Poezie dekadence: Znaky a vztah k přírodě

V 90. letech 19. století se společnost i literatura ocitají v krizi. Mladí spisovatelé směřují k individualismu a k požadavku na právo na svobodný projev a literární kritiku.

Sdružili se do skupiny Česká moderna, kde byli nejen literáti, ale i široké seskupení velmi různých názorů, také politika. V roce 1895 vydali Manifest České moderny, na kterém se podíleli Machar, Březina, Sova, V. Mrštík a F. X. Šalda. Česká literatura se začíná diferencovat a přijímá také podněty ze západoevropských literatur, jako například impresionismus, symbolismus a dekadence.

Impresionismus

Impresionismus se zrodil ve Francii v 70. letech 19. století a vznikl z výtvarného umění - malířství. Později zasáhl lidovou hudbu a literaturu. Literatura dává přednost smyslovým vjemům a prožitkům. Impresionistické postupy se nejlépe uplatnily v poezii, a to v lyrice. V popředí lyrické básně stojí zážitek a nálada. Impresionismus se soustředí hlavně na vnější prostředí (to, co vidí). V próze a dramatu oslavuje soudružnost příběhů a nabízí nejasné postavy (většinou mladé). Důraz se kladl na lyrické scény. Próza a drama se lyrizovaly.

Symbolismus

Symbolismus vznikl jako reakce na impresionismus v 90. letech 19. století, také ve Francii. Zobrazuje skutečnost pomocí symbolů. Symbolisté chtěli proniknout hlouběji ke skutečnosti tím, že se soustředili na vnitřní život. Vyjadřují své myšlenky zahaleně a obrazně, velkou pozornost ponechávají fantazii. Hlavním přínosem symbolismu je rozvinutá obraznost.

Symbolismus kladl důraz na básnické obrazy, rozvíjel volný verš, kladl důraz na hudebnost verše a prováděl básnický experiment. Mezi hlavní představitele patří francouzští autoři Baudelaire, Verlaine a Rimbaud, a čeští autoři Březina, Sova a Hlaváček. Naši symbolisté se seskupili kolem časopisu Moderní revue.

Čtěte také: Příroda ve francouzské poezii

Česká dekadence

Její představitele najdeme kolem časopisu Moderní revue, kde se vyhranili v rámci symbolismu jako zvláštní skupina tzv. Česká dekadence. Hlavním představitelem je básník Karel Hlaváček. Vlnou dekadence prošli i básníci, kteří se ve své tvorbě později ubírali odlišnými cestami např. S. K. Neumann, Karel Toman, Viktor Dyk. Dekadentní motivy pronikly do tvorby Sovy a Březiny.

Nejradikálnější byl požadavek, že život má být napodobením umění. V méně extrémní podobě šlo o to, že si dekadenti oblíbili témata jako marnost života a všech snah. Dekadence byla projevem slabosti a společenské bezradnosti, na druhé straně však v ní byla i určitá dávka protestu proti společnosti, která nedovolovala člověku důstojně žít. Nejostřeji se projevovalo nepřátelství umělce vůči společnosti v poezii.

Básníci pociťovali odpor ke své době a měli proto společné rysy:

• Životem i tvorbou se ocitali osamoceni.
• Zdůrazňovali svobodu a nezávislost jedince na společnosti.
• Zaujímali individualistické postoje, kterými si udržovali odstup od měšťácké společnosti.
• Soustředili se na vnitřní život člověka a na jeho senzibilitu.
• Bez falešných ohledů na morálku a vkus nezaostřeně vyjadřovali své prožitky a náladu.
• Přestali respektovat uznávaná estetická pravidla.

Francouzští prokletí básníci

Rozchod s životními formami dali nejvíce básníci ve Francii, často označování jako „Prokletí básníci“ (zavedl Verlaine). Svými současníky byli většinou nepochopeni.

Charles Baudelaire

Stojí na počátku veškeré moderní poezie. Měl nepřetržité spory s rodinou a měšťáckou společností, žil bohémským životem v Paříži. V roce 1848 se zúčastnil bojů na barikádě proti vládnoucímu vojsku a věnuje se politické žurnalistice. Po státním převratu se stáhl do politické izolace. S ženami prožíval trýznivé vztahy, na konci života ochrnul a ztratil řeč. Nejvýznamnější je lyrická sbírka Květy zla, za kterou byl stíhán pro urážku náboženství a morálky a kniha byla stažena z oběhu.

Čtěte také: Poezie o Přírodě

Baudelairovo novátorství ve sbírce:

1. Nové pojetí krásy - hledal krásu v ošklivém, měl sklon k morbiditě a hrůznosti. Opěvoval velkoměstské prostředí, přitahovaly ho temné stránky života, typická je slavná báseň Zdechlina (mršina).
2. Dramatické napětí.
3. Formální vytříbenost.
4. Nová obrazotvornost - významná je báseň Vztahy, v níž B. přichází s objvem, že v poezii se domlouvají vůně, barvy a zvuky. Tato báseň bývá považována za východisko k symbolismu.

