OSN a podpora recyklace: Složitá cesta k mezinárodní dohodě

Zástupci více než 180 států na konferenci OSN v Ženevě nedospěli k dohodě o omezení znečištění způsobeného plasty. Přestože byl během noci předložen kompromisní návrh textu úmluvy, nepodařilo se získat dostatečnou podporu pro jeho přijetí.

Jednání, označované jako druhá část pátého kola (INC-5.2), trvala v Palais des Nations v Ženevě od 5. do 14. srpna 2025. Delegáti jednali přes noc ve snaze nalézt konsensus ohledně návrhu předloženého předsedou jednání, velvyslancem Luisem Vayas Valdiviesem z Ekvádoru. I přes intenzivní jednání bylo ráno 15. srpna oznámeno, že dohoda nebyla uzavřena.

Delegáti EU, Francie a zemí Latinské Ameriky vyjadřovali výraznou frustraci nad nedosažením výsledku. Kolumbijský zástupce označil za překážku „malou skupinu států“, zejména ropné producenty, kteří odmítali omezení výroby plastů.

Jednání o mezinárodní právně závazné úmluvě, která by zahrnovala celý životní cyklus plastů, se tak protahují. Složitá diskuse se vedla zejména o požadavku na zastropování produkce primárních (především fosilních) plastů, kterou chtělo přes 100 států. Naproti tomu země jako Saúdská Arábie nebo Rusko požadovaly větší důraz na zvládání odpadů místo snižování výroby.

Řada institucí včetně skupiny 180 finančních domů volala po ambiciózním přístupu, jasných pravidlech pro odpovědné investování a rozvoji cirkulárních řešení. Podle údajů OECD globální produkce plastů i jejich odpadů stále roste a při absenci účinných opatření může objem plastového odpadu vzrůst z 353 milionů tun v roce 2019 na více než 1 miliardu tun v roce 2060. Recyklace přitom pravděpodobně pokryje pouze asi 17-20% veškerého odpadu, zatímco přibližně polovina plastů skončí na skládkách.

Čtěte také: Veřejná podpora recyklace

Jednání o úmluvě navazuje na mandát schválený v roce 2022, který požaduje komplexní řešení v celém řetězci od výroby po likvidaci.

Klíčové spory a postoje

Při jednáních se střetly dva bloky zemí, píše AFP. Evropská unie, Kanada a řada států z Afriky a Latinské Ameriky prosazovaly ambiciózní cíle, zatímco další země, mezi kterými byli výrobci ropy, silnější mezinárodní restrikce odmítaly. Podle agentury AP zhruba 100 států podporovalo návrh na zavedení stropu pro výrobu plastů.

Rozpory byly patrné od prvního dne. Část států, vedená například Norskem, Austrálií, Tuvalu a skupinou 39 malých ostrovních států SIDS, požadovala, aby smlouva obsahovala jasné a závazné limity pro výrobu primárních plastů z ropy a zemního plynu. Argumentovala přitom tím, že bez omezení samotného zdroje se problém plastového odpadu nikdy nepodaří skutečně vyřešit.

Další spornou oblastí byla regulace toxických chemikálií přítomných v plastových výrobcích, které se v přírodě hromadí a představují riziko pro zdraví lidí i ekosystémy. Třetí klíčový bod sporu se týkal financování - zejména podpory pro rozvojové země, které nemají prostředky na zavedení moderních systémů sběru, třídění a recyklace.

Globální produkce a recyklace plastů

Statistiky ilustrující rozsah problému jsou alarmující. Každoročně se na světě vyrobí více než 400 milionů tun plastů, přičemně přibližně polovina z tohoto množství připadá na výrobky na jedno použití. Pokud nedojde k zásadnímu politickému zásahu, odhaduje se, že do roku 2040 se výroba plastů zvýší o dalších 70 %. Recyklace je přitom stále spíše výjimkou než pravidlem - skutečně se recykluje jen kolem devíti procent plastového odpadu, zatímco velká část končí na skládkách, ve spalovnách nebo uniká do volného prostředí.

