Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Nejlepší ochranou je prevence.
Když před několika lety řádila sněhová bouře Daisy, vyžádala si podle České asociace pojišťoven 51 000 pojistných událostí v plnění více než jedné miliardy korun. Na horách může sněhová pokrývka dosáhnout až 5 metrů za sezónu a za jeden den napadne klidně 1 metr sněhu. Jeden metr krychlový čerstvého prašanu váží zhruba 100 kg, mokrý sníh je pak trojnásobně těžký. Když se začne sesouvat na procházející chodce nebo auta zaparkovaná pod domem, může to mít nepříjemné následky.
Zejména v horských turistických oblastech doporučujeme na střechu hladkou odolnou krytinu s minimem spojů, instalaci sněhových zábran (hlavně nad vchody a balkóny) bránící náhlým sesuvům a rozrážeče sněhu, které rozbíjejí sníh sesouvající se ze střechy na menší masy. Při sesuvu na chodce nebo movitou věc vyskytující se v blízkosti domu (např. vozidlo) se na vás poškozený může obrátit a žádat kompenzaci.
Majitel nemovitosti také zodpovídá za přístupové místo k domu, takže myslete i na údržbu zledovatělých schodů nebo přístupového chodníku na vašem pozemku. Odpovědnosti se majitel domu nezbaví ani značkou s upozorněním „Pozor, padá sníh!“. Buďte při odklízení sněhu maximálně opatrní a nepouštějte se do toho sami. Použijte dobré vybavení - sněžné hráblo, lopatu, smeták, žebřík nebo horolezecké vybavení. Zkontrolujte místo, kam sníh dopadne, a zamezte v něm pohybu lidí. Narušte horní vrstvu sněhu hráběmi. Začněte odklízet sníh rovnoměrně a postupujte symetricky na všech střešních plochách. Odstraňte i led a rampouchy.
V případě, kdy krajinu zachvátí extrémní nepřízeň počasí v podobě sněhové kalamity, se zkuste obrátit na technické služby města. Vlastník nemovitosti může požádat o pomoc státní správu v akutních a život ohrožujících situacích, které ale úřady posuzují individuálně. Kontrolujte předpověď počasí a odstraňujte sníh na střeše pravidelně.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Nemusíte bydlet v horské oblasti, aby se vás problémy se sněhem na střeše týkaly. Občas napadne pořádná pokrývka i v nížinách a drží se i ve městech, kde je její tání a sesuv z důvodu velké koncentrace lidí ještě nebezpečnější. Člověk občas dělá, vše, co je v jeho silách, ale i tak může padající sníh z jeho střechy nechtěně něco poškodit nebo někomu ublížit. Při sjednávání pojištění majetku proto myslete i na pojištění odpovědnosti vyplývající z vlastnictví nemovitosti.
Úřady měst a obcí často stojí před otázkou, v jakém rozsahu odpovídá vlastník nelesního pozemku za újmu vzniklou pádem stromu. Problematika je hodně složitá a závěry soudů nejsou vždy jednoznačné. Navíc máme zkušenosti, že kdo má takový problém, chce vědět, z čeho se vychází, kde se může zdroje dopátrat. Nabízíme jako pomocnou ruku pro starosty a zastupitele pohled jednoho z největších odborníků v zemi - právníka a lesního inženýra v jedné osobě.
Dřevina rostoucí na pozemku, který není pozemkem určeným k plnění funkcí lesa, je takzvanou dřevinou rostoucí mimo les(§ 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) a i její vlastník je samozřejmě stižen prevenční povinností vyplývající z § 2900 občanského zákoníku, neboť i on je bezesporu „povinen řádně pečovat o porostyrostoucí na jeho vlastním pozemku“.
Rozsah prevenční povinnosti pak bude zřetelně širší než v případě lesa, neboť vlastník nelesního pozemku nemůže využít „ochrany“, kterou vlastníkovi lesa poskytují § 19 odst. 1 a § 22 lesního zákona, jakkoliv jde o ochranu pouze částečnou a mnohdy problematickou. Zpravidla nebude možné se nijak zaštítit ani veřejnoprávní úpravou kácení dřevin rostoucích mimo les, jak je obsažena v § 7 až 9 zákona č. 114/1992 Sb.
