Význam porostů v ekologickém zemědělství

V seriálu Inspirace pro zemědělce představujeme příklady různých způsobů hospodaření v ekologickém a biodynamickém zemědělství, v jehož středu je péče o půdu, přírodní i lidské zdroje. Chceme inspirovat začínající i zkušené zemědělce, ty ekologické, nebo i ty, kteří o přechodu na ekologické hospodaření přemýšlí. Zasít třeba první semínko budoucí změny.

Orba v ekologickém zemědělství

Ekologické zemědělství dlouhá léta stálo a pořád stojí na používání pluhu jako hlavního nástroje ke zpracování půdy. Orba zemědělcům přináší značné množství výhod, jako jsou prokypření půdy a fytosanitární účinek - regulace chorob a škůdců i výskytu vytrvalých plevelů v následné kultuře. Zemědělec je pomocí orby schopen zapracovat do půdy značné množství posklizňových zbytků nebo organického materiálu jako hnůj, kompost a zelené hnojení.

Jedná se o výborný nástroj pro ukončení vegetace jetelotráv nebo vojtěškového porostu, které jsou v ekologickém zemědělství důležitou součástí funkčního systému hospodaření. Orba se využívá pro přípravu před setím jarní plodiny - přes zimu se vlivem mrazů rozoraná půda rozpadne a na jaře se oproti půdě s pokryvem rostlin rychleji prohřeje a proschne. Zvlášť prohřátí půdy umožňuje jarním plodinám lepší start.

Jedná se o univerzální pracovní nástroj a mnoho zemědělců si bez něj nedovede představit efektivní hospodaření v systému ekologického zemědělství. Jedním z hlavních faktorů intenzivního využívání pluhu je redukce výskytu plevelů, kterých se většina ekologických zemědělců obává, zvlášť těch těsně po konverzi z konvenčního na ekologické zemědělství.

Zpracování větší vrstvy půdy znamená, že semena plevelů se budou vyskytovat v celém profilu zpracované půdy. Semena některých druhů plevelů jsou po pár letech neaktivní, ale u jiných druhů se klíčivost pohybuje v řádu desítek let. Je potřeba si uvědomit, že většina plevelů se nachází v hloubce do 5 cm, takže práce pouze s nejsvrchnější částí půdy má mnohem větší efekt pro regulaci plevelů než hloubkové zpracování půdy. Při hloubkovém zpracování problém s plevely jen odkládáme do dalších let, kdy při dalším vyorání spodní vrstvy můžeme aktivovat starou zásobu plevelů.

Čtěte také: Ekologické zemědělství a trvalé porosty

Vstupní investice do pluhu je relativně nízká v porovnání s jinými typy mechanizace, zvlášť když vezmeme v potaz jeho univerzálnost. Nicméně pluh vyžaduje zkušenou obsluhu a bez řádného nastavení nebude odvedená práce kýžené kvality a s tím se pojí mnoho problémů. Obzvlášť při využívání pluhu na terminaci víceletých kultur je důležité, aby zaklopení porostu bylo kvalitní, jinak totiž zregeneruje a bude obrůstat v následující kultuře. To může způsobovat potíže s přenosem chorob.

Dalším problémem nekvalitně odvedené orby jsou nápravná opatření, tj. využití různého nářadí pro srovnání terénu a přípravu seťového lůžka. To všechno stojí čas a peníze, navíc z hlediska dlouhodobé půdní úrodnosti se jedná o zásahy, které jsou pro půdní život a strukturu značně agresivní.

