Poutní cesty jsou významnou součástí kulturního dědictví České republiky a jsou jedním z typických krajinotvorných prvků. Tyto cesty mají svou historickou, architektonickou a také duchovní hodnotou.
Drobné sakrální památky, které se podél poutních cest nacházejí, dotvářejí krajinu k dokonalosti a hlídají okraje poutních cest. Můžeme sem zařadit kříže, Boží muka, kapličky či sousoší. Můžeme sem zařadit i obrazy s církevní tématikou v kostelech a kaplích.
Drobné sakrální památky jsou rozesety po krajině, v obcích, v lesích nebo také při cestách. Je důležité si uvědomit, že tyto drobné stavby a objekty doplňovaly naši krajinu a tvořily její součást. Ve své době měly tyto církevní stavby svůj význam a mnohdy skrývaly i svá tajemství, každý z nich má svůj vlastní příběh proč vznikl.
V období baroka dochází k rozmachu svatých poutí. K těmto stavbám vedly poutníci a účastníci poutí. Krajinou mezi jednotlivými chrámy vznikala zastavení, místa pro modlitbu a připomenutí si smyslu cesty.
Na konci 18. století docházelo i k demolicím kostelů a kaplí. Obvykle spočíval v jejich přestavbě či náhradou nově postavených na původním místě. Především jsou tyto objekty, ale ovlivněny potřebami jednotlivců.
Čtěte také: Důl Michal: Záchrana kulturního dědictví
Významy poutních míst se obrušují. Během 19. století se sakrální krajiny postupně stává krajina polosakrální a profánní a zájem o drobné sakrální památky upadá. Tato vlna nezájmu a ničení trvala v podstatě až do roku 1989.
Mariánský kult se začal plně vyvíjet až v průběhu 4. století. Tehdy se začaly stavět první kostely a vznikají první svátky zasvěcené panně Marii. Rozkvět mariánské úcty se datuje do raného středověku.
Panna Maria a mariánský kult se staly symbolem lidové víry a poutní místa se stala velmi oblíbenými. Vedle ustálené tradice, vznikly čtyři velké mariánské svátky.
Nejstarší uctívané obrazy pochází pravděpodobně od sv. Lukáše, tzv. svatolukášské obrazy. Častým motivem byla Panna Maria a další světci. Charakteristický vzhled milostným obrazům často dodávaly tzv. votivní dary - prosby o pomoc.
V současnosti se poutní místa opět stávají cílem mnoha lidí. Poutě jsou určitou náhražkou za skutečné.
Čtěte také: Ochrana Přírody: Obnova
V českých zemích vznikají poutní místa ve 12. a 13. století. V našich zemích došlo k rozvoji poutnictví hlavně na přelomu 17. a 18. století. Katolická církev poutě naopak doporučuje a schvaluje.
Poutnictví přinášelo hospodářský rozkvět míst, která byla cílem poutí a pomohlo ke vzniku poutních cest jako takových.
Spolek Cesta Česka se věnuje zřizování poutních stezek, propagaci putování a organizaci mimoškolních aktivit pro děti a mládež. Cílem spolku je rozšířit povědomí o existenci poutních cest tohoto typu a možnosti putování po naší zemi.
Poutní cesty jsou vyznačeny originálními tabulkami Klubu českých turistů.
Do soutěže je možné zaslat snímky na libovolné téma putování z míst, kudy vedou trasy poutních cest.
Čtěte také: AOPK ČR a ekologická obnova
tags: #obnova #poutnich #cest #dopad #na #životní