Ochrana přírody: Výhody a nevýhody

Česká republika je bohatá na přírodně cenná území či památky, zejména ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Chráněná území definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, přičemž pojem zvláště chráněná území (ZCHÚ) charakterizuje jako přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná a kategorizuje je podle jejich významu a rozlohy.

Všechny v zákoně uvedené kategorie (ale i další způsoby ochrany přírody, např. prostřednictvím Natury 2000, biosférických rezervací, ptačích oblastí) jsou významné nejen z hlediska ochrany přírody, ale i z hlediska atraktivity regionů či území, ve kterých se nacházejí.

Společným cílem vyspělých zemí je zavést tzv. udržitelný způsob rozvoje, tj. takový rozvoj, který by uspokojil potřeby současnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.

V roce 1992 byl na konferenci o životním prostředí v Rio de Janeiro přijat dokument OSN Agenda 21 (A21) jako nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni v praxi. Podle A 21 patří mezi základní principy udržitelného rozvoje dlouhodobé propojení oblastí ekonomické, sociální a environmentální a hlavním cílem je vyvážený rozvoj těchto tří pilířů.

Jinými slovy jde o nastolení souladu mezi hospodářským vývojem a ochranou přírody, přírodních zdrojů a životního prostředí. Ochrana životního prostředí v rámci zásad udržitelného rozvoje je sledována na základě Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Význam chráněných území z mezinárodního hlediska a jejich podpora

Vyspělé země světa si svého přírodního bohatství váží a neustále se snaží hledat argumenty pro jeho ochranu. Důkazem toho je i existence mnoha mezinárodních institucí, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají.

V dubnu 2010 vydal Světový fond divočiny (World Wide Fund for Nature - WWF) za podpory nadace PanParks knihu Argumenty pro chráněná území: jejich mnohonásobné výhody a využití. Jako hlavní výhody chráněných území uvádí:

• Klimatická kontrola: chráněné oblasti jsou zásobárnou 47 mil. tun uhlíku a aktivně jej vstřebávají ze vzduchu.
• Snižování pravděpodobnosti živelných pohrom: chráněné mangrovníky, útesy, lesy a luhy chrání lidská sídla před bouřemi, sesuvy půdy, záplavami a dokonce i před tsunami.
• Snižování chudoby: chráněná území brání drancování přírodních zdrojů. Také poskytují vysoké finanční výnosy z turismu.
• Kulturní dědictví: chráněná území střeží mnoho pro lidskou společnost významných přírodních a kulturních památek.

Tyto a další argumenty jsou výsledkem desetileté mezinárodní spolupráce institucí, jako jsou Světová banka (World Bank - WB), Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation - WHO), Mezinárodní unie na ochranu přírody (International Union for Conservation of Nature -IUCN), Společnost na ochranu planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (Wildlife Conservation Society - WCS), Program OSN pro rozvoj (UN Development Program) a Nadace PAN Parks (Pan Parks Foundation).

V České republice se problematikou nastavení procesu, který by vedl k harmonizaci využívání přírodních zdrojů, směřování investic a ke zvyšování potenciálu uspokojování lidských potřeb současných i budoucích generací v rámci udržitelného rozvoje, zabývá dokument Strategie udržitelného rozvoje České republiky, schválený Vládou ČR v roce 2004.

Priorita týkající se ochrany a zlepšení životního prostředí, stanovená Národním rozvojovým plánem České republiky na léta 2007-2013, je prováděna prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Přínos chráněných území k udržitelnému rozvoji regionu - poznatky ze Šumavy

V současnosti se často setkáváme s argumentem, že ochrana přírody je na úkor obyvatelstva či na úkor rozvoje regionů. Na příkladu Šumavy lze doložit, že Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (dále Správa) je v administrativně poměrně složitě strukturovaném regionu naopak jakýmsi integrujícím subjektem a zároveň významným aktérem regionálního rozvoje.

