Přírodní návraty: Plemena vypuštěná do české přírody

V České republice se nenápadně děje proces vpravdě historický: velcí kopytníci, kteří zmizeli z české přírody před staletími, se vracejí. Unikátní projekt ochranářské společnosti Česká krajina a biologů z Akademie věd měl ohlas na pěti kontinentech.

Návrat divokých koní a zubrů

Na Josefovské louky byli ornitology dopraveni divocí exmoorští koně. Pět mladých hřebečků z pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá bylo vypuštěno na zasněžené louky za přihlížení více než stovky fanoušků ptačího parku. Tito divocí koně z Exmooru budou svou přítomností pomáhat udržovat prostředí nezbytné pro luční mokřadní druhy ptáků, kteří patří mezi cílové druhy Josefovských luk. Koně svou přítomností částečně nahradí doposud používanou těžkou techniku.

Zástupy fanoušků Josefovských luk přivítaly v ptačím parku České společnosti ornitologické pětici exmoorských hřebců a koně na loukách nebudou jen na okrasu, ale pomohou ochranářům s udržováním vhodného prostředí pro luční ptáky.

Další koně se mají objevit v Podyjí. Nenápadně se tu děje proces vpravdě historický, vždyť velcí kopytníci zmizeli z české přírody před staletími.

Význam pastvy pro luční ptáky

„Pastva je výborný způsob, jakým můžeme lučním ptákům zajistit vhodné prostředí pro hnízdění. Sešlapem a okusem vzniká mozaika mikrostanovišť s vyšší vegetací, která poskytuje místa k úkrytu a hnízdění i nižším porostem, který je ideální pro sběr potravy. Nejsou-li koně ošetřováni chemickými látkami, je jejich trus prostředím pro vzácné i běžnější druhy hmyzu, který pak slouží za potravu ptákům,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Čtěte také: Ochrana divokých koní

Druhy, jako je čejka chocholatá, břehouš černoocasý nebo luční kachna čírka obecná, kterým vyhovují nízké podmáčené louky, patří mezi cílové druhy ptačího parku.

Výběr exmoorských koní nebyl náhodný. „Exmoorští koně jsou považováni za nejbližší příbuzné vyhynulých divokých koní," uvádí Břeněk Michálek, správce Ptačího parku Josefovské louky. Stádo bude spásat zhruba osm hektarů luk, ale ornitologové nevylučují, že by se spásaná plocha i velikost stáda mohla v budoucnosti rozrůst. Divocí exmoorští koně jsou zcela soběstačné plemeno a v ohradě na Josefovských loukách mají pouze jednoduchý přístřešek. „Jsou to divocí koně a nepotřebují žádnou speciální péči. Bohatě vystačí s travou, které je na vlhkých loukách dostatek.

Doposud byli v České republice divocí koně využíváni k udržování prostředí pastvou jen v Milovicích. To se ale tuto sobotu změnilo a z Milovic byly vypraveny hned dva transporty.

Unikátní projekt českých vědců zaujal média na pěti kontinentech a návrat divokých koní do Milovic se stal v cizině nejsledovanější zprávou z Česka za dlouhou dobu. Informaci o divokých koních přinesly také stránky americké vysílací sítě CBS News, stejně jako televize ABC. Obrazovou reportáž z Milovic publikovaly australské zpravodajské servery The Australian nebo News.com.au.

