Pracovní prostředí: Formaldehyd, fenol a IRZ – komplexní přehled

V České republice je ochrana zdraví při práci zákonnou povinností, která je zakotvena v legislativě. Nabízíme akreditovaná měření rizikových faktorů pracovního a vnitřního prostředí, především měření koncentrace prachu, azbestu a chemických látek.

V této oblasti vám poskytneme komplexní služby včetně zajištění subdodávek od jiných akreditovaných zkušebních laboratoří. Poskytujeme i další služby, např. odborné konzultace k dané problematice.

Výhody měření rizikových faktorů prostředí

Hlavní výhody měření rizikových faktorů prostředí spočívají především v tom, že získáte podklady pro kolaudační řízení nových pracovišť a stavebních objektů, nebo podklady pro kategorizaci prací v souladu s platnou legislativou.

Měření v pracovním prostředí zahrnuje:

• Měření celkové a respirabilní koncentrace aerosolů a prachu včetně stanovení obsahu složek.
• Těkavé organické látky (např. - textilní průmysl, potravinářství, např.

Kvalita vnitřního prostředí

V oblasti vnitřního prostředí provádíme měření koncentrace vybraných faktorů, především formaldehydu a těkavých organických látek, a také azbestových a minerálních vláken, lze doporučit jako důkaz o kvalitě prostředí, například jako doklad ke kolaudaci nových staveb nebo po stavebních rekonstrukcích, tedy jako podklad o nezávadnosti prostředí budovy před zahájením jejího užívání.

V posledních desetiletích se projevuje tendence snaha o úsporu tepelné energie, při výstavbě budov a jejich vybavování k používání nových materiálů a produktů, a zároveň se snižuje intenzita větrání. Tyto trendy jsou příčinou kvalitativních a kvantitativních změn ovzduší v interiérech budov.

Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov

Stavební materiály mohou do vnitřního prostředí emitovat celou řadu škodlivin. Místnosti jsou vybaveny nábytkem, koberci a textiliemi. Ke znečišťování ovzduší uvnitř budov mohou přispívat i topné, ventilační a klimatizační systémy.

Zhoršování kvality prostředí je nejen příčinou subjektivní nespokojenosti, ale v některých případech může vést i k poškození zdraví. Akutní reakce se projevují většinou jako dráždění spojivek, nosu, hrdla, popřípadě obtěžování pachem. Některé škodliviny vyskytující se v ovzduší mohou mít nepříznivý chronický účinek.

Azbest - vážné zdravotní riziko

AZBEST je označení skupiny minerálů s vláknitou strukturou. Zdravotní rizika inhalační expozice azbestu spočívají především v tom, že azbestová vlákna určitých rozměrů se s vdechovaným vzduchem dostávají až do plicních sklípků, kde mohou i po dlouhém časovém odstupu způsobit velmi závažná onemocnění včetně rakoviny plic.

Riziko úmrtí u kuřáků exponovaných azbestu je více než 50x vyšší ve srovnání s neexponovanou populací nekuřáků. Tato zjištění vedla mnoho zemí k úplnému zákazu materiálů obsahujících azbest a jeho náhradě jinými minerálními vlákny.

Riziku expozice azbestu při práci jsou vystaveni především stavební a demoliční pracovníci, pokrývači, elektrikáři, instalatéři, opraváři, údržbáři.

Čtěte také: Výzvy ekologické obnovy

Zdravotní rizika expozice azbestu jsou v České republice na rozdíl od jiných vyspělých států stále výrazně podceňována.

Formaldehyd - vlastnosti a použití

Čistý formaldehyd (methanal - aldehyd kyseliny mravenčí) je za normálních podmínek bezbarvý plyn s pronikavým, štiplavým zápachem. Teplota varu je -19,2 °C, tání -118 °C a hustota 1400 kg.m-3. Za vyšších teplot (> 150 °C) se rozkládá na kyselinu mravenčí a oxid uhelnatý. Páry jsou hořlavé a výbušné.

Formaldehyd patří mezi těkavé organické látky. Je velmi dobře rozpustný ve vodě, alkoholech a dalších polárních rozpouštědlech. Protože čistý plyn snadno polymerizuje, skladuje se obvykle ve formě vodného roztoku (25 % - 56 % formaldehydu). Nejčastější koncentrace je 37 %. Obvykle obsahuje roztok ještě 0,5 % - 15 % methanolu, který slouží jako stabilizátor. Může se také skladovat v pevné formě jako cyklický trimer trioxan, nebo jeho polymer paraformaldehyd. Čistý plyn se z vodného roztoku nebo pevného formaldehydu získá zahřátím.