Kromě toho, že je největším místním zaměstnavatelem (60 % zaměstnanců žije na území NP), je také jedním z nejvýznamnějších investorů. Od roku 2005 Správa investovala přes 140 mil. Kč do oprav cest, údržby a obnovy majetku včetně návštěvnické infrastruktury, revitalizace říčních systémů a rybích přechodů a přes 30 mil. Kč vyplatila jiným subjektům v rámci újmy za ztížené hospodaření.

Správa je rovněž úspěšným žadatelem o podporu projektů z dotačních zdrojů. Přestože se rok od roku zvyšuje podíl mimorozpočtových zdrojů, stále tvoří jen malou část jejího celkového rozpočtu. V programovém období 2000-2006 začala Správa čerpat finanční prostředky z programu Phare a Interreg III.

V plánovacím období 2007-2013 realizuje s podporou programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko (Cíl 3) ve spolupráci s Národním parkem Bavorský les (NPBW) projekty Výzkum ekologie rysa ostrovida a srnce obecného v horském ekosystému a Využití prostoru netopýrů a vývoj monitorovacího systému. V rámci této spolupráce proběhla i úspěšná akce Malíři na Šumavě (DF PPS ČR - Bavorsko).

V roce 2009 získala Správa z tohoto programu podporu tří projektů. Byl vybudován další úsek plánované cyklostezky z Gerlovy Hutě na Srní, a to od Vysokých Lávek na Velký Bor, rozběhla se realizace projektu Rozšíření služeb a návštěvnické infrastruktury - podařilo se získat peníze na výstavbu Areálu lesních her, obnovu tří naučných stezek a na instalaci lehké mobilní výstavy. Dalším společným projektem s NPBW je vytvoření Nové koncepce Muzea historie lesa St. Oswald.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Významnou podporu udržitelného rozvoje regionu tvoří také dotace, díky kterým může Správa inovovat a další tři roky pokračovat v organizaci provozu Zelených autobusů (které jsou dotovány 6 mil. Kč).

Z Operačního programu Životní prostředí Správa žádala v roce 2008 o podporu pěti projektů, třem z nich byla přidělena dotace. Díky tomu byly v roce 2009 odstraněny nevyužívané stavby ve zvláště chráněném území, a to demolicí roty PS Černé jezero a revitalizací bývalého vojenského areálu Zhůří u Rejštejna. Další projekt - obnova návštěvnické informační infrastruktury na území NP Šumava - se uskuteční během příštích pěti let. Jeho cílem je zlepšit technický stav dřevěných informačních prvků a zefektivnit systém údržby.

V roce 2010 Správa získala podporu pro dalších šest projektů, v současné době čeká na jejich vyhodnocení a případné schválení: V rámci plánovaného zooprogramu by měla proběhnout výstavba stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci, sloužící k záchraně zraněných či týraných zvířat, k repatriaci puštíka bělavého do volné přírody a k propagaci těchto zvířat by měla být vybudována soví voliéra v Borových Ladách. Významným projektem je pro turisticky atraktivní centrální Šumavu rekonstrukce a modernizace informačních středisek na Kvildě a ve Svinné Ladě. V jihočeské části Šumavy by se měl uskutečnit projekt revitalizace Zvěřinského potoka v oblasti Chalupské slatě, který slouží také jako trdliště pro pstruhy, a na ojedinělé lokalitě dřívější těžby rašeliny Správa ve spolupráci s městem Volary vybuduje naučnou stezku Rašeliniště Soumarský most.

Správa připravuje i další regionálně významné projekty, například vybudování Mezinárodního environmentálního a vzdělávacího centra v zámku ve Vimperku, který se v roce 2010 stal národní kulturní památkou, nebo projekt Bezpečná Šumava, který by měl přispět k posílení připravenosti regionu reagovat na mimořádné události a nastavením krizového managementu zvýšit bezpečnost a kvalitu života místních obyvatel i návštěvníků.

