Palmový olej: Dopad na životní prostředí

Palmový olej a jeho dopad na životní prostředí patří mezi nejdiskutovanější problémy současnosti. Udává se, že téměř polovina všech balených produktů v supermarketech má dnes v sobě v určité formě palmový olej.

Co je palmový olej a proč je tak rozšířený?

Palmový olej je druh rostlinného oleje vyrobený z plodů olejné palmy (Elaeis guineensis) a je nejpoužívanějším rostlinným tukem na světě. Svou popularitu si získal již během průmyslové revoluce v 18. a 19. století. Najdete ho ve všem - od sušenek po kosmetiku.

Důvod? Je levný, stabilní a má neutrální chuť.

Z technologického pohledu je ideální:

• odolává žluknutí
• dobře se smaží
• prodlužuje trvanlivost

Jeho největšími producenty jsou Indonésie a Malajsie. Jen v Indonésii se plocha osázená palmami olejnatými během 20 let údajně zvětšila 27x a v roce 2019 činila 14,6 milionu hektarů.

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

Byť se momentálně monokultury olejných palem nachází jen na 10 % rozlohy stávajících plantáží olejovin, pokrývají 35 % poptávky po olejích.

Proč má palmový olej špatnou pověst?

Palmový olej se stal symbolem ekologické katastrofy - kvůli odlesňování tropických pralesů v Indonésii a Malajsii. Tamní plantáže nahrazují původní prales, čímž mizí přirozené prostředí orangutanů, tygrů i slonů.

Průmysl navázaný na produkci palmového oleje životnímu prostředí neprospívá. Pojí se s ním devastace tropických lesů, vysoušení rašelinišť a mokřadů, ztráta biodiverzity i emise skleníkových plynů.

Aby se uspokojila světová poptávka po palmovém oleji, začalo hromadné kácení deštných pralesů, které musely uvolnit místo novým plantážím pro palmu olejnou.

Obecně převládá názor, že za většinu odlesněné plochy původního deštného pralesa může právě palma olejná. S odlesňováním deštných pralesů souvisí výrazný nárůst emisí.

Čtěte také: Palmový olej a devastace pralesů

Odlesňování se totiž nejčastěji uskutečňuje vypalováním pralesa, při kterém dochází k obrovskému uvolňování CO2 do ovzduší.

Přeměnou pralesů na plantáže dochází k nezvratnému úbytku druhů zvířat, které jsou na pralesu závislé a nedokáží přežít jinde. Typickým příkladem jsou orangutani, kteří na plantážích nedokáží přežít a musejí tak migrovat nebo zahynou. Na mnoha místech v jihovýchodní Asii dnes doslova zuří odlesňování. Hlavní podíl na tom má právě zmíněná průmyslová produkce palmového oleje.

Rychlost kácení deštných pralesů kvůli palmovým plantážím je extrémně vysoká. Palma olejná je velmi náročná na vodu a živiny. Díky její dlouhé životnosti (20-60 let) půdu naprosto vyčerpá a zbude po ní nekonečná (s)poušť.

Pro udržení produkce je proto nezbytné používání pesticidů a hnojiv, a to ve velkých dávkách. Na plantážích se navíc využívá mnoho pesticidů, které způsobují ohrožení řady ekosystémů. Hnojiva se následně ve velkém splavují do okolního prostředí, povrchových i podzemních vod. Tím se zvyšuje ekologická stopa palmy olejné.

V důsledku odlesňování je také výrazně ohrožena fauna i flóra. Kvůli rozšiřování plantáží přišlo o svůj domov velké množství živočichů. V důsledku používání agresivních pesticidů, které způsobují nepříjemné zdravotní potíže, dochází ke znečištění půdy a vody.

Čtěte také: Životní prostředí a palmový olej

Alternativy k palmovému oleji a jejich dopady

Omezit jeho produkci a spotřebu se jeví jako logické opatření. Jenže jaké jiné dostupné alternativy vlastně máme?

Olej potřebovat budeme. Pokud se v nastavených trendech nic zásadního nezmění, poptávka po rostlinných olejích naroste do roku 2050 o 46 %. Kdo jí dokáže naplnit? Možných adeptů je celá řada, od řepky po sóju. Ale většina z nich by k dosažení cíle, efektivnímu zásobování světa rostlinným olejem, musela výrazně rozšířit svou stávající kapacitu, plochu plantáží. A tím zvýšit i odlesnění.

