Ohrožení, hrozba, nebezpečí: Co to je?

Pro označení nebezpečí, které se vztahuje ke konkrétní situaci nebo určitému objektu se využívá pojmu ohrožení, resp.

Pojem „hrozba“ lze charakterizovat jako jev s možností ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí ve spojení s konkrétním chráněným zájmem.

Hrozba je potenciál způsobit škodu (na zdraví a životech osob, majetku, životním prostředí).

Pochází-li hrozba z konkrétního zdroje (např. podnik skladující nebezpečnou látku), je hrozba vlastností zdroje.

Hrozbu je vhodné hodnotově vyjádřit a jednotlivé typy hrozeb pak srovnávat, která je větší a která menší.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Zranitelnost území lze chápat jako vnímavost území na dopady mimořádné události.

Je to schopnost území negativně reagovat na působení nežádoucího jevu. Zranitelnost je vlastností území.

Zranitelnost území lze chápat jako model reálného světa, který vychází z existence prvků území, které mohu být dotčeny mimořádnou událostí.

Riziko je pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností.

Riziko (R) je kombinací pravděpodobnosti vzniku mimořádné události (P) s určitým rozsahem následků - ztrát (Z).

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

V praxi se často uchylujeme ke složeným tvarům pro vyjádření rizika.

Riziko jsou očekávané negativní následky vlivem aktivace hrozby na daném území.

Riziko (R) je kombinací hrozby (H) a zranitelnosti území (Z).

Pro interpretaci výsledku výpočtu se využívá často grafické znázornění maticového součinu - tzv.

Mapování rizik je znázornění rizik na mapě.

Čtěte také: Pracovní rizika

Mapování rizik je proces, při kterém se identifikují území s různou úrovní rizika.

V mapování rizik jde o hodnotové vyjádření rizika na mapě.

Riziko je zde pojímáno komplexně jako suma rizik pro jednotlivé typy mimořádných událostí.

Mapa rizik je barevná mapa v základních barvách zelená - žlutá - červená a jejich odstíny.

Z mapy rizik lze s použitím software vyčíst, jak je vysoké riziko v dané lokalitě, strukturu hrozeb v dané lokalitě, jaké hrozby působí v daném místě, které převažují, strukturu zranitelnosti v dané lokalitě apod.

Lze také dělat statistické analýzy, např., které místo v daném území (např.

Pro konkrétní objekt lze z mapy rizik určit, v jaké kategorii rizika se daná lokalita nachází.

Toto určení je nutno chápat jako orientační údaj, vyjadřující především upozornění na lokality ve vyšších kategoriích rizika (odstíny červené barvy - kategorie rizika 4 a 5).

Pro území jednotlivých obcí v Moravskoslezském kraji jsou mapy rizik součástí krizového plánu kraje [9].

Riziko je obecně pravděpodobnost výskytu nežádoucí události s nežádoucími následky.

Zákon o prevenci závažných havárií definuje riziko pro účely zákona jako pravděpodobnost vzniku zvláštních účinků ve specifikovaném období nebo za specifikovaných okolností.

Nebezpečí

Nebezpečí je zdroj potencionálního poškození nebo situace s potencionální možností úrazu, zranění nebo jiného poškození zdraví, je to zdroj ohrožení.

Nebezpečí je:

• zdroj možného zranění nebo poškození zdraví
• stav, situace nebo podmínky, ve nebo za kterých může dojít ke zranění nebo poškození zdraví nebo majetku nebo prostředí
• zdroj ohrožení.

Nebezpečné podmínky a situace mohou mít negativní dopad jak na osoby, tak na stroje a zařízení, na pracovní i životní prostředí, vč. zvířat.

Nebezpečí pocházejí z povahy pracovního prostředí a činností.

Pracovní prostředí může být poměrně čisté a bezpečné (jako například kancelář), kde je výskyt rizik omezen na minimum.

Naproti tomu můžeme nalézt takové pracovní podmínky, kde je člověk vystaven těžkým zkouškám, vyplývajícím z povahy pracovního prostředí a činnosti, kterou provádí.

Jako je třeba dělník hlubinné těžby, obsluha kotelen na pevná paliva, hutník, obsluha zemních strojů, údržbář strojních zařízení, opravář a automechanik, lakýrník, sklář a kameník.

