Přerušení díla z důvodu klimatických podmínek: Důvody a právní možnosti

Proces výstavby ovlivňuje řada okolností, které mohou realizaci díla, konkrétně stavby, ztížit či zcela znemožnit. V tomto článku se zaměříme na právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na sjednanou dobu plnění, jaké možnosti dává smluvním stranám zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a jaké jsou odlišnosti u smluv, které byly uzavřeny na základě zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Nepříznivé klimatické podmínky - definice

Právní předpisy pojem nepříznivých klimatických podmínek, někdy také označovaných jako nepříznivé povětrnostní podmínky/vlivy (dále všeobecně jako „nepříznivé klimatické podmínky“), nedefinují. Definici nepříznivých klimatických podmínek nenalezneme ani v judikatuře. Soudy jsou ale povinny věc rozhodovat vždy podle okolností daného případu.

Proto pokud některý z účastníků řízení v rámci vylíčení skutkových okolností tvrdí, že se v průběhu realizace předmětu smlouvy vyskytly nepříznivé klimatické podmínky, které realizaci díla ovlivnily, bude muset soud individuálně posoudit nejen to, zda nepříznivé klimatické podmínky nastaly, ale bude se zabývat rovněž mírou vlivu těchto okolností na řešený případ (s přihlédnutím k obsahu smlouvy).

V obecné rovině jde o vnější objektivní okolnosti, které mohou mít vliv na schopnost dlužníka realizovat předmět plnění v ujednaném čase a ujednaným způsobem. Pro účely smlouvy o dílo lze za nepříznivé klimatické podmínky označit vnější přírodní (povětrností, atmosférické) vlivy, které dočasně nebo trvale znemožňují zhotoviteli realizovat dílo smluveným způsobem.

Pojem nepříznivých klimatických podmínek smluvní strany ve smlouvách nejčastěji definují jejich demonstrativním výčtem, kterým se snaží pro účely daného závazkového vztahu vymezit, za jakého počasí nelze dílo objektivně realizovat, zejm. proto že nelze dodržet technologický postup výstavby, a z tohoto důvodu pak dochází k prodloužení doby plnění či k jejímu přerušení. Nejčastěji je ve smlouvách zmiňován dlouhodobý déšť, přívalové deště, krupobití, sněžení, mráz nebo teploty pod 5 °C, silný vítr, vichřice atd.

Čtěte také: Přírodní umění v Jižních Čechách

Velmi často je smluvními stranami rovněž vyžadováno, aby šlo o dlouhodobější stav (např. v délce trvání alespoň 7 dnů) a zároveň, aby tyto podmínky skutečně znemožňovaly pokračování v realizaci díla.

Předvídatelné vs. nepředvídatelné klimatické podmínky

Předně je třeba říci, že předvídatelné i nepředvídatelné nepříznivé klimatické podmínky by si s ohledem na absenci právní úpravy v českém právním řádu měly smluvní strany v souladu se zásadou smluvní volnosti ošetřit předem ve smlouvě. Pokud je předmětem díla realizace složitější stavby, která bude realizována v řádech měsíců až let, a lze tedy předpokládat, že do realizace výstavby zasáhne min. jedno klimaticky nepříznivé období (typicky zimní měsíce), je primárně na odpovědnosti smluvních stran, aby při ujednání doby plnění ve smlouvě tyto skutečnosti ošetřily, např. přiměřeným prodloužením celkové doby výstavby nebo možností přerušit provádění díla.

V rámci jednání o obsahu smlouvy by mělo být pamatováno i na nepředvídatelné nepříznivé klimatické podmínky, čímž strany mohou předejít budoucím sporům nebo prodlevám při sjednávání podmínek dodatku. V praxi ovšem mohou nastat problémy i v případě, že smlouva určitou výhradu obsahuje. Mnohdy totiž není v silách smluvních stran obsáhnout do smlouvy pestrou škálu situací, které mohou v průběhu výstavby nastat.

Problémy tak mohou vyvstat při posuzování naplnění smluvních předpokladů pro využití výhrady o možnosti prodloužení/přerušení doby plnění nebo při vzniku potřeby zohlednit i takové klimatické podmínky, které plnění smlouvy ovlivňují, ale nenaplňují podmínky sjednané výhrady. Pokud jde o spory při výkladu smlouvy lze doporučit, aby se strany pokusily situaci vyřešit mimosoudně.

Prokazování intenzity nepřiznivých klimatických podmínek v místě provádění stavby, které mohou být pouze lokálního charakteru, a vyskytující se často v kombinaci s dalšími okolnostmi a vlivy přímo na staveništi, jakož i prokazování objektivní nemožnosti provádění díla z těchto důvodů u každého jednotlivého dne u soudu, si vyžádá rozsáhlé dokazování. Účastník řízení se může snadno dostat do stavu důkazní nouze.

