničních společností. Na trhu STANDARD mohou být přijaty emise splňující buď náročnější zákonné podmínky oficiálního trhu s cennými papíry, nebo pouze zákonné podmínky regulovaného trhu. BCPP rovněž umožňuje přijetí akcií bez souhlasu emitenta, a to, pokud jsou již obchodovány na jiném regulovaném trhu v rámci EU.

PRIME Market je trh určený pro obchodování největších a nejprestižnějších emisí akcií českých i zahraničních společností. Na PRIME Market mohou být přijaty emise buď splňující náročnější zákonné podmínky oficiálního trhu s cennými papíry, nebo pouze zákonné podmínky regulovaného trhu.

Společnosti musí splňovat mimo jiné následující zákonná kritéria: Tržní kapitalizace emise 1 000 000 EUR. Část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost (tzv.

Kdy využít akciový trh v ČR?

Na rozdíl od bankovního úvěru nemusí společnost získané peníze z prodeje akcií vracet. Prodej akcií je proto vhodný pro financování podnikatelských aktivit ve všech fázích vývoje společnosti včetně počáteční fáze, kdy společnost ještě nemá dostatečné zisky, ze kterých by mohla peníze vracet.

Hlavní charakteristikou prodeje akcií a získaného vlastního kapitálu je jeho vyšší riziko pro investory ve srovnání s dluhem. Investoři proto požadují větší odměnu, a náklady vlastního kapitálu (peněžních prostředků) jsou tak pro společnost vyšší. Optimální je proto pro společnost kombinace vlastních zdrojů a dluhu. Poskytovatelé dluhu navíc obvykle nejsou ochotni akceptovat všechna rizika a požadují částečné zapojení vlastních peněz společnosti. Obdobně jako funguje hypotéka na bydlení, která nekryje 100 % nákladů a prvních 10-20 % musí dlužník zaplatit ze svých úspor.

Společnosti navyšují vlastní kapitál pomocí prodeje (úpisu) akcií:

• Pro získání peněžních prostředků na další růst a rozvoj (určité růstové aktivity nelze financovat dluhem, ale pouze ekvitou / vlastními zdroji).
• Pro akvizici konkurence nebo pro integraci společností v rámci odvětví.
• Pro zvýšení úvěrových limitů nebo naopak snížení bankovního zadlužení.

Co očekává investor?

• Podíl na zisku společnosti ve formě dividendy.
• Růst hodnoty akcií / svého podílu.

Společnost pro vstup na trh START musí splňovat následující podmínky:

• Být akciovou (a. s.) nebo evropskou (SE) společností.
• Mít sídlo v České republice.
• Mít audit za poslední 2-3 roky nebo za dobu své existence.
• Vést účetnictví podle českých účetních standardů.
• Nabídnout dostatečný podíl společnosti, tak aby se tvořila likvidita(ideálně 25-50 mil.

Kolik bude obchodní společnost vstup na BCPP stát?

Odhad na modelovém příkladu, kdy společnost chce upsat akcie ve výši 50 mil. Kč.

Jak vstoupit na akciový trh?

Celý proces emise akcií je relativně náročný, a proto je žádoucí využít služeb zkušených poradců. Nejprve si vyberete manažera emise / hlavního poradce, který bude Vaším hlavním partnerem v průběhu prvního uvedení na burzu (IPO). Hlavní poradce vás provede celým procesem a bude dohlížet na všechny potřebné úkony. Především vám pomůže společně s týmem právníků a analytiků s přípravou tzv.

Jak vstoupit na burzovní trh START?

Vstup na trh START je výrazně rychlejší a jednodušší oproti vstupu na hlavní trhy STANDARD a PRIME, přesto se délka procesu může vysoce lišit dle připravenosti dané společnosti.

Společnost může využít financování přes burzu opakovaně, přičemž v dalších kolech financování bude proces jednodušší a mnohem kratší díky zkušenostem s prvním prodejem akcií (úpisem). Připravené dokumenty z prvního úpisu je dále možné z větší části využít pro další úpis akcií.

S koordinací celé transakce společnosti pomůže hlavní poradce, který poskytne asistenci během celého procesu. Vstup na burzovní trh START obvykle trvá 6-12 měsíců v závislosti na připravenosti společnosti.

Druhy akcií

• Kmenové (základní) akcie

  Běžné akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva. Zahrnují základní právo podílet se na hlasování při valné hromadě (rozhodování) a právo na výplatu dividendy (podílu na zisku).

• Prioritní (přednostní) akcie

  Akcie prioritní umožňují přednostní výplatu dividendy (podílu na zisku) oproti běžným kmenovým akciím.

Kam dál? Koho oslovit?

Nejprve si vyberete hlavního poradce / manažera emise, který bude Vaším hlavním partnerem v průběhu prvního uvedení na burzu (IPO). S čím vám manažer emise pomůže:

• Provede vás celým procesem a dohlédne na všechny potřebné úkony.
• Společně s týmem právníků a analytiků zajistí přípravu prospektu.
• S vytvořením nabídkových materiálů.
• S představením Vaší nabídky investorům během tzv. roadshow.

Externí tým poradců pro úspěšné uvedení na burzu je řízen ve spolupráci s manažerem emise a typicky se skládá z následujících členů:

• Hlavní poradce / manažer emise
• Právní poradce
• Analytik

Výhody využití poradenské společnosti:

Přesto, že celý proces je možný dokončit bez asistence třetí strany (poradenské společnosti ), v realitě je velice málo firem, které mají vlastní kapacitu to tak udělat. Velká většina firem nezaměstnává lidi se zkušenostmi se vstupem na akciové trhy a firmám se finančně nevyplatí zaměstnávat lidi, kteří budou mít na starosti jenom vstup na akciový trh.

Právní předpisy a regulace trhu s akciemi

• Základním právním předpisem upravujícím podmínky vydání (emise) akcií je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
• Základním právním předpisem upravujícím akciové společnosti je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
• Základním předpisem upravujícím podmínky podnikání na kapitálovém trhu je zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
• Základním předpisem, podle kterého se řídí povinnost vyhotovení prospektu emise cenného papíru je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14.

tags: #obchodovatelne #emise #prezentace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o odpadech na Skládce Křovice
• Likvidace nebezpečného odpadu Pelhřimov
• Chov Agamy Vousaté
• Přírodopis 9: Ekologie
• Odpadové hospodářství a autobaterie