Pohromy: Ekologické a antropogenní definice a typy

Ve snaze o jednoznačné porozumění a používání stejných definic a východisek, se v rámci projektu PERUN věnujeme tématu dopadů a rizik změny klimatu na společnost. Není naším cílem duplikovat definice pojmů z oborů jako meteorologie, klimatologie či hydrologie, které jsou již podchyceny ve stávajících slovnících.

Cílem je vytvořit stručné definice a tam, kde je to nutné, doplnit je poznámkou (anotací), která bude jejich součástí. Definice byly sestaveny a revidovány týmem odborníků.

Adaptace: Proces přizpůsobení se společnosti aktuálnímu či očekávanému klimatu a jeho projevům s cílem omezit negativní dopady či využít příležitosti. Schopnost systému, organizace, lidí a dalších organismů přizpůsobit se potenciálnímu poškození a využít příležitosti z něj vycházející, či reagovat na jeho následky.

Hodnocení rizika: Kvantitativní a/nebo kvalitativní určení povahy a rozsahu rizika pro jednotlivce, společnost, majetek, služby a/nebo životní prostřední. Proces určení povahy a rozsahu rizika na základě analýzy potenciálních hrozeb, vyhodnocení zranitelnosti a expozice, které v souhrnu mohou ohrozit obyvatele, či jim způsobit škody na majetku, službách, prostředcích a životním prostředí.

Bod zlomu: Úroveň změny vlastností systému, při níž se systém reorganizuje, často prudkou změnou, a nevrátí do původního stavu/uspořádání ani poté, kdy pomine působení příčin změny. V případě klimatického systému se jedná o kritický práh/úroveň, kdy dojde ke změně globálního, či regionálního klimatu z jednoho stavu do jiného stavu. Nevratnost změn je závislá na použitém časovém měřítku. V dynamických systémech (jako je např.

Čtěte také: Náměty pro výtvarnou výchovu: Živelné pohromy

Obnova po katastrofě: Využití fáze obnovy po katastrofě ke zvýšení resilience prostřednictvím uplatnění příslušných opatření ke snížení rizika katastrof při rekonstrukci infrastruktury, socioekonomických systémů a životního prostředí.

Citlivost klimatu: Vyjadřuje změnu roční průměrné globální teploty povrchu v reakci na změnu koncentrace CO2 v atmosféře nebo jiná radiační působení. Rovnovážná citlivost klimatu odpovídá ustálené změně roční průměrné globální teploty povrchu v důsledku zdvojnásobení koncentrace atmosférického CO2.

Cost-benefit analýza (CBA): Finanční vyhodnocení všech pozitivních a negativních dopadů spojených s danou akcí/aktivitou. Umožňuje porovnání různých zásahů, investic či strategií a odhaluje, jak by daná investice či rozhodnutí ovlivnily jednotlivce, společnosti a státy.

Dobrá praxe: Je postupem, který se osvědčil z hlediska jeho funkčnosti a známých výsledků a je proto doporučen jako modelový vzor. Jde o úspěšnou zkušenost, která byla otestována a validována, tedy v širším významu, která byla opakovaně použita a zaslouží si být sdílena, aby mohlo být použití opakováno.

Dopady: Následky rizik spojených s výskytem nebezpečných (extrémních) jevů. Tyto následky mohou ovlivnit životy, zdraví, životní úroveň, ekonomiku, sociální a kulturní statky, služby, infrastrukturu i ekosystémy. Dopady jsou většinou vyjádřeny jako ovlivnění životů, prostředků pro zajištění života, zdraví, ekosystémů, ekonomických, kulturních a sociálních statků, služeb a infrastruktury.

Čtěte také: ČR a svět: klimatické změny

Downscaling: Metoda odvození podrobnějších informací z velkoprostorových modelů a analýz pro lokální či regionální měřítko. Existují dva hlavní přístupy downscalingu - tzv. dynamický downscaling a statistický downscaling. Dynamický downscaling využívá výstupy globálních či regionálních modelů jako vstupů do modelů podrobnějšího rozlišení. Statistický downscaling je založený na nalezení statistického vztahu mezi meteorologickými proměnnými získanými v rámci velkoprostorového modelu/analýzy a těmi pozorovanými v lokálním či regionálním měřítku.

Expozice: Situace lidí, infrastruktury, obydlí, služeb a zdrojů (výrobních prostředků a jiných hmotných statků) v oblastech vystavených určitému nebezpečí.

