Léto je obdobím relaxace, grilování, koupání a výletů do přírody. Společně s těmito radostmi však přichází i nárůst mnohdy podceňovaných rizik pro lidské zdraví. Zvlášť ohroženou skupinou jsou děti, které tráví hodně času venku a často zapomínají dodržovat základní hygienická pravidla.
„Každý rok v létě řešíme více případů střevních infekcí, kožních zánětů a nemocí přenášených klíšťaty. Mnohé z těchto problémů souvisí s nedostatečnou opatrností lidí,“ upozorňuje Michaela Musial BSc. „U nich nejčastěji evidujeme průjmová onemocnění, ať už z neumytého ovoce, nedostatečné hygieny rukou. Velkým rizikem je také konzumace i malého množství špatně upraveného masa nebo v horku zkažených potravin. Malí pacienti tak často končí v nemocnici s dehydratací v důsledku průjmů a zvracení,“ říká primářka dětského oddělení Nemocnice AGEL Jeseník MUDr.
Bakterie, které způsobují žaludeční potíže, se totiž v horkém počasí množí mnohem rychleji. Další zdravotní rizika přináší koupání v přírodních nádržích. „Do vody lidé často vstupují s drobnými rankami, aniž by si to uvědomili. Bakterie a sinice pak mohou způsobit nepříjemné kožní záněty.
Během letních měsíců by lidé neměli zapomínat dodržovat základní hygienická pravidla, aby předešli zdravotním problémům. „Zdraví máme jen jedno. I malá nepozornost během letních aktivit nás může stát nejen zkaženou dovolenou, ale také několik dní v nemocnici.
Začaly prázdniny a s ním i letní tábory, které ovšem přinášejí zdravotní rizika. Děti v přírodě mohou přijít k úrazu, úžehu nebo úpalu, velkým nebezpečím jsou klíšťata. Rodiče by měli vedení letních táborů informovat o zdravotním stavu svých dětí.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Nejběžnějšími úrazy na letních táborech jsou odřená kolena a modřiny. Úpalům a úžehům se děti vyhnou správným pitným režimem a pokrývkou hlavy. Program tábora ale může narušit chronické onemocnění, o kterém rodiče včas neinformovali zdravotníka.
"To je podmínka to potvrzení, ale nebereme jenom absolutně zdravé děti, máme tam i alergiky, astmatiky. Podepsané léky s návodem má zdravotník u sebe a táborníkům je podává v jednotlivých dávkách. Měl by vědět i o případných psychických potížích dítěte, poznamenává Švrčulová. "Je velice zlé, když potom až na táboře zdravotnice zjistí, že se dítě v noci pomočuje.
Velkým zdravotním rizikem jsou klíšťata. Zvláště v oblastech, kde se vyskytuje infekce. Dítě by proto mělo nejméně tři týdny před odjezdem do takové oblasti podstoupit očkování.
Na všeobecnou preventivní prohlídku (VPP) chodí rodiče s dítětem ke svému praktickému lékaři pro děti a dorost (PLDD) od narození až do dospělosti. Náplň všeobecných preventivních prohlídek se od ledna 2026 rozšířila.
Během prvních 18 měsíců života dítě absolvuje celkem 10 prohlídek, které jsou klíčové pro sledování správného vývoje a včasné odhalení případných problémů. Od 3. narozenin se již VPP konají pravidelně jednou za dva roky.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Praktického dětského lékaře si vyberte již v průběhu těhotenství a ověřte si, zda bude moci vzít dítě do své péče. Ještě před propuštěním z porodnice se s ním telefonicky dohodněte na čase prvního vyšetření. Pokud plánujete ambulantní porod, domluvte se s praktickým dětským lékařem, zda souhlasí s přijetím novorozence do následné péče.
Ještě před první kontrolou u praktického dětského lékaře, nejčastěji při pobytu v porodnici, probíhá novorozenecký screening, který má několik částí:
První prohlídka se provádí zpravidla do 2 dnů po propuštění z porodnice, ideálně doma. Lékař se vyptá na průběh porodu a kompletně novorozeně vyšetří včetně novorozeneckých reflexů. Zároveň praktický dětský lékař vysvětlí, proč je důležité dítěti preventivně podávat vitamin K, který chrání před závažným krvácením, a vitamin D, jenž podporuje správný vývoj kostí a imunitního systému.