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

Tyto materiály se v přírodě hromadí, postupně se rozpadají na mikroplasty a v konečném důsledku se dostávají do potravního řetězce i lidského těla.

Česká republika a podpora recyklace

20. MŽP podporuje odbyt recyklátu prostřednictvím řady opatření. Celá nová legislativa přijatá na konci roku 2020 je orientovaná na podporu recyklace. Nový zákon o jednorázových plastech již přímo stanovuje požadavky týkající se obsahu recyklátu v některých výrobcích.

Kromě legislativních změn je zlepšování odbytu druhotných surovin podporováno i finančně, ať už v rámci evropských dotačních titulů nebo národních. V poslední době se hodně orientujeme na veřejné zadávání a možnosti bonifikace výrobků s obsahem recyklátu. Podporujeme dlouhodobě a rozsáhle projekty v oblasti oběhového hospodářství prostřednictvím řady programů. Nejdůležitějším je Operační program Životní prostředí, ve kterém bylo investováno již více než 10 miliard korun do zlepšení odpadového hospodářství. Oběhové hospodářství by mělo být podporováno i z Národního plánu obnovy.

Environmentálně odpovědné zadávání je nástroj, který chce MŽP významně rozvíjet. Například v rámci nového Operačního programu Životního prostředí. Ministerstvo rovněž dlouhodobě zveřejňuje podklady k odpovědnému nakupování ve státní správě. Pojem je definován v zákoně o jednorázových plastech.

Výrobci budou muset dokládat, zda lahve uvedené množství recyklátu obsahují. V případě výrobců, kteří budou zapojeni do kolektivního systému, se bude jednat o průměrnou hodnotu.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

Daň EU z nerecyklovaných plastů

V roce 2020 byl schválen nový vlastní zdroj rozpočtu Evropské unie, který bude tvořen prostředky odvedenými členskými zeměmi za nerecyklované plastové obalové odpady (non-recycled plastic packaging waste). Příspěvek členského státu do rozpočtu EU se tedy vztahuje k nerecyklovaným plastovým obalovým odpadům, nikoli k nerecyklovaným plastům jako celku. To je nezbytné rozlišovat. Z tohoto důvodu se bude odvíjet od recyklace obalových odpadů. Není možné do něho zahrnovat recyklaci neobalových plastových odpadů (např.

Chemická recyklace

V případě, že dotaz míří tímto směrem, tak odpověď je řádově 80 hm. Konkrétní materiálová účinnost té či oné instalace bude definována především kvalitou vstupní suroviny. Čím kvalitnější surovina, tím vyšší je její cena na vstupu do chemické recyklace, tím se samozřejmě zvyšuje tlak na míru využití veškerých produktů a naopak.

Obecně vzato, musí se jednat o plast, který obsahuje minimální množství nežádoucích příměsí, mezi které patří veškerý „neplastový balast“, kyslík, halogeny, vlhkost. Všechny tyto příměsi ve zpracovávané surovině různými způsoby a mechanismy přispívají k horší provozní ekonomice technologie chemické recyklace na bázi pyrolýzy.

Obaly a udržitelnost

Papírový obal s plastem je vždy z pohledu recyklovatelnosti problém. Vyloučení plastu je jeden z požadavků standartních papíren na kvalitu sběrového papíru. Ve smíšeném papíru (kontejnerový sběr) se ale tyto použité obaly vyskytují, ale nesmí přesáhnout přijatelnou míru, což je cca do 1% podílu.

tags: #podpora #recyklace #OSN

Oblíbené příspěvky:

• Kompostér silo konstrukce – otevřený typ
• Klasifikace klimatu v Česku
• Nerezové nášlapné koše
• Recyklace obalů kosmetických produktů
• Přeprava odpadu: Průvodní doklady dle ADR