Palmový olej určitě není dobrý pro přírodu, ale zrovna tak jeho alternativy určitě nebudou lepší. A z vyhodnocených známých rizik je pak možná schůdnějším řešením efektivnější produkce palmového oleje, než podpora alternativ spojená s dalším odlesněním.

„Ztráta biodiverzity a odlesňování pralesů pochopitelně musí ustat, ale k tomu bude zapotřebí mixu různých opatření,“ uzavírá Meijaard.

Kokosový olej se těší u spotřebitelské veřejnosti o poznání větší přízni. Plná polovina konzumentů je přesvědčena o jeho pozitivních účincích na lidské zdraví. Kokosovník ořechoplodý se ve světě pěstuje na výměře přes 12 milionů hektarů a ve srovnání s palmou olejnou jsou dopady produkce kokosového oleje na životní prostředí vnímány jako výrazně šetrnější.

V poslední době poukazují přírodovědci na významnou devastaci přírody v souvislosti s pěstováním olivovníků. Ve studii publikované v předním vědeckém časopise Current Biology porovnali, kolik druhů organismů se ocitá v ohrožení v přepočtu na milion tun oleje vyrobeného z dané plodiny. Zatímco výroba milionu tun palmového oleje ohrožuje 3,79 druhů, stejné množství olivového oleje představuje hrozbu pro 4,12 druhů.

Kokosový olej je ve srovnání s palmovým olejem podle spotřebitelů hodnocen jako zdraví prospěšný a nezávadný. Ale už se nehovoří o negativním vlivu plantáží kokosových palem.

Protože by se kokosové plantáže se svojí nižší hektarovou produkcí musely rozšiřovat několikanásobně vyšším tempem, než se dnes šíří palma olejná. Plné nahrazení palmy olejné za kokosovou tak není reálné.

Kokosovou palmu nelze pěstovat ve svazích a vyšších polohách. To znamená, že tato plodina na rozdíl od olejné palmy nemůže nahrazovat plochy pralesů ve vnitrozemí. Na druhé straně by mohla nahradit poslední zbytky cenných přírodních biotopů podél mořského pobřeží a na ostrovech.

Z těchto ostrovů se však do světa nedostávají informace o zničené krajině a zbídačených orangutanech. Ostrovy přitom často hostí unikátní faunu a flóru, která nemá možnost, kam před zakládáním kokosové plantáže utéct. Devastace pak bývá totální.

Studie Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) porovnává počet ohrožených druhů živočichů, které připadají na každý milion tun vyprodukovaného oleje. Přičemž musíme brát v potaz, že palmového oleje se ve světě využije mnohem více nežli kokosového.

Jak se vyhnout palmovému oleji

Palmový olej se nachází v nepřeberném množství výrobků. Jak se takovým výrobkům jednoduše vyhnout?

Volba je jen na vás, ale naštěstí můžeme pozorovat, že trendem posledních let je, že se lidé stále více zaměřují na výběr potravin a dalších výrobků, které palmový olej neobsahují.

V rámci oslav Mezinárodního dne bez palmového oleje, který připadá na 1. února, bylo sestaveno stručné sedmero:

1. Nejrychlejší kontrolu lze provést prostřednictvím mobilní aplikace Palm Oil Scanner
2. Podpora místních podnikatelů a farem.
3. Nakupování biopotravin.
4. Vyřazení margarínů a ztužených tuků z kuchyně.
5. Kontrola složení - dle zákona musí být palmový tuk uveden na obalu.
6. Vyškrtnutí fastfoodů. Většina těchto podniků využívá palmový olej na smažení.
7. U kosmetiky, čistících prostředků či pracích prostředků, krmiv pro zvířata je palmový olej označován jako "sulfate laureth sodium".

Na stránkách www.stoppalmovemuoleji.cz je umístěn seznam firem, které palmový olej nevyužívají.

Pokud už výrobek palmový olej obsahuje, koukejte po certifikaci Identity-Preserved Model Certified. Ta by měla být zárukou, že produkce palmového oleje obsaženého v daném výrobku je v souladu se zásadami udržitelného zemědělství. Celá problematika certifikací je však složitá a mnohé z nich jsou pouze nálepkami, které mají v očích spotřebitelů očistit používání palmového oleje, avšak ve skutečnosti nemají s udržitelností nic společného.

Výrobci potravin by měli změnit stávající receptury a sortiment výrobků tak, aby bylo možné tropické tuky nahradit evropskými oleji, a ne pouze nahrazovat jeden tropický tuk druhým.

