Periodické tůně jsou typickým fenoménem inundačních území větších toků.
Obsáhlý přehled periodických tůní dolního Podyjí obsahuje publikace Opravilová et al. (1999).
V inundačním území dolního Podyjí existuje i po provedení vodohospodářských úprav řada periodických jarních mokřadů s typickou faunou, jinde se nevyskytující.
Mezi typické druhy patří např. Lepidurus apus, Eubranchipus grubii, Cyzicus tetracerus, Stygobromus ambulans, Hemidiaptomus amblyodon, Mixodiaptomus kupelwieseri, Diaptomus castor aj.
Jarní periodické tůně vznikají někdy již v únoru (po roztání sněhové pokrývky či při vzniku jarní záplavy) a vysýchají obvykle počátkem května.
Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity
Z tohoto důvodu jsou periodické jarní tůně vázané na bezprostřední okolí řeky Dyje.
Vyskytují se prakticky v celém území od Nových Mlýnů až po soutok Dyje s Moravou, ale v prostoru Bořího lesa mezi Lednicí a Valticemi zcela chybějí.
Letní periodické tůně mohou vznikat kdykoliv v průběhu letních měsíců a vysýchání je závislé na výši teploty letního období.
Oba typy tůní se vyznačují specifickou faunou.
Letní periodické tůně se liší od jarních periodických tůní nejen obdobím své existence, ale i druhovým složením.
Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce
Typickými zástupci tohoto typu mokřadů jsou např.: listonoh letní (Triops cancriformis), žábronožka letní (Branchipus schaefferi), žábronožka rovnohřbetá (Leptestheria dahalacensis), larvy komárů (Aedes vexans, Anopheles maculipennis, Culiseta annulata).
Vzhledem k tomu, že tento typ tůní se v dolním Podyjí nevyskytuje, druhy letních periodických tůní jsou v zájmovém území mnohem vzácnější a vyskytují se jen na biotopech, které simulují existenci letních periodických vod.
Jde většinou o menší rybníčky, které jsou napouštěny na jaře a vypouštěny v průběhu léta.
Právě v plůdkových výtažnících mezi Nesytem a Hlohoveckým rybníkem byli zjištěni zástupci Triops cancriformis a Leptestheria dahalacensis.
Určitou možností přirozené repatriace druhů vodních bezobratlých do periodických mokřadů může být i přenos vodním ptactvem.
Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín
Vajíčka si uchovávají svoji líhnivost i po průchodem trávicím traktem vodních ptáků.
V důsledku vodohospodářských úprav dolních toků velkých řek a omezování přirozených záplav zaniklo velké množství periodických mokřadů na území České republiky s jejich typickými společenstvy.
V revitalizovaných územích dolního Podyjí přesto v současnosti i nadále existují podmínky pro další úspěšný výskyt těchto velmi ohrožených druhů.
tags: #periodická #fauna #biodiverzita