Ohrožené Druhy: Definice a Ochrana v České Republice

Teze nastavení současného systému zvláštní druhové ochrany přírody pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Uvedeny v život byly zákonem o ochraně přírody a krajiny v r. 1992 a od té doby se až na menší úpravy v souvislosti se vstupem do Evropské unie téměř nezměnily. Za třicet let se poznání významně posunulo, značně se proměnil stav naší přírody a krajiny. Dlouhodobě působící negativní vlivy jsou dnes ještě znásobené dopady změny klimatu.

Je zjevné, že nástroje druhové ochrany jsou v řadě ohledů zastaralé a jejich účinnost je nedostatečná. Nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity a účinně chránit prostředí, biotopy jednotlivých druhů, jako základní podmínku jejich existence.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“) kombinuje tzv. obecnou ochranu druhů, zajišťující všem populacím volně žijících druhů s výjimkou ekonomicky a epidemiologicky závažných taxonů, ochranu před ničením nebo poškozováním, s ochranou zvláštní, poskytující ochranu jedinců vybraných vzácných a ohrožených druhů. Výčet těchto druhů je stanoven prováděcím právním předpisem, vyhláškou č. 395/1992 Sb. (dále jen „vyhláška“).

Vybraným vzácným a ohroženým druhům rostlin, živočichů a hub poskytuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláštní, přísnější ochranu. Zákon zajišťuje také ochranu tzv. evropsky významných druhů vyplývající ze Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků.

Prostřednictvím zvláštní druhové ochrany a tzv. obecné ochrany volně žijících ptáků je v rámci ZOPK současně zajištěna transpozice směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků, které obě zahrnují požadavky týkající se ochrany jednotlivých druhů. Jedinci volně žijících obratlovců jsou dále chráněni ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, v platném znění, který zahrnuje také ustanovení týkající se právě volně žijících zvířat a reflektuje mj. požadavky výše zmíněných směrnic v oblasti zakázaných způsobů lovu či odchytu živočichů.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Ochrana některých tzv. konfliktních druhů živočichů je dále posílena zákonem č. 115/2000 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Předcházení a náprava ekologické újmy na chráněných druzích nebo přírodních stanovištích je součástí (spolu s dalšími oblastmi) zákona č.

Současný Stav a Problémy Ochrany Druhů

Současná krajina je většinou tvořena mozaikou intenzivně obdělávaných ploch, ploch opuštěných či různě poškozených, a zastavěných území. Přičemž zastavěnost a neprostupnost krajiny narůstají, nevhodné nastavení zemědělského, lesnického a rybničního hospodaření přetrvává a negativní proces homogenizace krajiny zvětšováním krajinného zrna pokračuje.

Je nasnadě, že jak druhům vázaným na poslední fragmenty původních přírodních stanovišť, tak na tradičně udržovanou a využívanou krajinu do období první poloviny minulého století zvoní hrana. Jsme proto svědky hromadného vymírání celých gild druhů.

Ochrana krajiny jako celku je doplňována územní ochranou přírody - zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000 vytvářejí ostrovy či nášlapné kameny pro část přírodních hodnot a populací jednotlivých ohrožených druhů. Ve zvláště chráněných územích je zajištěno plánování, realizace péče a její vyhodnocování i s ohledem na ohrožené druhy, pokud jsou předmětem ochrany příslušných chráněných území, nebo představují indikátor kvality chráněných biotopů.

Zvláštní ochrana druhů je tedy jedním dílkem, byť zásadním, ale ne všespásným, v mozaice výše zmíněných nástrojů ochrany přírody, prioritizující péči a ochranu o nejohroženější druhy. Třicet let starý koncept zvláštní ochrany druhů postavený primárně na ochraně jedinců je však již zastaralý.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Řadu let se vedou v odborné veřejnosti diskuse o nutnosti změn příslušné části ZOPK. Nedostatky stávající právní úpravy byly opakovaně identifikovány. MŽP zadalo zpracovat analýzu právních nástrojů mj. v druhové ochraně (Tuháček 2008) a srovnávací analýzy právních úprav v oblasti ochrany přírody ve vybraných evropských státech či jejich částech (v Bavorsku, Horním Rakousku, Polsku, ve Slovinsku, Švédsku, na Slovensku).

