Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu.
Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání.
Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.
Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.
Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice je objem veřejných nakupů ve 990 mild.
Čtěte také: Vliv klimatu na ochranu přírody
Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.
V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy.
V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.
V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp.
Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak.
Čtěte také: Ochrana Přírody: Obnova
Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu.
K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách.
Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu.
Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm.
Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet.
Čtěte také: Ochrana přírody: Praktické postupy
Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu).
Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu.
ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu.
Jde o reakci na dosavadní preferenci zadavatelů hodnotit pouze pořizovací cenu a nezahrnovat do hodnocení provozních náklady.
Provozní náklady přitom v mnoha případech ve své výši převyšují pořizovací cenu; v některých případech dokonce nižší pořizovací náklady vedou ke zvýšeným nákladům, které bude muset zadavatel vynaložit v průběhu životního cyklu předmětu plnění, například na jeho údržbu.
Požadavky na metody pro stanovení nákladů životního cyklu jsou stanoveny v § 118 ZZVZ.
V jeho 2. odstavci je pro případ nákladů životního cyklu způsobených dopady na životní prostředí stanovena povinnost zadavatele použít metodu, která je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích, přístupná všem dodavatelům, a je založena na údajích, které mohou dodavatelé poskytnout bez vynaložení nepřiměřeného úsilí, tj. shromáždění a poskytnutí těchto údajů by nemělo být pro dodavatele nepřiměřeně komplikované.
V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.
Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou.
Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná.
To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.
Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.
„Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů.
Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.
Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci.
Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012.
Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.
Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou.
Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.
Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku.
Firemní ekologie, známá také jako podniková ekologie, se stává klíčovým prvkem moderního podnikání.
V době, kdy environmentální odpovědnost není jen trendem, ale nezbytností, firmy hledají způsoby, jak minimalizovat svůj dopad na životní prostředí a zároveň posílit svou pověst a konkurenceschopnost.
Firemní ekologie představuje systematický přístup k minimalizaci environmentálních dopadů podnikatelských aktivit.
Tato komplexní strategie zahrnuje nejen správu odpadů a snižování emisí, ale také integraci udržitelných postupů do každodenního provozu firmy.
Součástí je rovněž zajištění souladu s přísnými legislativními požadavky, které se v oblasti ochrany životního prostředí neustále vyvíjejí.
Důležitost firemní ekologie přesahuje pouhé plnění zákonných povinností.
Investice do udržitelných postupů přináší podnikům řadu ekonomických, sociálních a reputačních výhod.
Firmy, které se zaměřují na ekologii, často dosahují významných úspor díky efektivnímu hospodaření s energiemi, vodou a dalšími zdroji.
Zároveň zvyšují důvěru zákazníků, partnerů a investorů, kteří stále více preferují spolupráci s environmentálně odpovědnými společnostmi.
Firemní ekologie také hraje klíčovou roli v posilování konkurenceschopnosti.
V dnešní době, kdy spotřebitelé i regulátoři kladou stále větší důraz na udržitelnost, firmy, které přijímají ekologické postupy, získávají výhodu na trhu.
Správně nastavené ekologické procesy mohou vést k dlouhodobým finančním úsporám, například prostřednictvím snížení spotřeby energií nebo minimalizace odpadů.
Firemní ekologie zahrnuje několik klíčových oblastí, které pomáhají podnikům dosáhnout udržitelnosti a zároveň posílit jejich provozní efektivitu a dlouhodobou stabilitu.
Pro firmy, které usilují o systematické řízení svých environmentálních dopadů a chtějí prostřednictvím ekologického auditu podle normy ISO 14001 dosáhnout mezinárodně uznávaného standardu udržitelnosti, je tento proces klíčovým nástrojem.
Tento audit důkladně hodnotí váš systém environmentálního managementu a odhaluje oblasti, kde lze zlepšit efektivitu a snížit dopady na životní prostředí.
Tento proces nejen zajišťuje soulad s mezinárodními normami, ale také vám umožňuje získat jasný přehled o efektivitě využívání zdrojů ve vaší firmě.
tags: #prakticka #opatreni #na #zajisteni #ekologie