Ohrožení života a zdraví, popřípadě hrozba vzniku škody bude totiž zpravidla vážným důvodem, pro který bude možné kácení ve smyslu § 8 odst. 1 povolit (v případech, kdy je kácení vydáním povolení orgánu ochrany přírody podmíněno), nehledě k tomu, že u dřevin, jejichž stavem je zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, lze kácení provést pouze na základě dodatečného ohlášení.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Závěr, že rozsah prevenční povinnosti u vlastníků nelesních dřevin je vnímán šířeji než u vlastníků lesa, lze doložit i judikatorními závěry, které spočívají znovu na výchozím konstatování, že vlastník pozemku je povinen řádně pečovat o porostyrostoucí na jeho vlastním pozemku(1). Tak Nejvyšší soud České republiky například ve svém rozhodnutí(2) konstatoval, že „povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám, znamená pro vlastníka nemovitosti povinnost užívat a spravovat majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho vlastním pozemku byla provedena opatření zamezující (či ji snižující) možnosti vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení. Vlastník pozemku je povinen řádně pečovat o porosty rostoucí na jeho vlastním pozemku. Této odpovědnosti se v daném případě žalovaný nemohl zprostit ani poukazem na to, že si k zajištění péče o zeleň ve svém vlastnictví smluvně sjednal nějaký další subjekt“.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky(3) se prevenční povinnost týká i odstraňování větví: „Pádu větví je vlastník stromu povinen předcházet a v rámci prevence provést opatření alespoň snižující možnost vzniku škody. Nejde přitom o absolutní povinnost vlastníka počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž jde o povinnost postupovat při správě svého majetku tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat. Stáří a vzrůst stromů mají totiž vést vlastníka k důkladnější péči o ně a k zajištění odpovídajícího způsobu jejich ošetření, přičemž takovéto možnosti existují a je na něm, aby zvolil pro něj dostupná a dostatečně účinná prevenční opatření.“
Tam, kde pád stromu (byť nepřímo) souvisel s podnikatelskou činností, připustil Nejvyšší soud České republiky možnost odpovědnosti i na straně provozovatele, a to v podobě takzvané objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností(4): „Za škodu způsobenou pádem stromu na vozidlo zaparkované v areálu autokempu může odpovídat provozovatel autokempu podle ustanovení o škodě vyvolané věcí použitou při provozní činnosti [§ 420a odst. 1 písm. a) obč. zák.].“ V současnosti by šlo o ustanovení § 2924 občanského zákoníku.
Tentýž soud se v této souvislosti vyjádřil i k povaze činnosti obcí spočívající ve správě komunálního majetku, když(5) uvedl, že „činnost obce pečující o městský park nelze shledat činností s hospodářským účelem spojeným se systematickou a cílevědomou činností spočívající v poskytování služeb za úplatu, a tudíž odpovědnost obce za škodu způsobenou stromem padlým v městském parku nelze posuzovat podle § 420a odst. 1 obč. zák.“
Jestliže v tomto případě bylo rozhodnutí soudu pro obec příznivé, nedá se totéž konstatovat o rozsudku Nejvyššího soudu České republiky(6), kde bylo za okolnost postačující ke vzniku odpovědnosti za škodu označeno povědomí obce o existenci rizika pádu stromů, ačkoliv šlo o cizí pozemek; odpovědnost obce byla odvozena z ustanovení § 35 odst. 1, 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ukládajícího obci povinnost pečovat o ochranu zdraví svých občanů: „Odpovědnost obce podle § 420 obč. zák. pro zanedbání prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák. je dána, když tato věděla o nebezpečném stavu stromů u průjezdního úseku silnice v obci, a to především za situace, že sama k zabránění vzniku škody neučinila včasná a účinná opatření, neupozornila ani vlastníky stromů na havarijní stav a na potřebu provést opatření k odstranění závadného stavu. Obec totiž ve smyslu ust. § 35 odst. 1, 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je povinna pečovat o ochranu zdraví svých občanů, což znamená, že musí tedy brát zřetel přinejmenším i na to, zda v obci něco ohrožuje jejich zdraví, a to i v případě, že příčinou ohrožení je stromoví podél silnice vedoucí obcí, které nestojí na obecním pozemku a není ve vlastnictví obce.“
Čtěte také: Pracovní rizika
Tento extenzivní přístup k výkladu rozsahu odpovědnosti obce u zeleně nacházející se na veřejném prostranství byl později naštěstí korigován Ústavním soudem(7). V jeho nálezu byl vysloven zcela jednoznačný závěr, že z ustanovení § 35 odst. 1 zákona č.
Dne 2. března 2017 došlo na silnici I. třídy k tragické dopravní nehodě. Na projíždějící nákladní vozidlo Tatra spadl v důsledku havarijního stavu topol kanadský. Strom spadl na kabinu vozu, čímž řidič P. G. utrpěl devastující mnohočetná poranění (mj. rozdrcení hlavy, zlomeniny páteře, roztržení srdce), kterým na místě podlehl.