Nástrojem pro realizaci opatření vedoucích k udržitelnému rozvoji regionu by měl být projekt Masterplán Šumava - Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava (KIPR). Vzhledem k roztříštěnosti stávajících operačních programů vznikla potřeba projektu, který by konkrétní území reflektoval jako fyzicko-geografický region. V České republice jde o první pokus integrovaného financování rozvoje regionu napříč resorty, který by měl ověřit přínosy integrovaného přístupu pro další specifické oblasti v ČR.

V roce 2007 vznikla na Šumavě pracovní skupina udržitelného rozvoje regionu (na základě principů Agendy 21). Jejími členy se stali zástupci Správy, mikroregionů, neziskových organizací i soukromého sektoru za metodického vedení Národní sítě zdravých měst a obcí ČR. Cílem je sladit zájmy všech zainteresovaných stran a zajistit vyvážený, dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu s využitím národního parku jako subjektu, který bude chápán místními obyvateli jako reálná kvalita a výhoda pro jejich život v tomto území.

Alokace operačních programů pro plánovací období 2007-2013 se tenčí a nikdo neví, jak budou vypadat v příštím období. Pokud má evropsky významný Národní park Šumava plnit funkci chráněného území nejvyšší kategorie, musí jeho existence zároveň přispívat k udržitelnému rozvoji regionu. Region NP Šumava, který má ambice stát se výkladní skříní České republiky, musí v krátké době dobudovat zanedbanou technickou infrastrukturu, zajistit obyvatelům i návštěvníkům standardní servis a ještě přitom budovat marketingovou značku. To všechno výhledově bez dotací.

Možnosti práce v oblasti ekologie

Zdá se, že ochrana přírody je poměrně nákladnou záležitostí kterou si mohou dovolit jen ekonomicky silné a stabilní země. Ačkoliv se spousta z nás snaží fungovat ekologicky na každodenní bázi, je jeden způsob, jak pomáhat ještě víc: věnovat se ekologii i profesně. V práci trávíme velkou část našich životů, proto právě to, co v práci děláme, ovlivňuje náš dopad na planetu. Jaké jsou tedy možnosti práce v oblasti ekologie?

Podíváme se na několik z nich:

1. Online ekologický tvůrce

   Výhodou online tvůrce je, že budete dělat, co vás baví a v čem vidíte smysl. Zároveň budete mít poměrně flexibilní pracovní dobu (ale s poměrně hodně pracovními hodinami). Též je to obrovsky kreativní práce, kde můžete realizovat spoustu svých různých nápadů. Možností, jak si jako online ekologický tvůrce můžete vydělávat, je mnoho. Nabízí se například affiliate marketing, placené spolupráce s firmami či skrz podporu od fanoušků.

   Hlavní nevýhodou práce ekologického tvůrce je v podstatě neomezená (a neustálá) pracovní doba. Skoro vždy si budete připadat jako „v práci“. Není to tedy rozhodně druh práce, kterou po osmi hodinách zabalíte a pak máte klid. Všude budete hledat inspiraci na další tvorbu, nápady vás budou napadat jak na dovolené, tak na rodinné oslavě. Zároveň budete v jednu chvíli zastávat několik rolí najednou. S velkou pravděpodobností copywritera, markeťáka, správce sociálních sítí, osobní asistentku, střihače videí či podcastu nebo třeba fotografa. Je to oblast, ve které se můžete obrovsky posunout v mnoha různých oblastech, zároveň je to profese, která vyžaduje neustálé vzdělávání v nejnovějších trendech.

   Práce online tvůrce je rozhodně štafeta na dlouhou trať.

