Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie v Česku


20.03.2026

Vláda schválila aktivační nařízení, které vymezuje plány pro provozní podporu obnovitelných zdrojů energie. Opatření má stabilizovat ceny tepla, podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů a posílit kapacitu pro výrobu energie v bezemisních nebo nízkoemisních zdrojích energie. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Nařízení zahrnuje aktivaci podpory pro větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a výrobny biometanu v letech 2025, 2026 a 2027. Dále podporuje výrobny tepla z biomasy v roce 2025 a udržovací podporu tepla z biomasy v letech 2025 a 2026. Pro výrobny elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla je podpora aktivována na rok 2025.

„Ceny elektřiny a plynu od příštího roku meziročně klesnou o 8,5 až deset procent. Pro mě je zásadní, abychom udrželi také dostupné ceny tepla a v nejlepším případě je snížili. Proto jsme připravili provozní podporu pro klíčové obnovitelné zdroje energie, která stabilizuje ceny tepla zejména v menších městských teplárnách, zvýší výrobní kapacity a urychlí dekarbonizaci české energetiky,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Stát tím podle Vlčka pokračuje v podpoře transformace a dekarbonizace teplárenství, přičemž připomněl nedávnou aukci na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla či vyhlášení výzvy na podporu výroby energie z biomasy s dotací 500 milionů korun.

Podle nařízení budou výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla nad jeden megawatt (MW) a výrobny biometanu soutěžit výši podpory v aukci a budou podporovány formou aukčního bonusu. Čerpání této podpory stát zahájí v letech 2028 až 2030, kdy budou výrobny uvedeny do provozu nebo dokončí svoji modernizaci. Výrobny elektřiny s výkonem do jednoho MW či výrobny tepla z biomasy budou pak podporovány formou úředně stanoveného zeleného bonusu. Získat lze od 30 do 65 procent způsobilých výdajů na jeden projekt. Žádosti o podporu bude možné podávat od 9. ledna 2025 do 9.

„Základ budoucnosti české energetiky vidíme v jádru a rozvoji obnovitelných zdrojů. Proto se dlouhodobě zaměřujeme na podporu přechodu českých firem od fosilních paliv. Mezi podporované aktivity aktuální výzvy patří výstavba zdrojů tepla z biomasy, včetně kombinované výroby elektřiny a tepla, a vyvedení tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby. Cílem výzvy je podpořit a zatraktivnit využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména biomasy z vlastní produkce, pro nové příjemce podpory. „Program je příležitostí pro firmy, které chtějí investovat do inovací, snížit náklady a chránit životní prostředí. Míra podpory bude poskytována dle velikosti podniku a typu způsobilých výdajů od 30 % do 65 %. Celkové způsobilé výdaje na projekt musí být minimálně ve výši 8 milionů korun a maximálně 300 milionů korun. Více informací k výzvě najdete na to webu OP TAK. Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Zajímá vás téma financování podnikání a dotací? Co vám nabízíme? Informace o podpoře podnikání financované z prostředků státního rozpočtu ČR, z fondů EU i z jiných zdrojů.

Čtěte také: Možnosti Environmentálních Podpor

Před novou vládou je úkol téměř zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (ze 17,5 na 32 %). Komora OZE, která zastupuje většinu výrobců čisté energie a instalačních firem obnovitelných zdrojů a navrhuje kroky, které zajistí požadovaný rozvoj. Dva nové energetické zákony a bezprecedentní objem zelených evropských fondů na post-covidovou obnovu dostaly během podzimu Česko na prah nové, obnovitelné budoucnosti. Čerpání fondů se právě rozjíždí, ale zákon o podporovaných zdrojích energie, na jehož konečné podobě se Komora OZE aktivně podílela, není samospasitelný. Komora OZE proto představuje 15 klíčových opatření, která pomohou sektor čisté energetiky po dekádě stagnace rozhýbat. Na nové vládě bude záležet, zda dokáže domácnostem, obcím a podnikatelům zajistit přístup k čisté a stále levnější energii a zbavit je závislosti na energii z fosilních paliv, která je a bude nestabilní cenou i dostupností.

32 procent spotřeby energie budou už za deset let pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Je to skoro dvakrát víc, než dnes (17,5 %). Takový je spravedlivý podíl Česka na společném evropském dekarbonizačním úsilí, který v létě zveřejnila Evropská komise. Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných zdrojů, zejména díky rozvoji slunečních a větrných elektráren, dokonce na trojnásobek, ze současných 15 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Kromě elektřiny je nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů i ve spotřebě tepla a chladu a dopravě.

„Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba. Zástupci asociací sdružených v Komoře OZE identifikovali 15 klíčových opatření pro rozvoj jednotlivých sektorů (druhů) obnovitelných zdrojů.

Mezi tato opatření patří:

  • Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu.
  • Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů.
  • Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů.
  • Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu.
  • Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie.
  • Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie.
  • Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny.
  • Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku.
  • Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací.
  • Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitomvšak nemají tržní využití.
  • Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu.
  • Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky.
  • Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn.
  • Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč.
  • Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů.

Z obnovitelných zdrojů energie je k výrobě tepla využívána biomasa, energie prostředí (tepelná čerpadla), bioplyn a energie slunce (fototermika). Na výrobě tepla má v České republice z obnovitelných zdrojů energie dominantní podíl biomasa (brikety, pelety, palivové dřevo, dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě, celulózové výluhy atd.). Za další možný obnovitelný zdroj tepelné energie je považována geotermální energie, kdy přímé využívání této energie není v současné době v naší republice realizováno.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Definice pojmu biomasa - ust. § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. účinnost biomasy při využití pro produkci tepla = cca 90 %, při kombinované výrobě elektřiny a tepla = 50 až 90 % (pozn. definice pojmu bioplyn - ust. § 2 odst. 1 písm. c) zák. č. bioplyn vzniká v provozu bioplynových stanic, komunálních či průmyslových ČOV, příp. vyrobená tepelná energie je využívána především pro vlastní potřebu v místě vzniku, může být dodávána i jiným odběratelům (vytápění např. proces přeměny energie dopadajícího slunečního záření na energii tepelnou, tzv. nutno dbát na kvalitu (certifikace paliva), vliv na výhřevnost paliva nebo např. zařízení na výrobu, příp.

Formy provozní podpory

Formy provozní podpory energie definuje zákon o POZE. Provozní podpora elektřiny se poskytuje v různých formách a režimech.

  • V případě podpory elektřiny formou výkupní ceny, nebo zeleného bonusu (v ročním nebo hodinovém režimu, od roku 2026 čtvrthodinovém režimu) se jedná o podporu, jejíž výše je stanovena cenovým výměrem ERÚ.
  • Hodinový bonus (od roku 2026 čtvrthodinový) je kalkulován vzorcem definovaným ve vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou.
  • Další formou podpory je aukční bonus (v ročním režimu u KVET nebo hodinovém režimu, od roku 2026 čtvrthodinovém režimu u OZE), který se týká výlučně výroben elektřiny uvedených do provozu nebo modernizovaných od roku 2022 s instalovaným výkonem zpravidla vyšším než 1 MWe.

V případě OZE je výše aukčního bonusu kalkulována vzorcem definovaným ve vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou na základě vysoutěžené referenční aukční ceny, která je přiznána na základě rozhodnutí o přidělení práva na podporu z aukce (gesce ministerstva průmyslu a obchodu). Umožňuje-li to zákon o POZE, lze v případě podpory na elektřinu z OZE formu podpory změnit jednou ročně postupem podle registrační vyhlášky, nejpozději však do 30.11. daného kalendářního roku s účinností od 01.01 následujícího kalendářního roku.

  • Pro elektřinu vyrobenou v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je provozní podpora poskytována pouze formou zeleného nebo aukčního bonusu v ročním režimu a v případě využití druhotných zdrojů pouze formou zeleného bonusu v ročním režimu. (§ 24) formou zeleného bonusu na teplo v ročním režimu.
  • Udržovací podpora tepla z biomasy podle zákona o POZE (§ 25a) formou zeleného bonusu pro udržení výroben tepla v provozu v ročním režimu.
  • Podpora biometanu se stanovuje cenovým výměrem podle zákona o POZE (§ 27a) formou zeleného bonusu na biometan, který je stanoven v Kč/MWh výhřevnosti (od roku 2026 ve spalném teple) a je poskytován v ročním režimu.
  • Od roku 2026 je v případě nových výroben biometanu uvedených do provozu od ledna 2026 definovaná zákonem č. 87/2025 Sb. (novela zákona POZE, tzv. lex OZE III) pouze aukční podpora formou aukčního bonusu na biometan v měsíčním režimu.

MPO zveřejňuje vyhlášení aukcí pro provozní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Ministerstvo také zpracovává zprávy o vyhodnocení nabídek z vyhlášených aukcí na podporu elektřiny z OZE a KVET.

Čtěte také: Srovnání aukcí OZE: Polsko vs. ČR

tags: #podpory #vyroby #tepla #z #obnovitelnych #zdrojů

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]