Formaldehyd je velmi hořlavý v plynné i v kapalné formě. Páry se mohou přemístit na velké vzdálenosti, může proto dojít k požáru ve velké vzdálenosti od zdroje úniku. Se vzduchem vytváří v širokém koncentračním rozmezí výbušné směsi. Při hoření vznikají jedovaté plyny. Nádoby s formaldehydem můžou při požáru explodovat.

Formaldehyd se vyrábí průmyslově ve velkém množství. Značná část se využívá k výrobě polymerů a dalších chemikálií. Formaldehydové polymery se používají na výrobu hnojiv, papíru, překližek, třískových desek a mnoha spotřebních produktů.

Čtěte také: 5. třída: procvičování přírodovědy pomocí pracovních listů

Největší část celkového formaldehydu (25 %) se spotřebuje na výrobu močovino-formaldehydových pryskyřic. Tyto pryskyřice se používají např. jako lepidla pro překližky a koberce. Můžou se z nich také vyrábět lisované produkty nebo pěnové izolace.

Z formaldehydu se vyrábějí i další chemikálie, např. pentaerythritol (používá se k výrobě nátěrů a výbušnin), difenyldiisokyanát (pro výrobu polyurethanových nátěrů a pěn), hexamethylentetramin (výroba fenol-formaldehydových pryskyřic a výbušnin), kyselina nitrilotrioctová, methylendianilin a komplexotvorná činidla (kyselina ethylendiamintetraoctová EDTA).

Dále se používá v textilním a fotografickém průmyslu, při elektropokovování, jako inhibitor koroze kovů, stabilizátor benzínu a prostředek ke konzervaci dřeva.

Formaldehyd zabíjí většinu bakterií, proto se používá také jako konzervační prostředek pro kosmetiku a léčiva a jako čistící, desinfekční a sterilizační prostředek. Použití formaldehydu jako přídatné látky v potravinářském průmyslu (konzervace) není v zemích EU a USA povoleno. Do lidského těla se však může dostat konzumací potravin s obsahem látky hexamethylentetramin (E239), který se na formaldehyd rozkládá (E240).

V zemědělství slouží k desinfekci půdy a semen a jako insekticid a fungicid. Značné využití má také v lékařství a v oblasti veterinární.

Formaldehyd je normálním produktem živých buněk, vyskytuje se v malém množství v ovoci, zelenině a mase. Přirozeným vstupem do prostředí jsou také lesní požáry a některé rozkladné procesy. Velké množství formaldehydu vzniká sekundárně v ovzduší oxidací přirozených a antropogenních organických sloučenin.

Formaldehyd se uvolňuje do prostředí při výrobě, zpracování a skladování formaldehydu a může také unikat při nakládání s odpady s obsahem formaldehydu. Formaldehyd je produktem nedokonalého spalování organických látek. Významným zdrojem jsou spalovací motory automobilů. Nachází se v cigaretovém kouři a v emisích ze spaloven odpadů, tepelných elektráren, tepláren a rafinerií ropy. Dostává se do ovzduší i během použití jako desinfekčního a sterilizačního činidla. výroby pryskyřic a dalších látek (viz. uvolňování z výrobků obsahujících formaldehyd (viz.

Většina formaldehydu ve vzduchu se rozloží během jednoho dne reakcí s hydroxylovým radikálem a výsledným produktem je oxid uhličitý. Pouze velmi malé množství formaldehydu se atmosférickou depozicí dostane do vody. Formaldehyd ve vodě se za pomoci mikroorganismů během několika dnů rozkládá. K biodegradačním reakcím dochází i v půdě. Formaldehyd se tedy v prostředí rychle rozkládá a nekumuluje se v potravních řetězcích. Přesto však může docházet k chronickým expozicím organismů v blízkosti zdrojů formaldehydu.

Vliv formaldehydu na lidské zdraví

Plynný formaldehyd může vstupovat do těla inhalačně nebo kontaktem s kůží či okem. Orální expozice připadá v úvahu pouze u vodného roztoku formaldehydu nebo kontaminovanou stravou. V plicích se formaldehyd snadno vstřebává.

