Ohrožení ryb v Holandsku: Příčiny a řešení

Sladkovodní ekosystémy jsou silně ovlivňovány lidskou činností a klimatickou změnou. Celkově je přinejmenším 37 % evropských sladkovodních ryb ohroženo v kontinentálním měřítku a 39 % v měřítku EU. To je jedno z nejvyšších úrovní ohrožení ve smyslu hlavních taxonomických tříd vyšších organismů.

Mnohé druhy říčních ryb nemají žádný ochranný statut a i ty, které jsou chráněné, např. Směrnicí o stanovištích EU (Habitats Directive), nejsou pravidelně monitorované a dokumentace populačních trendů a stavu jejich populací často chybějí.

Nárůst predačního tlaku

Nárůst predačního tlaku v současné době dále zvyšuje tlak na říční druhy ryb, i ve zdravých, obnovených nebo málo ovlivněných oblastech. V EU se zdá, že predace je hlavní příčinou plošných ztrát populací lipana podhorního (Thymallus thymallus), druhu zahrnutého ve Směrnici o stanovištích EU.

Panuje skutečná, široce rozšířená obava mezi manažery a vlastníky ohledně ochrany divokých populací říčních ryb, jako je lipan podhorní, a neudržitelného predačního tlaku. Konflikt zahrnující ochranu ryb a predaci je vyhrocený ve většině členských států po desetiletí a přes ochranářská opatření, včetně regulačních odstřelů (Směrnice o ptácích EU, článek 9), tento konflikt zůstává vyhrocený.

Projekt ProtectFish

Projekt ProtectFish si klade za cíl prošetřit monitorovací a ochranářská opatření pro druhy říčních ryb zahrnutých do Směrnice o stanovištích, jako odpověď na Oblast A výzvy. Budou vyvinuta a testována ochranářská opatření s využitím kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) a lipana podhorního jako vlajkových druhů projektu.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Budou provedeny maloplošné a velkoplošné terénní experimenty s cílem vyhodnocení efektu zmírnění predačního tlaku kormoránů na populace ryb. Bude vyhodnoceno pozadí konfliktu pomocí odhadu současného stavu populace kormorána velkého a lipana podhorního v EU, stejně jako kvantifikace efektu tlumení populace kormoránů.

Hlavním cílem projektu je získat přesné poznatky na základě moderních a šetrných metod monitoringu. Na základě těchto údajů vypracovat společné dokumenty k nastolení koordinované koncepce ochrany přirozených populací indikačního druhu pstruha obecného ve volných vodách. Tímto dojde k posílení odolnosti populací vůči klimatickým změnám, zajištění zachování fungujících ekosystémů pro další generace a naplnění dlouhodobých cílů a koncepce programových oblastí.

Eutrofizace

Eutrofizace je velkým problémem, který způsobuje špatný ekologický stav evropských jezer a jeho závažné dopady jsou umocňovány změnou klimatu. Zároveň by však eutrofizace mohla být potenciálním řešením vyčerpání globálních zásob fosfátů (P), což ohrožuje globální potravinovou bezpečnost.

Obrovské množství P a dalších živin se z povodí ztrácí a je transportováno do jezer, což z většiny jezer činí zásobárnu bohatou na živiny, jak lze pozorovat při častém výskytu masivních, ničivých květů řas v mnoha jezerech.

Projekt FERRO

FERRO překlenuje problém obohacování živinami na problém vyčerpání P a vytváří udržitelné řešení obou problémů cirkulárním řízením. Vytvoříme přístup obnovy jezer nové generace kombinováním cílených technik obnovy s obnovou a recyklací živin s cílem dosáhnout mnoha výhod: zlepšení ekologického stavu jezer, podpora oběhového hospodářství, přizpůsobení se klimatu, podpora produkce potravin, podpora biologické rozmanitosti a podpora poskytování ekosystémových služeb.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

FERRO podporuje přirozenou obnovu jezer (po mnoha letech obohacování živinami) prostřednictvím čtyř mezioborových pilířů:

1. klasifikace a stanovení priorit jezer pro obnovu (integrované techniky in-situ a techniky založené na dálkovém průzkumu);
2. zavádění udržitelných řešení zaměřených na povodí (biotechnologie pro prevenci ztrát živin v zemědělství a obnova živin při přílivu a opětovném využití v zemědělství),
3. zavádění udržitelných řešení obnovy jezer (obnova živin z jezer a opětovné využití v zemědělství);
4. předávání znalostí.

Projekt ProCleanLakes

ProCleanLakes si klade za cíl bojovat proti kombinovanému dopadu různých rušivých faktorů, které vytvářejí neustálý tlak na stav ekosystému jezera a usnadňují hromadění vznikajících, neregulovaných, chemických kontaminantů a obohacování živinami.

