Ohrožení a příležitosti člověka současnosti

Díky pandemii se naše životy z velké části přesunuly do digitálního prostoru, který dnes spíše než harmonické místo připomíná džungli, v níž je stále obtížnější se orientovat a pohybovat.

Kromě číhajících nebezpečí tato džungle ukrývá i mnoho příležitostí, jak zlepšit naše fungování v osobním životě i ve veřejném prostoru. Každá mince má ale dvě strany.

Digitální svět: hrozby a příležitosti

V panelové diskuzi vystoupí třeba student Gymnázia Jana Keplera Matyáš Boháček, který vyvíjí mobilní aplikaci bojující proti šíření fake news. O důležitosti digitální hygieny vás přesvědčí autorka projektu Replug me Karolína Presová.

Na konferenci vystoupí také lektor David Svoboda, který působí mimo jiné na známé platformě TEDx Prague. Celý program najdete na stránkách konference, kde se můžete i bezplatně registrovat.

Právě se svou aplikací Newskit si klade za cíl bojovat proti fake news a šířit povědomí o problematice mediální výchovy mezi mladými lidmi. Tento mladý a nadaný muž je studentem druhého ročníku Gymnázia Jana Keplera, věnuje se převážně výzkumu a vývoji strojového učení či tvorbě mobilních aplikací.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Je jednou ze zakladatelek spolku Fakescape, který se věnuje mediální gramotnosti a gamifikaci tohoto tématu. V rámci svého působení ve spolku lektorovala v českém i anglickém jazyce na desítkách škol.

Olga alias Nofreeusernames vystudovala Informační studia v Brně a už během školy se začala věnovat social media marketingu, přes nějž se postupně dostala až ke knihám.

Strach jako součást života

Všichni lidé mají strach. Všichni. Ten, kdo se nebojí, není normální, což nemá nic společného s odvahou.

Výzkumná šetření se zaměřují především na možnosti efektivní práce s klienty. Bylo zmapovat, jak se klienti se strachem vypořádávají. Bylo zjistit obsah a intenzitu prožívaných strachů u klientů. Strach tvoří významnou součást jejich životů.

Na základě obličejového výrazu, změny v chování nebo situačního kontextu to, jak prožívají strach, a uvedla konkrétní příklady.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Ochrana obyvatelstva v ČR

V současnosti se na území ČR nachází necelých 1.600 stálých úkrytů s kapacitou pro přibližně 310 tisíc osob. Ani v ČR, ani v drtivé většině ostatních států, není a nikdy nebylo zajištěno ukrytí ve stálých úkrytech pro většinu populace.

Stálé úkryty byly navrženy zejména k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení za války (a to ještě v případě včasného varování a použití zbraní vyvíjených na konci druhé světové války a v padesátých letech).

Stálé úkryty tvoří pouze jednu z možností, kam a jak se ukrýt v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Navýšení kapacit stálých úkrytů na počet obyvatel se z výše popsaných důvodů neplánuje.

Přístup MV-GŘ HZS ČR k zajištění úkolů ochrany obyvatelstva odpovídá strategickým dokumentům schváleným vládou, zejména Bezpečnostní strategii ČR.

Závěry bezpečnostní a obranné strategie ukazují, že je v současnosti na místě se při ochraně obyvatelstva soustředit kromě nevojenských mimořádných událostí (požáry, povodně, úniky chemických látek apod.) také na hrozby související s válečným konfliktem s použitím konvenčních zbraní, popř. s použitím taktických jaderných zbraní.

Čtěte také: Pracovní rizika

Ta bude obsahovat i další strategii rozvoje plnění úkolů ochrany obyvatelstva, s důrazem zejména na varování a vyrozumění, informování, ukrytí, zajištění prostředků individuální ochrany a evakuaci. Změny reflektuje také nová Koncepce ochrany obyvatelstva, jejíž přípravu dokončujeme.

Vliv AI a automatizace

Nejvíc jsou ohroženi ekonomové. Ekonomie ani není věda. Je to popis existujících jevů a pokus o jejich extrapolaci do budoucnosti.