2. Práce v ekologické neziskovce

   Práce v ekologické neziskovce je pro mnoho lidí splněným snem. V České republice takto zaměřených neziskovek najdete celou řadu, ať už třeba Hnutí Duha, Hnutí Brontosaurus, Nadace Partnerství nebo Arnika. Výhody zde byly v tom, že jsem mohla dělat práci, která mi přišla smysluplná. V neziskovkách obvykle nejsou úplně zkostnatělé struktury jak ve velkých korporacích, takže každý může do velké míry ovlivnit, jak to v organizaci bude fungovat. Zároveň i velké množství času budete asi trávit někde v „akci“: například na různých festivalech jako součást PR, v přírodě na akcích, které ji pomáhají, či na schůzkách s různými lidmi, kde můžete chodit lobbovat za vaše zájmy.

   Nevýhodou u práce v neziskovkách je to, že často nemáte úplně pevně danou pracovní dobu (pro někoho výhoda, pro někoho nevýhoda). Pokud je potřeba něco o víkendu (což není tak neobvyklé), očekává se, že bez problémů budete mít na práci volno. Tedy zatímco na jednu stranu to může být práce, která vám bude obsahem dávat smysl a naplňovat vás, zároveň je to práce, která může poměrně hodně zasahovat do vašeho ostatního času. S tímto se shoduje i Radka Tyslová pracující v nevládní organizaci TEREZA. Podle ní právě práce v nevládní organizaci může člověka pohltit. Pokud máte rádi přesně nalajnovaný pracovní čas, nebude práce v neziskovce pro vás asi to pravé.

3. Lektor ekologie

   Tato pracovní profese se do velké míry dotýká té předchozí, protože lektoři ekologie jsou zároveň často zaměstnanci některé z neziskových organizací. Nicméně ráda bych tuto profesi vyčlenila stranou a zaměřila se na ni ještě více. Tuto profesi více rozebereme na základě zkušeností Radky Tyslové, která pracuje v mezinárodním programu Ekoškola, který v České republice koordinuje vzdělávací centrum TEREZA. A co je to přesně Ekoškola? Ekoškola „spolupracuje hlavně s učiteli v MŠ, ZŠ a SŠ a skrze ně se snaží vychovávat děti, které budou schopné a ochotné samostatně a aktivně zlepšovat životní prostředí.“ Radčina práce je poměrně rozmanitá, na starosti má část administrativy, rutinní péče o školy a i psaní grantů a zpráv k nim. Dále se podílí na metodické činnosti, tedy připravuje kurzy pro děti i učitele a poté je sama lektoruje. Typický den pro ni ale neexistuje a jak zmiňuje, každý den je poměrně dost odlišný.

   V samotné práci příliš nevýhod nevidí, protože práce odpovídá jejím osobním hodnotám a nastavení, což vidí jako hlavní výhodu. Co se týká pracovních příležitostí v této profesi, podle Radky je jich zde poměrně hodně. Ideální jsou podle ní velká města jako je Brno nebo Praha, ale případně je možné pracovat v některých přírodních lokalitách jako pracovník některého CHKO či Národního parku.

4. Terapeut environmentálního žalu

   Negativní vliv se týká právě environmentálního žalu. Právě terapeut environmentálního žalu je profese, která s tímto problémem může ostatním pomáhat. V České republice se terapií environmentálního žalu zabývá Zdeňka Voštová, vystudovaná psychoterapeutka. V rámci psychoterapeutické praxe absolvovala poměrně hodně kurzů na toto téma. Jejich přehled mohou zájemci nalézt zde.

   Terapeutická oblast, ve které je možné naopak využívat pozitivní vlivy přírody, je lesní terapie. Jako skvělý příklad zmíním Adama Táborského, který založil projekt Terapie mezi stromy. V rámci své terapeutické praxe využívá procházky do přírody jako jeden ze způsobů, jak pozitivně působit na své klienty.