Jako prevence proti křivici se vitamin D dětem podává denně od 2. týdne věku po celý první rok života. Důležitou složkou prohlídky je poučení o kojení či umělé výživě kojenců. Lékař také čerstvé rodiče naučí, jak zacházet, pohybovat s novorozenětem.
Pokud matka odejde z porodnice dříve než po 72 hodinách od porodu (např. po tzv. ambulantním porodu), nebo když porodila mimo zdravotnické zařízení, je nezbytné, aby se k praktickému dětskému lékaři dostavila již do 24 hodin. Lékař miminko prohlédne a pomůže se zajištěním všech částí novorozeneckého screeningu.
Čtěte také: Pracovní rizika
V prvních hodinách po porodu totiž hrozí vyšší riziko náhlého úmrtí dítěte. V porodnici je proto po dobu 72 hodin novorozenec a jeho životní funkce sledován pediatrem, vyšetřuje se, zda netrpí nějakou vadou, nemá problém se stolicí a močením či s udržením tělesné teploty.
Setrvání zdravého novorozence v porodnici po dobu minimálně 72 hodin od narození mu zajistí potřebný rozsah zdravotní péče. Proto je důležité, aby tato vyšetření včetně novorozeneckého screeningu absolvovalo i miminko, které v porodnici s rodičem nezůstalo nebo vůbec nebylo.
Praktický dětský lékař při prohlídce komplexně zhodnotí zdravotní stav miminka, jak prospívá a zda je jeho výživa dostatečná. Zkontroluje také, zda mu rodiče podávají důležitý vitamin D. Poradí rodičům s otázkami ohledně kojení, spánku a péče o miminko. Zároveň upozorní, že je třeba se objednat k ortopedovi na 2. fázi screeningového vyšetření kyčlí - vývojovou dysplazii, které by mělo podle vyhlášky o preventivních prohlídkách proběhnout ve 3.-6. týdnu věku (podle doporučení ortopedů je to v 6.-9. týdnu věku).
Lékař detailně posoudí celkový zdravotní stav dítěte a zhodnotí jeho začínající motorický vývoj. Zkontroluje, zda dítě podstoupilo nebo v dohledné době podstoupí screeningové vyšetření kyčlí. Také orientačně vyšetří zrak. Opět se kontroluje preventivní podávání vitaminu D.
Zahajuje se očkování podle platného očkovacího kalendáře. Lékař také vysvětlí, jaké další vakcíny vedle povinných jsou pro dítě užitečné.
Cílem očkování je ochránit kojence před závažnými infekčními nemocemi dříve, než začne více přicházet do kontaktu s okolím.
Kromě kompletního tělesného vyšetření lékař sleduje psychomotorický vývoj miminka, tedy zda zvedá hlavičku, opírá se o předloktí, reaguje na okolí, projevuje se zvuky, úsměvem či smíchem.
Na prohlídce se kontroluje očkování a preventivní podávání vitaminu D. Praktický dětský lékař rodičům připomene 3. fázi screeningu kyčelních kloubů - vývojovou dysplazii. Pokud je vývoj kyčlí v pořádku, další kontroly již nejsou potřeba.
Lékař se zaměří na zdravotní stav a smyslové funkce (orientační vyšetření zraku a sluchu). S rodiči probere výživu kojence a jak zavádět příkrmy. Spolu s rodiči stanoví plán dalšího očkování v souladu s očkovacím kalendářem včetně poučení o možnosti dalších očkování doporučených pro daný věk. Chlapcům zkontroluje uložení varlat.
Kromě celkového zdravotního stavu a kontroly preventivního podávání vitaminu D se lékař zaměří na první zoubky, podá informace o správné péči o dětský chrup a vysvětlí, že je důležité se objednat na první preventivní zubní prohlídku.
