Řízení pod vlivem návykové látky a právní důsledky v České republice

Řízení pod vlivem návykové látky, zejména alkoholu, představuje vážné riziko nejen pro bezpečnost na silnicích, ale také pro řidiče z hlediska hrozícího postihu. V České republice jsou právní normy týkající se řízení pod vlivem návykové látky přísné.

Nulová tolerance alkoholu a sankce

V České republice platí nulová tolerance alkoholu za volantem a v podstatě jakákoliv zjištěná hladina alkoholu v krvi řidiče může vést k vážným následkům. Dokonce i při hladině alkoholu v krvi nižší než 0.3 promile se jedná o přestupek, který může vést k vysokým sankcím. Řidiči, u kterých je zjištěna hladina alkoholu v krvi nižší než 0,3 promile, jsou vystaveni riziku vysokých sankcí.

Pokud je řidiči naměřena hladina alkoholu v krvi vyšší než 0,3 promile, sankce se také v rámci přestupkového řízení rozšiřují o přidělení trestných bodů.

Hranice mezi přestupkem a trestným činem

Hranici mezi tím, kdy se při řízení pod vlivem návykové látky jedná o přestupek nebo trestný čin, představuje míra ovlivnění řidiče alkoholem, kdy tato hranice je ustálena na hodnotě 1 promile alkoholu v krvi. V případě, kdy je řidič přistižen při řízení pod vlivem návykové látky a je mu naměřena hladina alkoholu v krvi menší než 1 promile, tak je to považováno za přestupek.

V případě, kdy je řidiči zjištěna hladina alkoholu v krvi vyšší než 1 promile, věc je již obvykle řešena v rámci trestního řízení. V takovém případě o vině a trestu rozhodují soudy.

Čtěte také: Statistiky ohrožení v ČR

Řidiči může být uložen peněžitý trest, jejíž výši určí soud na základě specifických okolností (v rámci desetitisíců korun), dále je pravidelně ukládán trest zákazu řízení na dobu v délce podle okolností v rozpětí jednoho až deseti let a v krajních extrémních případech (např.

Tresty a okolnosti ovlivňující výši trestu

Konečný trest pro řidiče nelze předvídat, jelikož záleží na mnoha okolnostech. Mezi tyto okolnosti patří míra ovlivnění alkoholem, která může značně ovlivnit závažnost trestu. Je důležité si uvědomit, že v takovém případě trest může zahrnovat nejen peněžitý trest a zákaz řízení, ale v některých případech i trest odnětí svobody.

Způsobení zranění pod vlivem alkoholu je významné přitěžující okolnost. Pokud je zraněná osoba neschopna svého obvyklého života po dobu delší než 7 dní, jedná se o trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti.

Povinnosti řidiče a regresní nárok pojišťovny

Zákon stanovuje, že každý řidič je povinen se podrobit dechové zkoušce na pokyn strážníka. Odmítnutí této zkoušky je považováno za přestupek a je spojeno s významnými sankcemi.

Zákon stanovuje, že každý provozovatel motorového vozidla musí mít sjednané povinné ručení, které kryje škodu způsobenou viníkem nehody poškozenému. Pokud je však řidič přistižen při řízení pod vlivem návykové látky, ať už s hladinou alkoholu nad nebo pod 1 promile, pojišťovna uhradí škodu poškozenému, ale bude uplatňovat tzv.

Čtěte také: Řízení pod vlivem v ČR

Regresní nárok je právo pojišťovny vymáhat od viníka nehody náhradu za částku, kterou vyplatila poškozenému. Řízení pod vlivem návykové látky je častou příčinou uplatnění regresního nároku pojišťovnou.

Doporučení a pomoc advokáta

Doporučení se vyhnout řízení pod vlivem návykové látky je samozřejmě základním pravidlem, které by měl dodržovat každý řidič. Avšak pokud se přesto ocitnete v situaci, kdy čelíte právním důsledkům za takové jednání, je důležité vědět, jak postupovat. Čelit obvinění z řízení pod vlivem návykové látky může být nesmírně stresující a náročné.