Zubři v Milovicích

Pět samic zubra evropského přijelo do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, na pastvinu u Benátek nad Jizerou. Zvířata přivezl transport z Národního parku Bělověž na východě Polska, kde se nachází nejslavnější chov zubrů na světě. „Jsme rádi, že stádo v naší rezervaci rozšířila právě zvířata z Bělověže. Bělověžský prales se totiž stal symbolem mezinárodní záchrany zubrů a prvním místem, kam se tato zvířata v padesátých letech minulého století začala vracet zpět do přírody,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Čtěte také: Koně ve volné přírodě

Na počátku dvacátého století člověk zubry ve volné přírodě vyhubil a největšího suchozemského savce Evropy zachránil chov v zajetí. Bělověžská stopa je přitom v rezervaci velkých kopytníků od samého počátku. „Chovají se zde totiž výhradně zubři, kteří patří k vzácnější, takzvané bělověžské genetické linii,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Zvířata jela z nejznámějšího polského národního parku čtrnáct hodin a poté, co kamion zastavil zhruba kilometr od rezervace, převážel jednotlivé přepravní bedny se zvířaty po špatně sjízdné lesní cestě nakladač. Zvířata byla z beden vypuštěna do aklimatizační ohrady, kde budou zhruba měsíc. „Všechna zvířata zvládla cestu dobře a po vypuštění odpočívala v porostu hustější vegetace,“ popsal Dalibor Dostál. Po vypuštění z aklimatizační ohrady se zvířata spojí s hlavním stádem. Od roku 2015 se v rezervaci nachází 8 dospělých zubrů, jeden samec a sedm samic, kterým se od té doby narodila čtyři mláďata.

Příjezd zubrů do rezervace v bývalém vojenském prostoru sledovala také Wanda Olech, hlavní koordinátorka celosvětové organizace European Bison Conservation Center (EBCC), která řídí mezinárodní záchranný program zubra evropského.

Koza bezoárová

Počátky chovu kozy bezoárové v Čechách inicioval Doc.Kostroň v roce 1953, kdy byly dovezeny první kozy z pražské zoologické zahrady. Další kozy byly do obory Bulhary vypuštěny v roce 1954, V letech 1966 -1967 se tlupa koz rozšířila o další kozy z brněnské zoologické zahrady. Po aklimatizaci v oboře Bulhary byly kozy vypouštěny do obory na Pavlovských vrších. Po roce 1990 byly kozy přemístěny z Pálavy do obory Vřísek u České lípy. V oboře LČR, s. p. Vřísek o výměře 140 ha se díky mimořádné péči personálu lesní správy kozám bezoárovým daří. Trofeje kozlů dosahují délky od 80 do 100 cm. Část koz byla v oboře Vřísek odchytána a následně vypuštěna do obory Moravský Krumlov.

Nelegální zabíjení volně žijících živočichů

Kriminální policie se na několika místech v Česku aktuálně zabývá případy nelegálního zabíjení volně žijících živočichů. Na případech spolupracuje psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se jako jediná v Česku specializuje na vyhledávání otrávených návnad a živočichů za pomoci dvou speciálně vycvičených psů.

Čtěte také: Vypouštění zvířat a zákony

Od minulého týdne se jihomoravští kriminalisté zabývají případem otravy několika zvířat v okrese Brno-venkov. Mrtvého luňáka červeného ohlásila kolemjdoucí žena psovodce psí jednotky ČSO Kláře Hlubocké, která se psy ihned vyrazila na místo nálezu. „Při prohledávání okolí objevili psi další dva mrtvé luňáky červené, kunu a také otrávenou návnadu,“ popisuje Hlubocká. „Vzhledem k velkému počtu uhynulých zvířat na jednom místě jsem pojala podezření na otravu nebezpečným jedem karbofuranem, což následně potvrdily rychlotesty, které jsem provedla přímo v terénu. Případ jsem následně předala policii.

Psí jednotka ČSO od začátku roku řeší velké množství případů otrávených zvířat po celé republice. „Začátkem února někdo zabil krkavce velkého na Královéhradecku, v březnu se u Brtnice na Jihlavsku potvrdila otrava karbofuranem u orla mořského a luňáka červeného a traviči řádili i na Nymbursku, kde někdo otrávil dva luňáky červené s vysílačkami a jednu káni lesní. „U dalšího případu jsme asistovali během dubna na Břeclavsku. Za oběť travičům tu padli dva orli mořští, dvě káně lesní a luňák červený. Dva případy otrav máme také na Třebíčsku. dubnu tam někdo otrávil káni lesní a v květnu vránu šedou - v obou případech šlo o otravu karbofuranem.