Redukované zpracování půdy

V zásadě je problematika redukovaného zpracování půdy v EZ mnohem širší než jen otázka, zda orat, nebo neorat. Devastující následky pro půdní strukturu a dlouhodobou úrodnost může mít jakýkoliv typ zpracování půdy za mokra, kdy je stupeň utužení půdy mnohem vyšší, či už v samotné ornici, nebo podorničním horizontu. Zpracování půdy za mokra tlačí půdní částice k sobě, přičemž se zmenšuje prostor pro proudění vzduchu a vody v půdě. Půdní agregáty se rozpadají, a tím umožní jílovým částicím spojit se a půdu tzv. zabetonovat - vytváří se krusty. Částice jsou drženy pohromadě elektrostatickou energií a je náročné je mechanicky narušit. Další faktorem, který napomáhá utužení půdy a krustování, je nízký obsah organické hmoty v půdě, hlavně ve formě humusu.

Dalším z problémů spojených s nadměrným zpracováním půdy je přístup nadměrného množství vzduchu do půdy. Když se vzduch smísí s půdou, aktivita mikroorganismů zesílí. Tyto spotřebují půdní uhlík, organickou hmotu a vypustí uhlík ve formě oxidu uhličitého. Pokud v půdě rostou meziplodiny, tak je oxid uhličitý pohlcen rostlinami, které ho vrátí zpátky do půdy ve formě rostlinných zbytků. Když je ale půda zpracována v době bez půdního pokryvu, tak se oxid uhličitý ztratí do atmosféry. Ekologický zemědělec musí být schopen regulovat přístup vzduchu a vody do půdy tak, aby měl rozklad rostlinných zbytků pod kontrolou.

Vhodným řešením je určitá redukce zpracování půdy, tj. ponechání vhodného a potřebného zpracování k zajištění správné výkonnosti půdy. Zpracování půdy, které může napomoci ke zlepšení kvality půdy, je mělké zapracování rostlinných zbytků, hnoje, kompostu a meziplodin. Zpracováním půdy chceme vytvořit ideální prostředí pro půdní mikroorganismy, jež musíme nakrmit v závislosti na výsledku, který chceme získat.

Čtěte také: Sukcese travních ekosystémů

Většina prospěšných mikroorganismů potřebuje kyslík, přičemž denitrifikační bakterie, zodpovědné za ztráty dusíku, mají rády anaerobní prostředí. Zbytky rostlin ponechané na povrchu půdy dostatečně nenakrmí půdní mikroorganismy, prostě oxidují a uhlík v nich zakomponovaný se ztratí v atmosféře. Určité množství zbytků má být ponecháno na povrchu půdy pro zamezení eroze nebo výparu, ale většina by se měla mělce zapracovat do půdy. Dobrým nápadem je mulčování nebo drcení rostlinných zbytků, tj. Neznamená to ovšem, že mělké zpracování půdy bude fungovat vždy a pro každého, nelze paušalizovat.

Samotný farmář musí vědět, co od zpracování půdy chce, a být schopen si určit cíle, kterých chce dosáhnout. Pluh nebo kypřič jsou vhodnými nástroji pro zapracování velkého množství zeleného hnojení do půdy. Je vhodné spojit zapracování zeleného hnojení s aplikací organických hnojiv, kdy při přejezdu těžké rozmetací techniky po poli dochází k menšímu utužení půdy, stejně jako na půdě bez pokryvu. Nadměrná míra mělkého zpracování půdy může vytvořit kompaktní vrstvu jako v případě pluhu. Tuto kompaktní vrstvu nebudou plodiny schopny tak lehce narušit a dosáhnout si pro živiny uložené hlouběji v půdě.

Pro utužené půdy může být řešením podrývání. Cílem podrývání by mělo být vytvoření kanálku pro infiltraci vody, narušení zhutněné vrstvy půdy pro lepší prokořenění půdy a eliminaci zamokření půdy. Vhodným nástrojem je podrývák bez širokých radliček, který zajistí, aby struktura půdy nebyla narušena nadměrně. Jak bude půda víc prokořeněná a dostane se do ní více organické hmoty, přirozeně se prohloubí aerobní zóna a v půdě a navýší půdní život. To všechno má za následek zlepšenou půdní strukturu.

