Historie a současnost kompostování

V dnešní době, kdy se stále více zaměřujeme na udržitelnost a snižování ekologické stopy, se kompostování stává jedním z nejsmysluplnějších kroků, které může udělat každý majitel zahrady.

Není to jen staromódní zvyk našich babiček, ale moderní a efektivní způsob, jak proměnit biologický odpad v cenné, živinami nabité hnojivo. Kompostování je přírodní proces, při kterém se organické materiály (jako jsou zbytky z kuchyně a zahrady) rozkládají působením mikroorganismů, hub a dalších drobných živočichů.

Kompostování není nic jiného než řízený rozklad organické hmoty. Ačkoliv se to může zdát složité, ve své podstatě jde o velmi jednoduchou věc. V kompostu žijí miliardy mikroskopických organismů, jako jsou bakterie a plísně, které se "živí" biologickým materiálem, který jim dodáváme.

Proč kompostovat?

Kompost je důležitým hnojivem, které se vyrábí z biologicky rozložitelných odpadů. Jeho prostřednictvím je možné dodat do půdy významné množství organické hmoty a živin za současného zlepšení retenčních schopností půdy.

Mezi hlavní výhody kompostování patří:

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

1. Kompost zvyšuje schopnost půdy absorbovat vodu a udržet ji i v suchém období déle než u půdy, kde kompost aplikován nebyl.
2. Aplikací kompostu tak uspoříme vodu, která je potřeba k provedení zálivky.
3. Kompost navrací organickou hmotu do půdy a podporuje rozvoj půdní mikroflóry a drobných živočichů.
4. Zvýšením podílu organické hmoty v půdě dochází ke snížení negativních jevů jako je eroze a utužení půd.
5. Při aplikaci kompostu je ukládán uhlík do půdy, která pak plní funkci „uhlíkové banky“. Uhlík tak není uvolňován do atmosféry v podobě CO2.

Kompostování zároveň zajišťuje, aby biologicky rozložitelný odpad nekončil na skládkách, nezatěžoval ovzduší skleníkovými plyny nebo neohrožoval podzemní vody látkami vznikajícími při jeho neřízeném rozkladu.

Historie kompostování

Řízené odstraňování organicky rozložitelného odpadu započalo již v období před 8 až 10 tis. lety, což je přisuzováno kočovnému způsobu života. Technologie kompostování se tedy rozvíjela postupně s nastupující zemědělskou činností.

Tradice výroby průmyslových kompostů na území České republiky sahá až do roku 1915, kdy bylo u pražské kanalizační stanice vybudováno zařízení na kompostování čistírenských kalů, popele, uličních smetků a rašeliny a to na základě projektu docentů pražské německé techniky Ernesta a Kroulíka.

Tato technologie byla úspěšná a záhy se rozšířila do dalších evropských měst. Od této doby probíhal v České republice rozvoj kompostování a to až do roku 1987, kdy byla zaevidována maximální produkce kompostu 2,8 mil. t (v českých zemích).

V období restrukturalizace našeho zemědělství po roce 1990 přestal mít resort zemědělství zájem na další výrobě kompostu a resort ministerstva životního prostředí preferoval skládkování a později též spalování biodegradabilních odpadů. Od roku 1998 je evidentní růst zájmu o kompostování odpadů a to zejména odpadů z údržby veřejné zeleně (tráva, listí, dřevní štěpka).

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Co patří a nepatří do kompostu

Jednou z nejčastějších otázek je, co vlastně můžeme do kompostu dávat.

Co do kompostu patří:

• Zbytky ovoce a zeleniny
• Kávová sedlina a čajové lístky
• Zvadlé květiny
• Posekaná tráva
• Drobné větvičky
• Listí (včetně ořechového, pokud je promíchané s jiným materiálem)
• Piliny a hobliny (v malém množství)
• Popel ze dřeva (v malém množství)
• Novinový papír a lepenka: Bez potisku s lesklou barvou.

Co do kompostu nepatří:

• Maso a kosti
• Mléčné výrobky
• Tuky a oleje
• Nemocné rostliny a plevele se semeny: Hrozí, že se nemoci a plevel rozšíří po celé zahradě, až kompost použijete.
• Chemicky ošetřené materiály: Dřevo natřené barvou nebo lakem, chemicky ošetřené rostliny.
• Syntetické materiály

Typy kompostérů

Správný kompostér je základem úspěšného kompostování. Volba závisí na několika faktorech, jako je velikost vaší zahrady, množství bioodpadu, který produkujete, a samozřejmě na vašich preferencích.