Klíčem k úspěšnému zvládnutí trestního stíhání za řízení pod vlivem návykové látky je aktivní přístup. Správně vedená obhajoba může významně zmírnit trest, což je pro většinu řidičů klíčové. V tomto procesu je neocenitelnou pomocí advokát specializující se na trestní právo, ideálně s důrazem na dopravní nehody. Advokát vám poskytne nezbytné rady a zastupování před soudem i policejním orgánem. Navíc, advokát vám také pomůže s přípravou vaší obhajoby, včetně shromažďování důkazů, a vypracování strategie obhajoby.

Alkohol a jeho vliv na řidiče

Ač se to nezdá, alkohol je docela tvrdá droga (předávkování může způsobit smrt a snadno na něm vzniká závislost). Alkohol patří mezi tlumivé drogy - při nadměrné konzumaci působí sedativně, zpomalí dýchání a může dojít až k zástavě dechu. Kromě toho alkohol významně ovlivňuje vnímání - je narušená schopnost koordinace, rovnováhy, odhadu vzdálenosti, člověk reaguje se zpožděním a navíc neadekvátně. Mimo to se účinkem alkoholu zmenšuje zorné pole, což má za následek tzv. tunelové vidění - je to jako kdybys na svět koukal z nějaké roury. Z myšlení se vytratí racionalita, úsudek je pokřivený. U opilých lidí jsou také časté sklony k agresi. Alkohol odbourává zábrany a tak se z tichých, plachých lidí stávají bouřliváci.

Opilý řidič je velkým nebezpečím nejen pro sebe, ale i pro své okolí. Alkohol nám dodává sebedůvěru a současně zpomaluje naše smyslové a motorické (pohybové) reakce. To je za volantem doslova vražedná kombinace. Člověk pod vlivem si více věří a jeho rozjařenost a sebevědomí mají za následek, že více riskuje, jede rychleji, rozpálí to na rovince, řeže zatáčky a prostě si to užívá. Má pocit, že mu řízení perfektně jde a je z toho v euforii. Možná nebezpečí si nepřipouští, jeho zábrany padly. Zkreslené vnímání si neuvědomuje, připadá si „normálně“, resp.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Zbytkový alkohol

Zatímco přímo po skleničce jde řídit jen málokdo, ráno po večírku usedne za volant spousta lidí a ani si neuvědomí, že mohou být pro sebe i okolí nebezpečím. Pro policii je to přitom alkohol jako alkohol. Nerozlišuje mezi zbytkovým a čerstvým. Pro takzvaný zbytkový alkohol je charakteristické omezené vnímání. Řidič snadno něco přehlédne, je v útlumu, má opožděné reakce. Už při nikterak výjimečné situaci, kdy si dá pětasedmdesátikilový muž mezi osmou večerní a půlnocí čtyři piva a panáka, může ještě ráno při cestě do práce nadýchat 0,26 promile.

Jízda s opilým řidičem

Jízda s opilým řidičem? Snad každý se někdy dostane do situace, kdy mu někdo nabídne svezení autem, přičemž řidič před jízdou pil, nebo má v sobě jiné omamné látky. Někdy je těžké říct ne, ale tady jde o život. Alkohol negativně ovlivňuje schopnost posoudit rychlost, vzdálenost ve vztahu k okolí, zhoršuje schopnost rozeznat pohybující se světla, způsobuje tzv. tunelové vidění (tj.

Právní aspekty a dokazování

Všichni lidé, kteří jako řidiči vstupují do provozu na pozemních komunikacích, přebírají odpovědnost nejen za svůj vlastní život a zdraví, ale také za životy a zdraví ostatních účastníků silničního provozu. Proto by si měl každý řidič uvědomit, že pokud požije alkohol anebo jinou návykovou látku, tak by mu mělo být následné řízení motorového vozidla zcela zapovězeno.

K prokázání přítomnosti alkoholu anebo jiné návykové látky (nejčastěji se jedná o metamfetamin anebo THC) je však zásadně třeba, aby se řidič podrobil vyšetření na zjištění přítomnosti návykových látek (dechovým analyzátorem anebo rozborem krve). Stav vylučující způsobilost lze sice v určitých případech dovodit i na základě jiných důkazů, než je provedení dechové zkoušky či rozboru krve (např. výpověďmi svědků o chování řidiče, event.