5. Právo životního prostředí

   Udržitelnost je možné nyní napasovat do různých oblastí, a nejinak je tomu i v oblasti práva. Eva Balounová, výzkumnice zaměřující se právě na klimatické právo, o mnoha soudních případech týkajících se změny klimatu napsala článek pro web Ekolist. Zde je možné vidět mnoho případů, kde oblast klimatického práva hraje roli. Pokud byste hledali pracovní příležitosti v této oblasti, je možné hledat v nabídce „klasických“ advokátních kanceláří, kde se na klimatické právo a životní prostředí občas zaměřují. Z advokátních kanceláří bych zmínila brněnskou kancelář Kroupa Helán, kde jedna z jejich oblastí je též právo životního prostředí (zaměření například na cirkulární ekonomiku či ochranu vod).

6. Podniková ekologie

   Další možností pracovního uplatnění je oblast podnikové ekologie. Jak zmiňuje Lukáš, jeho pracovní náplň je „pestrá a různorodá“ a často řeší několik projektů najednou. Přibližně 60 % pracovního času se věnuje administrativě. Ta zahrnuje agendu pro klienty například v rámci evidence odpadů či rozboru odpadních vod. Taktéž poskytuje poradenství a konzultace. 40 % času v práci připadá na terénní činnost. V rámci této činnosti provádí audity, kontroly nebo poradenství u klienta.

   Na své práci Lukáš oceňuje především rozmanitost. Jak sám říká, „vzhledem k různorodosti zákazníků je výzvou každý nový klient. Jedním zákazníkem může být např.

   Co se týká prerekvizit pro tuto práci, Lukáš studoval ekologii jak na bakalářském, tak magisterském studiu, a to na Mendělově univerzitě a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Jak Lukáš bohužel přiznává, pracovních příležitostí v tomto oboru příliš mnoho není. Podle něj nejvíce pracovních míst nabízí státní správa, například AOPK nebo krajské a městské úřady. Hledat práci v tomto oboru by tedy Lukáš doporučoval spíše mezi lidmi z praxe. Jeho společnost Ekotema Group s.r.o.

7. Ekologické podnikání

   Do této pracovní oblasti jsem shrnula mnoho různých prací najednou, protože v některých věcech mohou mít společné rysy. Často trvalo dlouhé měsíce (či roky) vyladit vše v jejich produktu. Najít správné produkty, vhodný materiál a zajistit fungování celého systému. Ve chvíli, kdy se snažíte, aby vše fungovalo ekologicky, je to ještě výzva navíc. Nespokojíte se pak totiž jen tak s nějakým materiálem či produktem. Spoustu zajímavých příběhů podnikatelů si můžete poslechnout v mém podcastu EKOmaniaci.

   Na ekologicky zaměřené podnikatele se v současné době zaměřují i některé akcelerační programy, které pomáhají začínajícím podnikatelům s rozjezdem. V rámci toho nabízejí mentoringy a experty, kteří jsou schopni podnikatelům pomoci. Bezobalové obchody jsou nyní oblíbenější více než kdy jindy. Dříve bylo založení bezobalového obchodu poměrně výzva, protože ani sami úředníci nevěděli, co se v této nové oblasti bezobalového prodeje vlastně může a co ne.

Dobrovolnictví v Českém svazu ochránců přírody (ČSOP)

Rádi byste se do činnosti ČSOP zapojili jako dobrovolníci? Naše organizace nabízí hned několik možností, jak přiložit ruku k dílu.

