Pěstování ovocných stromů: Druhy a postupy

Pěstování ovocných dřevin má u nás dlouhou tradici. Je to dané dobrými klimatickými podmínkami, které umožňují jejich pěstování ve všech regionech. Ve většině případů jsou u nás pěstované ovocné dřeviny nenáročné na klimatické podmínky stejně jako na půdu. Oblibu si v poslední době získavají i netradiční druhy ovoce, pocházející z oblastí s chladnějším subtropickým podnebím nebo z chladných oblastí Asie či Severní Ameriky.

Rostlinám kiwi (Actinidia), fíkovníku (Ficus carica), cicimku (Ziziphus jujuba) či citronečníku (Poncirus trifoliata) se bude dařit především v nížinách západního, na jihu středního a východního Slovenska, na chráněných stanovištích s dlouhým slunečným osvitem, pokud možno málo větrných. Dobrá sněhová pokrývka zabezpečuje dobré přečkání zimy a jarní zásobení rostlin vodou. Mnoho škod dokáží na těchto rostlinách napáchat pozdní jarní mrazíky a proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat už při výsadbě. Ideální na výsadbu jsou místa u jižních, jihozápadních a severozápadních stěn domů nebo jiných budov, které poskytují těmto teplomilným druhům vhodné mikroklimatické podmínky. Nevhodné jsou polohy orientované na východ, neboť u nich po zimě dochází k rychlejšímu nástupu vegetace. Předčasně vyrašené výhony můžeme chránit např. jutovinou, ale u větších rostlin je tento způsob ochrany už náročnější.

Kanadským borůvkám (Vaccinium corymbosum), kamčatským borůvkám (Lonicera camtschatica), borůvkám brusnicím (Vaccinium vitis-idaea) či klikvě (V. oxycarpum) se daří i ve výše položených oblastech, kde přinášejí bohatou úrodu drobných plodů. Protože jsou obyčejně náročnější na vláhu, není vhodné je sázet na příliš vysychavá stanoviště.

Půdní podmínky pro ovocné stromy

Všeobecně platí, že ovocným dřevinám vyhovuje lehčí humózní půda s mírně kyselou reakcí. Je třeba dbát na to, aby na místě výsadby nebyla vysoká hladina spodní vody, při níž by došlo k zahnívání kořenů. Příliš kamenité, nepropustné nebo zasolené půdy jsou pro pěstování nevhodné. I když nároky na půdu nejsou velké, jsou vděčné za každé zlepšení struktury půdy, jejího Ph a celkového obsahu humusu a živin. Je to hlavně aktuální u novějších odrůd, u nichž se požadovaného efektu nedá dosáhnout bez dodatkového přísunu organických a minerálních hnojiv. Důležitá je přitom zásoba humusu v půdě, která ovlivňuje celou mikrobiologii. Zde je víc možností, z nichž se nejčastěji využívá zlepšení kompostem nebo vyzrálým hnojem. Velmi těžké půdy můžeme vylepšit pískem a u kyselých půd nezapomínáme na vápnění.

Specifickými nároky na půdu se vyznačují hlavně rostliny rodu Vaccinium, které vyžadují kyselou rašelinnou půdu. Na to je důležité myslet už před výsadbou a půdu do hloubky cca 30 - 50 cm na záhonu vyměnit. Další, méně pracnou možností je pěstování těchto rostlin v nádobách, které zapustíme do půdy. Jejich objem by však měl být minimálně 10 litrů.

Čtěte také: Ovocné Sady: Ekologický Pohled

V poslední době se voda stává důležitým prvkem při pěstování všech ovocných dřevin. Je to dané změnou klimatických podmínek, což vede k tomu, že rostliny jsou odkázané na doplňkovou závlahu. V jarním období mají dřeviny většinou dostatek vody, ale v období intenzivního růstu plodů je jí často nedostatek, což se může odrazit v kvantitě i kvalitě očekávané úrody. Na přeschnutí jsou citlivé všechny nově vysazené dřeviny. Obzvlášť je třeba dát v letních měsících pozor na přeschnutí kiwi (Actinidia).

Výsadba ovocných stromů

Samotná výsadba je velmi důležitým úkonem, jenž ovlivňuje naše pěstování po celou životnost rostliny. Začít je třeba právě důkladnou přípravou půdy. Doporučuje se provádět výkop jam i několik dnů předem a zapracovat do nich organické nebo minerální hnojivo (Veget, Rokosan). Důležitější je však velikost jámy, která by u jabloní měla být 60x60x60 cm. Zde je potřeba rovněž zohlednit kvalitu půdy. Ke kořenům nedáváme v žádném případě nevyzrálou chlévskou mrvu nebo průmyslové hnojivo, které by mohlo poškodit kořeny.

