Úbytek druhů ve volné přírodě: Příčiny a možnosti řešení

Jaké jsou příčiny ohrožení živočišných druhů, co se s nimi dá dělat, a proč by to mělo zajímat každého. Odhadované tempo aktuálního vymírání zvířecích druhů je 1 000 až 10 000 krát vyšší ve srovnání s tím, než jak by k němu docházelo přirozeně. Obecný konsensus o příčinách tohoto alarmujícího stavu naznačuje, ne překvapivě, především silný vliv lidských zásahů do ekosystémů.

Příčiny ohrožení

Zřejmě nejbrutálnějším z nich je nadměrný lov - v minulosti neregulovaný, s cílem obživy, ale dnes zejména ve formě pytláctví kvůli luxusním surovinám. Lhostejné odlesňování zase ponechává bezradná zvířata napospas predátorům a nedostatku potravy. Destrukcí přirozeného biotopu trpí hlavně úzce specializované druhy, neschopné rychlé adaptace. Znečištěné půdy a vodní zdroje decimují ryby a obojživelníky.

V oslabeném ekosystému se pak prosazují agresivní invazní druhy bez přirozeného nepřítele, vytlačují ty původní a narušují potravinové řetězce. Nadměrný stres způsobuje i u zvířat, podobně jako u člověka, oslabení jejich imunity a vyšší náchylnost k chorobám. Časté jsou také nižší porodnost a genetická degenerace. Expanze osídlení a farmaření vedou k častějším střetům lidí s divoce žijícími zvířaty, při kterých zvířata často táhnou za kratší konec.

Hlavní příčiny úbytku druhů

• Nadměrný lov: Neregulovaný lov v minulosti a pytláctví v současnosti.
• Odlesňování: Destrukce přirozeného biotopu, která ponechává zvířata bezradná a bez potravy.
• Znečištění: Znečištěné půdy a vodní zdroje decimují ryby a obojživelníky.
• Invazní druhy: Agresivní invazní druhy narušují potravinové řetězce.
• Stres: Nadměrný stres oslabuje imunitu zvířat a zvyšuje náchylnost k chorobám.
• Expanze osídlení a farmaření: Střety lidí s divoce žijícími zvířaty.

IUCN Červený list ohrožených druhů

Mezinárodní organizace IUCN (The International Union for Conservation of Nature) kategorizuje druhy podle stupně ohrožení v projektu Červený list ohrožených druhů. Tato klasifikace vyhodnocuje informace, jako rychlost zmenšování biotopů, počet jedinců druhu, či míra jejich poklesu. Zvýšená pozornost se věnuje zejména druhům ve třech skupinách - zranitelné, ohrožené a kriticky ohrožené. Ty se nacházejí ve stavu s reálnou hrozbou vyhynutí a vyžadují intenzivní management ochrany.

Mezní hodnoty vážné zranitelnosti jsou (pro klasifikaci IUCN stačí jedna z hodnot):

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

• 50-70% pokles populace za posledních 10 let.
• Zeměpisná plocha biotopů menší než 5 000 km2 (500 km2 pro lokální populace).
• Méně než 2 500 dospělých jedinců (250 lokálně).
• Statistická předpověď vyhynutí do 20 let.

Ohrožené druhy

Počet ohrožených živočišných druhů se řádově pohybuje ve stovkách. Každý z nich plní v ekosystému určitou funkci a přesný dopad případného vyhynutí je nemožné přesně odhadnout. U některých "viditelnějších" druhů je však představa, že by vymizely, mrazivá i bez hlubší analýzy.

Dva z devíti poddruhů žirafy, kordofanská a núbijská, jsou pod tlakem postupujícího urbanismu, zemědělství a těžebního průmyslu v zemích západní Afriky. Šokující jsou i případy pytláctví jen kvůli ocasům, které jsou v některých kulturách znakem společenského postavení. Zbývající počet jedinců nejmenší velryby, Sviňuchy kalifornské, podle mexických biologů nepřesahuje 22. Díky tmavým očím a jakoby usmívajícím se rtům si vysloužila i přezdívku „mořská Mona Lisa“.

Stává se často obětí uvíznutí v rybářských sítích, cílených na odchyt ryb Totoaba, taktéž kriticky ohroženého druhu, jehož rybolov je oficiálně zakázán od roku 1975. Reprodukční cyklus sviňuchy trvá až 2 roky. Nedávno zemřel i poslední samec Nosorožce tuponosého. Naživu stále zůstaly dvě plodné samice, jeho dcera a vnučka, a vědci se snaží o malý zázrak pomocí umělého oplodnění a transferu embrya do jedné ze samic. Šance jsou však malé.