V současnosti je velký trend co nejméně s půdou hýbat a nechat práci na rostlinách nebo meziplodinách. Spoustu ekologických zemědělců zařazuje do osevního postupu vojtěšku, jejíž kořeny jsou schopny prorůstat až několik metrů do hloubky. Bohužel, všechno chce čas a ne každý zemědělec disponuje luxusem nechat rostliny pracovat roky, aby zlepšily půdní strukturu. Dalším aspektem je, že porost vytváří nadzemní hmotu, se kterou je nutné pracovat. Mulčování nebo odvoz hmoty také znamená určité utužení půdy. Proto je zcela na místě využití mechanizace pro urychlení tohoto procesu.

Mnoho farmářů si uvědomuje benefity, ale i limity spojené s využitím pluhu pro zpracování půdy. Na některých farmách to může být limitující faktor z hlediska navyšování výnosů. To neznamená, že je potřeba systém hospodaření změnit ze dne na den. Ve většině případů to ani není možné z mnohých důvodů, jako jsou ekonomické ukazatele, investice do nové mechanizace nebo proškolení personálu.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Příklad z praxe: EKOFARMA PROBIO

EKOFARMA PROBIO už více než 10 let hospodaří v ekologickém režimu. Farma se nachází v okrese Břeclav, celková výměra obhospodařované půdy je přes 360 ha. Velká část pozemků je erozně ohrožených. Farma má pestrý osevní sled s vyváženým poměrem obilovin a luštěnin. Z plodin, které se zakládají na začátku nebo v průběhu léta, se tu pěstuje pohanka obecná pro druhou sklizeň v roce, jetel nachový na semeno a čirok. Dále se na přibližně 200 ha pěstují meziplodiny.

Farma tradičně využívá orbu pro přípravu půdy před výsadbou ozimé a jarní plodiny. Orba se nikdy nepoužívá na přípravu holé půdy, ale k zapravení mulčovaných meziplodin, eventuálně v kombinaci se zapravením organických hnojiv, které byly rozmetány do meziplodiny. Oblast a podmínky (roční úhrn srážek na úrovni 450 mm a průměrná teplota kolem 10 °C), ve kterých farma hospodaří, jsou náchylné k vodní a větrné erozi.

Pohanka přichází v osevním sledu na řadu po sklizni jetele nachového na semeno, to znamená na přelomu června a července, kdy je dostatek prostoru k tomu, aby pohanka dozrála a byla sklizena na konci září. V ideálním případě se po pohance založí porost pšenice špaldy. Pro tuto oblast jsou typické přívalové deště nebo období dlouhého sucha.

Farma přistoupila k redukovanému zpracování půdy pro založení pohanky z důvodu zkrácení času potřebného pro přípravu půdy a taky pro zmenšení hloubky zpracované půdy. Nadměrné zpracování půdy může vést v případě přívalových dešťů k erozi. Obvykle se půda zpracuje jedním přejezdem diskovým podmítačem a po pár dnech se pohanka zaseje diskovým secím strojem. Podmítka hned za kombajnem iniciuje plevel s výdrolem jetele nachového. Mladé rostlinky plevelů a jetele jsou mechanicky zničeny při setí - secí stroj má diskovou sekci, která půdu připraví.

Farma ke sklizni jetele nachového využívá přímou sklizeň, takže množství výdrolu může být větší. Bylo vypozorováno, že jetel nachový nepředstavuje pro pohanku velkou konkurenci, jelikož pohanka jetel jednoduše přeroste díky svému rapidnímu růstu. V roce 2021 se na farmě testovalo přímé setí pohanky obecné do strniště hrachu. Na setí byl využit secí stroj osazený na diskovém podmítači Väderstad Carrier. Podobné principy redukovaného zpracování farma využívá i při zakládání jetele nachového a čiroku.

Další krokem farmy je implementace redukovaného zpracování půdy při ukončení vojtěškového porostu. Farma již dlouhodobě využívá dvouletý cyklus vojtěškového porostu jako předplodinu pšenice ozimé v osevním sledu. Tento krok zabezpečil, že pšenice dosahuje uspokojivých výnosů a kvalitativně splňuje požadavky pro potravinářskou jakost.

