Ohrožení bezobratlí ve světě

Červené seznamy uvádějí druhy rostlin, živočichů nebo hub, které mizejí, ubývají či jsou z různých důvodů existenčně ohroženy. Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin.

Seznam ohrožených zvířat v Česku uvádí ohrožené druhy chráněné v Česku zákonem o ochraně přírody a krajiny podle vyhlášky 395/1992 Sb. a změnové vyhlášky 175/2006 Sb. Ve skutečnosti je v Česku ohrožených druhů mnohem víc, hlavně mezi bezobratlými. Např. v Červeném seznamu bezobratlých druhů České republiky je…

Červený seznam bezobratlých České republiky hodnotí riziko vyhynutí pro 4 kmeny bezobratlých: vířníky, kroužkovce, měkkýše a členovce, druhů známých z území České republiky. Z členovců jsou hodnoceny skupiny korýšů, štírků, štírů, sekáčů, pancířníků, stonožek, mnohonožek a většina skupin hmyzu.

Pro hodnocení byla využita data z Nálezové databáze ochrany přírody, případně další projekty systematických mapování. Na tomto základě kolektiv 110 autorů, specialistů na systematické skupiny rozřadil hodnocené druhy do kategorií červeného seznamu. Hodnocení bylo poprvé provedeno bezvýhradně dle kritérií Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR návrh seznamu zvláště chráněných druhů pro potřebu novelizace Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (dále jen vyhláška). Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK).

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Takto mohou být vymezeny druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Seznam konkrétních druhů je uveden ve vyhlášce a byl tam již zanesen při jejím vzniku v roce 1992.

Od té doby byl aktualizován pouze jednou v souvislosti se zařazením druhů přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, do kategorií kriticky a silně ohrožené.

U bezobratlých byla situace poněkud jiná než u obratlovců a rostlin, což souvisí hlavně s jejich velkou druhovou bohatostí a relativním nedostatkem informací o jednotlivých taxonech. Bezobratlých u nás žije cca 40 000 druhů, tedy skoro stokrát více než obratlovců (cca 535 druhů) a téměř desetkrát více než rostlin (cca 5 000 druhů) a hub (cca 4 000 druhů makroskopických hub).

Z těchto důvodů nebylo možné u bezobratlých postupovat obdobně jako u ostatních skupin, protože informace o velikosti populace, trendech a rozšíření nejsou většinou k dispozici. Seznam proto připravovalo širší plénum expertů, které se vyjadřovalo k jednotlivým druhům.

Základem pro jeho vznik byl Červený seznam ohrožených druhů České republiky (Farkač et al. 2005), přičemž se pracovalo vesměs s druhy kriticky ohroženými či ohroženými, v menší míře pak i se zranitelnými.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Důležitými kritérii pro zařazení do seznamu byla hlavně poznatelnost (odlišení daného taxonu od příbuzných) a výběr tzv. deštníkových druhů (druhy, jejichž ochrana pokryje i další často menší, méně nápadné a známé druhy žijící ve stejném prostředí). Do seznamu byly automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice rady 92/43/EHS a druhy přílohy č.

Aktuální návrh novelizovaného seznamu obsahuje 477 taxonů (133 kriticky ohrožených, 190 silně ohrožených a 154 ohrožených) - většinou druhů, ale také několik vyšších taxonomických jednotek. S ohledem na výše uvedené je ale jasné, že jednotlivé skupiny bezobratlých v něm nejsou zastoupeny rovnoměrně.

Nejvíce druhů patří do skupin, kterým se věnuje největší pozornost a které jsou také populární u veřejnosti, jako jsou brouci (173), motýli (95) nebo třeba měkkýši (59). Naopak minimálně jsou zastoupeni např. dvoukřídlí (jedenáct druhů z 7 200), ploštice a křísi (pět druhů z 1 556) a zcela chybí hlístice, kroužkovci nebo stonožky a mnohonožky.

