Ohrožení fauny, flóry a spodních vod solením vozovek

V zimním období se města a obce starají o sjízdnost a schůdnost komunikací. Od letošní zimní sezony se mění inertní okruh zimní údržby Z17D na chemický v Hrádku nad Nisou. Znamená to, že se na hlavních tazích, které udržuje Krajská správa silnic Libereckého kraje v rámci tohoto okruhu, mění technologie údržby na chemickou.

V souvislosti se zavedením solení se objevily dotazy, jestli se může sůl dostat do podzemních vod a studní u rodinných domů. Podle odborných studií i praktických případů z ČR i ze zahraničí může při dlouhodobém a intenzivním používání posypové soli docházet ke zvýšení obsahu chloridů a sodíku v podzemní vodě.

Pitná voda má stanovené hygienické limity např. pro chloridy a sodík. Posypová sůl v běžných koncentracích ve vodě zpravidla nepředstavuje akutní zdravotní riziko, nicméně je třeba mít na paměti:

• u některých skupin obyvatel.

Podle vyhlášky o pitné vodě (252/2004 Sb.) jsou stanoveny následující mezní hodnoty:

• Chloridy (Cl⁻) - mezní hodnota pro pitnou vodu je dnes až 250 mg/l (dříve 100 mg/l, navýšeno novelou v r.

Bezpečnost provozu v zimním období bereme vážně, stejně tak i ochranu podzemních vod. Solení probíhá v rozumném rozsahu a s ohledem na ochranu životního prostředí. Chceme občanům poskytnout maximum informací a zároveň zajistit bezpečný provoz na místních komunikacích.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Vyšší množství soli v půdě může také měnit poměr pohlaví u skokanů lesních. Pitvy žab odchovaných v nádržích ukázaly, že zhruba o 10 % přibylo samčích pulců, což by mohlo v budoucnu znamenat méně nakladených vajíček a narušení populační rovnováhy.

Studie z roku 2014 provedená na University of Minnesota se pro změnu zaměřila na klejichy z čeledi toješťovitých a odhalila, že byliny rostoucí v bezprostřední blízkosti silnic obsahovaly až trojnásobek sodíku oproti stejné zeleni v jiném prostředí. Zdánlivá maličkost pak zasahuje do potravního řetězce a například v případě zmíněných rostlin ovlivňuje osud motýlů, kteří na nich existenčně závisejí.

Ne vždy se však jedná o negativní důsledky: Samci monarchů stěhovavých totiž získali mohutnější létací svaly, zatímco samicím se zvětšily oči.

Změna v biodiverzitě činí daný ekosystém náchylnějším k šíření invazních organismů, nemluvě o tom, že odstranění soli z jezer znamená zvýšené náklady pro obce, jež z nich čerpají pitnou vodu.

Především však sůl vábí některé druhy zvířat k okrajům vozovek, kde je mohou ohrozit projíždějící automobily. „Samice vyžadují zvýšený příjem soli, aby mohly produkovat kvalitní mléko pro mláďata, a samci zas k tvorbě paroží,“ vysvětluje Roy Rea z kanadské University of Northern British Columbia.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Srážky se zvěří tak v zemi představují běžnou dopravní komplikaci, zvlášť proto, že tmavě zbarvení paroháči o hmotnosti až 700 kilogramů bývají nejaktivnější v noci.

K potenciálním řešením patří použití alternativních materiálů: V současnosti se experimentuje kupříkladu se šťávou z cukrové řepy nebo s vedlejšími produkty destilace. Potíž tkví v tom, že zmíněné látky znamenají živnou půdu pro vodní řasy, které se pak přemnoží a rovněž neblaze ovlivňují biologickou rovnováhu - podle jedné ze studií dokonce ještě hůř než sůl.

Čtěte také: Pracovní rizika

tags: #ohrožení #fauny #flory #a #spodních #vod

Oblíbené příspěvky:

• Studijní materiály - Ekologie
• Recenze košů na zahradní odpad
• Umělé zasněžování
• ČSN 38 3350
• Techniky akrylové kresby