Tradičním způsobem ukončení vojtěškového porostu je dvakrát rozdiskování s následnou orbou v průběhu září. Po orbě se počká minimálně dva týdny a půda se za pomoci kompaktoru nebo brán připraví pro setí ozimé pšenice. Jedná se o energeticky náročný postup, ale do nedávna velmi efektivní z hlediska nízkého obrůstání vojtěšky. V poslední době se však v následujících kulturách začala vyskytovat vojtěška, která navzdory hluboké orbě zregenerovala.

Regenerovaná vojtěška nemá vliv na kulturu a nezpůsobuje přímé ekonomické škody, ale z fytosanitárního hlediska je výhodné eliminovat ji v co největší míře, jelikož může být přenašečem chorob nebo škůdců. Dalším argumentem pro redukované zpracování je možnost regulace mineralizace zbytků vojtěšky. V oblasti, v které farma hospodaří, je v září ještě dostatečně teplo na to, aby půdní mikroorganismy fungovaly bez většího omezení aktivity. Během teplého podzimu to při zpřístupnění vzduchu do hloubky 25-30 cm může mít za následek mineralizaci dusíku ze zbytku vojtěšky, který nebude mladý porost pšenice ozimé jako následné kultury schopen patřičně využít.

EKOFARMA PROBIO je demonstrační farmou Ministerstva zemědělství a v rámci odborného programu 2021 byl jeden polní den zaměřen právě na redukované zpracování půdy s cílem ukončení vegetace vojtěškového porostu. Akce se konala 17. 9.

Na polním dnu byla předvedena dostupná mechanizace vhodná k redukovanému zpracování půdy pro ekologické zemědělce na českém trhu. Při pohledu do zahraničí je vidět narůstající trendu rozšiřovaní portfolia výrobců o stroje vhodné pro redukované zpracování půdy v ekologickém zemědělství.

Trvalé travní porosty a jejich význam

Trvalé travní porosty (TTP) pokrývají téměř 34 % zemědělské půdy v Evropské unii a jsou životně důležité pro poskytování široké škály ekosystémových služeb (ES) nebo veřejných statků, které jsou pro naši společnost zásadní. Travní píce je nejlevnějším zdrojem živin pro ekonomicky efektivní produkci masa a mléka. Měla by proto být hlavním krmivem rámci udržitelných systémů chovu přežvýkavců a koní.

V posledních desetiletích se plocha TTP v Evropě výrazně zmenšila. Např. v zemích EU-6 byly ztráty TTP v období 1967-2007 odhadovány na cca 30 % ve prospěch orné půdy. Výjimkou je pouze Česká republika a Slovensko. Na druhou stranu ale Česká republika stále patří mezi státy s nejvyšším podílem orné půdy na celkové zemědělské půdě. Míra zornění činí cca 70 (celoevropský průměr cca 60 %).

Výrazně odlišná situace je v systému ekologického zemědělství, kde podíl trvalých travních porostů přesahuje 80%, což je dáno jednak rozmístěním většiny ekologicky hospodařících podniků v méně příznivých oblastech pro intenzivní polní produkci, ale také snadnějším hospodařením na TTP bez použití pesticidů a minerálních hnojiv, což jsou dva pilíře, na kterých stojí dnešní konvenční zemědělství. Bez travních porostů v režimu EZ by míra zornění v ČR dosahovala téměř 80 %. Asi nejintenzivnější rozorávání luk a pastvin se u nás odehrálo v období 70. let 20. století.

Pro krajinu je přítomnost TTP výhodou. Hlavním hospodářským účelem existence travních porostů v krajině, bylo odjakživa zajištění píce pro hospodářská zvířata. Stejně tak by tomu mělo být v EZ i dnes. Na travní porosty je navázaná existence řady planě rostoucích druhů rostlin a volně žijících živočichů. Kromě rezervoáru biodiverzity ale poskytují TTP řadu dalších ekosystémových funkcí a služeb.