Vzdálenost jam čili spon, je závislý na druhu, odrůdě i použité podnoži. U malin to bývá 40x40 cm, keříčkový rybíz sázíme na vzdálenost 80 až 120 cm, jabloně na slabě rostoucích podnožích od 150 do 200 cm, kiwi na vzdálenost 2,5 až 4 m. Důležitá zásada při výsadbě ovocných stromů stejně jako jiných roubovaných dřevin je neumístit místo roubování pod úroveň půdy. Místo roubování nesmí být zahrnuté zeminou, abychom neznehodnotili význam roubování. Podnož brzdí růstovou sílu ušlechtilé odrůdy, čímž zlepšuje její plodnost.

Výsadbu prostokořenných rostlin můžeme provádět na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny se sází po vyjmutí z kontejneru po celé vegetační období přímo, bez zkracování kořenů. Úpravu kořenové soustavy prostokořenných rostlin provádíme těsně před výsadbou. Kvůli zlepšení přijímání vody zkracujeme kořeny asi o 1/3 a víc, stejně jako i poškozené kořeny. Pokud provádíme výsadbu na podzim, zkrácení nadzemní části necháváme na jaro.

Hloubku výsadby přizpůsobíme v závislosti na ovocném druhu. Jabloně a hrušně na vegetativních podnožích vysazujeme do takové hloubky, aby místo štěpu bylo minimálně 10 cm nad zemí. Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny sázíme o cca 5 - 10 cm hlouběji než rostly ve školce. Po přisypání kořenů do poloviny hlínu utlačíme a pořádně zalijeme. Potom jámu dosypeme a opět zalijeme. U zimní výsadby nahrneme více zeminy k rostlině.

Čtěte také: Využití kompostu v ovocnářství

Řez ovocných stromů

Většinu ovocných dřevin je třeba ještě před rašením seříznout. Nově vysázené peckoviny vyžadují bezpodmínečně silný hluboký řez! V opačném případě hrozí uhynutí stromků. V prvních letech jde o výchovný řez, kdy tvarujeme rostlinu do podoby, která nás bude provázet po celé pěstování. Všeobecně platí, že zkracujeme výhony hlouběji, abychom mohli nasměrovat kosterní větve požadovaným směrem. U rybízu a angreštu jde o zkrácení výhonů o 1/3 až 1/2. Maliny jsou často připravené při nákupu tak, že je není třeba zkracovat.

U jabloní je řez ještě důležitější, protože jeho zanedbání by nám mohlo působit v budoucnosti problémy. Problematika řezu je velmi obsáhlá s možností použití různých tvarů. Každý druh a i odrůda má svá specifika, jimiž se řídíme. U ovocných stromů vstupuje jako významný faktor použitá podnož. Velmi oblíbeným tvarem je štíhlé vřeteno, které pěstujeme do 2 - 2,5 m výšky. Tato výška umožňuje pohodlný přístup ke stromu po celou vegetaci. Řez, chemická ochrana a sběr je velmi ulehčený a současně i bezpečný.

Na rozdíl od jiných tvarů nezapěstováváme silné kosterní větve, ale na svislém středníku ponecháváme jen polokosterní větve pravidelně rozmístěné okolo hlavní osy. Směrování větví se snažíme udržet ve vodorovné poloze a celý tvar koruny v pyramidálním tvaru. V případě štíhlého vřetene jsou nejvhodnější jabloně, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnoži. Po zapěstování kteréhokoliv tvaru je třeba myslet na udržovací řez, který je výhodné provádět každý rok. Jde o prosvětlení koruny nebo částečné zmlazení. Nezapomínáme na nemocné a poškozené větve. V létě, pokud nám zbyde čas, je vhodné věnovat se letnímu řezu.

