Vliv světelného znečištění na potravní ekologii netopýrů

Urbanizace, která začala ve 20. století, vedla mimo jiné k drastickému nárůstu umělého osvětlení v noci. Globální světelné znečištění dále roste a za posledních 25 let se téměř zdvojnásobilo. Očekává se, že tento trend bude pravděpodobně pokračovat, neboť většina městského rozvoje se bude rozšiřovat i do blízkosti chráněných oblastí (tzv. oblast tmavé oblohy).

Většina netopýrů vyvinula jedinečné behaviorální a morfologické adaptace pro navigaci ve tmě a na život bez světla se dokonale specializovali. Umělé světlo ovlivňuje chování hmyzožravých netopýrů mnoha způsoby, hrozí např. opuštění rozmnožovacích kolonií, selektivní vyhýbání se osvětleným lokalitám či změna chování při hledání potravy.

Tato bakalářská práce je literární rešerší zaměřující se na druhy netopýrů (Microchiroptera), které se nacházejí v městských parcích různých měst Severní Ameriky, Evropy a hlavně České republiky. Řeší, které druhy se v parcích vyskytují nejčastěji a jak parky využívají. Také uvádí, jaké faktory přítomnost netopýrů v městských parcích ovlivňují. Shrnuje navíc metody managementu a praktické ochrany netopýrů v parcích.

Ze studií chiropterofauny evropských a českých městských parků vyplývá, že mezi hlavní obyvatele tohoto biotopu patří Nyctalus noctula, Eptesicus serotinus a Pipistrellus pipistrellus. Netopýři v parcích loví a vyhledávají si zde přechodné i stálé letní a zimní úkryty. Přítomnost netopýrů v parcích ovlivňuje hlavně množství úkrytů a bohatost potravní nabídky, ale také další faktory jako jsou poloha, velikost nebo ruch.

Management se týká hlavně netopýřích úkrytů, které se nacházejí ve starých stromech a stavbách v parcích. Jejich úpravy se musí naplánovat tak, aby jedincům co nejméně uškodili. Ztráta úkrytů by se pak měla kompenzovat tvorbou nových úkrytů nebo vyvěšením netopýřích budek do parku.

Čtěte také: Více o potravní ekologii

Vzájemný vztah mezi netopýry a můrami není právě idylický. Ačkoliv hmyz opanoval vzdušný prostor včetně toho nočního o poznání dříve, netopýři mají momentálně jednoznačně navrch a hmyzí hemžení pro ně představuje prostřený stůl. Asi nejznámější strategií je vzdušný lov, při němž netopýr pomocí echolokace či pasivního poslechu vyhledává létající hmyz. Právě proti aktivně echolokujícím vzdušným lovcům vyvinuly můry (čeleď Noctuidae) účinné protiopatření, jež značně zvyšuje jejich šance nestát se položkou na jídelníčku obávaných letounů. Pomocí jednoduchého sluchového orgánu dokážou včas odhalit echolokační signály a zareagovat divokým kličkováním, které jim nezřídka zachrání život.

V této studii byly hodnoceny účinky světelného znečištění na potravinové preference netopýrů na komunitní úrovni, neboť v komunitě netopýrů ve studované oblasti jsou zastoupeny druhy s různou morfologií křídla, krmnými návyky a potravou. Takže pokud se u všech členů této komunity najde obecný vzorec zvýšené spotřeby můr kolem umělého osvětlení, bude tento vzorec pravděpodobně platit i v širším měřítku.

V rámci studie bylo analyzováno DNA ze 188 fekálních vzorků od šesti druhů netopýrů. Jednalo se o netopýry hnědé (Eptesicus fuscus), netopýry červené (Myotis ruber), netopýry hnědošedé (Myotis grisescens), malé netopýry hnědavé (Myotis lucifugus), večerní netopýry krátkouché (Nycticeius humeralis) a netopýry druhu Perimyotis subflavus. Na straně hmyzu pak byly motýli Lepidoptera, brouci Coleoptera a dvoukřídlí Diptera nejčastěji identifikovanými řády a jejich kombinovaný poměr byl relativně konstantní pro každý druh netopýrů v obou zkoumaných skupinách (tj. přirozeně tmavé i uměle osvětlené podmínky).