Pokud by se travní porosty neudržovaly sečením nebo pastvou, nastalo by jejich postupné zarůstání plevely a náletovými dřevinami a z krajiny by postupně mizely. Hodnocením způsobů hospodaření na trvalých travních porostech podporujících základní ekosystémové služby (dále ES), to znamená užitek, který přináší travní porosty člověku (ale nejen zemědělci, který na nich hospodaří) se zabýval mezinárodní projekt Super-G, realizovaný v rámci programu Horizon2020.

Všechny organizace zapojené do projektu založily pokusné a monitorovací plochy, kde byly jednotlivé ES hodnoceny a byly zpracovány literární rešerše z vědeckých publikací o vlivu jednotlivých zásahů (hnojení dusíkem, frekvence sečí, zatížení zvířaty, pastva versus sečení, frekvence obnov a další) na jednotlivé ES. U některých parametrů se objevily předvídatelné závěry, například že hnojení dusíkem zvyšuje produkci píce a snižuje biodiverzitu, jiné se neprojevily (například že N hnojení zvyšuje obsah hrubého proteinu v píci - pokles podílu jetelovin).

Pro podmínky České republiky je relativně novým nástrojem posuvné talířové měřidlo, které nejvíce využívají farmáři v Irsku a ve Velké Británii. Pomocí tohoto jednoduchého nástroje je možno rychle a relativně přesně odhadnout výnos travní píce, aniž bychom museli odřezávat a vážit vzorky z metrových ploch. Toto měření má největší význam pro pastevní porosty, kde potřebujeme zvířatům přidělit plochu, která jim bude stačit pro nasycení a nebude docházet ke zbytečnému pošlapání a znečištění nadbytečného porostu. Ačkoliv je tato metoda nejčastěji využívána pro intenzivní jílkové porosty, po kalibraci je vhodná i pro další typy travních porostů nebo i pro víceleté pícniny na orné půdě.

Velký potenciál má využívání systému virtuálního oplocení, které se testuje na skotu a ovcích. Jde o speciální obojky, které jsou upevněny na krku zvířat a jsou vybaveny elektrickou baterií (často se solárním dobíjením) a někdy i čidly pro zjišťování polohy zvířete, popřípadě i jeho životních aktivit. Pomocí mobilní aplikace můžeme snadno vyznačit hranice pastviny, které nesmí zvíře překročit, aniž by bylo na ploše fyzické oplocení. Jakmile se zvíře přiblíží na určitou vzdálenost k této hranici, začne obojek vysílat zvukové signály nebo vibrace, jejichž intenzita narůstá s dalším přibližováním k hranici pastviny.

Dalším tématem je využití pastvy hospodářských zvířat v oblastech s vysokou přírodní hodnotou, s cílem zlevnit obhospodařování travních porostů. Spásané porosty se nemusí sekat a nemusí se hledat využití pro posečenou hmotu. Navíc bývá často terén ochranářsky cenných území nerovný a částečně porostlý dřevinami, což ztěžuje využití větší mechanizace na sečení.

Chov přežvýkavců založený na krmení pící z travních porostů a víceletých pícnin představuje udržitelný systém, který je ekonomicky i environmentálně nejvhodnějším způsobem, jak tyto ekosystémy v zemědělské krajině udržet.

Ekologické zemědělství v číslech

Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky. Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %.

Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU. Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030. Unijní strategie Farm to Fork si totiž klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno tak, aby mohlo nést označení „ekologické“.

Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU.

Podíl ekologicky obhospodařované plochy v EU (2022)

Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %. Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.

tags: #porosty #ekologické #zemědělství #význam

Oblíbené příspěvky:

• DVD kolekce s přírodní tématikou – recenze
• Prozkoumejte chuť ciderů Strongbow
• Zpráva o fragmentaci území
• Produkce odpadu dle ČSÚ
• Nástěnné koše do kuchyně