Společným objektem skutkové podstaty přestupku spočívajícího v řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu [od 1. 1.

Pro stav vylučující způsobilost neexistuje žádná konkrétní definice, neboť různé návykové látky působí na člověka odlišně, rozdílně ho ovlivňují se zřetelem k provozované činnosti, a proto je nutné v každém jednotlivém případě zkoumat, jakou měrou byla požitou návykovou látkou ovlivněna jeho schopnost vykonávat danou činnost.

Chráněným zájmem skutkových podstat přestupků podle § 125c odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. d) a odst. 1 písm. h) bod 3 zákona o silničním provozu (poslední zmíněná skutková podstata přestupku souvisí s novým institutem mentora nezletilého řidiče, který bude do našeho právního řádu zaveden od počátku příštího roku) je zájem společnosti zjistit, zda řidič vozidla, příp. Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. f) a g), resp.

Jedinou podmínkou pro vznik povinnosti podrobit se vyšetření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou je výzva osob uvedených ve zmíněných zákonných ustanoveních.[11] Je přitom samozřejmé, že lékařské vyšetření na přítomnost návykových látek nesmí být prováděno bezdůvodně, svévolně, či dokonce šikanózně.[12] Zároveň je třeba zdůraznit, že odmítnutí orientačního vyšetření přestupkem není, protože s tím výslovně počítá příslušná zákonná úprava.[13] Přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. d) a odst. 1 písm. h) bod 3 zákona o silničním provozu je pouze odmítnutí odborného lékařského vyšetření.

K naplnění skutkové podstaty těchto přestupků přitom dojde již prvním nepochybným vyjádřením vůle odmítnout lékařské vyšetření. Rovněž je třeba zmínit, že v případě odmítnutí vyšetření na přítomnost návykových látek řidičem motorového vozidla, který se může jízdou motorovým vozidlem dopustit přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku (na rozdíl od učitele autoškoly a mentora nezletilého řidiče, kteří na jízdu řidiče pouze dohlížejí), má policejní hlídka vůči takovému řidiči možnost uplatnit další postup předvídaný zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále „trestní řád“ či „tr. řád“).

Pokud totiž policista nebo vojenský policista dospěje ze způsobu chování řidiče v průběhu dopravní kontroly k důvodnému podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku, může jej podle § 158 odst. 1 písm. e) tr. řádu vyzvat k provedení zkoušky krve nebo k provedení dechové zkoušky a zároveň jej poučit o možnosti uložit mu v případě nevyhovění pořádkovou pokutu (§ 66 tr. řádu) a také o možnosti postupu podle § 114 odst. 4 tr. řádu.

Pokud řidič nevyhoví výzvě dané mu policejním orgánem podle § 158 odst. 1 písm. e) tr. řádu, může mu policista v souladu s § 66 tr. řádu uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč a v krajním případě může v souladu s § 114 odst. 4 tr. řádu překonat jeho odpor za účelem provedení neinvazivních zkoušek směřujících ke zjištění, zda řidič není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou (dechová zkouška na přítomnost alkoholu, resp.

Buď nebude zjištěna v krvi řidiče žádná návyková látka, resp. V případě, že hladina alkoholu přesáhne hodnotu 0,2‰ a nedosáhne alespoň jednoho promile, resp. v případech jiných návykových látek nedosáhne limitních hodnot stanovených ve shora uvedeném stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn.

Nicméně zákon o silničním provozu nevyloučil možnost mimořádně snížit výměru pokuty, která vychází z obecné úpravy v přestupkovém zákoně.[20] Po novele provedené zákonem č. 271/2023 Sb. bude od 1. 1. 2024 rovněž možné, aby správní orgán uložil řidiči zákaz činnosti na dobu kratší, než je její dolní hranice stanovená zákonem o silničním provozu, jestliže by byl zákaz činnosti uložený na této hranici vzhledem k poměrům řidiče nepřiměřeně přísný.