Řez kiwi

Mladou rostlinu kiwi koncem první zimy hluboce seřežeme na jeden dobře vyvinutý pupen, abychom vypěstovali co nejsilnější letorost. Pokud se nám to nepodaří, opakujeme tento hluboký řez i druhý rok. Ostatní slabé výhonky průběžně odřezáváme. Ve druhém roce, pokud máme napěstovaný kmenový výhonek, zkrátíme jej v požadované výšce. Z posledních dvou až tří pupenů vyrostou výhony, které vytvoří základní kostru. Nesmíme zapomenout na jejich přivazování. Ve třetím roce pěstování koncem února až začátkem března zkrátíme kosterní výhony asi o čtvrtinu až třetinu. Z jejich pupenů rostou rodivé letorosty a z asi tří nejspodnějších pupenů se tvoří květy a první plody. V srpnu je zkrátíme od posledního plodu za osmým listem a koncem zimy je opět zkrátíme na dvoupupenové čípky. Z nich vyrostou nové rodivé letorosty, které poskytnou první větší úrodu. V dalších letech opakujeme letní řez a zimní na dvouočkové čípky. Při pěstování musíme měnit odplozené a vyschlé větve za nové, mladé výhony. Dozrávající plody necháváme na rostlině až do pozdního podzimu. Očesané plody jsou ještě tvrdé a nezralé. Uskladníme je v chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Skladováním postupně dosahují konzumní zralosti, kterou si udrží až do března.

Řez borůvek

V prvních dvou letech po výsadbě borůvek se doporučuje provést výchovný řez, tedy nechat jen nejsilnější větve a odstranit všechny boční výhonky s květními poupaty. V dalších letech borůvku stříháme na jaře, když je známý její zdravotní stav a kvalita přezimování. Rostlina vytváří květní poupata na jednoletých výhonech z dvouletého dřeva. Odrůdy pomaleji rostoucích borůvek s velkou násadou plodů je třeba řezat hlouběji v porovnání s bujněji rostoucími kultivary s menším počtem plodů. Mezi odrůdy s nadměrnou násadou plodů patří ´Bluecrop´, ´Blueray´, ´Berkeley´ a ´Patriot´.

Čtěte také: Více o kompostování v ovocném sadovnictví

Ochrana ovocných dřevin

Ovocné dřeviny jsou napadané různými škůdci a chorobami, což budí dojem jakési bezmocnosti proti nim bojovat. Ve všeobecnosti je můžeme rozdělit na ty méně důležité, s nimiž si rostlina umí poradit nebo neohrožují přímo rostlinu či úrodu a potom jsou to choroby a škůdci, kteří po přemnožení snižují nebo úplně poškozují úrodu, popřípadě dojde k vyschnutí celé rostliny. Rostliny jsou náchylné na houbovité choroby hlavně v jarním období, když jsou pletiva ještě mladá. Správným použitím přípravku a jeho načasováním umíme ochránit úrodu a radovat se z pěkných plodů.

I když daná problematika je obsáhlá, je nutné připomenout alespoň základní choroby a škůdce. U angreštu nezapomínáme na padlí a u rybízu na rez, které umí zkomplikovat naše pěstování. U jabloní se k padlí a strupovitosti přidávají živočišní škůdci jako obalovač nebo pilatka.

Odrůdy ovocných stromů

Existuje mnoho druhů a poddruhů ovocných dřevin, každá s většími či menšími nároky na slunce, teplotu, zálivku a živiny. Vysokokmeny běžně dorůstají poměrně velkých rozměrů, ale najdou se i dřeviny vhodné pro malé zahrádky, dokonce i pro terasy a balkóny. Dřeviny vybírejte tak, aby plodily co možná nejdelší období v roce. Lze zasadit např. různé ovocné stromy či keře tak, aby každý plodil v jinou dobu a měli jste stálý přísun chutných plodů nebo třeba několik typů jabloní.

Máte-li v zahradě dostatek prostoru, můžete si dovolit v zahradě alespoň jeden velký strom. Bude tak dominantu celého pozemku a vytvoří příjemný stín, má však spíše dekorativní charakter. Často je totiž nemožné ho dokonale sklízet, protože je obtížné dosáhnout až do koruny stromu. Máte-li malou zahrádku, volte spíše zakrslé stromy. Kmen může být vysoký i jen půl metru, dále existují čtvrtkmeny nebo polokmeny s kmenem do výšky max. U vybraných sazenic zjistěte také, jaký budou mít výsledný průměr koruny, a podle toho je sázejte ve vhodné vzdálenosti od sebe. Díky své výšce se zákrsky velmi dobře sklízí. Ideálními dřevinami do našich zahrad jsou dřeviny domácí - jsou přizpůsobené našemu klimatu a dosahují vysokých výnosů. Ve vyšších nadmořských oblastech teplomilné rostliny neporostou. Zakoupená odrůda by měla být odolnější vůči škůdcům,nemocem a samozřejmě klimatu.

Přednost při nákupu dejte dřevinám ze školek, než těm z hypermarketů. V dobrém zahradnictví vám poradí, jaká odrůda a podnož je vhodná přesně pro vaši zahradu, ať se to týká velikosti dřeviny nebo požadavků na slunce a nadmořskou výšku. Zakoupit lze stromky prostokořenné nebo v kontejneru, což je pohodlnější varianta - kontejner stačí odstranit a vložit stromek s kořenovým balem a hlínou do jámy. Kontejnerové rostliny je možné zasazovat v průběhu celého roku, když není půda zamrzlá. Strom sázejte minimálně pět metrů od hranice pozemku.