Příklady nebezpečí a nebezpečných situací:

• nebezpečí úrazu při práci na strojích a zařízeních: vtažení osoby nebo části těla do stroje, zasažení odletujícími částmi opracovávaného výrobku (odstraněné ochranné kryty strojů a zařízení, provádění nedovolených oprav strojů a zařízení za chodu, práce u nebo v blízkosti pásových dopravníků)
• nebezpečí úrazu el. proudem (obnažené vodiče, nesprávná práce při údržbě a elektromontážních pracích, styk el. spotřebičů nebo jejich obsluhy s vodou, nedostatečné nebo špatně provedené uzemnění, chybějící blokování zkratu, chybná instalace, nedostatečné zamezení vstupu do ohroženého prostoru, aj.)
• nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky (práce na lešení, na střechách a ve výšce, nebo nad volnou hloubkou bez využití vhodné ochrany osob proti pádu, neohraničené výkopy při stavebních pracích, údržbě silnic a chodníků, při pokládce a údržbě inženýrských sítí)
• nebezpečí výbuchu, požáru nebo ekologické havárie (chemické provozy, skladiště hořlavých nebo výbušných látek, zařízení na skladování sypkých hmot, sila)
• nebezpečí otravy, udušení, poleptání a jiného poškození kůže či organismu (výroba a doprava chemických látek, neznalost povahy a účinku chemických látek a nesprávné, neopatrné nebo nepoučené zacházení s nimi)
• nebezpečí vdechnutí částic prachu, přímý fyzický kontakt s chemickými látkami nebo biologickými činiteli či jejich vdechnutí (škodlivé páry, plyny, viry, práce s živicemi, otryskávání, broušení)
• nebezpečí poškození zraku/očí (záření, práce s lasery, svařování, odletující části zpracovávaného výrobku)
• nebezpečí poškození sluchu (vysoká nebo soustavná hlučnost na pracovišti, sluch poškozující frekvence)
• nebezpečí popálení, bodnutí, pořezání (neopatrné zacházení s ostrými nástroji a předměty)
• jiná nebezpečí s negativním dopadem na lidské zdraví (nesprávná manipulace s břemeny, únava, časový nebo psychický stres)
• nebezpečí přejetí nebo zachycení osoby stavebními, zemědělskými stroji a mechanismy a manipulačními vozíky (řízení, obsluha a údržba, nekontrolovaný nebo neopatrný pohyb osob na staveništi nebo na jiném pracovišti, nedovolená přeprava osob)
• nebezpečí zasypání (zasypání zeminou: práce v podzemí, práce ve výkopech a v omezeném prostoru; zasypání hmotou nebo materiálem: práce v zásobnících na skladování sypkých hmot a v silech)
• nebezpečí uklouznutí a pádu na rovině a na schodech (nerovnosti terénu, mokrá nebo znečištěná podlaha, nepořádek na pracovišti, chybějící zábradlí, zábrany a madla).

Rizika číhají na člověka na pracovištích, ale i při jednotlivých pracovních činnostech a nemusí být pravidlem, že jde jen o zaměstnání.

Velkou roli pro výskyt rizik hraje povaha pracovního prostředí, pracovních podmínek a vykonávaných činností.

Pracovní prostředí může být poměrně čisté a bezpečné (jako například kancelář), kde jsou rizika omezena na minimum.

Naproti tomu můžeme nalézt takové pracovní podmínky, kde je člověk vystaven těžkým zkouškám.

Z hlediska výskytu rizik figurují na předních místech výrobní haly a celé provozy strojírenské, hutnické, sklářské výroby, staveniště, doly, sklady chemických a dalších nebezpečných látek, opravny motorových vozidel, poměrně rizikovým odvětvím je i lesnictví a činnosti jako elektromontážní práce, zemní práce, práce v kamenolomech apod.

Rizika může přinášet i taková zdánlivá banalita, jako je nepořádek na pracovišti, mokré nebo obtížně průchodné chodby, schodiště a další vnitřní cesty.