Pokud jde o jednotlivé druhy, zvažovali jsme například ponechání nebo vyřazení otakárka fenyklového (Papilio machaon), kudlanky nábožné(Mantis religiosa), jasoně červenookého (Parnassius apollo) a štíra kýlnatého (Euscorpius tergestinus). Otakárek byl nakonec vyřazen, protože jeho populace je poměrně stabilní a druh se vyskytuje prakticky na celém území ČR.

Také u kudlanky jsou početnost a areál rozšíření stabilní až rostoucí, ale v seznamu jsme ji ponechali (ohrožený druh), protože se jedná o významný deštníkový druh stepních lokalit.

Čtěte také: Pracovní rizika

Složitější situace byla v případě jasoně červenookého, který se v ČR prokazatelně vyskytuje pouze u Štramberku, kam byl v 80. letech 20. století reintrodukován ze Slovenska.

Nabízelo se tedy jeho vyřazení, ale protože se jedná o druh chráněný evropskou legislativou, podobně jako v případě obratlovců želva bahenní (Emys orbicularis), bylo rozhodnuto o jeho ponechání na seznamu. Shoda ohledně vyřazení naopak panovala u štíra, jehož autochtonní výskyt u nás nebyl potvrzen od začátku 90. let 20.

Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) v pondělí zveřejnil rozsáhlou vědeckou zprávu o stavu globální populace rostlin a živočichů. Naposledy vyšla studie takového významu v roce 2005. Vyhynutí hrozí milionu druhů, mnoho jich může vymizet už v příštích desetiletích. Na zprávě se podíleli i čeští experti; problémy se podle nich projevují i v Česku.

Zpráva mimo jiné uvádí, že od roku 1970 se globální populace více než zdvojnásobila - z 3,7 miliardy na 7,6 miliardy, přičemž v jednotlivých zemích a regionech se množství lidí zvyšovalo nerovnoměrně. Hrubý domácí produkt na obyvatele je čtyřikrát vyšší. S tím, jak jsou spotřebitelé stále vzdálení, se přesouvá environmentální zátěž spojená s výrobou a spotřebou napříč regiony.

Experti varují, že zemědělská produkce či rybolov v reakci na růst populace a sílící poptávku rychle bobtnají. Ztráty v oblasti neporušených ekosystémů narůstají hlavně v tropech, kde mezi lety 1980 až 2000 zmizelo 100 milionů hektarů lesa, což bylo způsobeno zejména chovem dobytka v Latinské Americe a plantážemi v jihovýchodní Asii, z nichž se získává palmový olej využívaný v potravinářství či kosmetice.

Odborníci dále zjistili, že průměrný výskyt původních druhů v jejich tradičních lokalitách klesl, většinou od roku 1900, nejméně o pětinu. Výskyt invazivních nepůvodních druhů v jednotlivých zemích naopak od roku 1970 vzrostl ve 21 zemích přibližně o 70 procent. Téměř polovina nelétavých savců na pevnině a čtvrtina ohrožených ptáků může být negativně ovlivněna změnou klimatu, uvádí studie.

Vědci připomínají, že nejméně čtvrtinu půdy na světě tradičně vlastní a využívají původní obyvatelé. Tyto oblasti zahrnují asi 35 procent plochy, která je oficiálně chráněna, a přibližně 35 procent zbývající pevniny s malým zásahem člověka. Toto přírodní prostředí se dostává pod tlak, obecně se ale plocha zmenšuje méně než jinde. Experti však varují, že právě na tyto oblasti pod kontrolou často chudých komunit bude mít klimatická změna značný dopad.

Ve svém globálním hodnocení odborníci uvedli, že pomoci k obnově poškozených ekosystémů může jen zásadní reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a konzumace.

„Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě,“ uvedl předseda mezivládního panelu Robert Watson. Na zprávě podle AFP pracovalo po tři roky 450 expertů; mezi 132 členských zemí IPBES patří i Česká republika.