V případě překročení limitních hodnot, resp. prokázání stavu vylučujícího způsobilost k řízení motorových vozidel, je jednání takového řidiče kvalifikováno jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku. Za spáchání tohoto přečinu je možné teoreticky uložit peněžitý trest v řádech několika milionů korun[22] a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu až na 10 let[23] (příp. i jiné druhy trestů, typicky trest obecně prospěšných prací).

Tento způsob vyřízení věci je přitom pro řidiče zřejmě nejvýhodnější (takový řidič nebude mít ani záznam ve výpisu z Rejstříku trestů, a ani ve výpisu z evidence přestupků). Co se týče podmínky doznání podle § 179g odst. 1 písm. a) nebo § 307 odst. 1 písm. a) tr. řádu, tak je nutné uvést, že pokud podezřelý či obviněný při výslechu po sdělení podezření nebo při výslechu po zahájení trestního stíhání spáchání trestného činu popře nebo využije svého práva odepřít výpověď, ale po následné poradě s obhájcem (který mu vysvětlí výhody odklonu) svůj názor změní a bude chtít možnosti odklonu využít, tak není vyloučeno, aby znovu kontaktoval státního zástupce a ke svému jednání se doznal.

Dále je zapotřebí, aby obviněný nebo podezřelý ještě před rozhodnutím o odklonu nahradil škodu nebo s poškozeným uzavřel o její náhradě dohodu, a tím splnil podmínku podle § 179g odst. 1 písm. b) nebo podle § 307 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti zejména v případě naplnění kvalifikované skutkové podstaty přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kdy obviněný nebo podezřelý pod vlivem návykové látky způsobí dopravní nehodu.[25] V těchto případech je totiž vyloučena alternativa náhrady škody formou oznámení dopravní nehody a poskytnutí potřebné součinnosti příslušné pojišťovně, kde má pachatel sjednáno tzv. zákonné pojištění vozidla, neboť na tyto případy se vztahuje zákonná výluka z pojištění, resp.

Přitom je třeba si uvědomit, že trestní řád neumožňuje, aby státní zástupce (na rozdíl od soudu v odsuzujícím rozsudku) jednostranně uložil v rozhodnutí o odklonu obviněnému nebo podezřelému povinnost ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání uhradit způsobenou škodu, aniž by předtím došlo k uzavření dohody o náhradě způsobené škody mezi obviněným či podezřelým a poškozeným.

Základní podmínkou pro využití institutu podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání je také skutečnost, že vzhledem k osobě obviněného či podezřelého a s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu je možné považovat vyřízení věci formou odklonu za dostačující. Při zvažování užití odklonu v případě přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku je nutné reflektovat také judikaturu Nejvyššího soudu, podle které platí, že zpravidla nelze považovat za dostačující rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 1 tr. řádu (obdobně také rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g odst. 1 tr. řádu) pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku, zvláště byla-li naplněna jeho kvalifikovaná skutková podstata.

Podle našeho názoru lze za okolnost, která vylučuje užití institutu podmíněného zastavení trestního stíhání či podmíněného odložení podání návrhu na potrestání podle základní skutkové podstaty, považovat také souběh s dalším trestným činem. V praxi jde nejčastěji o souběh s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Dále máme za to, že v případě způsobení dopravní nehody pod vlivem návykových látek s následkem na životě nebo zdraví třetí osoby by nemělo docházet k odklonu ani za zpřísňujících podmínek podle § 179g odst. 2 a § 307 odst. 2 tr. řádu. Je tomu tak proto, že kombinaci požití návykových látek před jízdou motorovým vozidlem a způsobení následků na životě nebo zdraví ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích nelze považovat za takovou okolnost případu, kdy lze ještě řešení věci formou odklonu považovat za dostačující.

