Podpora obnovitelných zdrojů energie v České republice

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nejmenším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - v roce 2024 byla třetí od konce před Maltou a Lucemburskem. Instalovaný výkon i produkce obnovitelných zdrojů stabilně roste na evropské i globální úrovni.

V Evropské unii dosáhl v roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 47 %, v globálním měřítku již překonávají výrobu elektřiny z uhlí. Pro energetickou bezpečnost České republiky nesporně dává smysl potenciál domácích obnovitelných zdrojů maximálně využít.

Současný stav a výzvy

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě v České republice dosáhl v roce 2024 úrovně 19,21 %. Přestože jde o mírný nárůst a obnovitelné zdroje pokrývají už skoro pětinu české spotřeby energie, je tempo rozvoje pro potřeby moderní ekonomiky nedostatečné.

Nová data Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), založená na metodice EUROSTAT - SHARES, ukazují, že na spotřebě elektřiny se OZE v roce 2024 podílely 17,93 %, na vytápění a chlazení 29,06 % a v dopravě 5,74 %. Celková konečná spotřeba energie z OZE dosáhla 198 034 TJ.

Jedním z důvodů pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížné prosazování podpůrných schémat typu garantovaných výkupních cen elektřiny, které jsou pro investory do obnovitelných zdrojů nezbytné. Stejný typ garance ovšem potřebují i jaderné elektrárny, jejichž rozvoj má v České republice širokou politickou podporu.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

Pokud Česko výrazně nezrychlí povolovací procesy a neodstraní bariéry pro výstavbu větrných a solárních parků, hrozí mu v příštím desetiletí výrazně vyšší ceny elektřiny než v sousedních zemích, které do OZE investují ambiciózněji.

Svaz moderní energetiky však upozorňuje, že tento růst je stále příliš pomalý na to, aby efektivně snižoval závislost na fosilních palivech a chránil průmysl před tržními výkyvy. „Statistika MPO potvrzuje, že se sice hýbeme kupředu, ale stále jen velmi malými krůčky. Pro moderní ekonomiku je to nebezpečně málo,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a doplňuje: „Obnovitelné zdroje jsou vedle využití potenciálu energetických úspor nejlevnějším nástrojem pro posílení naší energetické bezpečnosti. Akcelerace jejich výstavby nám umožní zásadně snížit naši závislost na importovaných fosilních palivech. Každý rok váhání nás stojí miliardy, které zbytečně vyvádíme z naší ekonomiky, místo abychom investovali do domácích čistých zdrojů.“

Náklady na různé zdroje elektřiny

Jednou z používaných metod porovnání nákladů na různé druhy výroby elektřiny je charakteristika LCOE (Levelized Costs of Electricity), která shrnuje všechny náklady spojené s výstavbou a provozem elektrárny (náklady na investici do výstavby, na palivo, obsluhu, údržbu i likvidaci) a vztahuje je k počtu megawatthodin vyrobených za dobu životnosti elektrárny. Pro Velkou Británii, Francii i Čínu, tedy země, které elektrárny všech typů stavějí, vychází charakteristika LCOE příznivěji pro obnovitelné zdroje.

Druhou možností je porovnání úrovně garantovaných výkupních cen z různých zdrojů. Ty se v případě obnovitelných zdrojů soutěží v aukcích. V nedávných aukcích uspěly projekty pevninských větrných elektráren s nabízenou cenou kolem 40 €/MWh v Polsku a 68 €/MWh v Německu. V případě České republiky uspěly v aukci projekty větrných elektráren s vyšší cenou (111 až 137 €/MWh), což odráží vysoká rizika plynoucí ze složitých povolovacích procesů.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, říká:„V sousedních zemích vidíme, že při nastavení stabilního prostředí lze obnovitelné zdroje stavět levně a profitovat z nízké ceny elektřiny.

Čtěte také: Výzvy a perspektivy OZE v Německu

Marta Anczewska z Instytutu Reform, uvedla:„Větrné elektrárny na pevnině jsou pro Polsko optimálním obnovitelným zdrojem energie. Mají nejnižší náklady ze zdrojů na výrobu elektřiny, vytvářejí přidanou hodnotu pro polskou ekonomiku a lze je dobře integrovat do elektrizační soustavy. Dosud jsme postavili 10 GW instalovaného výkonu pevninských větrných elektráren, což umožnilo dosáhnout výrobu 24,5 TWh, tedy 14,5 % polské elektřiny.