• Program Víkend pro přírodu: Nabízí širokou paletu možností, jak smysluplně v terénu pomoci přírodě. Jednotlivé dobrovolnické akce jsou pořádány základními organizacemi a pozemkovými spolky Českého svazu ochránců přírody a konají se na různých místech naší republiky, podle toho, kde má ta která organizace působnost a kde se o přírodní lokality stará. Ochrana přírody je z velké části postavena na trvalé péči o přírodně cenné pozemky. To zahrnuje nejčastěji kosení a hrabání, výřezy náletových dřevin, péči o ovocné stromy, strhávání drnu, výřezy křovin a podobně.
• Dobrovolnické úklidové akce: Jsou pořádány pod hlavičkou programu ČSOP Ukliďme svět již od roku 1992. Za tu dobu se podařilo do úklidů zapojit tisíce dobrovolníků a uklidit stovky tun odpadu po celé ČR. Tradičně probíhá hlavní vlna úklidů každý rok na jaře a na podzim, ale uklízet je možné kdykoli během roku.
• Další programy ČSOP: Pokud jste větší skupina lidí (parta kamarádů, firemní tým apod.) a rádi byste přiložili ruku k dílu, ale nevyhovují Vám žádné z předchozích možností? Máte chuť do práce pro přírodu a jste také časově a prostorově flexibilní? Nebojíte se manuální (a někdy i špinavé) práce? Právě pro Vás máme v šuplíku i další možnosti spolupráce, a to v rámci dalších programů ČSOP. Pomoc často potřebují třeba záchranné stanice pro volně žijící živočichy, které opravují a rekonstruují zázemí pro zvířata. Přidat se můžete i ke kolegům z programu Staré odrůdy ovocných dřevin, kteří uvítají pomoc s péčí o ovocné stromy. Pokud byste rádi vypomohli na akcích pro děti, spojíme Vás s kolegy ze Sdružení mladých ochránců přírody, kteří uvítají pomoc s přípravou ekologické olympiády či soutěže Zlatý list. Rádi se domluvíme na případné spolupráci.

Práce na Ministerstvu životního prostředí

V Ministerstvu životního prostředí nabízíme příjemné pracovní zázemí s možností výborného dopravního spojení městskou hromadnou dopravou i parkováním před budovou.

• možnost zajištění Multisport karty pro volnočasové aktivity
• možnost využití příměstského tábora v prostorách MŽP, určeného pro děti zaměstnanců ve věku od 1. třídy základní školy až do 13 let
• finanční odměna k pracovním a životním jubileím, k odchodu do důchodu a za mimořádnou aktivitu
• možnost využití dětské skupiny v budově ministerstva
• volno k zajištění osobních záležitostí
• pět dnů studijního volna
• možnost částečného výkonu služby z jiného místa.

O své zaměstnance pečujeme nejen zajištěním příjemného pracovního prostředí, ale také podporou jejich profesního růstu a možností slaďování pracovního a rodinného života.

K orientaci v interních předpisech, provozu úřadu, personálních záležitostech a k předávání dalších důležitých informací slouží Intranet MŽP, dostupný všem našim zaměstnancům a zaměstnankyním. K přihlašování na vzdělávací akce a k přehledu o docházce, čerpání dovolené a dalším možnostem organizace pracovního života nám slouží aplikace OKbase, která je také dostupná všem zaměstnancům a zaměstnankyním.

Naší snahou je zde udržovat bezpečné a příjemné prostředí s co nejpříznivějšími pracovními podmínkami a vztahy napříč celým úřadem. A pro většinu z nás je motivující nejen zaměření úřadu, ale i spolupráci s lidmi orientovanými na ochranu přírody a práce v kultivovaném prostředí, kde je respekt k druhým a slušnost samozřejmostí.

Věnujeme velkou pozornost zajištění rovných příležitostí pro všechny. V této iniciativě vycházíme z přesvědčení, že respektování důstojnosti všech osob, stejně tak jako dodržování lidských práv, je základním principem každé demokratické společnosti. Podporujeme aktivity směřující k rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí osob se zdravotním postižením a přistoupením k Chartě proti domácímu násilí jsme se zavázali podporovat oběti domácího násilí z řad našich zaměstnanců a zaměstnankyň. Dbáme o to, aby nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Práce v oblasti ekologie je snem mnohých z nás. Pokud v něco opravdu věříte a dává vám to smysl, na změnu kariéry není nikdy pozdě. Láká vás práce v oblasti ekologie?

tags: #ochrana #prirody #vyhody #a #nevyhody

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s textilními odpady
• Budoucí vývoj ekologické zátěže
• Chov ovcí a koz v ekologickém zemědělství
• GPS aplikace pro outdoor
• Kompost a klima