Strom byl ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). ŘSD mělo k dispozici znalecké posudky již z let 2013 a 2016, které označovaly stav stromu za silně narušený a doporučovaly jeho pokácení.
Z hlediska subjektivní stránky u trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 tr. zákoníku se vyžaduje nedbalost podle § 16 tr. zákoníku. Postačí přitom i zavinění z nevědomé nedbalosti ve smyslu § 16 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Posouzení, zda pachatel „vědět měl“, závisí na tom, zda měl subjektivní povinnost se seznámit s rozhodnými skutečnostmi, zatímco posouzení, zda pachatel „vědět mohl“, spočívá v tom, zda měl objektivní možnost se s těmito skutečnostmi seznámit.
Pro závěr o spáchání trestného činu obviněnou tedy není podstatné, zda byla zjištěna, usvědčena, resp. najisto postavena konkrétní fyzická osoba, jejíž jednání lze obviněné právnické osobě přičítat (§ 8 odst. 3 t. o. p. o.). Zásadní je, že zde byl okruh osob ve smyslu § 8 odst. 1 písm. b), d) t. o. p. o., které spadaly pod Správu XY ŘSD, zejména pak jeho provozní úsek, o němž bylo bezpečně zjištěno, že si obstaral předmětné posudky, měl na starost daný strom odstranit a neučinil tak, resp. nebylo řádně kontrolováno, zda tak učiněno bylo, či nikoli, přestože to bylo jeho povinností. Jednání těchto osob přitom lze obviněné přičítat ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a), b) t. o. p. o.
Nejvyšší soud uzavřel, že se odvolací soud neodchýlil od skutkového stavu učiněného soudem prvního stupně, přičemž o překvapivém rozhodnutí hovořit nelze, jelikož i soud prvního stupně dospěl k závěru o nedbalostním zavinění. Nejvyšší soud dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr.
Jednání fyzické osoby, byť konkrétně nezjištěné (§ 8 odst. 3 t. o. p. o.), lze právnické osobě přičítat ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) nebo b) t. o. p. o., bylo-li zjištěno, že trestněprávně významný následek vzešel z opomenutí (§ 112 tr. zákoníku) osoby ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost [§ 8 odst. 1 písm. b) t. o. p. o.], nebo jejího zaměstnance [§ 8 odst. 1 písm. d) t. o. p. o.]. Měla-li tato fyzická osoba relevantní informace o zcela reálně hrozícím nebezpečí (např. pádu stromu na vozovku ve správě dané právnické osoby) a současně i povinnost takovému nebezpečí zabránit, přičemž tuto povinnost nesplnila, takže v důsledku pádu stromu na vozovku byl usmrcen člověk, lze právnické osobě takovéto zaviněné opomenutí fyzické osoby přičítat a uznat ji vinnou přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 7 t. o. p. o.
V Lesnických judikátech byl 2. února 2024 zveřejněn rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2023, č. j. 8 Tdo 876/2023-395, pod názvem Ublížení na zdraví z nedbalosti při kácení stromu v blízkosti turistické cesty.
Okresní soud ve Vsetíně rozsudkem uznal stěžovatele vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku. Toho se podle okresního soudu stěžovatel dopustil, tím, že dne 4. 9. Na turistické stezce zasáhly větve padajícího stromu běžkyni, která utrpěla zranění vylučující její pracovní schopnost po 14 dní, k běžkyni připoutaného psa kmen spadlého stromu usmrtil.
Za to okresní soud stěžovatele odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 1 roku, a uložil stěžovateli nahradit poškozeným škodu a nemajetkovou újmu.
Konstatoval, že ustanovení § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 339/2017 Sb. stanoví povinnost zajištění dozoru nad těžbou dřeva v případě, že je práce konána u značených turistických tras. Jde o racionální požadavek, který má zajistit bezpečnost při práci, tedy mimo jiné ochránit život a zdraví osob pohybujících se na turistické trase, která spadá do těžebního prostoru. O jeho důvodnosti svědčí i chování stěžovatele v dané věci. Stěžovatel před konečným pokácením stromu zkontroloval, že se na turistické trase nikdo nepohybuje (bod 4 rozsudku okresního soudu). Právě koordinaci kácení stromu s pohybem turistů na trase má zajistit dozor těžby. V případě, že by jeho pokynů turisti pohybující se na trase neuposlechli, nesli by případné následky sami.
Ustanovení § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 339/2017 Sb. stanoví povinnost zajištění dozoru nad těžbou dřeva v případě, že je práce konána u značených turistických tras. Jde o racionální požadavek, který má zajistit bezpečnost při práci, ochránit život a zdraví osob pohybujících se na turistické trase, která spadá do těžebního prostoru.
