Ohrožení pod vlivem návykové látky v České republice

Česká republika patří mezi země, kde se lidé, alespoň co se ve statistikách uvádí, umí napít. Zároveň se ne každému, kdo se napije, chce jet domů veřejnou dopravou či utrácet za odvoz taxíkem. Pěšky je to daleko a navíc počasí nepřeje, co tedy takovému člověku „zbývá“ než „to risknout“. Řídit přeci umí ….

Tento článek pojednává o hmotněprávních důsledcích, které pro takového „odvážlivce“ z jeho rozhodnutí vyplývají. Oprostíme se od procesního postupu a budeme pracovat s naměřenými údaji, ohledně promile v dechu event. v krvi.

Možné scénáře při kontrole

Pokud už je řidič policejním orgánem lapen a právě je na něm vykonávána pomoc a ochrana, má zjednodušeně řečeno pouze tři scénáře, jak to s ním dopadne. Dle platné právní úpravy je tolerováno množství alkoholu v krvi v České republice 0 g/kg. Pokud si dá řidič jedno pivo na slehnutí po tučném vepřovém kolenu, které nutně spláchnout zasloužilo, a v oblíbené restauraci prevít hostinský nemá nealko pivo, může být jeho vyjednávací pozice se strážcem pořádku i po nadýchání poměrně příznivá.

Toto požehnání se mu dostává na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2010, čj. 8 As 59/2010 - 78, publikovaného v sbírce rozhodnutí NSS pod č. 2063/2010. Za předpokladu, že bude tolerovaná resp. odečítaná hranice 0,24 g/kg překročena v rámci setin, lze s tímto ještě z pohledu obviněného z přestupku pracovat. Výše uvedené má za účel chránit skupinu osob výše uvedenou, tedy uživatele léků, jedince, jejichž tělo produkuje právě fyziologickými procesy alkohol v dechu apod. Rozhodně se nejedná o automatickou legalizaci hodnoty 0,24 g/kg alkoholu v dechu.

Přestupek

Zde hovoříme o rozmezí mezi 0,25 g/kg až 1 g/kg. Tímto svým jednáním se dopustí řidič, který byl přichycen, přestupku. I v tomto případě je potřeba rozlišovat, zda se řidiči podaří nadýchat pod 0,3 g/kg či více než 0,3 g/kg. Kdy u řidiče či osoby jedoucí na zvířeti je naměřena hodnota do 1 g/kg se ve většině případů jedná o přestupek dle § 125c odst. 1 písm. b) zák. 361/2000 Sb., o silničním provozu v platném znění (dále jen „ZOP“).

Čtěte také: Řízení pod vlivem v ČR

Za tento výkon bude pachateli přestupku v případě prokázání uložena sankce v rozmezí od 2.500,- Kč do 20.000,- Kč. Hodnota 0,3 g/kg, výslovně uvádím, že se již jedná o hladinu po odečtu 0,24 g/kg, jak je uvedeno v možnosti první, je rozhodující v případě bodového ohodnocení, tedy udělení trestných bodů.

Při hodnotách do 0,3 g/kg pachatel přestupku nedostane bodové ohodnocení, zato pachatel přestupku, který překročí hranici 0,3 g/kg, bude odměněn nejvyšším možným bodovým ohodnocením, tedy plnými 7 body. Navíc v případě přestupku dle § 125c odst. 1 písm. Tvrdší variantu přestupku, s níž se lze setkat vzácněji je potom přestupek dle § 125c odst. 2 písm. Vzácnost tohoto přestupku spočívá v tom, že se pojmem „stav vylučující způsobilost“, kryje se skutkovou podstatou trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.

Trestný čin

Z hlediska výše alkoholu v těle řidiče motorového vozidla či jezdce na zvířeti je důležité k určení, zda se jedná o přestupek nebo o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky dle ustanovení § 274 trestního zákoníku žák. 40/2009 Sb., v aktuálním znění dále jen „tr. zákoník“. Obecně uznávanou hranicí pro „stav vylučující způsobilost“ je dosažení hladiny alkoholu v těle řidiče vyšší než 1.00 promile, ale není vyloučena hodnota nižší, zpravidla mezi 0.8 promile a 1.00 promile, kdy stav vylučující způsobilost musí být prokázán dalším dokazováním.