Projekt navrhne a demonstruje proveditelnost integrovaných na přírodě založených vznikajících přístupů pro společnou ochranu a obnovu evropských přírodních jezer (ENL) a jejich biologické rozmanitosti s ohledem na scénáře, které implikují přítomnost různých tlaků, které ovlivňují stav vodních ekosystémů.

Holistické transdisciplinární přístupy, které mají být v projektu použity, založené na synergickém efektu ekonomického, environmentálního a sociálního spojení, si kladou za cíl podporovat zlepšení ekologického a chemického stavu ENL ve spojení s hlavními nástroji EU, cíli a politikami udržitelného rozvoje souvisejícími se sladkovodními ekosystémy.

Invazivní druhy

Lidská činnost v krajině s sebou přináší propad diverzity, který lze demonstrovat i na dříve naprosto běžných druzích organismů. Sladkovodní ekosystémy čelí v současné době změnám souvisejícím s klimatickou změnou, invazními druhy či ztrátě původního habitatu.

Čtěte také: Pracovní rizika

Projekt reaguje na změnu biodiverzity mimopstruhových vod a pokles zastoupení reofilních (proudomilných) rybích druhů na zlomek původního stavu. Cílem projektu bude vyhodnocení biodiverzity a současného stavu rybích populací v různých typech mimopstruhových revírů (toky, nadjezí a přehradní nádrže).

Rybí společenstva budou hodnocena na základě dat z evidence úlovků z rybářských revírů, monitoringu povrchových vod a ichtyologických průzkumů, a to se zaměřením na reofilní a generalistické druhy.

Invazivní sumec velký

Projekt v řešitelském konsorciu Itálie - Portugalsko - Česká republika je zaměřen na sledování šíření a prevenci dalších zavlečení invazivního sumce velkého (Silurus glanis) v jezerech a nádržích jižní Evropy v souladu s naplňováním EU IAS (Invasive Alien Species - invazivní nepůvodní druhy) nařízení č. 1143/2014.

Pomocí environmentální DNA (eDNA) bude testován a nastaven časný systém detekce v případě 50 jezer a nádrží (23 v Itálii, 25 v Portugalsku a 2 v České republice; poslední dvě sloužící jako kontrolní lokality), který bude propojen se zjištěními tzv. občanské vědy.

V deseti vybraných jezerech, kde je druh rozšířen a početně hodně zastoupen, budou testovány různé metody odlovu a bude vybrána metoda, která je pro odlov nejefektivnější a nejselektivnější (tzn. s nejmenším vedlejším úlovkem). Ta bude následně použita k redukci biomasy sumce o 90 % v pěti malých a izolovaných jezerech spadajících do soustavy Natura 2000, alespoň o 10 % ve velkých jezerech a nádržích, a o 50 % v malých nádržích.

Do této aktivity bude zapojeno alespoň 130 komerčních rybářů a 100 sportovních rybářů. Bude zahájena masivní osvětová kampaň zacílená specificky na rybáře (přinejmenším 400 tis.) ale i na širokou veřejnost, s předpokladem oslovení jednoho milionu lidí na konci projektu, včetně 12 tis. školních dětí.

Vzorkovací protokol a nejlepší odchytové postupy budou podstoupeny přinejmenším patnácti správním subjektům, aby je tyto mohly začlenit do svých plánů hospodaření, zejména v případě lokalit soustavy Natura 2000. Pro zajištění a udržení výsledků projektu bude vytvořeno uskupení South European catfish Management Group (SEMG).

Vedle toho, k udržení cílů projektu v oblastech, kde je invaze sumce více rozvinuta (tj.

Šíření ropušnic

Libanonský rybář Hasan Júnis se potápí u břehu svého pobřežního města Sarafand už 30 let, avšak to, co zažívá letos, ještě neviděl. Místní mořské druhy mizí a jejich místo zaujala útočná ropušnice. Doby, kdy se vynořoval s hojným úlovkem ježovek, humrů nebo parmic jsou pryč. Hojná je jenom ropušnice: dravá ryba s jedovatými trny, jejímž domovem je Rudé moře a Tichomoří.

Podle ochránců životního prostředí se ropušnice zabydlely ve Středozemním moři, když se v roce 2015 rozšířil a prohloubil Suezský průplav, spojující Rudé a Středozemní moře, a když se vlivem klimatické změny začala oteplovat voda ve Středomoří. Ropušnice se tedy začaly zabydlovat severněji, než měly ve zvyku. Americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) upozornil, že populace ropušnic dramaticky roste už 15 let. Jednou z příčin je i to, že se lidé zbavují nechtěných ryb ze svých akvárií a házejí je do moře.