V projednávané věci byla posuzována trestní odpovědnost zneužívání vlastnictví podle § 229 tr. zákoníku. Jednání se dopustili tři spoluobvinění J. Š., P. L. a J. E., kteří jednali velice sofistikovaným způsobem tak, že po formálně právní stránce byla jejich jednotlivá právní jednání činěna jménem právnické osoby (či právnických osob).
Případ projednával nejprve Okresní soud v Olomouci, který usnesením ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 4 T 206/2013, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř., zastavil trestní stíhání obviněných J. Š., P. L. a J. E. pro skutek spočívající v tom, že „všichni obvinění J. Š., P. L. a J. E. v úmyslu vymýtit les a ponechat jej bez obnovy uložené jim lesním zákonem jednali tak, že: obviněný J. Š. nejprve zaplatil svými 480 000 Kč nákup lesního pozemku … v k.ú. N. H., okres O., o výměře 11 917 m2, se smrkovým porostem ve stáří okolo 74 let, a to pro společnost W.-S., a. s., jež se stala vlastníkem pozemku, po předchozí dohodě s obviněným P. L. a obviněnou J. E., ovládajícími a jednajícími za tuto společnost, když obviněná J. E. podepsala za společnost W.-S., a. s., ke koupi potřebné listiny dne 3. 10. 2012, poté zadal těmto obviněným za úplatu přibližně 70 000 Kč vytěžení dřeva z pozemku spolu s vyřízením částečného povolení k těžbě sloužícímu k zastření plánované mýtní těžby, když žádost o povolení výchovné těžby poté podepsala dne 23. 10. 2012 obviněná J. E., poté dne 14. 11. 2012 podali katastrálnímu úřadu k zápisu kupní smlouvu, kterou pozemek kupuje nemajetná společnost A. S. o., s. r. o., za 180 000 Kč, když tuto kupní smlouvu podepsala za prodávajícího obviněná J. E. a za kupujícího obviněný P. L., aby se tak předem zbavili povinnosti obnovy vytěženého lesa, a když jim nebyla výchovná těžba povolena, což zjistili 15. 11. 2013, obviněný P. L. s vědomím obviněné J. E. zajistil na pátek až neděli 16. 11. - 18. 11. 2012 obsluhu a stroj k těžení dřeva, jenž měl pronajatý od R. O., a u J. N. objednal na pondělí 19. 11. 2012 vývoz dřeva z lesa, které měl obviněný J. Š. následně prodat, aby se mu tak vyplatily peníze vložené do nákupu pozemku, a poté došlo neznámou osobo...
Každá zima s sebou přináší řadu výzev, které mohou ovlivnit pohodlí a bezpečnost vašeho domova. I když zasněžená krajina vypadá zpoza okna hezky, silné mrazy či případně nánosy sněhu mohou dát pořádně zabrat vaší domácnosti. Pokud se však připravíte včas, můžete si ušetřit spoustu stresu, nepříjemností a hlavně peněz. V tomto článku vás provedeme základním bezpečnostním kontrolním seznamem, který vám pomůže zvládnout zimní období bez problémů. Naleznete zde praktické rady pro údržbu topného systému, ochranu potrubí, přípravu nouzových zásob, kvalitního pojištění majetku a mnoho dalších tipů, díky kterým bude vaše domácnost dobře zajištěna.
Závěr odvolacího soudu o odpovědnosti žalovaného za škodu zde vychází z nezpochybnitelného skutkového základu, že dcera žalobkyně byla při jízdě na cyklostezce usmrcena částí stromu spadlou v důsledku jeho špatného stavu. Hlavní příčinou zřícení stromu bylo jeho napadení dřevokaznou parazitní houbou troudnatcem kopytovitým a hnilobou.
Vykonával-li žalovaný práva a povinnosti vlastníka k lesnímu pozemku ve vlastnictví státu, na němž se nachází vyznačená cyklotrasa, kde došlo ke smrtelnému úrazu, důvodně aplikoval odvolací soud ustanovení § 415 obč. zák. a správně též dovodil porušení prevenční povinnosti ze strany žalovaného. Ten totiž v období předcházejícím této události nikterak nekontroloval stav lesního porostu podél cyklotrasy, o jejímž zřízení byl informován, a neprovedl ani žádná opatření k tomu, aby zabránil ohrožení bezpečnosti osob pohybujících se na cyklotrase pádem stromu. Neučinil-li žalovaný žádná opatření, která by zamezila nebo snížila možnost vzniku škody, nepočínal si vzhledem ke konkrétním okolnostem dostatečně obezřetně.
tags: #ohrožení #života #pádem #majetku #prevence