Pretel: Změna klimatu a její dopady

S rostoucím počtem lidí žijících v blahobytu a jejich vzrůstajícími materiálními potřebami se zvyšují také nároky na přírodní zdroje. Planeta jim přestává stačit.

Stoupající průměrná globální teplota a stále častější extrémy počasí mění ekosystémy po celém světě a ohrožují rostliny i živočichy. Lesy usychají, ubývá srážek a přibývá požárů, na světových pólech se zmenšují ledovce. Arktida se otepluje asi 2 - 3x rychleji než zbytek planety. Za posledních 100 let vzrostla v důsledku tání ledovců hladina oceánů o 190 mm.

Klima není počasí. S počasím ale úzce souvisí. Klima (neboli podnebí) určuje dlouhodobý charakter pro dané místo: např. mírné nebo tropické. Vztah mezi nimi: počasí je klimatu podřízeno. Celkové úhrny srážek i charakter meteorologických jevů jako je prudkost bouří.

Skleníkový efekt a skleníkové plyny

Sluneční energie v podobě záření dopadá na Zemi, kde jsou cca dvě třetiny vstřebány povrchem planety. Další část se odrazí zpět do atmosféry, ve které působí skleníkové plyny. Ty odrazí energii zpět na zemi, kde se opět promění v teplo, čímž se udržuje planeta obyvatelná. Tento jev se nazývá skleníkový efekt.

Přirozeně s přibývajícími skleníkovými plyny v atmosféře dochází k zesílení tohoto efektu a k následnému nárůstu globální teploty.

Čtěte také: Změna klimatu: vývoj a reakce

Skleníkové plyny se v atmosféře vyskytují přirozeně. Propouštějí sluneční paprsky, ale pohlcují tepelnou energii, kterou vyzařuje zemský povrch, a udržují tak naši planetu teplou. Bez jejich dostatečného množství by byla Země chladná podobně jako Mars. Hlavními skleníkovými plyny v zemské atmosféře jsou vodní pára (H₂O), oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄), oxid dusný (N₂O) a ozon (O₃). Kromě vodní páry je koncentrace všech skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti zvýšena.

Hlavní skleníkové plyny a jejich zdroje

• Oxid uhličitý (CO₂): Vzniká zejména při spalování fosilních paliv, ale i v důsledku orby, tání permafrostu (trvale zmrzlé půdy) nebo rozkládání organické hmoty. Obrovské množství uhlíkatých látek bylo uloženo během prvohor hluboko do země v podobě ropy a uhlí. Rozsáhlé plochy přesliček, plavuní a mořského planktonu odebraly většinu oxidu uhličitého z atmosféry na tvorbu svých těl, které po odumření sedimentovaly na dna mokřadů a moří a za nepřístupnosti kyslíku se přeměnily v uhlí a ropu. Jejich těžbou a spalováním vypouštíme CO₂ zpět do atmosféry.
• Metan (CH₄): Je 30 krát účinnější skleníkový plyn než CO₂. Vzniká v prostředí bez přístupu kyslíku, tzv. metanovým kvašením. Velké množství metanu se uvolňuje při těžbě a přepravě ropy a zemního plynu, chovu dobytka, na skládkách odpadu a při pěstování rýže. Rovněž vzniká na dně přehrad a v oceánech v místech ústí světových řek (s vodou obohacenou hnojivy). Kvůli tomu dochází k bujení mikroorganismů, vyčerpání kyslíku ve vodě a vzniku obrovských bezkyslíkatých zón.
• Oxidy dusíku (N₂O): Jsou 300 krát účinnější skleníkové plyny než CO₂. Hlavním zdrojem jejich emisí jsou procesy spalování fosilních paliv v dopravě i průmyslu, chemický průmysl včetně např. výroby hnojiv. Mezi největší přispěvatele tak patří průmyslové zemědělství, zejména chemická hnojiva, ale i doprava.

Odlesňování

Odhaduje se, že lidstvo vykácelo přibližně polovinu světových lesů. Většina odlesňování v současnosti probíhá v souvislosti s vypalováním a kácením tropických deštných pralesů, primárně pro potřeby zemědělství nebo pastvy, pro výrobu dřevěného uhlí a druhotně pro těžbu dřeva jako materiálu.