Paul Verlaine

Životem i tvorbou se vymykal všem konvencím. Navázal důvěrné přátelství s Rimbaudem. Verlaine Rimbaua postřelil (po hádce způsobené žárlivostí) - 2 leté vězení. Učil na soukromých školách, pil a toulal se, hodně publikoval. Byl vlivný představitel symbolismu. Volně spojuje obrazy a představy. Jeho básně vynikají hudebností, zdůrazňují rytmus a melodii. K jeho tvorbě patří báseň Básnické umění a sbírky básní Písně beze slov, Saturnské básně. Napsal studie Prokletí básníci.

Jean Artur Rimbaud

Byl geniálním dítětem. F. X. Šalda ho nazval božským rošťákem. Všechno co napsal, napsal mezi 15. rokem a pak už nic. Záměrně rozrušoval své smysly alkoholem a drogami, aby se stal „vidoucím“, věřil, že „já je někdo jiný“, říkal, „mluví to ve mně“. Stal se předchůdcem symbolismu. Pro halucinační ráz některých veršů si ho přivlastnili i surrealisté. Jeho básně mají překvapivé obrazy, ale napsané prostým jazykem. Mezi jeho známé básně patří Spáč v úvalu, Opilý koráb a Samohlásky.

Umělecké směry 90. let 19. století v české literatuře

Na českou literaturu 90. let 19. století a poč. 20. století měly vliv tyto umělecké směry:

• Realismus (Machar)
• Impresionismus (Sova)
• Symbolismus (Březina)
• Dekadence (Hlaváček)

Představitelé české literární moderny

Josef Svatopluk Machar

Básník a fejetonista časopisu Čas. V mládí začal přispívat do časopisů (brzy mu zemřel otec). Pracoval ve Vídni 30 let. Na konci 1. sv. války se vrátil se do Prahy a po vzniku republiky se stal generálním inspektorem v armádě. Postupně byl rozčarován z politického režimu a s Masarykem se rozchází.

Čtěte také: Analýza Poezie Národního Ohrožení

Lyrika: básně Zimní kosmická píseň, Confiteor I, II a Čtyři knihy sonetů. Politická lyrika: Žalozpěvy z Vídně (Tristium Vindobona). Epika: básnická sbírka Zde by měly kvést růže a básnická skladba Magdaléna. Dále básnický cyklus Světem věků a sbírka Gothata.

Antonín Sova

Básník, prozaik, čelný představitel generace 90. let, silně poznamenenal vývoj české moderní lyriky. Těžiště děl spočívá v přírodní a milostné lyrice a v poezii symbolistické. Zpočátku byl inspirován Vrchlickým, ale přešel k impresionismu, pocházel z jižních Čech. Otec vedl Sovu k umění, zejména k hudbě. Začíná jako impresionistický básník, příroda rodného kraje, důvěrný vztah k hudbě, sociální problémy. Mezi jeho díla patří sbírky Realistické sloky, Květy intimních nálad, Z mého kraje, Soucit i vzdor a Zlomená duše. V symbolistickém období píše sbírky Údolí nového království a Dobrodružství odvahy. Souběžně se symbolistickou tvorbou Sova píši i poezii realističtější: sb. Ještě jednou se vrátíme, Lyrika lásky a života, Zpěvy domova a Drsná láska. Z prózy je významná novela Pankrác Budecius.

Otokar Březina

Vlastním jménem Václav Jebavý. Přední básník generace 80. let a hlavní představitel symbolistické poezie. Po studiích se stal učitelem. Zpočátku psal vlastenecké lyrické básně a povídky. Mezi jeho díla patří sbírky Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu a Ruce. Napsal také eseje Hudba pramenů: O umění a kráse.

Karel Hlaváček

Básník a přední představitel České dekadence a symbolistické poezie. Mezi jeho díla patří sbírky Pozdě k ránu a Mstivá kantiléna. Vystoupil s obrazy společenských vyděděnců a jejich boj proti Španělům. Zachytil soudobou úpadkovou generaci. Ve 12 lyrických baladách převládá stesk a melancholie.

Petr Bezruč

Básník, vlastním jménem Vladimír Vašek. Pocházel z Opavy, otec byl středoškolským profesorem filologie. Autor spisu o pravosti RKZ. Chtěl být pěvcem (hlasem ostravského kolektivu). Jeho nejznámější dílem je sbírka Slezské písně, která se formovala dlouhá léta.

Fráňa Šrámek

Básník, prozaik, dramatik, měl úzký vztah k Sobotce (jeho rodiště). Měl silně vyhraněný vztah k rodnému kraji. Poezie: sb. Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý a Splav. Poválečné období: sb. Básně, nové básně, Ještě zní a Rány růže. Próza: rom. Stříbrný vítr a Tělo.

tags: #poezie #dekadence #znaky #priroda

Oblíbené příspěvky:

• Měření emisí – Autoservis Šimek
• Okolí Týna nad Vltavou: příroda
• Co je environmentální udržitelnost?
• Odvoz suti Otrokovice
• Význam trojúhelníku v přírodě