Konkrétně byli brouci nejčastěji identifikovanou kořistí pro netopýry hnědé a netopýry krátkouché, motýli byli nejčastější kořistí pro netopýry červené a hnědavé v obou zkoumaných skupinách. Na rozdíl od očekávání žádný druh netopýrů v této komunitě nevykazoval významný posun v preferencích potravy, proporcionální rozdíly v identifikované kořisti se zdají být závislé na druhu.

Netopýři červení, hnědaví a hnědošedí odpovídali očekávanému vzoru na uměle osvětlených místech s vyššími spotřebou motýlů a nižší spotřebou brouků. Netopýři hnědí jsou specialisté na brouky a tak došlo k podstatnému zvýšení podílu této kořisti v uměle osvětlených podmínkách. Párové porovnání mezi druhy v rámci každé zkoumané skupiny poskytuje další důkazy o druhově specifických změnách v potravě, na rozdíl od celkového vzorce společného pro všechny druhy, kdy např. je možná světlem indukovaná fototaxe vedoucí ke zvýšení spotřeby preferované kořisti.

Čtěte také: Význam potravní pyramidy

Ve studované komunitě netopýrů dva potravní specialisté (netopýři hnědí a červení) konzumovali úměrně více své preferované kořisti na uměle osvětlených místech. Některé obecné druhy mohou vykazovat posuny v potravních preferencích tak, že se zvýší predace motýlů kolem osvětlení. Některé druhy nemusí vykazovat žádný posun ve výběru kořisti kolem světla. Dva druhy (netopýr krátkouchý a Perimyotis subflavus) vykazovaly za těchto dvou experimentálních podmínek malý rozdíl v poměru brouků a motýlů.

Specialistické druhy mohou snížit spotřebu své preferované kořisti ve prospěch motýlů kolem osvětlení.

Práce podává základní přehled o složení potravy netopýrů ve východním Středomoří a na Blízkém východě, dále se zabývá strukturou netopýřích společenstev v jednotlivých bioregionech dané oblasti z hlediska loveckých strategií a rozdělení zdrojů a v neposlední řadě též echolokačními a morfologickými charakteristikami netopýrů ovlivňujícími složení potravy. Ač některé vzorky byly poměrně malé a je tedy třeba se dívat střízlivě na jejich výpovědní hodnotu, je i tak jejich význam nesporný. Studie totiž v některých případech přinesla úplně první poznatky týkající se složení potravy u několika druhů.

Asellia arabica loví především brouky (Coleoptera: Scarabaeidae), Triaenops persicus loví motýly (Lepidoptera), ale i ploštice (Heteroptera), brouky (Coleoptera: Scarabaeidae) a rovnokřídlé (Orthoptera), naopak Triaenops parvus je specialista na lov motýlů (Lepidoptera). Rhinopoma muscatellum loví především mravence (Hymenoptera: Formicoidea), dále brouky (Coleoptera: Melolonthinae) a ploštice (Heteroptera), Rhinopoma hadramauticum loví mravence (Hymenoptera: Formicoidea). Kořistí Chaerephon nigeriae se stávají především motýly (Lepidoptera) různé velikosti, ploštice (Heteroptera) a brouci (Coleoptera). Pipistrellus hanaki má širokou potravní niku jako ostatní druhy rodu Pipistrellus.

Čtěte také: Význam potravních řetězců

tags: #potravní #ekologie #netopýři

Oblíbené příspěvky:

• Audiokniha Příběhy přírody: Recenze
• Průvodce výběrem Hettich košů
• Co je Dánská Ekologická Rada?
• Princip fungování čističky vzduchu
• Změny klimatu