Doporučení a opatření

Svaz moderní energetiky v souvislosti s novými daty apeluje na vládu, aby implementovala opatření, která navrhuje na základě vlastní analýzy „Klíče k akceleraci rozvoje OZE“. Hlavními brzdami rozvoje jsou v současnosti složitá legislativa a nedostatečná komunikace. Doporučení lze shrnout do pěti základních bodů:

1. Klíč k veřejnosti - Dlouhodobá osvěta, podpora obcím při jednání s investory a boj s dezinformacemi. Podle výzkumu České klima 2024 až 82 procent Čechů podporuje obnovitelné zdroje, přesto lokální projekty často naráží na nedůvěru.
2. Klíč k důvěře obcí - Systémová motivační podpora pro obce s velkými OZE, odborná pomoc státu při vyjednávání podmínek a transparentní komunikace přínosů pro místní komunity včetně vyvracení dezinformací.
3. Klíč k ekonomice - Zavedení provozní podpory formou aukčního systému CfD (Contract for Difference) pro velké solární parky, což umožní stabilní financování a rychlejší výstavbu. U větrných elektráren upravit podmínky účasti v aukcích tak, aby stačilo jednotné environmentální stanovisko místo stavebního povolení.
4. Klíč k území - Zrušení možnosti plošně zakázat OZE v územních plánech obcí, vytvoření funkčních akceleračních oblastí a zajištění, aby státní orgány hájily strategické cíle dekarbonizace.
5. Klíč k sítím - Flexibilní smlouvy o připojení, sdílené připojení více zdrojů (cable pooling), přechod z fázového na součtové měření a odstranění omezení pro sdílení elektřiny a energetická společenství.

Konkrétním možnostem, jak posílit energetické sítě a připravit je na budoucnost, se bude věnovat také vrcholná oborová konference POWER SHIFT, která se koná 22. 1. 2026 v Praze.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:„Polsko může být naším vzorem v rozvoji obnovitelných zdrojů. Český průmysl však musí mít jistotu, že nová vláda bude vypisovat aukce na podporu větrných elektráren a bude veřejnosti jasně komunikovat jejich význam. Je také nutné pokračovat ve zrychlování a zjeodnušování povolovacích procesů a také rychle vymezit dostatek akceleračních oblastí.

Ekonomický potenciál OZE

Dosavadní tempo rozvoje OZE v Česku, kdy podíl na elektřině tvoří necelých 18 %, zaostává za ambicemi sousedních zemí. Přitom rozvoj čisté energetiky představuje obrovskou příležitost pro český průmysl. Výroba komponentů, instalace a následný servis OZE mohou vytvořit tisíce nových pracovních míst a zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost českých firem.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie v EU

„Vzhledem k tomu, že v sousedních zemích - a to včetně dosud uhelného Polska - bude rozvoj obnovitelných zdrojů prakticky jistě pokračovat nasazeným tempem, hrozí v případě pomalého startu České republiky další nárůst rozdílu v ceně silové elektřiny. V případě rozvoje obnovitelných zdrojů podle pomalejšího scénáře by v roce 2035 byla cena silové elektřiny v ČR o 32 €/MWh dražší než v Německu.

Energetický regulační úřad (ERÚ) informoval v minulých dnech představitele vlády o nových skutečnostech, které potvrzují již dříve zveřejněné chybné nastavení výkupních cen na podporu obnovitelných zdrojů. Všichni plátci elektřiny i státní rozpočet tak do budoucna mohou ušetřit desítky miliard korun, jen u solárních elektráren činí špatný výpočet rozdíl až 162 miliard korun.

Premiér Nečas po setkání zdůraznil, že se energetika se stává zásadním tématem i na celoevropské úrovni, když byla tématem i včerejšího summitu Evropské rady. Konkurenceschopnost Evropy snižuje přílišná byrokracie, deformovaný trh a přístup k obnovitelným zdrojům, který vede k neúměrným ekonomickým nákladům firem i domácností.

„Evropská unie nemůže již déle hrát roli světové avantgardy a platit za ni ohrožením svých hospodářských zájmů. Premiér upozornil neúměrnou zátěž v souvislosti podporou obnovitelných zdrojů a její přímé dopady na českou ekonomiku.

„Jen letos zaplatíme vícenáklady přesahující 44 miliardy korun a stát musel ve státním rozpočtu najít téměř 12 miliard korun, aby nebyla v ohrožení konkurenceschopnost tradičních českých firem. Celá věc má také přímý dopad na zaměstnanost: Každá miliarda vyplacená zbytečně odebírá z průmyslu prostředky na 2000 pracovních míst.

Podle předsedy české vlády by spotřebitelé měli znát jasnou částku, kterou budou v následujících letech platit. To, co bude nad tento strop, se bude platit ze státního rozpočtu. „Kloním se k názoru, že by bylo vhodné tento cenový strop nastavit na delší období, například pěti let, aby všichni účastníci trhu věděli, co je čeká,“ uvedl předseda vlády a dodal, že cílem vlády je návrat k původní myšlence obnovitelných zdrojů: „Pokud si domácnosti, živnostníci, případně celé vesnice, postaví malý zdroj obnovitelné energie, který jim ušetří peníze za elektřinu nebo teplo, musíme jim to usnadnit. U některých zdrojů jsme však již naplnili národní akční plán a jejich podporu proto do budoucna zastavíme.