První návrh na rekategorizaci zvláště chráněných druhů (dále jen „ZCHD“) vznikl v r. 2008 a první úplná revize ZCHD na základě zadání MŽP byla zpracována AOPK ČR a s odbornou veřejností projednána v letech 2010-2011 (Horodyská & kol. 2011). Vyhodnocení aplikace zvláštní druhové ochrany a formulování zadání pro její revizi obsahují dva základní koncepční dokumenty: Strategie ochrany biologické rozmanitosti 2016-2025 (Mach & kol. 2016) a Státní program ochrany přírody 2020-2025 (Mach & kol. 2020).

Zvláštní druhová ochrana v současném nastavení ZOPK není efektivní. Seznam ZCHD je, na základě zmocnění stanoveného ZOPK, uveden ve vyhlášce, nebyl však s výjimkou dílčích novel v roce 2006, kdy byl doplněn o „evropské“ druhy (v návaznosti na transpozici požadavků přísné ochrany vybraných druhů podle směrnice 92/43/ EHS) a v roce 2013, kdy byl vyřazen kormorán velký, měněn.

V průběhu 30 let jeho platnosti samozřejmě došlo k významným změnám ve výskytu a početnosti řady druhů organismů a k významnému rozšíření poznání, seznam je proto silně zastaralý (Šíma, Zmeškalová 2018). Ačkoliv obsahuje velký počet druhů, řada jich na seznamu chybí nebo jsou zařazeny v neodpovídající kategorii. Povolované výjimky se zpravidla opakovaně týkají jen malého okruhu druhů.

Petrifikací výčtu chráněných druhů je tak limitována nejen zákonná ochrana druhů, které se v čase staly ohroženými vyhynutím či vyhubením, ale také možnosti orgánů ochrany přírody využívat aktivní nástroje péče o tyto druhy (např. Současné názvy kategorií ZCHD jsou nevhodné, neodrážejí, ani nemohou odrážet ohroženost druhů. Instituty, které mají přísnou ochranu druhů ve vybraných případech racionalizovat (např. dohody o způsobu hospodaření na pozemcích s výskytem kriticky a silně ohrožených druhů rostlin; či stanoviska k některým zásahům do přirozeného vývoje ohrožených druhů živočichů) se téměř nevyužívají.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Ochrana silně ohrožených a kriticky ohrožených druhů je v ZOPK formulována identicky, stupeň ochrany je jen omezeně využíván (resp. pro neaktuálnost seznamů ani nemůže být zásadněji využíván) při hodnocení závažnosti přestupku. V případě řady ZCHD není zásadní ochrana každého jedince, jak je to v současné době nastaveno, ale zachování populací a stanovišť těchto druhů.

Stávající úprava je tak v případě mnoha druhů nadbytečně striktní a vede k plošnému porušování zákonných zákazů při běžném užívání krajiny a jejím obhospodařování, právní nejistotě hospodářů a uživatelů krajiny a také k omezení některých přínosných odborných aktivit a nutně i k faktické rezignaci na nevymáhání zákonem stanovených zákazů. Množí se také spekulativní využívání újmy za ztížení zemědělského a lesnického hospodaření a hospodaření na rybnících v důsledku omezení ze zákona.

Kotvice plovoucí (Trapa natans) je druh, který může lokálně vytvářet početné životaschopné populace. Mezi hlavní příčiny ohrožení patří zánik či degradace jeho stanovišť v souvislosti s intenzivním rybničním hospodařením. Není důležitá ochrana jedinců, ale místních populací, proto je druh nově navržen do III.

Návrhy Nové Úpravy Zvláštní Druhové Ochrany

Návrh nové úpravy, resp. 1. Oddělená prioritizace péče o ohrožené druhy od prioritizace jejich zákonné ochranyPriority aktivní péče o ohrožené druhy budou určovány výhradně stupněm ohrožení podle průběžně aktualizovaných červených seznamů.