Užití odklonu v případě dopravní nehody by však mohlo přicházet v úvahu např. tehdy, když opilý řidič způsobí dopravní nehodu, při které dojde ke škodě na majetku nebo k újmě na zdraví pouze u takového řidiče. Hlediskem, které musí být při řešení tohoto druhu trestné činnosti zvlášť zvažováno, je množství a druh požitých návykových látek řidičem vozidla. Vždy je třeba se také zabývat tím, zda za trestný čin (zvláště za takový, který souvisí s užitím návykových látek) nebyl obviněný (podezřelý) již v minulosti odsouzen nebo pro toto jednání nebylo jeho trestní stíhání podmíněně zastaveno, nebo nedošlo k podmíněnému odložení podání návrhu na potrestání.

Je totiž třeba zmínit, že předchozí odsouzení v trestním řízení [byť již zahlazené a ve smyslu § 42 písm. q) tr. zákoníku podezřelému či obviněnému nepřitěžující] lze v rámci hodnocení osoby podezřelého nebo obviněného jako jednoho z kritérií uvedených v § 39 odst. 2 tr. zákoníku, určujících povahu a závažnost činu samotného, nepochybně zohlednit.[29] Platí, že účinek zahlazení odsouzení spočívá v tom, že ve výpisu z evidence Rejstříku trestů není zahlazené odsouzení uvedeno.

Takové odsouzení nezakládá recidivu, a nelze proto k němu přihlížet jako k přitěžující okolnosti ve smyslu § 42 písm. q) tr. zákoníku. Je však možné jej zohlednit při posuzování možnosti nápravy pachatele (srov. Při úvaze o odklonu u přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku je rovněž třeba posoudit množství a druh předchozích dopravních přestupků, jakož i stav bodového hodnocení řidiče.

Za velmi vhodné také považujeme, aby obhájce k návrhu na podmíněné zastavení trestního stíhání nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání předložil pracovní hodnocení podezřelého anebo obviněného. Z pracovního hodnocení může totiž státní zástupce či soudce zjistit nejen negativní informace k osobě řidiče (jako je tomu v případě záznamů v opisu z evidence Rejstříku trestů nebo v evidenci přestupků), ale také pozitivní informace o jeho přístupu k práci a o způsobu jeho vystupování vůči třetím osobám.

Zároveň by měl uvést, jestli je jeho klient ochoten se podrobit některému z přiměřených omezení a přiměřených povinností. Je zřejmé, že v případě přečinu podle § 274 tr. zákoníku musí mít závazek obviněného či podezřelého zdržet se během zkušební doby určité činnosti podobu závazku zdržet se řízení motorových vozidel.

Přitom podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 4 Tdo 6/2015,[32] platí, že závazek obviněného zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) tr. řádu [a tedy i shodný závazek podezřelého podle § 179g odst. 2 písm. a) tr. řádu] nemůže být delší než zkušební doba, kterou soud nebo státní zástupce stanoví v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, resp. v rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání.

Opačnou možnost, tj. aby se jednostranný závazek obviněného anebo podezřelého týkal kratší než stanovené zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání, Nejvyšší soud v odůvodnění citovaného rozhodnutí naopak připustil. Tento soudní výklad se následně promítl i do změny právní úpravy provedené zákonem č. 220/2021 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 2022 změnil mj. trestní řád, který v ust. § 307 odst. 4 a § 179g odst. 3 již výslovně uvádí, že zkušební doba může být stanovena delší, než je doba, po kterou se podezřelý či obviněný zavázal zdržet se určité činnosti podle odst.

Vzhledem k tomu, že od novely provedené zákonem č. 220/2021 Sb. pracuje zákonodárce se závazkem podezřelého a obviněného zdržet se určité činnosti (typicky neřídit motorová vozidla) jako s kvazitrestem,[33] tak by závazek podezřelého nebo obviněného zdržet se určité činnosti po dobu kratší, než je dolní hranice zkušební doby, tedy šest měsíců, nemohl plnit svůj účel. Během kratší doby by totiž jen stěží mohla nastat pozitivní změna ve způsobu chování takového řidiče v provozu na pozemních komunikacích, resp.

Je tedy nutné uzavřít, že přijetí závazku podezřelého nebo obviněného podle § 179g odst. 2 písm. a) nebo podle § 307 odst. 2 písm. a) tr. řádu zdržet se určité činnosti, konkrétně neřídit motorová vozidla, v době kratší, než je dolní hranice zkušební doby podle § 179g odst. 3 věty druhé nebo podle § 307 odst. 4 věty druhé tr. řádu, tedy na dobu kratší než šest měsíců, neodpovídá od účinnosti novely č. 220/2021 Sb.