• Akutní expozice malým dávkám formaldehydu vyvolává bolesti hlavy a zánět nosní sliznice.
• Vyšší koncentrace způsobuje vážné podráždění sliznic a respirační problémy, např. zánět průdušek a otok nebo zánět plic.
• U citlivých jedinců může formaldehyd vyvolávat astma a záněty kůže.
• Chronická expozice způsobuje zánět průdušek nebo vznik astmatu.

Formaldehyd dráždí oči a vyvolává slzení. Vyšší koncentrace mohou vyvolat zákal rohovky nebo i ztrátu zraku. Rychle se vstřebává kůží a může způsobovat podráždění nebo alergické reakce. Poškození se může objevit až několik hodin po expozici.

Při požití může dojít k poleptání až proděravění gastrointestinální sliznice. Toxický efekt zvyšuje přítomnost methanolu jako stabilizačního činidla. V těle se formaldehyd přeměňuje na kyselinu mravenčí, která zvyšuje kyselost krve a vede k dušnosti, snížení tělesné teploty, kómatu a v závažných případech až ke smrti. Kromě zvýšení kyselosti může formaldehyd poškozovat centrální nervovou soustavu, játra a ledviny.

Existují dostatečné důkazy o karcinogenitě formaldehydu, podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC, 2004) je formaldehyd klasifikován jako prokázaný lidský karcinogen (skupina 1). Formaldehyd způsobuje rakovinu nosohltanu a leukémii. Patří také mezi látky mutagenní a vyvolává chromosomální změny plicních buněk. Formaldehyd navíc způsobuje ireverzibilní změny bílkovin (tzv.

V České republice platí pro koncentrace formaldehydu následující limity v ovzduší pracovišť: PEL - 0,5 mg.m-3, NPK - P - 1 mg.m-3.

Formaldehyd je velmi toxická látka. Již dříve byl klasifikován organizací WHO jako látka s prokázaným karcinogením účinkem pro zvířata. Podle rekvalifikace IARC je navíc klasifikován jako prokázaný lidský karcinogen. Jeho dopady na životní prostředí proto patří mezi vážné.

Pro hrubý odhad, zda látka uniká z provozu, kde je používána, lze použít prosté bilance. V případě, že látky je do procesu dodáváno více, než je její spotřeba a výstup, je třeba hledat místo případného úniku. Toto lze použít jak při výrobě, tak u dalšího využití formaldehydu.

Metody stanovení formaldehydu

Vzorek vzduchu je odebírán nejčastěji pomocí sorpčních trubiček, kterými je prosáto přesně známé množství analyzovaného vzduchu. Z trubičky je poté analyt extrahován vhodným rozpouštědlem. Koncentraci formaldehydu je potom možné stanovit infračervenou spektrometrií s Fourierovou transformací (FTIR). Další metodou je kapalinová chromatografie s UV detektorem. Je možné použít i další metody, např. plynovou chromatografii s plamenoionizačním detektorem (FID) nebo fluorescenční analýzu.

Necitlivější metodou pro manuální stanovení formaldehydu v pracovním ovzduší je metoda založená na odběru vzorku v kombinovaném vzorkovacím zařízení tvořeném plochým membránovým filtrem z polytetrafluorethylenu (PTFE) doplněným dvojicí kapilárových absorbérů obsahujících vodný roztok NaHSO3. Exponovaný absorpční roztok se doplní kyselinou chromotropovou a obsah analytu se stanoví fotometricky při vlnové délce 580 nm.

Při koncentraci formaldehydu v odpadním vzduchu například 0,05 % obj.

Bezpečnostní pokyny

• P301+330+331 PŘI POŽITÍ: Vypláchněte ústa.
• P303+361+353 PŘI STYKU S KŮŽÍ (nebo s vlasy): Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte. Opláchněte kůži vodou [nebo osprchujte].
• P305+351+338 PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování.
• P362+364 Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím vyperte.

tags: #pracovní #prostředí #formaldehyd #fenol #IRZ

Oblíbené příspěvky:

• Údržba solárních panelů
• Sedm Míst, Která Vás Okouzlí na Podzim
• Monitorování Kvality Ovzduší
• Nezaměstnanost v ČR: ohrožené skupiny
• Historie a současnost Kamýku