Otřesný případ travičství vyšetřují kriminalisté také u Nasavrk na Chrudimsku. „Travič zde v květnu zabil celou rodinu orlů mořských - dva dospělé a jejich mládě. Jednalo se o jediný známý hnízdící pár v celé CHKO Železné hory,“ informuje Hlubocká. Od půlky května se kriminalisté zabývají také případem několika uhynulých zvířat v obci Klučenice na Příbramsku. „Na louce byla nalezena tři uhynulá zvířata - konkrétně šlo o lišku obecnou, káni lesní a orla mořského. Také zde se potvrdilo podezření na otravu karbofuranem,“ říká Hlubocká.

Na Příbramsku se přitom nejedná o jediný případ. „Nejvíce otrávených zvířat zatím evidujeme na Jindřichohradecku. Od února byli během několika týdnů nalezeni dva uhynulí krkavci velcí, dvě káně lesní, orel mořský, luňák červený, čtyři lišky a kuna skalní. Koncem března informovali pelhřimovští kriminalisté Kláru Hlubockou o případu orla mořského otráveného karbofuranem. „Ten byl nalezen na dětském hřišti, kde mohly přijít do styku s kadaverem malé děti. To je velmi nebezpečné, jelikož v případě použití karbofuranu je prudce jedovatá nejen samotná návnada, ale také uhynulá zvířata, která ji pozřou.

Karbofuran je pro svoji přílišnou jedovatost od roku 2008 zakázán v celé EU. Trestným činem je i jeho samotné držení. „K usmrcení všeho živého stačí jen pár kapek tohoto nervového jedu a nebezpečné jsou i jeho výpary. V ohrožení tak jsou nejen volně žijící zvířata, ale například i psi na vycházce či děti,“ upozorňuje Hlubocká.

Kromě trávení dravců se policie potýká také s jejich nelegálními zástřely i chytáním do pastí. Také k těmto případům vyjíždí Hlubocká se psy. „V únoru nám rakouští kolegové nahlásili podezření na nelegální zabití kriticky ohroženého orla královského na Znojemsku. Toho se podařilo dohledat díky GPS/GSM lokátoru, který měl na zádech. Při pitvě byly nalezeny broky, orla tak někdo úmyslně zastřelil,“ vypráví Hlubocká.

„Podezření na zastřelení jsme měli také u dvou kání lesních na Nymbursku. To se ale neprokázalo a momentálně pracujeme s verzí, že dravci uhynuli v důsledku zranění způsobených nastraženou pasti,“ říká Hlubocká, která se ve své práci setkává také s úmyslným ničením hnízd dravců - naposledy minulý týden na Jičínsku, kde neznámý pachatel zlikvidoval hnízdo vzácných motáků lužních se čtyřmi mláďaty a podezření na úmyslné zničení hnízda orlů mořských vyšetřují od března také kriminalisté na Vysočině u obce Pikárec a na Příbramsku.

„I v tomto případě se jedná o trestnou činnost, konkrétně neoprávněné nakládání s chráněnými živočichy. Proto je potřeba hlásit policii i takovéto případy. Nebuďme vůči nelegálnímu zabíjení zvířat lhostejní, případů je opravdu hodně, toto je jen námi prověřená „špička ledovce“. Bez zapojení a pomoci veřejnosti budou pachatelé ve své činnosti pokračovat.

K objasnění případů by mohli policii pomoci svědci, kteří si v místech nálezu všimli návnady, nebo mají informace, které by mohly vést k dopadení pachatele. Kriminalisté kvalifikují případy jako trestné činy týrání zvířat, pytláctví a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Pachatelům může za tyto činy hrozit i několik let za mřížemi.