Extrém: Extrémní hydrometeorologický jev, případně výskyt hodnoty hydrometeorologické proměnné, nad (nebo pod) limitní hodnotou blízkou stanovené horní (resp. spodní) hranici. Způsob stanovení limitu pro definici extrému může být v případech konkrétních jevů a veličin rozdílný. V meteorologii jde nejčastěji o událost, jejíž pravděpodobnost výskytu odvozená z pozorování je menší než stanovené procento. V hydrologii je extrém vyjádřen velkou dobou opakování výskytu povodně např. na úrovni 100leté povodně a větší.

Globální oteplování: Odhadovaný růst průměrné globální teploty zemského povrchu pro zvolené 30leté období vyjádřený relativně ve srovnání s předindustriálním (1850-1900), případně s jiným, srovnávacím obdobím.

Governance: Soubor nástrojů pro rozhodování, management, implementaci a vyhodnocování politik a opatření. Koncept governance zahrnuje příspěvek různých úrovní veřejné správy (od lokální, přes národní až po globální), soukromého sektoru, nevládních subjektů a veřejnosti. V kontextu změny klimatu jde o cílený mechanismus a soubor opatření směřující společnost k prevenci, mitigaci, či adaptaci na rizika vyplývající ze změny klimatu.

Čtěte také: Školní pracovní listy: Ekologie a příroda

Nebezpečí (hazard): Přírodní proces, jev nebo lidská aktivita, která může způsobit ztráty životů, zranění či jiné zdravotní dopady, poškození majetku, přerušení společenských či ekonomických funkcí či poškození životního prostředí.

Kapacita: Kombinace schopností, vlastností a zdrojů, které má organizace, komunita či společnost k dispozici pro zvládání a zmenšování rizika katastrof a zvyšování resilience. Kapacita může zahrnovat infrastrukturu, instituce, lidské znalosti a dovednosti, i vztahy a fungování společnosti. Antifragilita je vlastnost systému, jehož schopnost prospívat roste v důsledku stresu, otřesů, volatility, ruchů, chyb, poruch, ataků či selhání. Další informace viz také resilience.

Kaskádový jev: Dynamický proces, při kterém dopad výskytu iniciálního nebezpečného jevu (případně selhání) vyvolává řadu následných jevů, které lze v rámci řetězce izolovat a identifikovat jako samostatné události a které vedou ve významné neočekávané sekundární dopady v podobě fyzických, sociálních či ekonomických škod.

Katastrofa: Závažné narušení fungování systému, komunity či společnosti různého měřítka, v důsledku nebezpečného jevu působícího v podmínkách dané expozice, zranitelnosti a kapacity zvládat rizika, které vede k významným ztrátám a dopadům na člověka, majetek, ekonomiku či životní prostředí. Působení katastrof může být okamžité a lokalizované, často však je plošně rozsáhlé a přetrvává po dlouhou dobu. Dopady mohou překročit kapacitu komunity či společnosti zvládnout katastrofu vlastními prostředky a vyžádat si tak externí pomoc na národní či mezinárodní úrovni.

Komunita: Skupina lidí žijící na vymezeném území, která sdílí podobnou kulturu, hodnoty, zvyky, normy a zdroje a zároveň je skupina společně ohrožena stejnými hrozbami.

Kritická infrastruktura: Určení konkrétních prvků, které tvoří kritickou infrastrukturu, probíhá na základě příslušné národní legislativy. V případě ČR zákon 240/2000 Sb.

Krizové řízení: Souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace, jejich řešením a reakce na ně, nebo s ochranou kritické infrastruktury. Na krizové řízení je možno pohlížet z hlediska užšího nebo širšího významu tohoto pojmu.

Mitigace: V rámci teorie managementu rizika: Zmenšení či minimalizace nepříznivých dopadů nebezpečných jevů. V rámci změny klimatu: Mitigace změny klimatu jsou lidské zásahy směřující ke snížení emisí nebo zvýšení míry zachycování a ukládání skleníkových plynů.

Multihazard: Soubor hlavních typů hazardů (nebezpečí) kterým daná země/lokalita/společnost čelí popisující komplexní expozici vůči nebezpečí, konkrétní situace, kdy se jednotlivé nebezpečné jevy vyskytují současně, jejich výskyt se řetězí či kumuluje v čase, a dochází ke spolupůsobení jejich dopadů.

Událost: Projev nebezpečí v konkrétní lokalitě a čase. Silné nebezpečné jevy mohou způsobit katastrofy jako výsledek působení hazardu a ostatních faktorů tvořících riziko.