Dokud je robotizace a umela inteligence minoritni zalezitosti, tak nikdo nebude tuto preblematiku ohledne zamestnanosti prilis plosne resit. Jakmile vsak budou tyto technologie znamenat urcity stupen narustu nezamestnanosti zacne se tato problemtika jiste aktvne resit.

Podle me je reseni jedine - vsechnu robotizovanou, autonatizovanou, umelou inteligenci ovlivnenou praci zdanit takovou vysi, jako by zamestnavatel nemel na praci stroj (technologie) ale cloveka. Tyto penize nasledne poputuji na urcitou formu renty vsem.

Pokud by nebyl dostatecny pocet platicich zakazniku nemelo by cenu podnikat a firma by prestala existovat a to majitele samozrejme nechteji, protoze by take upadli na prijem jen prijmu renty.

Přístupnost a design pro všechny

Účelem navrhování a vyhodnocování spotřebičů pro domácnost a podobné účely s ohledem na přístupnost je maximalizovat počet lidí, kteří mohou snadno používat výrobky. Takové výrobky jsou jednodušší pro používání a výhodnější pro všechny uživatele.

Tento dokument obsahuje požadavky na přístupnost pro umožnění přístupnějšího používání určitých prvků nalezených na spotřebičích pro domácnost a podobné účely staršími osobami a osobami s hendikepy.

Tato norma platí pro navrhování, provádění a rekonstrukce vnitřních elektrických rozvodů silových a sdělovacích v objektech bytové a občanské výstavby, a v objektech s obdobným provozem, například administrativního charakteru. Na uvedenou normu navazuje i technická normalizační informace TNI 33 2130:2017 Elektrické instalace nízkého napětí - Elektrické rozvody v bytových objektech, i s byty určenými pro osoby se zdravotním postižením, elektroinstalace v kuchyních a příprava pro zavedení vysokorychlostního internetu - Komentář k ČSN 33 2130 ed.

Tato mezinárodní norma stanoví bezpečnostní značky za účelem prevence nehod, požární ochrany, informace o zdravotním riziku a nouzové evakuaci. Tvar a barva jednotlivých bezpečnostních značek jsou v souladu ISO 3864-1 a návrh/design grafických značek je v souladu s ISO 3864-3.

Tento dokument se vztahuje na všechna místa, kde je třeba řešit bezpečnostní záležitosti týkající se lidí. V Tabulce 2 se vyskytují značky, týkající se osob s postižením, např.

Tato norma platí pro projektování, stavbu a rekonstrukce tramvajových tratí. Norma dále určuje technické požadavky na stavby a zařízení na tratích tramvajových drah.

Psychické trauma a jeho dopady

Psychické trauma lze definovat jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nebo dospělý nedokáže v krátké době vyrovnat. Vznik psychického traumatu souvisí s aktivací tzv. systému přežití (survival system), viz Le Doux (2002).

Základními typy reakcí na bezprostřední hrozbu jsou v chování celého organismu útok, útěk nebo tzv. Systém reakce na hrozbu je nastaven tak, aby potřebné „záchranné chování" začalo co nejrychleji.

Polyvagová teorie (polyvagal theory, Porges, 2007) je model nervové regulace autonomního nervového systému. Bloudivý nerv (nervus vagus), nejdelší a nejkomplexnější hlavový nerv, představuje jakýsi most mezi mozkem a vnitřními orgány.

Traumatické události mohou podle těchto autorů ovlivnit činnost další specifické mozkové struktury - parietální oblasti mozkové kůry. Ta vyhodnocuje poměr „příležitostí" a „rizik".

Mozkové spoje posilované blízkostí pečující osoby se při dalších kontaktech s ní vždy aktivují přednostně. V případě reakce dospělého, která je dostatečně sladěná s potřebami dítěte, bude dítě svými naučenými reakcemi posilovat jistou vazbu mezi sebou a pečující osobou, v případě netečného nebo agresivního dospělého bude u dítěte automaticky spouštěno obranné chování.

Zdrojem traumatizace mohou být také vrstevníci dítěte. Šikana ve školním kolektivu obvykle představuje pro oběť trauma.