Kritické suroviny a dm

Ať už jde o palmový olej v potravinách, bavlnu v oděvech, nebo dřevěná vlákna v obalech - kritické suroviny se nacházejí v mnoha produktech, které denně používáme. Celosvětová poptávka však rychle roste a mimo jiné vytváří tlak na životní prostředí.

Ve společnosti dm považujeme za svou povinnost věnovat pozornost udržitelně produkovaným zemědělským surovinám - s cílem zachovat zdroje a zachovávat biodiverzitu. Proto jsou biopotraviny součástí sortimentu dm již od roku 1986. Od roku 2015 vysíláme prostřednictvím dmBio jasný signál ve prospěch ekologického pěstování našich potravin. 100 % produktů dmBio je certifikováno ekologickou pečetí EU. V celé skupině dm tvoří 81 % prodeje potravin. Více než 200 z 650 produktů dmBio nese pečeť svazů Naturland a Demeter, které podléhají ještě přísnějším pravidlům, než stanoví nařízení EU o ekologickém zemědělství. U produktů dm značky alverde NATURKOSMETIK se také stále více zaměřujeme na suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství.

Palmový olej a dm

Tento rostlinný olej je součástí mnoha produktů - od potravin a kosmetiky až po biopaliva. Tolik oblíbený je proto, že suroviny z palmy olejné jsou často efektivněji využitelné než suroviny z jiných olejnatých rostlin. Jádra palmy olejné, která jsou vedlejším produktem těžby palmového oleje, se používají k výrobě přísad do kosmetiky, mycích a čisticích prostředků. Velkoplošné pěstování v monokulturách však ohrožuje biologickou rozmanitost. dm proto při získávání surovin uplatňuje přísná kritéria udržitelnosti. Vychází ze standardu Roundtable on Sustainable Palm Oil (RSPO), který zaručuje odpovědné hospodaření s palmami olejnými.

Dřevo a dm

Dřevo je všestranná surovina. Kromě výroby papíru se používá také k výrobě obalů a hygienických produktů. Dřevo je obecně považováno za materiál šetrný ke klimatu -protože dorůstá a ukládá CO₂. Nezákonné odlesňování, odumírání lesů a monokultury však ohrožují ekosystémy po celém světě. Pro společnost dm je rozhodující jeho původ. Čerstvá dřevovlákna, která se v dm používají ve formě celulózy pro výrobu vlhčených ubrousků nebo produktových či přepravních obalů produktů dm značek musí splňovat normu FSC (Forest Stewardship Council).

Bavlna a dm

Bavlna je jedním z nejoblíbenějších přírodních vláken na světě, ale její produkce je často spojena s vysokou cenou kvůli vysoké spotřebě vody a používání pesticidů - a navíc má velký dopad na biologickou rozmanitost. V dm chceme i v tomto ohledu dosáhnout větší transparentnosti a převzít ekologickou odpovědnost. Přírodní vlákna v dětském textilu u nás pocházejí z kontrolovaného ekologického zemědělství. Například ALANA a PUSBLU obsahují 99,9 % organické bavlny.

Palmový olej a Jackfruit chips

Palmový olej sám o sobě není „jed“. Obsahuje i vitamín E (tokoferoly) a karotenoidy, které mají antioxidační účinky. Zdravotní rizika nastávají až při nadměrné konzumaci a přepalování. Při malém množství - například 1 % v surovině - je jeho dopad na zdraví zcela zanedbatelný.

Ne každý palmový olej je stejný. Problém nastává u velkoplošných monokultur v jihovýchodní Asii. Ty vznikly na úkor pralesů a mají obrovskou uhlíkovou stopu. Ale palmový olej pěstovaný lokálně, v menším měřítku (např. ve Vietnamu nebo Thajsku), nemá s těmito praktikami mnoho společného. Tam se palmové stromy často využívají komplexně - z plodů, vláken i listů, a pěstují se ve smíšených kulturách, ne na úkor lesů.

Naše Jackfruit chipsy jsou příkladem, kdy palmový olej dává smysl. Používáme ho v minimálním množství (1 %), z místních vietnamských zdrojů, a hlavně - díky němu jsou chipsy lehké, křupavé a přirozeně trvanlivé, bez nutnosti umělých přísad.

tags: #palmový #olej #dopad #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace nebezpečného odpadu Bystřice
• Dokonalý den pod širým nebem
• Legislativa kompenzací škod v ČR
• Para v karobu – přírodní podpora zdraví
• Tipy pro ochranu české přírody