Odborníci podle agentury AFP stanovili pět hlavních příčin poškozování ekosystémů:

• využívání půdy (zemědělství, odlesňování)
• přímé využívání zdrojů (rybolov, lov)
• změna klimatu
• znečištění
• invazivní druhy

Výsledkem je ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin z odhadovaných osmi milionů na Zemi. Celosvětové vymírání druhů je už nyní podle zprávy až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních deset milionů let. Přímému ohrožení čelí více než 40 procent obojživelníků, téměř 33 procent korálových útesů a více než třetina mořských savců.

Odhady předpovídají, že vyhynutí hrozí zhruba deseti procentům druhů hmyzu. Sedmdesát pět všech plodin pěstovaných člověkem přitom závisí na přítomnosti živočišných opylovačů.

„Hmyz a obecně bezobratlí velmi přispívají k recyklaci živin. Nerovnosti přitom mohou mít katastrofální následky. Podle zprávy více než 2500 současných konfliktů souvisí s fosilními palivy, vodou, potravinami a půdou.

„Ztráta přírodních zdrojů v některých částech světa může ze své podstaty vést ke konfliktu mezi lidmi. Zvláště to zasáhne chudé lidi, kteří jsou na nich závislí ze všech nejvíc,“ upozornil předseda mezivládního panelu Robert Watson.

Globální hodnocení stavu biodiverzity minulý týden na šestidenním zasedání v Paříži projednávali zástupci členských zemí IPBES. Výsledkem tohoto setkání je vědecká zpráva určená pro klíčové osoby, které mají moc rozhodovat.

Ekologové doufají, že závěry otevřou cestu k přijetí ambiciózních cílů na konferenci účastníků Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti příští rok v Číně. „Důkazy jsou nezpochybnitelné: naše ničení biodiverzity a ekosystémů dosáhlo takové míry, která ohrožuje náš blahobyt přinejmenším stejně jako člověkem způsobené změny klimatu,“ řekl minulý týden Watson.

Nová zjištění podle AFP odpovídají varováním mnohých vědců, podle nichž je planeta na prahu šestého hromadného vymírání.

Autoři právě zveřejněné práce uvádí, že stále není pozdě zabránit těm nejhorším důsledkům výše uvedených změn - ale pouze v případě, že se začne jednat okamžitě a na globální úrovni.

„Přírodu můžeme zachovat transformující změnou - zachovat, napravit a udržet,“ uvedl Watson. „Transformující změnou máme na mysli fundamentální, systémovou reorganizaci technologických, ekonomických a sociálních faktorů, včetně paradigmat, cílů a hodnot,“ dodal.

Také Česko podle expertů přispívá k vymírání živočišných druhů. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd poukázal na zastavování bezzásahových ploch v přírodě a ničení divočiny, ze které má užitek. Kindlmann patří mezi hlavní autory zprávy o stavu světových ekosystémů.

„Dochází k drastickému vymírání druhů, které nemá za milion let obdoby. Pokud se něco neprovede, je ohroženo milion druhů živočichů ze zhruba osmi milionů,“ řekl Kindlmann. Podle něj vymřou druhy, které jsou už dnes vzácné a zůstanou hlavně živočichové, které pro člověka nemají velký význam. Na zemi zůstanou hlavně myši, potkani, komáři a podobně.

Vymření druhů ovlivní podle vědců také kvalitu lidského života. „Asi čtvrtina léčiv pochází nějakým způsobem z přírody. Sedmdesát procent léků, které slouží na rakovinu, jsou buď v přírodě nebo tam mají základ,“ řekl Kindlmann. Dalším důsledkem by, jak tvrdí Kindlmann, mohla být ztráta úrody.

„Potřebujeme například jablka. Ale aby plodila, potřebujeme opylovače. Jestliže nebudou ti, nebude úroda,“ dodal.

Hlavním z pěti důvodů, které jsou odpovědny za úbytek biodiverzity, je podle zprávy ztráta přirozených stanovišť živočichů. Lidé podle zprávy drasticky redukují místa, která nebyla ovlivněna člověkem a přírodní procesy tam probíhaly přirozeně.