Celostátní červené seznamy dosud tradičně vydává AOPK ČR ve spolupráci s akademickými institucemi a vědeckými společnostmi, nově by měla být tato odborná činnost ukotvena přímo v ZOPK. Výsledkem této změny je možnost využívat aktivní nástroje druhové ochrany (např. institut záchranných programů) pro kterýkoli druh ohrožený vyhynutím nebo vyhubením na území ČR splňující příslušná kritéria (Zmeškalová 2017, Kostiuková, Čepelová 2017), i když nebude zařazen na seznam ZCHD.

2. Zavedení prioritizace péče o přírodní biotopyČeská republika disponuje kvalitními pravidelně aktualizovanými daty o rozšíření přírodních biotopů a patří mezi první evropské státy, které vydaly červený seznam biotopů (Chytrý & kol. 2020). Cílem novely je zahrnout do prioritizace péče i přírodní biotopy a nasměrovat zdroje ochrany přírody primárně na biotopy ohrožené vymizením.

3. Zvláštní ochrana druhů postavená na ochraně jejich stanovišťPrimárním cílem navrhované úpravy u všech kategorií ZCHD je vymahatelná ochrana jejich stanovišť (biotopů), a to i v době, kdy se na daném stanovišti konkrétní chráněný druh nevyskytuje (např. místa pravidelného rozmnožování obojživelníků, zimoviště netopýrů apod.). Zavedeny budou přímo ochranné podmínky (zákaz) týkající se zničení či poškození biotopu, a nebude tak (jako dosud) nutné dovozovat „zásah do biotopu“ prostřednictvím porušení zákazu škodlivého zásahu do přirozeného vývoje konkrétních jedinců.

4. Zavedení kategorizace ZCHD odrážející míru ochrany druhůOhrožené druhy či skupiny druhů vyžadují odlišnou intenzitu a formu ochrany. V případě některých kriticky ohrožených druhů je třeba chránit doslova každého jedince, v případě jiných druhů postačí ochrana stanovišť a druhů na úrovni jejich místních populací (viz box 1). Není snadné pro různé skupiny organismů s různými životními strategiemi od hub přes vyšší rostliny, hmyz až po obratlovce stanovit průřezově zákonné ochranné podmínky.

Je třeba znát míru ohrožení druhů, ale také jejich vlastnosti a nároky (rozdílný přístup u druhů s vysokou populační dynamikou a druhů s konzervativnějšími životními strategiemi a přirozeně nízkou početností apod.) a důvody ohrožení (odlišný přístup u druhů přímo pronásledovaných a druhů ohrožených změnami prostředí apod.). Pokud se chceme vyhnout neodůvodněně přísnému nastavení, nezbývá než ochranné podmínky podrobněji diferencovat.

5. Využití institutu ZCHD pouze u druhů, u kterých je to smysluplné Jde o princip pro zařazení druhu na seznam ZCHD, který bude uplatněn při tvorbě prováděcí vyhlášky. Pro výběr druhu je základním předpokladem vysoká míra ohrožení, avšak nikoli jediným. Zásadní je vyhodnocení smysluplnosti zavedení zákonných zákazů pro ochranu každého jednotlivého ohroženého druhu. Je zřejmé, že např. Stejně tak nemá smysl začleňovat mezi zvláště chráněné druhy takové, které dovede určit jen velmi omezený okruh specialistů (zde může být řešením ve vybraných případech zařazení celého rodu). U některých skupin druhů vyskytujících se běžně společně ve stejném biotopu může postačit zařazení pouze vybraného, tzv. vlajkového druhu.

Kromě uvedených hlavních principů je sledovaným cílem navrhované legislativní změny také zpřehlednění úpravy a odstranění dílčích nedostatků transpozice zmíněných právních předpisů EU v oblasti druhové ochrany přírody. Jde např. o stanovení postupu v případech, kdy se jedná o druhy chráněné na úrovni celé EU, jež se na území ČR běžně nevyskytují a jsou do ČR dovezeny.