"Toto moře není to moře, v němž jsme rostli. Mnohokrát vyplujeme a domů se vrátíme s prázdnou. Ropušnice byly poprvé ve Středozemním moři spatřeny v roce 1991 a pak znovu až roku 2012, při libanonském pobřeží.

Júnisův kolega Atalláh Siblíní je harpunář. Ropušnic si poprvé všiml před třemi lety, ale tehdy byly vzácné. "Teď je jich na jediném místě 30 i 50. Nahánějí strach ostatním rybám včetně okounů, na nichž my jsme závislí. Jedí všechno.

Libanonští ochránci přírody si myslí, že o tom, zda se rybáři uživí a zda mořský ekosystém tuto invazi přežije, rozhodne, zda lidé přijdou na chuť masu ropušnic. "Ropušnice hodně konzumuje a množí se po celý rok, takže může snadno ekologickou rovnováhu narušit," soudí ekoložka Džíná Taldžová. "Naštěstí je to ale také jeden z nejchutnějších druhů ryb," dodává. Založila nevládní Zápisník oceánu, kterou vláda uznává, avšak nefinancuje. Finančně je organizace závislá na dárcích. "Náš největší problém je to, že veřejnost o moři nic neví.

Ropušnice klade jikry každé čtyři dny, takže ročně může naklást až dva miliony vajíček. Řešením z dlouhodobého hlediska je podle tohoto odborníka vybudování uzávěru, který zabrání proudění velmi slané vody ze Suezského kanálu, což ukončí přesun jednotlivých druhů z Rudého moře do Středozemního.

Kontaminace vod

Nová rizika přicházejí, avšak stará zůstávají: Vyhodnocení kontaminace bioty vod polutanty s možným dopadem na lidské zdraví včetně detekce cest vnosu z historických i aktuálních zdrojů.

Řeka Ohře svým geologickým postavením a také letitým průmyslem a hornictvím představuje ideální modelový příklad řeky značně zatížené celou škálou polutantů jak z dob historických, tak ze současnosti. Zároveň se jedná o řeku protékající Karlovarským a Ústeckým krajem, tedy oblastmi opomíjenými jak po stránce výzkumné, tak i z pohledu životního prostředí.

Pro minimalizaci rizik spojených s bioakumulativními (mikro)polutanty je stěžejní o...

Záchranný program pro ohrožené druhy

Žáci se v tomto projektu seznámí s obecnou problematikou týkající se propadu diverzity ve sladkovodních ekosystémech a budou se moci zapojit do záchranného programu dvou kriticky ohrožených druhů ryb, karase obecného (Carassius carassius) a slunky obecné (Leucaspius delineatus).

Tyto druhy vlivem výše zmíněných problémů z našich vod prakticky vymizely a zároveň představují deštníkové druhy ekosystémů, které vlivem odvodnění krajiny, klimatické změny a přítomnosti invazních druhů z naší krajiny mizí.

Optimalizace produkce candátů

Cílem projektu je optimalizace produkce a vysazování candátů obecných do volných vod za účelem dosažení co nejvyššího přežití a dobrého růstu tohoto hospodářsky i ekologicky velmi cenného druhu.

Hlavními výstupy projektu budou vědecké publikace zaměřené na optimální podmínky pro produkci násad v rámci intenzivní akvakultury, porovnání efektivity vysazování candátů z intenzivní akvakultury (RAS) a ryb odchovaných v rybníce a optimální načasování vysazení do volných vod vzhledem k přežívání, růstu a kondici. Rovněž bude sledován vliv extrémního přesazení nádrže dravými rybami na rybí společenstvo jako celek a vliv dravých ryb na kvalitu vody.

Bioremediace pomocí makrořas

v. i., RNDr. Partneři: Botanický ústav AV ČR, v. v. Cíl projektu: Využití podvodních makrořasových luk Vaucheria, vyskytujících se v důlních jezerech posttěžební krajiny severních Čech, k bioremediaci živin a polutantů ve vodních biotopech.

Projekt se zaměřuje na implementaci ekologicky vhodných a ekonomicky udržitelných metod pro zachování kvality vody v různých vodních biotopech. Cílem projektu je získání kmenů makrořas schopných akumulovat živiny a polutanty z vody a jejich využití v procesu remediace a bioakumulace.