Čtěte také: Přírodní inspirace v umělecké tvorbě

Soudy často v procesu dokazování budou vycházet z údajů nashromážděných Českým hydrometeorologickým ústavem. Samotné posouzení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh výstavby bude s největší pravděpodobností předmětem znaleckého posouzení.

Je proto pochopitelná snaha soudů, aby účastníci řízení, pokud je to alespoň trochu možné, dosáhly smírného vyřešení sporu. V případě, že si smluvní strany ničeho neujednaly nebo ujednání ve smlouvě nedopadají na situaci, která při zhotovení díla nastala, mají smluvní strany, resp. zhotovitel, z jehož podnětu budou tyto situace nejčastěji řešeny, následující možnosti (před podáním žaloby).

Primárně se může zhotovitel s objednatelem na změně závazku ze smlouvy vždy dohodnout. Pokud ovšem ke shodě nedojdou, nemá zhotovitel v případě předvídatelných nepříznivých klimatických podmínek oporu pro právo na prodloužení doby plnění ani při podpůrném použití OZ. Uvedené souvisí s požadavkem vyplývajícím z § 4 a § 5 OZ, a to, že každý má v právním styku postupovat s běžnou péčí a opatrností odpovídající rozumu průměrného člověka, a v případě, že se osoba přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník odborného povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopna jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojená.

Zhotovitel bude (téměř vždy) právně jednat jako odborník podle § 5 OZ. Bude-li jednat v konkrétním případě bez náležité odborné péče (např. pokud si nevyhradí možnost prodloužení doby plnění nebo možnost přerušení díla předem), jde to k jeho tíži. Zcela tak na něj dopadají důsledky předvídané v § 2006 odst.

V případě nepředvídatelných nepříznivých klimatických podmínek již OZ určité možnosti zhotoviteli poskytuje, nicméně jde o zcela výjimečné případy vyžadující vysokou míru intenzity vlivu nepříznivých klimatických podmínek na realizaci díla při současném kumulativním splnění dalších zákonných podmínek.

Čtěte také: Výtvarná výchova a ekologie

V prvém případě jde o možnost zhotovitele dovolávat se obnovení jednání o smlouvě v souladu s § 1765 OZ. Zároveň však platí, že uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Tento postup bude využitelný jen pokud nepříznivé klimatické podmínky zapříčiní podstatnou změnu okolností a podstatným způsobem vychýlí rovnováhu smluvních stran ve prospěch jedné z nich, v tomto případě objednatele.

Zadruhé by bylo možné za určitých okolností uvažovat o použití korektivu dobrých mravů a poctivosti ve vztahu k jednání objednatele. Určitou obranu poskytuje také § 8 OZ, který stanoví, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

Jejich uplatnění však v praxi bude směřovat spíše až k okamžiku uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s provedením díla ze strany objednatele nebo v případě ochrany oprávněných zájmů zhotovitele po zániku smlouvy (vymáhání práva na zaplacení ceny díla, určení neplatnosti odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele apod.). Pokud jde ovšem o právní úpravu obsaženou v § 2904 a § 2913 odst. 2 OZ, tato se týká pouze odpovědnosti za škodu, nejde o modifikaci závazku ani tato ustanovení nezpůsobují jeho zánik. Mohou pouze zprostit škůdce odpovědnosti za škodu, škůdce (dlužník) je však i nadále povinen splnit svůj dluh v souladu s uzavřenou smlouvou.

Krátkodobé vs. dlouhodobé klimatické podmínky

Krátkodobost a dlouhodobost má pro realizaci díla význam do té míry, že krátkodobě nepříznivé klimatické podmínky, pokud jsou přiměřené danému ročnímu období a místu realizace díla, nemají obvykle žádný vliv na dobu plnění ujednanou ve smlouvě. Zhotovitel je povinen s běžnými výkyvy počasí při realizaci díla počítat. Naopak dlouhodobější nepříznivé klimatické podmínky již vliv na plnění smlouvy o dílo mít mohou a pravidelně také mají. S těmito by smluvní strany měly počítat při jednání o obsahu smlouvy.

Nicméně nelze vyloučit, že i krátkodobé extrémně nepříznivé klimatické podmínky mohou ovlivnit stavbu natolik, že si tento stav vyžádá úpravu smluvního vztahu, např. Stěžejním důkazem o výskytu/trvání nepříznivých klimatických podmínek by měl být stavební deník, do nějž je zhotovitel povinen denně provádět záznamy o skutečnostech rozhodných pro provádění stavby a mj. také o skutečnostech důležitých pro věcné, časové a finanční plnění smluv, mezi něž výslovně vyhláška řadí také mimořádné klimatické vlivy.