Specializované vyšetření zubním lékařem odhalí problémy, které nemusí být při kontrole u dětského lékaře patrné. Praktický dětský lékař také upozorní na 1. fázi screeningu závažných očních vad, při níž se bezkontaktně a rychle vyšetřují očí speciálním přístrojem k odhalení dioptrických vad.
Nejkritičtější období pro vývoj zraku představuje první rok života, proto by první vyšetření mělo proběhnout mezi 6.-12., ideálně mezi 10. až 12., měsícem věku. V tomto období lze totiž spolehlivě zachytit vady zraku, které by mohly vést k tupozrakosti, pokud by zůstaly neléčené.
Praktický dětský lékař podrobně posoudí zdravotní stav dítěte se zaměřením na smyslové funkce a hrubou i jemnou motoriku. Zhodnotí také sociální vývoj dítěte.
Praktický dětský lékař posoudí celkový stav dítěte a kompletně ho vyšetří. Zaměří se také na jeho pokrok v pohybovém vývoji (lezení, postavování, příprava na chůzi). Kontroluje rovněž preventivní podávání vitaminu D.
V období prvních narozenin dítěte probíhá důležitá milníková prohlídka, při níž se hodnotí antropometrické údaje (hmotnost, výška, obvod hlavy), zjišťuje se velikost fontanely, vyšetřuje se zrak, sluch a stav chrupu. Rodičům pediatr připomene nutnost preventivních prohlídek u zubního lékaře.
Praktický dětský lékař rovněž sleduje motorický, sociální a jazykový vývoj. Také kontroluje preventivní podávání vitaminu D, které na denní bázi probíhá až do konce do 1. roku věku dítěte. Upřesňuje se plán očkování zahrnující i poučení o nepovinných vakcínách vhodných pro dítě v daném věku.
Rovněž praktický dětský lékař upozorní, že nejpozději v 18 měsících, 6 měsíců po první fázi, se koná 2. fáze screeningu závažných očních vad.
Druhé vyšetření očí potvrdí správný vývoj zraku nebo upřesní nutnost brýlové korekce či další péče očního lékaře.
Kromě detailního posouzení celkového zdravotního stavu praktický dětský lékař hodnotí psychomotorický vývoj dítěte se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a pokrok v komunikačních a sociálních dovednostech dítěte, a úroveň samostatnosti a iniciativy. Aktualizuje se také plán očkování zahrnující povinné i nepovinné vakcíny.
Nezbytnou součástí prohlídky je screening poruch autistického spektra (PAS). Vyšetření se skládá z rozhovoru s rodiči a jednoduchých testů sledujících dětské reakce. Při pochybnostech následuje kontrola ve 24 měsících.
Ve věku 18-24 měsíců lze totiž první příznaky PAS nejlépe rozpoznat. Screening v batolecím věku pomáhá včas odhalit rizika a zajistit vhodnou podporu pro děti i rodiče.
Od 3 let věku dítěte probíhají VPP v intervalu 2 let až do 18. narozenin. Nejpozději do dovršení 19 let se péče praktického dětského lékaře ukončuje a mladý dospělý se musí registrovat u praktického lékaře pro dospělé.
Na každou preventivní prohlídku u praktického dětského lékaře je třeba mít s sebou zdravotní a očkovací průkaz, seznam léků (pokud dítě nějaké užívá) a připravit si otázky, které chce rodič, dítě či dospívající s lékařem probrat.
Praktický dětský lékař kromě tělesného vyšetření hodnotí rozvoj smyslových funkcí, psychosomatický vývoj, vývoj jemné a hrubé motoriky, sociálního chování, komunikačních schopností, preferenci pravé či levé strany těla, rozlišení barev a hygienické návyky dítěte. Změří dítěti krevní tlak a pulz, vyšetří moč diagnostickým papírkem.
Vyšetří genitál a u dívek zjišťuje, zda netrpí výtokem. Zkontroluje, zda probíhá pravidelné očkování dle očkovacího kalendáře a vysvětlí, jaké další očkování by bylo vhodné. Lékař rovněž sleduje, jak jsou uspokojovány základní potřeby dítěte a zda jeho životní podmínky neohrožují jeho vývoj a začleňování do společnosti.