Vliv klimatických změn a environmentálních faktorů na horská jezera

Navrhovaný projekt je zaměřen na poznání a pochopení mechanismů způsobujících nárůst koncentrací živin, především fosforu (P) a dusíku (N), ale také rozpuštěného organického uhlíku (DOC) v povrchových vodách přírodních, člověkem přímo neovlivněných horských oblastí.

Zvýšená dostupnost živin významně přispívá k růstu produktivity těchto přirozeně oligotrofních vod, snižuje jejich biodiverzitu, krajinotvornou hodnotu a využitelnost jako zásobárny pitných vod. Tyto nežádoucí změny úzce souvisí s klimatickou změnou, která graduje v posledním desetiletí a významně ovlivňuje fungování ekosystémů v horských oblastech Evropy i Ameriky.

Vedle zvýšení průměrných ročních teplot dochází ke zkrácení zimního období, kdy jsou mikrobiální procesy v půdách alpinského pásma limitovány nízkou teplotou, a prodlužování vegetačního období, kdy v půdách probíhá intenzivní dekompozice organické hmoty a recyklace živin, významně podpořená aktivitou rostlin. Současně roste také četnost přívalových srážek a možnost letních přísušků.

Vedle výše popsaných projevů klimatické změny k eutrofizaci vod v horských systémech přispívají i další faktory. V horských oblastech střední Evropy je to především zvýšené vyplavování P a DOC z půd zotavujících se z acidifikace.

Cílem projektu je ve dvou různých pohořích s odlišným historickým a geografickým kontextem studovat a kvantifikovat skutečné dopady společně působících projevů klimatických a environmentálních změn na cykly C, N a P a jejich dostupnost v půdách, retenci/vyplavování a koncentrace v horských jezerech alpinského pásma podél výškového gradientu.

Vybrali jsme pohoří Vysoké Tatry (Slovensko) a Uinta (Utah, USA), pro které máme k dispozici dlouhodobá klimatická data, data o depozici prachu a zároveň 30-40letou řadu dat o kvalitě vod horských jezer.

Předpokládáme, že v alpinské zóně Vysokých Tater ovlivňuje chování půd a kvalitu vod kombinace mimořádného (celosvětově unikátního) poklesu kyselé depozice spolu s výrazným nárůstem teplot a četnosti přívalových srážek, urychlujících mechanické zvětrávání hornin.

Vliv vulkanismu a impaktních událostí na jezerní ekosystémy

Vulkanismus a střety Země s mimozemskými tělesy (tzv. impaktní události) jsou potenciálními spouštěči prudkých environmentálních změn, jelikož jejich destruktivní síla může způsobit globální změny v atmosféře. Velké vulkanické erupce a velké impakty tak představují značnou přírodní hrozbu pro lidstvo.

Důkazy z mnoha lokalit na obou polokoulích Země ukazují, že před 12900 roky došlo k velkému impaktu, který v oblasti severního Atlantiku a zejména Grónska způsobil či umocnil klimatické ochlazení zvané mladší dryas. Náhlý nástup s mladším dryasem spojeného ochlazení byl doprovázen intenzivními požáry a vyústil v úpadek svrchně paleolitických populací člověka, jakož i tehdejších populací řady druhů velkých savců.

Kolem počátku mladšího dryasu však došlo také k navýšení vulkanické aktivity, jejíž signály ztěžují interpretaci role impaktních procesů ve výše uvedených environmentálních změnách.

Navrhujeme interdisciplinární studii jezerních sedimentů odpovídajícího stáří, abychom zhodnotili reakci ekosystémů typu jezero-povodí na události na počátku mladšího dryasu. Impaktní událost zanechala podobné stopy na rozsáhlém území, a my proto chceme definovat geografický rozsah jejich detekce a případná regionální specifika.

Námi pro tento projekt vybrané lokality se nacházejí v pěti chráněných přírodních rezervacích: v národním parku Šumava (ČR), v Krkonošském národním parku (ČR), v národním parku Acadia (Maine, USA) a u hranic přírodního parku Alt Pirineu (Katalánsko, Španělsko) a národního parku Denali (Aljaška, USA).

Poloha zájmových lokalit umožňuje studovat vrstvy vulkanických popelů (tefer) a impaktních markerů na široké geografické škále a zároveň v regionech ovlivněných (Šumava, Krkonoše) i pravděpodobně neovlivněných (Acadia, Pyreneje, Aljašské hory) předcházející katastrofickou erupcí vulkánu Laacher See (před 13000 roky, západní Německo).

tags: #ohrožení #ryb #v #Holandsku #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Ženy a chudoba v ČR
• Zákony na ochranu zvířat
• Dopady emisí
• Tipy na ubytování pro dospělé a dítě
• Parazitární infekce ptáků a jejich ekologie