V minulosti se podařilo s přispěním psí jednotky usvědčit a odsoudit za trávení volně žijících živočichů již tři pachatele. Prvním odsouzeným se stal v roce 2021 rybníkář ze Strakonicka, který dostal podmíněný trest 2,5 roku. Druhý travič - myslivec a chovatel drůbeže a holubů z Břeclavska - odešel od soudu v roce 2022 s tříletým podmíněným trestem.

Psí jednotka ČSO

Psí jednotku ČSO tvoří psovodka Klára Hlubocká s retrívry Vikym a Irbis, kteří jsou jako jediní v Česku speciálně vycvičení na hledání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí. Hlubocká navštěvuje se psy důležitá místa výskytu dravců, případně místa dřívějšího trávení.

Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii na 190 případů, jejichž obětmi se stalo přes 600 zvířat. Letos už počet otrávených zvířat překonal číslo za celý minulý rok. „Od začátku roku jsme s Policií České republiky asistovali u 24 případů, při kterých bylo nalezeno 55 otrávených ptáků a 16 savců. 14 ptáků bylo nelegálně zastřeleno, chyceno do pasti nebo jinak zabito. Velká část obětí patří ke kriticky ohroženým a zákonem chráněným druhům. K těm letos přibyl bohužel i vlk obecný, i proto jsme navázali dlouhodobou spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko, kde byl jeden z otrávených vlků nalezen,“ říká Hlubocká.

Anežka - orel skalní

V minulém týdnu se podařilo ornitologům v Českém ráji vůbec poprvé odchytit výrečka malého, latinsky Otus scops. Výrečka malého se podařilo ornitologům odchytit v rámci projektu CES, jehož cílem je evidence počtu pěvců hnízdících na Žabakoru a zjištění síly jejich populací.

„Jedna z etap tohoto projektu probíhala na Žabakoru na začátku tohoto milénia. Ještě před deseti lety patřil výreček malý v České republice mezi extrémně vzácné druhy. V posledních letech na něj ale naráží ornitologové přeci jen o něco častěji. Důvodem může být změna klimatu.

„Výskyt výrečka malého v Českém ráji lze přičítat přirozené migraci druhů, které napomáhá probíhající změna klimatu. Výreček patří mezi tažné druhy a do Českého ráje tak doletěl až z africké Sahary. „Tento jedinec se při návratu značně rozvášnil a přiletěl se podívat až do Českého ráje,“ uvedla CHKO Český ráj na sociálních sítích.

O profesionální odchyt sovičky se postarali ornitologové Jakub Hlaváček a Josef Rutterle. Celá akce trvala sotva pár minut. Přestože výskyt podobně výjimečných druhů v Českém ráji v poslední době neevidují, za zmínku stojí třeba před pár lety potvrzený výskyt a rozmnožování šakala obecného v nedalekém bývalém vojenském prostoru Milovice.

Nejslavnější ptačí dravec v České republice, samice Anežka, která se vloni narodila na Libavé, byla v těchto dnech zpozorována na východě Slovenska. „Víme tedy, že po více jak roce je „naše" Anežka, první orel skalní narozený na území České republice po více jak 100 letech, zdravá, vitální a prosperuje," radoval se vedoucí projektu „Návrat orla skalního do České republiky" Petr Orel. Na Libavé se letos narodilo další mládě orla skalního. Orel skalní má rozpětí křídel až dva metry. Po dosažení dospělosti žije v trvalých párech, které si budují mohutná hnízda na stromech a na skalách a snášejí do nich zpravidla dvě vejce. Živí se holuby, kunami, zajíci, ale i menšími hlodavci.

Tabulka: Případy otrav a nelegálního zabíjení zvířat v ČR (2023)

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

tags: #plemena #vypuštěná #do #české #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Role rozmnožování v obnově ekosystému
• Správné třídění odpadu
• Inspirace pro vzdělávání
• Dopady CO na ovzduší
• Dopady světelného znečištění v Polsku