Návrh revize ZOPK předpokládá zavedení některých nových pojmů či doplnění/úpravu terminologie stávající. Především vyčleňuje chráněné druhy hub, které dosud byly zařazeny mezi zvláště chráněné druhy rostlin.

Stávající znění ZOPK využívá pojem „populace“, který ale není pro účely zákona definován a vychází se tak z vědeckého vymezení tohoto pojmu. Vzhledem k tomu, že toto vymezení je velmi široké a variabilní, zejména pokud jde o určení prostorových, územních parametrů, je při uplatňování v rámci zákona obtížně využitelné.

Nově se proto navrhuje definovat pro účely ZOPK pojem „populace“ a pojem „místní populace“ pro skupinu jedinců stejného druhu žijící na území vymezeném hranicemi souvislého biotopu druhu v daném místě, příp. ohraničeném spojitým výskytem druhu v daném místě. Cílem je odlišit část populace/oddělenou subpopulaci pro vyhodnocení zákazů ve zvláštní druhové ochraně, kde je úroveň celé populace až na výjimky (např. u endemitů) příliš široká.

V rámci novely s ohledem na zavedení nové terminologie bude nutné novelizovat i ostatní ustanovení ZOPK a další právní předpisy obsahující tuto terminologii např. zákona č.

Červený seznam

Na rozhodnutí, jak na tom daný druh je, existuje celosvětově standardizovaný postup podle pravidel IUCN (Mezinárodního svazu ochrany přírody).Každý druh dostane jednu z nálepek: běžný, vyžadující další pozornost, ohrožený, silně ohrožený, kriticky ohrožený, nejasný, nezvěstný či vyhynulý.

Červené seznamy se připravují pro různě velká území. Např. květena jižních Čech, Česka, Evropské Unie, Evropy, Euroasie, celosvětová… A v každém z těchto seznamů může dostat druh jiné hodnocení.

Ohrožených druhů podle výše zmíněné definice jsou u nás tisíce. Chráněných však jen stovky, a i to je pro někoho moc.Zákon používá podobné názvosloví jako červené seznamy - ohrožený, silně ohrožený a kriticky ohrožený.

Skutečně účinná druhová ochrana se neobejde bez důvěryhodných a objektivních znalostí činitelů ohrožujících současné a budoucí rozšíření a početnost planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, kupř. hub.

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě.

Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam).Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin.

Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa je známý taky jako Červený seznam IUCN. Kdo na něm je, tomu hrozí smrt.IUCN, v němž pracuje řada odborníků z celého světa, tento seznam každé dva roky aktualizuje. Při poslední aktualizaci v něm bylo zapsáno téměř 64 tisíc druhů, z toho skoro 20 tisíc ohrožených vyhynutím.

Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení. V ABC 22/2017 píšeme o dvou (vyhynulý nebo kriticky ohrožený), ale celkem jich je devět, případně, zařadíme-li tam i kategorii druhy běžné či domestikované, tak jedenáct.

Kategorie ohrožení podle Červeného seznamu IUCN

Hlavních sedm kategorií má svou barvu a dvoupísmenovou mezinárodní zkratku:

• EX (Extinct) - Vyhynulý. A to jak v přírodě, tak v zajetí.
• EW (Extinct in the Wild) - Vyhynulý v přírodě. Znamená to, že několik jedinců ještě přežívá v zajetí.
• CR (Critically Endangered) - Kriticky ohrožený. Jsou to druhy, kterým hrozí vyhynutí v nejbližší době nebo možná už dokonce vyhynuly, ale jisté to není. Týká se to i druhů, jichž zbývá jen velmi malý počet, obývají jen velmi malé omezené území nebo byl zničen jejich biotop.
• EN (Endangered) - Ohrožený druh. Do této kategorie jsou zařazeny druhy, které jsou silně ohrožené vyhynutím ve velmi blízké budoucnosti. Přežívá jich jen malý počet nebo obývají malé omezené území.
• VU (Vulnerable) - Zranitelný. I tyto druhy jsou ohrožené vyhynutím a rychle v přírodě ubývají. Je ale čas změnit podmínky, které by zajistily jejich přežití a obnovily jejich rozmnožování a následný nárůst populace. To je snad nejpočetnější kategorie v seznamu, patří sem i tak známé druhy, jako je třeba slon africký, panda velká nebo lední medvěd.
• NT (Nearly Threatened) - Téměř ohrožený. V této kategorii jsou zařazeny druhy, které sice nesplňují podmínky pro zařazení mezi ohrožené druhy, ale v blízké budoucnosti se to může změnit. Nebo druhy, které obývají dostatečně velký areál, takže případné vyhynutí v určité oblasti ještě neznamená vyhynutí druhu.
• LC (Least Concern) - Málo dotčený. Tyto druhy jsou sice zařazeny v Červeném seznamu, ale stupeň jejich ohrožení je velmi nízký. Přesto je nutné věnovat jim pozornost a sledovat podmínky, v nichž žijí a jejichž změna k horšímu by mohla druh ohrozit.
• DD (Data Deficient) - Chybí údaje. Sem jsou zařazeny druhy, o nichž nevíme jak velká je jejich populace, jaká nebezpečí je ohrožují nebo chybí další informace nutné k jejich zařazení do jedné z předchozích kategorií.
• NE (Not Evaluated) - Nevyhodnocený. Do této kategorie se zařazují druhy, ke kterým chybí data k přesnějšímu zařazení, ale dosud jim vědci z IUCN nevěnovali pozornost.

Kompletní Červený seznam IUCN v nejaktuálnější verzi je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.

Faktory Ovlivňující Ohrožení Druhů

Aaron Hague a Kathryn Breonová z univerzity v americkém městě Salisbury se pokusili vyčíslit závažnost pěti faktorů obvykle považovaných za nejvýznamnější z hlediska působení na druhy a další taxony (Conserv. Sci. Pract., 4, e12670, 2022). Využili k tomu uznávaný červený seznam celosvětově ohrožených druhů, nejméně dvakrát za rok aktualizovaný Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN).

Protože odborníci zařazují podle předem daných kritérií druhy a další taxony do příslušných kategorií odrážejících stupeň jejich ohrožení vyhynutím nebo vyhubením, uvádějí pro ně i hlavní činitele, které mají uvedený stav na svědomí.

Hlavní hnací síly ohrožující další existenci druhů na naší planetě zahrnovaly rozpad, přeměnu a úplnou ztrátu biotopů v důsledku lidské činnosti, nadměrné využívání populací organismů lovem, odchytem, sběrem a sklizní včetně pytláctví, invazní druhy, nemoci a geny, znečišťování prostředí a změny podnebí, přičemž do poslední kategorie patří v tomto pojetí i dopady počasí.

Na 88,3 % z 20 784 druhů, u nichž byly k dispozici potřebné údaje, působilo ničení biotopů, zatímco 26,6 % negativně ovlivňovalo jejich nadměrné využívání lidmi. Čtvrtinu globálně ohrožených taxonů zasáhly dopady nepůvodních invazních organismů. Důsledky znečišťování prostředí se projevily u 18,2 % druhů, jež byly předmětem výzkumu.

Vůbec nejmenší podíl na ohrožení druhů vyhubením nebo vyhynutím, konkrétně 16,8 %, připsali experti změnám podnebí a působení počasí.

Již ze součtu výše uvedených procentuálních podílů dosahujícího 175 % je zřejmé, že některé druhy fauny a flóry a další organismy ovlivňuje současně více vnějších činitelů.

Legislativa a Ochrana Přírody

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000.

Zákon se zaměřuje na prevenci a regulaci zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů do krajiny v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. m) stanovením podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, (dále jen „nařízení Rady (ES) č.

Důležitými prvky jsou:

• Územní systém ekologické stability krajiny
• Významné krajinné prvky
• Ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů
• Biotopy
• Evropsky významné lokality a soustava Natura 2000

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

tags: #ohrožený #druh #definice

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování bio pšenice
• Klimatické změny a Morava
• Benefity výuky v přírodě
• INISOFT a převod zůstatku
• Asie a obnovitelná energie