• Plastové kompostéry: Tento typ kompostéru je nejčastější volbou pro většinu zahrádkářů. Je cenově dostupný, snadno se instaluje a dobře drží teplo a vlhkost, což urychluje proces rozkladu.
• Dřevěné kompostéry: Dřevěné kompostéry jsou tradiční a vypadají skvěle v každé zahradě. Většinou se jedná o otevřenou konstrukci, která zajišťuje vynikající provzdušnění.
• Termokompostéry: Pokud chcete mít hotový kompost co nejrychleji, je pro vás termokompostér tou pravou volbou. Je to vylepšená verze plastového kompostéru s vícenásobnou stěnou a kvalitní izolací.
• Rotační kompostéry: Tento typ kompostéru je určený pro ty, kteří si chtějí maximálně usnadnit práci. Rotační kompostér má tvar uzavřeného bubnu, který se otáčí na ose.

Problémy a řešení

I když se zdá, že kompostování je snadné, často se objeví drobné problémy, které vás mohou odradit.

• Kompost zapáchá: To je nejčastější problém a znamená, že v kompostu je příliš mnoho vlhkých "zelených" složek a málo vzduchu. Přidejte suché "hnědé" materiály, jako jsou suché listí, dřevěná štěpka nebo karton, a kompost důkladně promíchejte.
• Kompost je suchý: Kompost potřebuje vlhkost. Buď je v něm příliš mnoho suchých materiálů, nebo ho zbytečně vysušuje slunce.
• Kompost přitahuje hmyz a hlodavce: Příčinou bývají zbytky masa, mléčných výrobků nebo tuků. Těmto materiálům se raději vyhněte.
• Kompost se nerozkládá: Proces rozkladu může být zpomalený z několika důvodů. Možná kompostu chybí dusík, takže přidejte více posekané trávy nebo zbytků z kuchyně.

Využití hotového kompostu

Hotový kompost je bohatý, tmavý, kyprý a voní jako lesní půda. Měl by být drobivý a neměli byste v něm rozeznat původní materiály.

• Jako mulč: Rozprostřete vrstvu kompostu kolem rostlin.
• Při výsadbě: Přidejte kompost do jamky při výsadbě nových rostlin.
• Pro zlepšení půdy: Zapracujte kompost do půdy na záhonech.

Používání kompostu není jen o živinách. Kompostování je skvělý způsob, jak se aktivně zapojit do udržitelného životního stylu. S minimální námahou získáte cenné hnojivo pro vaši zahradu a výrazně snížíte objem odpadu.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Firemní kompostování

V organizacích vzniká bioodpad, nejčastěji kávová sedlina, čaj, slupky, zbytky zeleniny, ale i listí z údržby zeleně. Nejjednodušší řešení je předcházet vzniku bioodpadu kompostováním svépomocí: vytřídíte hlavně rostlinné zbytky, vyrobíte kompost a ten využijete (firemní zeleň, záhony, komunitní zahrada, zaměstnanci).

Důležité pro praxi: pokud kompost využijete (zeleň areálu, školní zahrada apod.), typicky zůstáváte v režimu „prevence“.

Zcela bez omezení je kompostování rostlinných zbytků. Důležitá podmínka: výsledný kompost musí být využit pro vlastní potřeby domácností / podnikajících osob a jejich zaměstnanců.

Prakticky: Při firemním kompostování často představuje bioodpad od zákazníků a návštěvníků minimální množství, pro které se nevyplatí zajišťovat svoz bioodpadů.

Legislativa

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto vyhláškou už v roce 2015 zavedlo povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady v obcích v době od dubna do října a předávat je k využití.

V roce 2016 tak bylo vytříděno 889 303 tun biologicky rozložitelných odpadů, což je o cca 500 000 tun více než v roce 2014, kdy tato povinnost neplatila.

V současné době pracuje MŽP na novele původní vyhlášky, která obcím nově uloží povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady celoročně.

Od roku 2022 mají obce podle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb. povinnost mimo jiné zveřejnit informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu. Tuto povinnost obce mohou splnit, pokud budou občany informovat o možnostech třídění rostlinných zbytků, o domácím a komunitním kompostování.

tags: #od #kdy #se #používá #kompostování #historie

Oblíbené příspěvky:

• Svět v jedné zemi
• Bezaromatické látky v naftě a emise
• Ekologická nezávadnost stavebních výrobků
• Záhadné teorie Michala Davida
• Hierarchie odpadového hospodářství