Vedení deníku je povinností zhotovitele stavby. Jelikož bude stavební deník v případě sporu mezi stranami ohledně klimatických podmínek na staveništi jedním z klíčových důkazů, lze zhotovitelům vřele doporučit, aby záznamy prováděli vždy v daný den a vyvstane-li taková potřeba, tak i později v průběhu dne (např. při výskytu krátkodobě velmi nepříznivých klimatických podmínek, jejichž důsledky se na stavbě mohou projevit teprve dodatečně a které mohou v budoucnu představovat liberační důvod odpovědnosti zhotovitele za škodu).

Využívání dat shromážděných Českým hydrometeorologickým ústavem může mít svá úskalí, neboť nemusí postihnout lokálními odchylky a mohou tak vznikat (spíše menší) rozpory mezi stavebním deníkem s oficiálními daty hydrometeorologického ústavu. Lze však konstatovat, že meteorologická data ústavu budou často jediným hodnověrným zdrojem informací o počasí v daném období v širší lokalitě realizace stavby, který lze opatřit zpětně.

V tomto ohledu lze zmínit také elektronické stavební deníky, které bylo možné fakultativně využívat již dříve, avšak po novele stavebního zákona účinné od 1. 1. 2021 je tato forma obligatorní pro stavby realizované v nadlimitním režimu dle ZZVZ. Některé elektronické stavební deníky umožňují automatické ukládání informací o počasí přímo v místě realizace stavby, a to i několikrát denně.

Samotný postup prací pak bude často záviset na rozhodnutí stavbyvedoucího nebo jeho zástupce, kteří jsou odpovědní za odborné provádění stavebních prací. Při rozhodování o tom, zda lze stavební práce v daný okamžik realizovat nebo ne, jsou povinni postupovat odborně, s využitím svých znalostí a s náležitou pečlivostí. Má-li stavbyvedoucí či jeho zástupce pochybnosti, je povinen zvážit rizika.

Pokud se rozhodne pokračovat v realizaci díla i v době nepříznivých klimatických podmínek, by měl zároveň určit, jaká opatření je třeba učinit pro zamezení jejich nepříznivému vlivu na rozestavěnou stavbu. Došlo-li by ovšem prováděním prací v době nepříznivých klimatických podmínek k porušení technologických postupů při výstavbě, šlo by o porušení smlouvy o dílo na straně zhotovitele.

Vedle toho klíčovou roli sehrává technický dozor stavebníka, v menší míře pak též autorský dozor. Tyto osoby mají pro objednatele kontrolovat řádné provádění díla a zjistí-li při realizaci stavby jakékoliv vady nebo porušení smlouvy, jsou povinni o tom učinit zápis do stavebního deníku a vyzvat zhotovitele ke sjednání nápravy. Stejně tak by měl technický dozor stavebníka posuzovat pravdivost zápisů provedených zhotovitelem ve stavebním deníku, to se týká rovněž popisu klimatických podmínek na staveništi.

Právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek u smluv dle ZZVZ

Stejně jako OZ ani ZZVZ neobsahuje definici nepříznivých klimatických podmínek. Pro oblast smluv uzavřených na základě ZZVZ tak bude obecně platit, co jsme psali výše. Pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) jakožto orgánu, který vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených ZZVZ, je při přezkumu obchodních podmínek omezena pouze na posuzování, zda nejsou obchodní podmínky zjevně nepřiměřené požadovanému cíli a zda nepředstavují neúnosné narušení některé ze základních zásad ZZVZ.

V ostatních otázkách přezkumu obchodních podmínek je ÚOHS povinen respektovat zásadu smluvní volnosti, neboť i přes určité prvky kogentnosti vyplývající ze ZZVZ, si zachovávají smlouvy na plnění veřejné zakázky stále soukromoprávní povahu. U smluv o dílo, které jsou uzavírány na základě speciálních pravidel kontraktačního procesu obsažených v ZZVZ, je proces jednání o obsahu smlouvy a následných změnách značně odlišný od OZ.

ZZVZ klade důraz na to, aby zadavatel přistupoval k přípravě zadávacích podmínek s náležitou péčí. Po zahájení zadávacího řízení mohou být zadávací podmínky změněny nebo doplněny ve dvou základních okruzích případů, kterými jsou zaprvé změny nebo doplnění zadávací dokumentace postupem podle § 99 ZZVZ a zadruhé změny vzniklé v některých druzích zadávacích řízení, které umožňují jednat s účastníky řízení (např. v jednacím řízení s uveřejněním).