V souvislosti s podporu obnovitelných zdrojů energie premiér Nečas zdůraznil nutnost kontroly oprávněnosti dotací a podpor. „Každý, kdo hraje nepoctivě, musí být odhalen a potrestán. Je však potřeba také jasně říci, že z celkového počtu skoro 25 tisíc solárních elektráren je určitě 90 procent normálních, slušných podnikatelů, kteří využili nastavení podpory ze strany státu a postavili si např. na střeše svého domu malý panel. Dalším krokem pro příjemce státní podpory by měla být povinnost rozkrýt majetkovou strukturu, jinak dojde k jejímu pozastavení.

Cílem vlády je zasadit se o nastavení férových podmínek pro domácnosti a podnikatelské subjekty. Kromě podporovaných zdrojů energie, je podle premiéra Nečase nutné regulovat i ostatní části energetiky tak, aby se odlehčilo všem spotřebitelům.

„Chceme se soustředit na to, abychom v době krize zbytečně nezvyšovali povinné výdaje a náklady pro firmy, ani rodiny.

Závěr

Česko ale za zbytkem Evropy zaostává. V současnosti má jeden z nejnižších podílů obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Téměř třikrát menší, než je průměr EU. Více má i Polsko, Maďarsko a Slovensko.

Možnosti Česka v oblasti obnovitelných zdrojů jsou omezené. Nemůžeme se ve větší míře opřít o sílu řek valících se z hor. Není tu tak silný vítr jako u mořského pobřeží a slunce nesvítí tolik jako například v jižní části Evropy. Nižší množství slunečního svitu i větru však ve výsledku znamená, že elektřina z těchto zdrojů bude v Česku výrobně dražší.

Slunce a vítr ale nejsou stabilní zdroje energie - a to je jejich hlavní nevýhoda. Nelze ji vyrábět až v momentě, kdy je elektřina potřeba, vše se podřizuje aktuální síle větru nebo slunečnímu svitu. Tyto nevýhody jsou v principu zanedbatelné, pokud jde jen o malou část energetického mixu. Ale v momentě, kdy mají obnovitelné zdroje hrát v energetice klíčovou roli, je nutné tento problém řešit.

V momentě, kdy svítí slunce a fouká vítr, ale poptávka není úměrně vysoká, zůstává na trhu přebytek elektřiny. Její cena proto klesá a může dosáhnout i záporných hodnot. V takovém případě dává smysl elektřinu ukládat či prodávat až v okamžiku, kdy její cena zase vzroste. Příkladem takového fungování mohou být přečerpávací elektrárny. Zatím jde ale o nákladná řešení, proto se pozornost věnuje i záložním zdrojům.

Požadavky na podporu jsou ale stále nižší, a to díky levnějším technologiím i kvůli dražší energii z uhlí. Česko má možnost využívat stovky miliard z emisních povolenek i peníze z Evropské unie na transformaci energetiky.

Drtivá většina českých fotovoltaických elektráren byla postavena v letech 2009 a 2010. Od státu mají garantovaný výkup elektřiny na 15 let za více než 12 korun za každou kilowatthodinu, tedy zhruba desetinásobek tržních cen elektřiny. Tyto peníze tvoří podstatnou část plateb na podporu obnovitelných zdrojů na fakturách domácností i ve výdajích státního rozpočtu. Po roce 2025 tedy tyto výdaje skončí.

45 miliard ročně. Tolik stojí podpora obnovitelných zdrojů elektřiny Česko v současnosti. Z poloviny se na ní podílí státní rozpočet, z poloviny lidé v cenách elektřiny.

I jednotlivé domy mohou využívat slunce k ohřevu vody či k výrobě elektřiny. Větrné elektrárny si mohou budovat obce nebo firmy samy a dosahovat tak určité míry nezávislosti na trhu s elektřinou. Na podobné investice lze navíc získat dotace, na ty mohou dosáhnout jak domácnosti, tak firmy.

„Česká republika bude potřebovat nové zdroje. Obnovitelné zdroje energie vítáme a doporučujeme, je to určitě lepší cesta než leckdy nesmyslné úsporné strategie.

Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií. Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny.

S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let. Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena. Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci.

tags: #podpora #obnovitelných #zdrojů #energie #v #české

Oblíbené příspěvky:

• Život na Zemi v průběhu času
• Sportovní vyžití ve Vrchlabí a okolí
• Ekologická daň a vozy Škoda Favorit/Forman
• Čištění odpadních vod pomocí hydroxidu vápenatého
• Modernizace Plzeňských Elektráren