Identifikace rizika

Identifikovat riziko umožní odpověď na tři základní otázky:

• existuje zdroj poškození
• kdo/co může způsobit škodu?
• kdo/co může být poškozeno?
• jak může poškození nastat?

Riziko, které jasně může mít pouze zanedbatelný potenciál vzniku poškození, nemusí být dále uvažováno.

Pracovní rizika obvykle dělíme na:

• mechanická, např.:
  • tvary a povrchy stroje či technického zařízení (ostré hrany, rohy, drsné povrchy, ostré nástroje aj.)
  • pohyblivé části stroje (unášecí zařízení, ozubená kola, lisovací přípravky, řezací zařízení, kotoučové pily aj.)
  • rizikové ruční nástroje, pomůcky (nože, nůžky, sekáče, nevhodné tvary rukojetí aj.; odletující úlomky, třísky (při broušení, soustružení aj.)
  • nevhodné řešení pracovního místa (kluzká, skloněná, nerovná podlaha, omezený pracovní prostor aj.)
  • uvolnění, pád, utržení části stroje nebo zpracovávaného či dopravovaného materiálu, roztržení, převržení (roztržení brusného kotouče, převržení traktoru, uvolnění kontejneru aj.)
  • pády osob při práci na plošinách, žebřících, při práci ve výškách aj.
• fyzikální, např.:
  • neionizující záření (elektrická pole, magnetická pole, ultrafialové záření, infračervené záření, lasery) a ionizující záření (rentgenové záření, záření alfa, beta, gama)
  • elektrická energie
• chemická
• biologická.

Příklady rizika, které se vztahují na určité pracovní činnosti a situace:

• pracovní zařízení
• nedostatečná ochrana rotujících a pohyblivých částí
• volný pohyb částí nebo materiálu (padajících, válejících se, klouzajících, překlapujících, odlétávajících, houpajících se, bortících se), které mohou zasáhnout člověka
• pohyb strojů a dopravních prostředků
• nebezpečí požáru nebo výbuchu (tření, tlakové nádoby)
• zachycení, pořezání, vtáhnutí, bodnutí, úder, odření, pohmoždění, amputace (mechanická ohrožení)
• pracovní zvyklosti a uspořádání pracoviště
• nebezpečné povrchy (ostré hrany, rohy, špice, drsné povrchy, kluzké povrchy, vyčnívající části)
• práce ve výškách
• práce v nevhodné poloze (jednostranná zátěž)
• omezené prostory (práce mezi pevnými částmi)
• zakopnutí a uklouznutí (vlhké a kluzké povrchy)
• stabilita pracovníka
• vliv užívání OOPP a jiné aspekty práce
• pracovní techniky a metody práce
• práce v uzavřených prostorách
• používání elektřiny
• elektrické vypínače strojů
• elektrická instalace
• elektrická zařízení, ovladače, izolace
• přenosná elektrická zařízení
• elektrická energie, která může způsobit požár nebo výbuch
• nadzemní elektrické vedení
• expozice látkám ohrožujícím zdraví
  • vdechnutí, požití nebo absorpce kůží včetně aerosolů a jemných částic
  • používání hořlavých a výbušných materiálů
  • používání toxických látek
  • přítomnost žíravin
  • reaktivní látky
  • dráždivé látky
  • nedostatek kyslíku
• expozice fyzikálním faktorům
  • elektromagnetické záření (tepelné, RTG, ionizující)
  • lasery
  • hluk a ultrazvuk
  • vibrace
  • horké látky a prostředí
  • studené látky a prostředí
  • média pod tlakem
• expozice biologickými faktory
  • riziko infekce mikroorganizmy, exo- a endo- toxiny
  • přítomnost alergenů
• faktory prostředí a pracovních klimatických poměrů
  • nevhodné osvětlení
  • nevhodná teplota, vlhkost, větrání
  • znečištění, nepořádek
• vztah pracovního místa a lidského faktoru
  • bezpečnostní systém závisí na získání a zpracování přesných informací
  • závislost na znalostech a schopnostech personálu
  • závislost na dobré komunikaci a správných pokynech na změnu podmínek
  • důsledek předpokládaného neplnění bezpečných pracovních postupů
  • vhodnost OOPP
  • slabá motivace pracovat bezpečně
  • ergonomické faktory
  • psychologické faktory
    • pracovní zátěž (intenzita, jednotvárnost)
    • rozměry pracoviště, např. klaustrofobie, osamělost na pracovišti
    • vliv konfliktů
    • vliv rozhodování v afektu
    • nízká úroveň řízení práce
    • reakce v případě nouzových situací
• organizace práce
  • pracovní podmínky
  • faktory pracovního procesu (noční práce, odpočinek, ...)
  • údržba, hlavně bezpečnostních zařízení
  • zajištění vyšetřování úrazů a mimořádných situací
• ostatní faktory
  • nebezpečné jednání jiných osob
  • práce se zvířaty
  • nepříznivé povětrnostní podmínky
  • střídání pracovišť
  • práce pod vodou atd.