Velemlok čínský je reliktem ještě z dob, kdy Zemi obývali dinosauři. Vědci v nedávných terénních výzkumech našli pouze do 30 volně žijících jedinců. Smůla tohoto nádherného objemného obojživelníka spočívá v tom, že je považován za delikatesu. Jeden kus údajně stojí kolem 1 500 dolarů. Lemur je endemitem Madagaskaru, kde ho žije 111 druhů a poddruhů. 105 z toho je v ohrožení kvůli nedovolenému lovu, obchodování a pytláctví, jejichž hlavními důvody jsou chudoba (lemuři slouží jako zdroj obživy) a zájem o chov lemurů jako domácích zvířat.

I Pilonosotvarý žralok velkozubý je ve značném poklesu. Přesné počty nejsou známy, z moří Jihovýchodní Asie však tento exotický druh zcela vymizel.

Čtěte také: Souvislosti Emisí a Pokusů

Význam záchrany

Jedna studie z roku 2012 odhadla roční náklady na záchranu jen ohrožených druhů zvířat žijících na souši na 76 miliard dolarů. Jelikož je vysoce pravděpodobné, že se na vymírání zvířecích druhů spolupodílíme, měli bychom i udělat něco pro jejich záchranu. Rozmanitost je krásná sama o sobě a nabízí zážitek srovnatelný s uměleckým. Například vymřením nějakého druhu ptáka se může snížit opylování a výskyt určité rostliny, která může být zase zdrojem obživy pro jiné živočichy, a tak dále. Dříve či později se nějaká změna v ekosystému začne dotýkat i člověka a než se vzpamatuje, může být pozdě.

Jak přispět k záchraně

Podílet se svým malým dílem na údržbě komplexity ekosystému a tím i biodiverzity je v silách každého:

1. Vzdělávejte se.
2. Navštivte národní parky a chráněná území.
3. Přizpůsobte vaše obydlí.
4. Původní rostliny lákají původní druhy.
5. Vyhněte se herbicidům a pesticidům.
6. Zpomalte za volantem.
7. Recyklujte a kupujte udržitelné produkty.
8. Nikdy nekupujte nic vyrobené ze surovin pocházejících z ohrožených zvířat.
9. Obtěžování a krutost vůči divoce žijícím zvířatům je trestná. Pokud se s ní setkáte, nebojte se o ní uvědomit autority.
10. Virtuálně si adoptujte ohrožené zvíře, anebo finančně podpořte charitu.

Záchranné stanice

Jak volně žijící zvířata, tak i ta domestikovaná, patří do života nás všech, proto by nám nemělo být lhostejné, co se s nimi děje a jaké nástrahy na ně ve světě čekají. Provoz záchranných stanic je činnost velice záslužná - ujmout se zraněného zvířete, zajistit jeho plné zotavení a v nejlepším případě ho vypustit zpět do přírody. Scénář, který vzbudí pozitivní emoce u každého člověka.

V zákoně o ochranně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. je záchranná stanice definována jako zařízení, které na určitém vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody. V roce 1998 založil Český svaz ochránců přírody Národní síť záchranných stanic. Ta zajišťuje pomoc zvířatům v nouzi na celém území České republiky. Úspěšnost vypuštění odchyceného zvířete je zhruba v polovině případů. Živočichové, jejichž návrat do přírody již není možný, slouží k ekologické výchově a osvětě veřejnosti. Záchranné stanice živočichů za dobu svého trvání (do roku 2020) přijaly více než 150 tisíc živočichů a jejich počty se neustále zvyšují. Svoji úlohu významně sehrává zájem lidí i propagační činnost samotných stanic. Ovšem ne vždy je pomoc člověka na místě a někdy by bylo lépe nechat vše na přírodě, především pokud se jedná o zdravého jedince či mládě.

Čtěte také: Aktuální stav divoké zvěře v ČR

tags: #pocet #druhu #ve #volne #prirode #priciny

Oblíbené příspěvky:

• Krkonoše a svět BBC
• Definice požárně nebezpečného prostoru
• Srovnání odpadkových košů
• Životní prostředí a sjezdovky
• Recyklace v Krnově a okolí