V závěru prohlídky proběhne rozhovor lékaře s rodičem.
Prohlídka ve 3 letech zachytí případné opoždění vývoje před nástupem do školky. Pokud dítě neřekne kratší větu, vůbec nemluví nebo nerozumí jednoduchým pokynům, sdělte to lékaři.
Na prohlídce v 5 letech praktický dětský lékař vedle tělesného vyšetření především předběžně posuzuje školní zralost dítěte se zaměřením na pozornost, koordinaci, dovednosti, sociální připravenost či znalost barev. Hodnotí, jak jsou uspokojovány potřeby dítěte a jak rodina funguje. Zjišťuje také poměr jeho hmotnosti a výšky, aby včas odhalil případnou podvýživu, nadváhu nebo obezitu a doporučil rodičům kroky k nápravě stavu.
Kontroluje také hygienické návyky dítěte se zaměřením na pomočování. U dětí s rizikovými faktory v rodině vyšetřuje odběrem krve lipidogram (hladina jednootlivých frakcí cholesterolu). Rodičům praktický dětský lékař také doporučí screening sluchu metodou tónové audiometrie na odborném pracovišti (provádí lékař foniatr nebo ORL s proškolenou sestrou). Cílem je zachytit poruchy sluchu před zahájením školní docházky.
V předškolním věku je velmi důležité zachytit včas vady sluchu, které by mohly bránit úspěšné adaptaci na školní nápor. Také je ještě čas procvičit s dítětem ne zcela zvládnuté potřebné dovednosti. Popřípadě může rodič zvážit odklad školní docházky. Včasné řešení předchází stresům a neúspěchu v první třídě.
Praktický dětský lékař zhodnotí zdravotní stav dítěte a pokrok v tělesném vývoji, vyšetří moč, krevní tlak a pulz. Rovněž zkontroluje dutinu ústní a stav chrupu a připomene důležitost zubních preventivních prohlídek, na něž mají děti chodit 2× za rok. S rodiči vede rozhovor směřující ke včasnému odhalení nemocí a stavů, které se v počátku projevují nejasnými příznaky. Posoudí adaptaci na školu, pozornost a schopnost učit se, vyhledává první příznaky obtíží se soustředěním nebo zapojením do kolektivu.
Proběhne i kontrola a plán očkování včetně nepovinných. Rodiče poučí o zdravém životním stylu včetně úrazové prevence, posoudí funkčnost rodiny. Rovněž sleduje případné známky počátků různých závislostí a rizikového chování dítěte.
Máte-li pochybnosti o zvládání školní docházky, dítě si stěžuje na bolesti hlavy nebo břicha před školou, nebo učitelka upozorňuje na výrazné problémy se soustředěním, promluvte si o tom s lékařem.
Kromě celkového zdravotního stavu se praktický dětský lékař zaměří i na růst dítěte (hmotnost, výška). Cílem prohlídky je rovněž včasné odhalení zdravotních problémů, rizikového chování či potíží v rodině. Lékař také začíná s dítětem mluvit o zdravém životním stylu a prevenci rizikového chování. Kontroluje se a doplňuje plán očkování. Lékař si s rodiči promluví i o nepovinných vakcínách, které jsou pro dítě užitečné.
V předpubertálním období je ideální zachytit růstové a váhové výkyvy, aby se případné problémy řešily ještě před hormonálními změnami. Stravovací návyky a pohybovou aktivitu lze ještě před pubertou upravit snáze.
Součástí prohlídky je vedle komplexního tělesného vyšetření také rozhovor s rodiči, jehož cílem je včas rozpoznat nemoci, které se mohou projevovat nejasně. Praktický dětský lékař sleduje i prvotní pubertální změny, posoudí psychický stav a emoční stabilitu během hormonálních změn. Rovněž vyhledává známky, které by mohly ukazovat na nestabilitu v rodině, různé závislosti a rizikové chování dítěte.
tags: #zdravotní #rizika #pro #nezletilé