Pokud vlastníte pouze terasu nebo balkon, nemusíte být o chutné letní ovoce ochuzeni ani vy. Na trhu jsou ministromky a keře, které rostou i v květináči. Počtem plodů se zahradním stromkům nevyrovnají, ale doma vypěstované ovoce jistě potěší. Na jaře vysazujte bobuloviny - keře jako je maliník, ostružník, borůvka, rybíz nebo angrešt. Později na jaře pak stromy jako jsou hrušně, slívy, švestky a jim podobné druhy, jabloně, třešně, lísky a ořešáky. Na jaře stromy a keře vysazujte zejména tam, kde jsou horší klimatické podmínky nebo těžké, mokré a nepropustné půdy.

Příklady odrůd

• Jabloň RUBINOLA: Zimní odrůda, plody žluté s červeným žíháním, sklízí se koncem září, skladovat do února.
• Jabloň PRŮSVITNÉ LETNÍ: Nejranější letní odrůda, plody zelenožluté až bělavě žluté, sklízí se v polovině července, velmi odolná proti strupovitosti.
• Meruňka BERGERON: Pozdní odrůda, plody oranžovo-žluté se světle červeným tečkováním, zraje koncem července.
• Jabloň PRIMA: Podzimní odrůda, plody velké, žlutozelené s červeným krytím, sklízí se v září a skladovat je lze do listopadu, rezistentní proti strupovitosti.
• Jabloň BOHEMIA GOLD: Zimní odrůda, plody velké, zelenožluté, později žluté, sklízí se od září, skladovat do března.
• Jabloň HOLOVOUSKÝ MALINÁČ: Stará česká odrůda, plody střední velikosti, kulovitého tvaru, s malinovou příchutí, sklízí se koncem září, skladovat lze do ledna.
• Jabloň MAYPOLE: Odrůda štíhlého růstu, plody červenofialové barvy, sklízí se koncem září, skladovat do listopadu.
• Meruňka LESKORA: Velmi raná odrůda, plody středně velké, oranžové s červeným líčkem, zraje začátkem července.
• Hrušeň Josephine: Starší, zimní odrůda, plody středně velké, sklízí se v polovině října, skladovat do března, cizosprašná.
• Jabloň Goldcats: Zimní, sloupovitá odrůda, plody středně velké, zelenožluté s červeným líčkem, zraje koncem září, skladovat do března, rezistentní proti strupovitosti.
• Jabloň DISCOVERY: Letní, červené s výrazným líčkem, plody středně velké, sklízí se začátkem srpna, skladovat lze 2 týdny.
• Třešeň LAPINS: Pozdní, samosprašná, tmavá chrupka, plody středně velké, srdcového tvaru a červené barvy, zraje v 7. třešňovém týdnu (polovina srpna).
• Slivoň Hollywood: Samosprašná odrůda, plody středně velké, atraktivní červené barvy, zrají postupně, od července až do září.
• Sloupovitá jabloň Garden Fountain: Podzimní odrůda rostoucí do výšky kolem 3m, má středně velké plody, které zrají na konci září a jsou vhodné k okamžité spotřebě, uskladněné vydrží cca 3 týdny.
• Višeň ÚJFEHERTOI FURTOS: Velmi pozdní kyselka, plody jsou velké, tmavě červené barvy, zraje v 7. třešňovém týdnu (polovina srpna).

Suchovzdorné ovocné stromy

Mezi suchovzdorné ovocné stromy patří: hrušeň, třešeň, višeň, mandloň, meruňka, broskvoň, kaštanovník, jeřáb oskeruše a hruškojeřáb. Nejdůležitější částí rostliny ve vztahu k suchu jsou ovšem kořeny - tedy volba podnože. V podstatě lze volit mezi semennou podnoží a mnoha typy vegetativních podnoží. Pokud chceme stromy odolné, dlouhověké a samostatné, pak bychom vždy měli vybírat semennou podnož, jejíž kořenový systém je nesrovnatelně kvalitnější a jako jediný zvládá suchá stanoviště.

tags: #ovocne #stromy #druhy #a #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Hrozby a dopady znečištění vody
• Co dělat s propadlou STK?
• Kamenice nad Lipou - příroda
• Proč zachovat pupečníkovou krev?
• Význam jezer pro českou přírodu