Lidská práva a jejich připomínka

Ester Geislerová, Miroslav Krobot, Monika Načeva, Jiří Hošek, Simona Babčáková, Olga Sommerová, Jiří Fajt, Jáchym Topol, Tomáš Zima a další osobnosti 10. prosince připomenou Den lidských práv v Českém rozhlase.

Všeobecná deklarace lidských práv byla přijata Valným shromážděním OSN 10. prosince 1948 v Paláci Chaillot v Paříži jako společný standard pro všechny lidi bez rozdílu.

Světový rekord: nejpřekládanější dokument - 298 jazyků v roce 2000, 370 (2010), dnes víc než 500. Rovněž u příležitosti 70. výročí deklarace pořádají Informační centrum OSN v Praze a Úřad veřejné ochránkyně práv výstavu „Budoucnost je (n)(v)aše“.

Globální zdravotní hrozby

Světová zdravotnická organizace zařadila odmítání očkování mezi největší hrozby pro zdraví lidstva. Navzdory dostupnosti vakcinace tak reálně hrozí, že pokrok v boji proti infekčním chorobám, kterého se podařilo dosáhnout právě díky očkování, bude ztracen.

Seznam těch, kterým čelíme v současnosti, vydala před pár dny Světová zdravotnická organizace (WHO). Mezi deset největších ohrožení zdraví lidstva se tak WHO vedle civilizačních onemocnění, jako je diabetes II. typu či choroby srdce a cév, dále antimikrobiální rezistence, špatné zdravotní péče nebo znečištění ovzduší a změn klimatu, zařadila také odmítání očkování.

„Neochota očkovat či odmítání očkování navzdory dostupnosti očkovacích látek znamená ohrožení, že pokrok, kterého se podařilo dosáhnout očkováním v boji proti preventabilním onemocněním, bude zmařen,“ konstatuje WHO ve své zprávě s tím, že právě vakcinace je jedním z ekonomicky nejefektivnějších nástrojů, jak zvládnout infekční choroby v případě, že je proti nim dostupné očkování.

Konkrétním příkladem onemocnění, které se nedaří právě v souvislosti s odmítáním očkování a poklesem proočkovanosti dostat pod kontrolu, jsou spalničky. Pro prevenci vypuknutí epidemií je nutné dosáhnout nejméně 95 procentní proočkovanosti dvěma dávkami očkovací látky proti spalničkám a také oslovit děti, dospívající a dospělé, kteří v minulosti neprošli plošným očkováním,“ doporučuje WHO.

Podle údajů WHO devět z deseti osob dýchá znečištěný vzduch, což pochopitelně negativně ovlivňuje jejich zdravotní stav. Z pohledu Světové zdravotnické organizace je pak právě znečištěné ovzduší vůbec největší zdravotní hrozbou roku 2019.

Naprostá většina těchto úmrtí, konkrétně 90 procent, připadá na málo rozvinuté nebo rozvojové země světa. Za více než dvě třetiny úmrtí na celém světě je zodpovědná další hrozba v podobě civilizačních chorob.

V případě chřipky je tu reálná obava z celosvětové pandemie. „Svět bude čelit další pandemii chřipky, jen nevíme, kdy nastane a jak závažná bude,“ upozorňuje WHO.

Rizikem zůstává také krvácivá horečka ebola, která se v loňském roce rozšířila v Konžské republice z venkovských oblastí do měst a současně se objevovala v místech, kde probíhá válečný konflikt.

Nicméně 1,6 miliardy lidí žije podle statistik WHO v místech postižených krizí, například válečnými konflikty, hladomory nebo suchem, a současně nemají přístup ke zdravotní péči. To znamená vyšší výskyt řady onemocnění, ale také předčasná úmrtí, včetně úmrtí dětí, kterým by bylo možné zabránit.

Za velké ohrožení světového zdraví má WHO také antimikrobiální rezistenci. „Rozvoj antibiotik, antivirotik a antimalarik je jedním z největších úspěchů moderní medicíny. Nyní končí čas těchto léků.

tags: #ohrozeni #a #prilezitosti #cloveka #současnosti

Oblíbené příspěvky:

• Umení a příroda
• Ovzduší Uherské Hradiště
• Objevte kouzlo Riquewihru
• Tipy na školy v přírodě ve Středočeském kraji
• Emise LPG/HL propan a normy