Možnost ovlivnit znění obchodních podmínek obsažených v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce budoucím zhotovitelem souvisí s jeho oprávněním požádat o vysvětlení zadávací dokumentace v souladu s § 98 ZZVZ a současně navrhnout zadavateli (budoucímu objednateli) rovněž úpravu obchodních podmínek. Pokud ovšem zadavatel dodavateli nevyhoví (často ani na základě opakované žádosti), zbývá dodavateli pouze možnost podat námitky proti zadávacím podmínkám podle § 241 a násl.

V obchodních podmínkách, které jsou součástí zadávací dokumentace, budou mít klimatické podmínky povahu výhrady podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Platné sjednání této výhrady je nezbytné, aby byly podmínky této změny a její obsah jednoznačně vymezeny a změna neměnila celkovou povahu veřejné zakázky.

Je nanejvýš vhodné, aby obchodní podmínky zahrnovaly předvídatelné nepříznivé klimatické podmínky (ať už formou výhrady podle § 100 odst. 1 ZZVZ nebo adekvátního prodloužení celkové doby plnění předem), neboť možnost jejich zohlednění v rámci následné změny smlouvy, při nezbytnosti dodržení postupu podle § 222 ZZVZ, nemusí být přípustná (k tomu viz dále). Avšak je rovněž možné a vhodné, aby zadavatel předem učinil rovněž výhradu ve vztahu k nepředvídatelným nepříznivým klimatickým podmínkám, neboť postup podle § 222 ZZVZ není nárokový a vyžaduje vždy dohodu obou smluvních stran.

Výhrada by měla obsahovat vymezení klimatických podmínek, v jejichž důsledku může nastat/nastane předvídaná změna smlouvy, jakož i přesný popis změny, ke které v důsledku toho dojde (např. možné prodloužení doby plnění). Popis změny byl měl také zahrnovat, jakým způsobem bude změna smlouvy v praxi prováděna (zda např. uzavřením písemného dodatku či automatickým prodloužením doby plnění na základě odsouhlaseného zápisu ve stavebním deníku).

Pokud má dojít k přerušení či prodloužení doby plnění, pak by popis změny měl zahrnovat také stanovení způsobu, jak bude určen časový interval, o který bude doba plnění z důvodu nepříznivých klimatických podmínek prodloužena či po který bude přerušena. Nicméně možností, jak formulovat výhradu, je mnoho.

Pro praxi rovněž doporučujeme, aby v případě kumulace několika výhrad v jednom čase byly smluvní strany schopny doložit, že prodloužení/přerušení doby výstavby dle smlouvy odpovídá podmínkám sjednaných výhrad, tedy např. nebude možné, aby doba plnění byla prodloužena o 2 měsíce v případě, že nepředvídatelné nepříznivé klimatické podmínky trvaly 1 měsíc a zároveň smluvní strany v tutéž dobu čekaly na získání potřebného pravomocného správního rozhodnutí.

Pokud se důsledky sjednaných výhrad setkají v čase a překrývají se, nebude dán důvod pro násobení těchto dob. U smluv uzavíraných na základě zadávacího řízení podle ZZVZ obecně platí, že objednatel není oprávněn provést podstatnou změnu závazku, tj. změnu naplňující některý ze znaků § 222 odst. 3 ZZVZ.

Prodloužení termínu plnění, zejména v podstatné míře, může mít povahu podstatné změny závazku, i když nejde o penězi vyčíslitelnou změnu, s níž § 222 ZZVZ nejčastěji změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku spojuje. Aby změna nebyla podstatná, musí být podřaditelná pod některou z kategorií nepodstatných změn definovaných přímo či nepřímo v odst. 3 až 7 § 222 ZZVZ.

Pokud by změna smlouvy měla představovat pouze změnu doby plnění bez dopadu na cenu díla, lze uvažovat toliko o změně závazku dle § 222 odst. 3 či 6 ZZVZ, příp. o postupu dle § 222 odst. 4 ZZVZ, ačkoliv je třeba říci, že použití odst. 4 na kvalitativní změny závazku je sporné.