Kdy rozdíl mezi přestupkem a trestným činem zjednodušeně spočívá v tom, zda je jednání pachatele objektivně vzato způsobilé ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značkou škodu na majetku. Pro praktický přiklad uvádím, že takového přestupku se dopustí např. Řidič a obecně vzato každý, kdo se dokázal dostat do stavu vylučujícího způsobilost a při tomto zároveň vykonává zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude mít již co dočinění s trestním řízením.

Tato skutková podstata trestného činu se nazývá Ohrožení pod vlivem návykové látky a je upravena v tr. zákoníku v ust. § 274. Jak je možno dovodit gramatickým výkladem ust. § 274 tr. zákoníku, tuto skutkovou podstatu naplní nejen opilý či zdrogovaný řidič, ale např.

Čtěte také: Statistiky ohrožení v ČR

V tomto článku výše, konkrétně v podkapitole Druhá možnost, je již uvedeno, co se rozumí pod pojmem stav vylučující způsobilost. Z ustálené soudní judikatury je zřejmé, že jestliže je u řidiče motorového vozidla zjištěno, že v době jízdy měl nejméně jedno promile alkoholu v krvi, pak je v důsledku toho - podle poznatků lékařské vědy - vždy vyloučena jeho způsobilost bezpečně řídit motorové vozidlo (R 26/2008, R 36/1984).

Závěr o naplnění zákonných znaků trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku, je však možný též tehdy, je-li v konkrétním případě zjištěno, že i menší množství alkoholu v krvi řidiče blížící se hranici jednoho promile vylučovalo jeho způsobilost řídit motorové vozidlo. V konkrétních případech tedy tomuto závěru nebrání okolnost, že u řidiče byla zjištěna v době řízení nižší hladina alkoholu v krvi než jedno promile, pokud jeho schopnosti řídit motorové vozidlo i při této nižší hladině alkoholu v krvi byly sníženy v rozsahu, jaký předpokládá § 274 tr.

V těchto případech je stanovena sankce až na 1 rok odnětí svobody, peněžitý trest, trest zákazu činnosti a případě naplnění kvalifikované sutkové podstavy v § 274 odst. 2 písm. Tato otázka Vás jistě při čtení o postizích spojených s prokázáním řízení pod vlivem alkoholu jistě napadla.

Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu

Trestní kolegium Nejvyššího soudu k návrhu předsedy Nejvyššího soudu a z podnětu nejvyššího státního zástupce zaujalo dne 21. 10. 2020 podle § 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), a podle čl. Řidič se nachází ve stavu vylučujícím způsobilost ve smyslu § 274 odst. 1 tr. Závěr o vině takového řidiče přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky lze proto učinit již na podkladě zjištění o výši koncentrace příslušné návykové látky obsaženého ve znaleckém posudku nebo odborném vyjádření z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie.

Na základě návrhu předsedy Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2020, podaného podle § 21 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, a podnětu nejvyššího státního zástupce ze dne 11. 5. 2020, podaného podle § 12 odst. 4 zákona č. 283/1992 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zaujalo trestní kolegium Nejvyššího soudu (dále též jen „trestní kolegium“) stanovisko týkající se problematiky trestní odpovědnosti pachatele za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku, konkrétně rozhodování o trestní odpovědnosti řidiče motorového vozidla řídícího pod vlivem jiné návykové látky, než jakou je alkohol.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Měření alkoholu v krvi

S vymezením právní hranice mezi přestupkem a trestným činem neodmyslitelně souvisí i stanovení postupu pro zjištění hodnoty množství alkoholu v krvi u konkrétního řidiče. Z ustanovení § 5 odst. 1 písm. Policie může provádět orientační měření pro zjištění alkoholu v krvi pomocí tzv. „trubičky“ nebo jako odborné měření pomocí certifikovaných detekčních přístrojů Dräger. Pokud by byl u orientačního měření alkohol v dechu zjištěn, policie přistoupí k odbornému měření.

Odborným měřením se rozumí pouze opakované provedení dechové zkoušky certifikovaným a správně kalibrovaným měřicím přístrojem Dräger, přičemž mezi prvním a druhým měřením musí být minimální interval 5 minut a odchylka mezi měřeními nesmí přesáhnout 10 %. Pokud je rozdíl větší, policisté požadují odběr krve. Opakované měření se provede pouze pokud výsledek první zkoušky není negativní.