Podle Kindlmanna tato stanoviště lidem zdánlivě nepřináší peníze, tudíž existuje snaha přeměnit je například na pozemky pro rodinné domy. „Třeba obce na Šumavě neustále křičí po větším rozvoji a chtějí se více roztáhnout po divočině. A neuvědomují si, že díky ní mají své bohatství. Když se tam budou stále víc tlačit, tak divočinu zničí a přestanou být atraktivní,“ řekl.

Jednou z důležitých věcí, jak situaci zlepšit, je podle Kindlmanna environmentální výchova, aby lidé neničili divočinu, ze které mají užitek. Aby zachovali bezzásahová území a vzdali se vstupu do nich ve prospěch přírody.

Dalším způsobem jsou podle vědců lepší daňové systémy a dotace. Fungovat by podle Kindlmanna mohl například společný fond obcí na opravu přírody. „Jako máte v paneláku fond oprav, do kterého člověk povinně přispívá každý měsíc na opravu domu, jinak se rozpadne, tak by obce povinně dávaly určité procento z příjmů na opravu divočiny,“ vysvětlil Kindlmann.

Zpráva bude podle AV ČR vodítkem pro inovaci environmentální politiky ve více než 130 zemích. „Musí se rozšířit povědomí o zprávě, aby si lidé uvědomili, že to není legrace.

Den ohrožených druhů je příležitostí pro lidi všech věkových kategorií dozvědět se o důležitosti ochrany ohrožených druhů a každodenních akcích, které mohou podniknout, aby je pomohli chránit. Koná se vždy třetí květnový pátek a jeho organizátorem je Koalice ohrožených druhů, jejímž posláním je zastavit vymírání ohrožených druhů způsobené člověkem, chránit a obnovovat jejich stanoviště a vést tyto křehké populace na cestě k obnově.

V České republice jsou ohrožené druhy živočichů, které patří mezi bezobratlé a obratlovce. Mezi bezobratlé patří například rak říční a velevrub malířský. Mezi obratlovce patří například bukáček malý, čolek velký, vrápenec malý nebo zmije obecná. Mezi silně ohrožené druhy živočichů patří například páchník hnědý a škeble rybničná.

Mezi obratlovce patří například bekasina otavní, čáp černý, čolek horský, chřástal kropenatý nebo kavka obecná. Z celkových osmi milionů druhů na světě je jeden milion ohrožen vyhynutím. Ohrožené druhy jsou rostliny a živočichové, kterým hrozí vyhynutí.

Je to způsobeno především ztrátou a degradací jejich přirozeného prostředí, ale také mimo jiné znečištěním, změnou klimatu a invazivními cizími druhy. Z 1 677 evropských druhů ohrožených vyhynutím jsou nejvíce ohroženi hlemýždi, škeble a ryby.

Více než polovina endemických stromů Evropy, včetně kaštanu koňského, Heberdenia excelsa a sorbus, je ohrožena a asi pětina obojživelníků a plazů je ohrožena vyhynutím.

Polární liška, norek evropský, tuleň středomořský, velryba severoatlantická a lední medvěd patří v současné době mezi nejohroženější savce v Evropě.

Opylovači také ubývají. Podle IUCN v Evropě do roku 2015 vyhynulo 36 druhů, včetně mnoha sladkovodních ryb, několika dalších druhů Coregonus (druh lososa), sladkovodního měkkýše Graecoanatolica macedonica (malý sladkovodní šnek vyskytující se pouze v jezeře Dojran v Řecku a Severní Makedonii) a Pensée de Cry, fialového květu.

Ze savců vyhynul pratur (druh velkého divokého skotu) v 17. století a sardinská pika (příbuzný králíka) v 18.

tags: #ohrožení #bezobratlí #ve #světě

Oblíbené příspěvky:

• Dopady změn v domácí péči
• České zákony o přírodě
• Iluzorní definice ekologické stopy
• Pevné částice a znečištění ovzduší
• Školní prostředí a jeho dimenze