Tato povinnost, resp. přijatý závazek neřídit po stanovenou dobu motorová vozidla, se nemusí vztahovat na řízení motorových vozidel všeho druhu a může být omezena např. jen na řízení nákladních vozidel nebo vozidel hromadné dopravy (pokud by se trestní řízení týkalo řízení těchto typů motorových vozidel). Jinou otázkou je doba trvání povinnosti, resp. závazku, neřídit motorová vozidla.

Je třeba zdůraznit, že na rozdíl od správního orgánu má státní zástupce již v přípravném řízení mnohem širší možnosti při úvaze o tom, jak postihnout jízdu motorovým vozidlem pod vlivem návykových látek. Státní zástupce, který rozhodne o odklonu, může obviněnému nebo podezřelému zároveň uložit přiměřené omezení a povinnosti, které povedou k tomu, aby vedl řádný život. Demonstrativní výčet těchto omezení a povinností je uveden v § 48 odst. 4 tr. zákoníku.

Je přitom zřejmé, že uložením povinností a omezujících opatření za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku má být zejména sledováno, aby se obviněný nebo podezřelý do budoucna vyvaroval jízdy motorovým vozidlem pod vlivem alkoholu nebo drog. Od 1. 4. 2024 přitom bude možné podezřelému nebo obviněnému, který se zaváže, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, uložit také povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.[34] Tato povinnost by se měla v případě užití odklonu u přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku řidičům uklá...

Řízení pod vlivem a trestní zákoník

Jaké jednání je trestné definuje odstavec 1. Soudní judikatura se ustálila na stanovisku, že stav vylučující způsobilost při řízení motorového vozidla nastane u řidiče, který má v krvi nejméně 1 promile alkoholu. Míru ovlivnění řidiče požitým alkoholem musí orgány činné v trestním řízení prokázat v rámci dokazování. Typicky se toto dokazuje dechovou zkouškou (zpravidla přístrojem Dräger) a současně krevní zkouškou.

Kromě takto zajištěných důkazních prostředků, se využívají i jakékoli jiné. Například výpovědi svědků (zasahujících policistů, nezúčastněných osob apod.) ohledně toho, jak se řidič při kontrole choval (vrávorání, nesouvislá řeč, pach alkoholu přímo z dechu řidiče při komunikaci s ním apod.) a dále výslech svědků, kteří byli přítomni tomu, jak řidič konzumoval alkohol před jízdou apod. Dalšími důkazy mohou být kamerové záznamy policistů nebo z pouličních kamer.

V praxi většinou dochází k odmítnutí zkoušky krve ke zjištění hladiny alkoholu v krvi řidiče. Řidič ale tímto porušuje povinnost stanovenou § 5 odst. 1 písm. f) nebo c) zákona o provozu na pozemních komunikacích (zák. č. 361/2000 Sb.), dále „ZPPK“. Porušení této povinnosti řidiče je za přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. d) ZPPK, za který hrozí pokuta ve výši 25.000 Kč až 75.000 Kč, podle § 125c odst. 5, písm. a) a zákaz řízení od 18 měsíců do 3 let, podle § 125c odst. 6 písm.

Na druhou stranu, pokud je takový řidič například v podmíněném odsouzení za dříve spáchaný trestný čin, může se zdát, že by takovýto postup mohl být pro něj výhodnější. Vedením řádného života je chápáno jako dodržování právního řádu ČR, plnění povinností vůči státu a společnosti, nezneužívání svých práv, nenarušování občanského soužití a vyvarování se páchání přestupků a trestných činů. K tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2010, sp. zn.

tags: #ohrozeni #pod #vlivem #navykove #latky #promile

Oblíbené příspěvky:

• Dobrovského tipy pro hry venku
• Drtiče odpadu 60mm: Průvodce výběrem
• Rozměry kamenných košů
• Dopady elektrárny Počerady
• Nakladatelství v Přírodě – recenze