Nejistota: Stav chybějících či neúplných znalostí a informací potřebných k úplnému porozumění dané situaci/problému. Nejistotu lze rozdělit na dva typy. Prvním je epistemická nejistota, která je důsledkem nedostatku informací, jež je teoreticky možné získat, ale prakticky jsou nedostupné, např. nepřesnost a nedostatek dat, neúplné porozumění studovaným procesům, nepřesná schematizace a parametry modelů, použití předpokladů v projekcích. Druhým typem je nejistota aleatorická, která se váže na nepoznané vlivy a zahrnuje například výskyt nahodilých jevů a událostí. S rozvojem poznání se některé druhy nejistoty aleatorické mohou přesouvat do epistemické nejistoty.

Obnova: Navrácení původní či zlepšení úrovně životních prostředků a zdraví, a rovněž ekonomických, fyzických, sociálních, kulturních a environmentálních hodnot, systémů a aktivit postižené komunity či společnosti. Obnova zahrnuje prvotní rehabilitaci, kdy dochází k obnovení základních služeb a vybavení pro fungování komunity či společnosti postižené katastrofou při možném použití dočasných řešení, a rekonstrukci, jako dlouhodobější proces přestavby a obnovy zranitelné infrastruktury, budov, vybavení a služeb nezbytných pro plné fungování komunity či společnosti postižené katastrofou.

Odezva: Akce provedené přímo před, v průběhu nebo bezprostředně po výskytu katastrofy pro záchranu lidských životů, ochranu zdraví, zajištění bezpečnosti a základních potřeb dotčených lidí. Hranice mezi odezvou a obnovou není vždy zcela jasná.

Zranitelnost: Situace nebo stav, kdy se jednotlivec, společnost, majetek či životní prostředí stávají náchylnými k újmě či poškození.

Opatření ke snížení rizika: Prostředky a postupy snižující míru či zcela odstraňující riziko. Strukturální opatření jsou fyzické konstrukce, které slouží k omezení či zamezení možných dopadů nebezpečných jevů, nebo aplikace inženýrských postupů a technologií zajišťující odolnost konstrukcí či systémů vůči působení nebezpečných jevů. Nestrukturální opatření využívají pro snížení rizik a dopadů nebezpečných jevů různé znalosti, praktické dovednosti a dohody zejména v podobě politických a právních nástrojů, osvěty obyvatelstva, cvičení, vzdělávání a plánování.

Transformace: Přírodní i sociální procesy, které se vyznačují existencí prahů/bodů zlomu, při jejichž překročení dochází k prudkým a nevratným změnám uspořádání či režimu a nalezení nového, odlišného rovnovážného stavu. Viz též body zlomu.

Pravděpodobnost: Míra, s níž lze očekávat výskyt jevu/události vyjádřená poměrem případů výskytu k celkovému možnému počtu případů. V hydrometeorologii jde často o poměr výskytu případů k celkové délce období pozorování. Typicky bývá vyjádřen tzv. dobou opakování, která udává průměrný počet let, ve kterých je hodnota veličiny nebo míra určitého jevu dosažena nebo překročena. Pravděpodobnost (doba opakování) je charakteristika statistická, nikoliv predikční.

Prevence: Soubor aktivit a opatření k zabránění stávajících a zamezení vzniku nových rizik. Prevence představuje koncept a záměr kompletně zabránit potenciálním škodlivým dopadům nebezpečných událostí. Protože některá rizika není možné zcela eliminovat, prevence usiluje o zmenšení zranitelnosti a expozice a tím odstranění rizika katastrof. Příklady preventivních opatření zahrnují např. výstavbu ochranných hrází, regulaci výstavby v ohroženém území, odolné konstrukce budov zajišťující jejich funkčnost i v případě výskytu nebezpečí, očkování před nebezpečnými nemocemi aj.

Projekce: Možný budoucí vývoj hodnoty nebo souboru hodnot, často vypočtený za využití modelů. Na rozdíl od předpovědi, projekce jsou podmíněny vstupními předpoklady např. v podobě budoucího socio-ekonomického a technologického vývoje, které se mohou, ale nemusí naplnit.

Princip předběžné opatrnosti: Rámec používaný v politickém rozhodování v podmínkách, kdy nelze použít vědecké podklady, neboť jsou zatíženy příliš velkou nejistotou, tedy de facto v situaci absence vědeckých podkladů. Jeho definice není ustálená a jeho jednoznačná aplikace je proto problematická. Základem je úvaha, že včasným rozhodnutím lze zabránit budoucím velkým nepříznivým dopadům.