Některá opatření vedoucí k minimalizaci rizik

• změna pracovních a výrobních postupů a technologií (např.: úprava pracovního prostředí z hlediska výskytu škodlivých látek)
• využívání principů kolektivní ochrany zaměstnanců
• přidělování osobních ochranných pracovních prostředků
• školení zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
• vhodná organizace pracovní doby (např. délka pracovní doby, přestávky na oddech)
• značení únikových cest a východů a bezpečnostní a informativní značení v případě nebezpečí vyskytujícího se v bezprostřední blízkosti zaměstnanců.

Mimořádné události a krizové situace

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. (zákon č.

Krizovou situací se rozumí mimořádná událost (podle zákona o integrovaném záchranném systému, definice viz výše), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

K řešení krizové situace a odstranění jejích následků je nezbytné přijmout krizová opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. (zákon č.

Níže jsou uvedeny hrozby, které byly v Jihomoravském kraji identifikovány jako krizové situace:

• Povodně mohou být způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti (zejm. rok 1997, rok 2006).
• Přívalová povodeň je specifickým typem povodně, jež vzniká následkem rychlého povrchového odtoku způsobeného přívalovými srážkami, který se v členitém terénu rychle koncentruje do říční sítě.
• Tornádo je silně rotující vír mající tvar nálevky, chobotu. Dne 24. 6. 2021 se obcemi na Břeclavsku a Hodonínsku prohnalo devastující tornádo o síle F4.
• Sucho je nahodilý přírodní jev způsobený zejména deficitem srážek, který následně vede k výraznému poklesu vody v různých částech hydrologického cyklu.
• Extrémně vysoké teploty jsou jev, který se na území ČR může vyskytovat v období od června do srpna, ojediněle koncem května a začátkem září.
• Epidemie/celosvětová pandemie respiračního onemocnění způsobeného novým druhem koronaviru označovaným jako SARS CoV-2 (nákaza COVID-19).
• Narušení dodávek zemního plynu velkého rozsahu.
• Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu (blackout).
• Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu.

Kybernetická bezpečnost: Zranitelnosti, hrozby a rizika

V oblasti kybernetické bezpečnosti je třeba brát v úvahu nekonečné množství faktorů.

Než se pustíme do složitějších témat, pojďme si nejdříve důkladně vysvětlit tři základní pojmy bezpečnosti: zranitelnosti, hrozby a riziko.

Tyto termíny se často používají společně, ale představují tři samostatné komponenty kybernetické bezpečnosti.

Stručně řečeno, můžeme je vnímat jako spektrum: Zranitelnost vystavuje vaši organizaci hrozbám. Hrozba je škodlivá nebo negativní událost, která využívá zranitelnost. Riziko je potenciál pro ztrátu a poškození, když se hrozba zrealizuje.

Co je zranitelnost?

Zranitelnost je slabina, chyba nebo jiný nedostatek v systému (infrastruktuře, databázi nebo softwaru), ale může také existovat v procesu, souboru kontrol nebo jednoduše v tom, jak bylo něco implementováno nebo nasazeno.

Existují různé typy zranitelností, můžeme je obecně shrnout jako:

tags: #ohrozeni #hrozba #nebepreci #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Čůrání v přírodě - ženský pohled
• Maturitní okruh: Ekologie
• Metody ochrany před znečištěním
• Využití zemního recyklátu Hodonín
• Jak správně instalovat drenáž vedle odpadu?