Dosavadní rozhodovací praxe ÚOHS je co do změn doby plnění poměrně striktní a ve většině případů ÚHOS dochází k závěru, že prodloužení doby plnění by teoreticky mohlo umožnit účast jiným dodavatelům, jelikož všichni (i potenciální) dodavatelé byli obeznámeni se zadavatelem definovanou dobou plnění již od zahájení zadávacího řízení a uvedenému museli při zohlednění vlastního podnikatelského rizika přizpůsobit své nabídky. Věděli-li by o možném prodloužení doby plnění již v době podání nabídky, mohli by tuto skutečnost zohlednit v nabídkové ceně, která by mohla být výhodnější. O podstatnou změnu smlouvy by šlo rovněž v případě, kdy doba plnění byla zároveň kritériem hodnocení.

Nejčastěji zvažovanou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v důsledku nepříznivých klimatických podmínek tak bude změna závazku podle § 222 odst. 6 ZZVZ. Její použití je přípustné, pokud vznik potřeby této změny nastal v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

Nepředvídanost potřeby změn se bude posuzovat z pohledu náležité péče konkrétního zadavatele. Tuto podmínku by tedy neměly splňovat předvídatelné nepříznivé klimatické podmínky (např. zimní období, které nutně zasáhne do doby realizace stavby vzhledem k předpokládané době plnění).

Na druhou stranu zadávací dokumentace může, ale nemusí upravovat otázky, které jsou řešeny příslušnými právními předpisy, kdy zejména není objektivně možné definovat všechny nečekané příčiny zabraňující provádění díla. Proto pokud by se v daném případě jednalo o zcela nestandardní klimatické podmínky, neřešené zadávacími podmínkami, je zřejmé, že by se mohlo jednat o okolnosti, které zadavatel (ale ani zhotovitel) jednající s náležitou péčí nemohl předvídat.

Změna doby plnění z důvodu nepříznivých klimatických podmínek (bez provádění dalších změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku), nebude obvykle změnou, která by založila změnu celkové povahy veřejné zakázky, jelikož se týká již zadaného předmětu veřejné zakázky a jedná se stále o totéž plnění, které směřuje k témuž cíli. Změna doby plnění také obvykle nebude jakkoliv finančně vyčíslena.

S ohledem na výše uvedené je pro praxi nejvhodnější předvídatelné situace předem ve smlouvě ošetřit (jako vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ). ZZVZ skýtá určitý prostor pro uzavření dodatku ke smlouvě o dílo, avšak přípustnost změny je odvislá od posouzení nestandardnosti (mimořádnosti) nepříznivých klimatických podmínek.

Zjednodušeně řečeno čím více mimořádné nepřiznivé klimatické podmínky budou, tím jednodušší bude změnu závazku zdůvodnit a podřadit pod některou z kategorií nepodstatných změn dle ZZVZ a rozhodovací praxe ÚOHS. Při sjednávání prodloužení doby plnění musí smluvní strany vždy dbát na to, aby změna byla provedena pouze v nezbytně nutném rozsahu, na nezbytně nutnou dobu a nezbytně nutným způsobem.

Závěr

Nepříznivé klimatické podmínky velmi často vyvolají potřebu prodloužení doby plnění. Současná právní úprava výslovně neupravuje možnost prodloužení či přerušení doby plnění v případě nepříznivých klimatických podmínek přímo na základě OZ nebo ZZVZ. Pokud jde o běžný závazkový vztah (mimo režim ZZVZ), je na smluvních stranách, aby si práva a povinnosti s tím související ošetřily ve smlouvě.

Obezřetným by tomto ohledu měl být zejména zhotovitel, který bude v daném závazkovém vztahu vystupovat jako odborník podle § 5 OZ, čehož důsledkem je jeho povinnost nést rizika související s realizací díla dle ujednání obsažených v uzavřené smlouvě. OZ poskytuje zhotoviteli jen omezené možnosti domáhat se následně změny smlouvy v průběhu realizace díla a OZ je spojuje výlučně s kvalifikovanými následky mimořádných a nepředvídatelných nepříznivých klimatických podmínek.

Naproti tomu u smluv, které byly uzavřeny na základě zadávacího řízení podle ZZVZ, je režim změn přípustný pouze při dodržení pravidel podle § 222 ZZVZ, přičemž primárně by měl zadavatel využít pro tyto účely § 100 odst. 1 ZZVZ a výhradu (či výhrady) učinit součástí obchodních podmínek, potažmo zadávacích podmínek. Za dodržení všech zákonných předpokladů (nebude-li potřebné ujednání ve smlouvě o dílo v režimu ZZVZ obsaženo) bude pro tyto účely využitelná zejména změna podle odst. 6 § 222 ZZVZ.

tags: #přerušení #díla #klimatické #podmínky #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Machart - příroda
• Srovnání dopadů na životní prostředí
• Závěsné držáky na odpadkové pytle – test a hodnocení
• Jak třídit odpad v Ústí nad Labem
• Ceník likvidace odpadu Adamov