Odborné měření je na rozdíl od orientačního měření použitelné ve správním nebo trestním řízení. Za negativní výsledek dechové zkoušky se považuje hodnota do 0,24 promile. Je to proto, že člověk může mít nepatrnou fyziologickou hladinu alkoholu v krvi i tehdy, pokud před tím alkohol nekonzumoval. Na množství 0,2 promile se při vyšetření vzorku krve hledí jako na fyziologickou hladinu. Odchylka měření certifikovaného přístroje Dräger je přitom 0,04 promile. Z uvedených důvodů je nutné považovat výsledek do 0,24 promile za negativní výsledek dechové zkoušky, není-li zjištěno jinak, že řidič alkohol v době před jízdou konzumoval, jak uvedl ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud sp. zn. 9 As 135/2012 ze dne 21. 2. 2013.

Řidič je povinen dle výše citovaného ustanovení silničního zákona na výzvu policisty podrobit se jak dechovému vyšetření, tak krevní zkoušce, a to i opakovaně. Krevní zkoušce se podrobit nemusí, pokud hodnota hladiny alkoholu v krvi dle orientační zkoušky bude negativní. Pokud by se řidič dechovému vyšetření nebo zkoušce na výzvu policisty nepodrobil, dopouští se přestupku dle ustanovení § 125 odst. 1 písm. d) silničního zákona, kde mu hrozí finanční postih v rozmezí 25.000,- Kč až 50.000,- Kč a zákaz řízení motorových vozidel v rozmezí jednoho až dvou let včetně sankce 7 bodů. Sankce je vyšší, než jaká je ukládána za přestupek řízení pod vlivem alkoholu do jednoho promile.

Z porovnání naměřených hodnot alkoholu na základě dechové zkoušky a krevní zkoušky lze rozpoznat, zda hladina alkoholu narůstá nebo klesá. Klesající nebo stoupající křivka ukazuje, zda řidič pil delší nebo kratší dobu před okamžikem měření, tj. zda řidiči hladina alkoholu v krvi roste, nebo se jedná o zbytkový alkohol a řidič pouze nedodržel čas potřebný k vysycení alkoholu z krve. Tyto skutkové okolnosti mají vliv na výši postihu.

Zbytkový alkohol

Zatímco přímo po skleničce jde řídit jen málokdo, ráno po večírku usedne za volant spousta lidí a ani si neuvědomí, že mohou být pro sebe i okolí nebezpečím. Pro policii je to přitom alkohol jako alkohol. Nerozlišuje mezi zbytkovým a „čerstvým“. Pro takzvaný zbytkový alkohol je charakteristické omezené vnímání. Řidič snadno něco přehlédne, je v útlumu, má opožděné reakce.

Už při nikterak výjimečné situaci, kdy si dá pětasedmdesátikilový muž mezi osmou večerní a půlnocí čtyři piva a panáka, může ještě ráno při cestě do práce nadýchat 0,26 promile.

Nikdy nesedej do auta k opilému řidiči!

Snad každý se někdy dostane do situace, kdy mu někdo nabídne svezení autem, přičemž řidič před jízdou pil, nebo má v sobě jiné omamné látky. Někdy je těžké říct ne, ale tady jde o život. O tvůj život.

Příklad z praxe

Během hlídkové činnosti v Novém Městě nad Metují zastavili policisté ve středu 28. prosince krátce po 11. hodině večerní v ulici Přibyslavská 41letou řidičku ve vozidle VW Passat. Policisté řidičku vyzvali k předložení potřebných dokumentů pro řízení a provoz vozidla a následně k provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu. První i druhá zkouška vyšla pozitivně s naměřenými hodnotami 1,23 a 1,24 promile alkoholu v dechu. Policisté řidičku vyzvali k podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, který však po poučení odmítla.

Tabulka: Sankce za řízení pod vlivem alkoholu

tags: #ohrozeni #pod #vlivem #navykove #latky #1

Oblíbené příspěvky:

• Alarmující stav mořského znečištění plasty
• Pěstování dubu zimního
• Dopad hry "Odpad, město, smrt" na českou společnost
• České ekologické organizace
• Reklamní tašky z ekologických materiálů