Předindustriální období: Období zahrnující několik století před nástupem rozvoje průmyslové výroby od roku ca 1750. Pro potřeby odhadu průměrné před-industriální globální teploty zemského povrchu je většinou použito období 1850-1900.

Přijatelné riziko: Míra rizika, kterou je připraven přijmout každý ohrožený jednotlivec nebo společnost. Tato míra závisí na sociálních, ekonomických, politických a environmentálních podmínkách.

Mimořádná událost: Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. (zákon č.

Krizová situace: Mimořádná událost (podle zákona o integrovaném záchranném systému, definice viz výše), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. K řešení krizové situace a odstranění jejích následků je nezbytné přijmout krizová opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. (zákon č.

V Jihomoravském kraji byly identifikovány následující krizové situace:

• Povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti.
• Přívalová povodeň, jež vzniká následkem rychlého povrchového odtoku způsobeného přívalovými srážkami, který se v členitém terénu rychle koncentruje do říční sítě.
• Sucho, nahodilý přírodní jev způsobený zejména deficitem srážek, který následně vede k výraznému poklesu vody v různých částech hydrologického cyklu.
• Extrémně vysoké teploty, které se na území ČR mohou vyskytovat v období od června do srpna, ojediněle koncem května a začátkem září.
• Epidemie/pandemie respiračního onemocnění.
• Tornádo, silně rotující vír mající tvar nálevky, chobotu, který se spouští ze spodní základny konvektivních bouří.
• Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu (blackout), je krizová situace s rozsáhlými dopady na všechny oblasti fungování JMK, včetně ohrožení životů a zdraví osob.
• Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu je lokální situace způsobená zpravidla závažnou technickou poruchou na vodárenské infrastruktuře nebo narušením kvality dodávané pitné vody.

Krizové řízení se dle zákona o krizovém řízení č. 240/2000 Sb. rozumí činnost orgánů krizového řízení zaměřená na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace, jejich řešením a obnovou po nich.

Krizový plán je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací.

řešení krizové situace vyžaduje vyhlášení některého z krizových stavů a následně i výrazný zásah do práv a svobod dotčených obyvatel.

Krizové stavy jsou stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

• Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není-li toto ohrožení možno odvrátit běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému, nebo subjektů kritické infrastruktury.
• Nouzový stav vyhlašuje vláda, není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí.
• Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy.
• Válečný stav se vyhlašuje pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

Typy krizových situací lze rozdělit dle příčiny vzniku a to na krizové situace zaviněné člověkem (antropogenní) nebo krizové situace způsobené přírodními vlivy (naturogenní). Technogenní - způsobené provozními haváriemi nebo haváriemi spojenými s infrastrukturou - například úniky chemických či radioaktivních látek nebo závažné havárie v dopravě.

Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, pro které je stav nebezpečí vyhlášen.

Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna zejm. strpět omezení vyplývající z krizových opatření, vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, nebo poskytnout požadované věcné prostředky. Za stavu nebezpečí je hejtman oprávněn nařídit např.

Za krizového stavu nelze starostu nahradit ani místostarostou v povinnostech dané zákonem o krizovém řízení.

Historický kontext environmentální bezpečnosti

Environmentálněbezpečnostní témata provází člověka odpradávna. Historici přišli s řadou hypotéz o zániku celých civilizací (např. sumerské či mayské) v důsledku environmentálních katastrof, které mohly mít příčinu přírodní nebo antropogenní.

Objevují se hypotézy o rozsáhlých migracích velkých skupin obyvatelstva z důvodu degradace prostředí (zejména kvůli znehodnocení půdy a vodních zdrojů) a následných válečných konfliktů o zdroje vody (např. v Mezopotámii okolo r. 4500 př. n. l.).

Mezi roky 1300 až 1000 př. n. l. došlo na severní polokouli ke změnám klimatu. Výzkumy ukazují, že hladiny řek Nilu, Tigridu i Eufratu byly ve 12. stol. př. n. l. na svém minimu a např. dochované letokruhy stromů dokládají velká sucha v Anatolii (současné Turecko) ve 12. století př. n. l.

tags: #pohromy #ekologicke #a #antropogenni #definice #typy

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace: definice a význam
• Podmínky EKO-KOM pro kovy
• Podrobnosti o provozním řádu
• Pomůcky pro sběr
• Charakteristika klimatických pásů