Přestože tropické deštné pralesy pokrývají jen asi 6 % zemského povrchu, mají významný vliv na globální klima - tropické lesy mají nejvyšší fotosyntetickou produktivitu a rovněž schopnost ochlazovat zemský povrch ze všech lesů na Zemi, čímž pomáhají zmírňovat globální oteplování.

Přírodní vlivy versus lidská činnost

Mezi přírodní síly, které přispívají ke změně klimatu, patří intenzita slunečního záření, sopečné erupce a změny v koncentraci přirozeně se vyskytujících skleníkových plynů. Podle NASA jsou tyto přírodní příčiny ve hře i dnes, ale jejich vliv je v porovnání s vlivem člověka příliš malý nebo se projevují příliš pomalu na to, aby mohly mít přírodní příčiny zásadní vliv na rychlé oteplování pozorované v posledních desetiletích.

Hlavním sektorem vypouštějícím emise skleníkových plynů je energetika. Energetické emise se ale promítají do všech oblastí ekonomiky a jednotlivé sektory je těžké oddělit. Další významné zdroje skleníkových plynů jsou doprava, průmysl (zejm. Různé oblasti lidské činnosti produkují různé skleníkové plyny.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Emise oxidu uhličitého se obvykle měří na základě produkce na území jednotlivých států. Tento způsob výpočtu ale nedává úplný obrázek toho, kdo je za ně zodpovědný. Mezinárodní firmy zpravidla najímají levnou pracovní sílu v rozvojových zemích a zpracovávají tamní suroviny, přičemž vzniklé emise jsou přičteny na vrub “montovnám,” ačkoliv výrobky jsou určeny pro trhy v bohatších zemích, např. Evropě či USA - tyto země tak emise vznikající jinde “dovážejí”.

Mnohé ze zemí, které jsou historicky nejvíce odpovědné za emise skleníkových plynů, jsou vůči jejím dopadům paradoxně nejméně náchylné. Chudší země, které mají zpravidla menší schopnost jednat a reagovat, pociťují dopady změny klimatu jako první a nejhůře. S důsledky se vyrovnávají dočasnými i trvalými způsoby, např. migrací.

Dopady změny klimatu

Země se od 19. století oteplila o přibližně 1,1°C. Nedostatku vody a záplavám na pobřeží. (nebo 2 °C v závislosti na stanovené hranici) udává uhlíkový rozpočet. stejně jako ostatní klimatické modely, založeny na klimatickém modelování. přesně. znamená dopady na kvalitu lidského života. masivní migrace obyvatel do klimaticky méně ohrožených oblastí. pro důstojný život začnou hromadně přesouvat.

Možný budoucí vývoj klimatu vypočítávají tzv. klimatické modely. planetárního systému, kterých existuje celá řada a stále se vyvíjejí. Pokud všechny země dosáhnou svých současných cílů a závazků stanovených v rámci Pařížské klimatické dohody, odhaduje se, že průměrné oteplení do roku 2 100 dosáhne 2,5 až 2,8 °C. Existuje celá řada emisních scénářů, které by vedly k omezení průměrného oteplení na 2 °C do roku 2100.

Změna klimatu dorazila i k nám. před průmyslovou revolucí), což je o stupeň víc než celosvětový průměr. dešti nebo bleskovými povodněmi na straně druhé. Měnící se klima na planetě je pro lidstvo existenční problém.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Řešení klimatické krize

Hlavní roli v řešení klimatické krize hraje omezení využívání fosilních paliv, jako je ropa, uhlí a zemní plyn, a jejich nahrazení obnovitelnými a čistšími zdroji energie. To vše při současném zvýšení energetické účinnosti na jedné straně a spotřeby přírodních zdrojů na druhé.

Efektivní změna ale musí přijít shora. To začíná na úrovni mezinárodních dohod a států, které zavázaly dohody dodržovat. Ve městech v současnosti žije více než polovina světové populace a očekává se, že do roku 2050 se tento podíl zvýší téměř na 70 %. Města jsou zodpovědná za spotřebu dvou třetin světové energie a produkují více než 70 % celosvětových emisí uhlíku.

Změnu klimatu nezvrátí jedinec změnou svých spotřebitelských návyků. Naše chování a postoje ale hrají velkou roli. dopady lidem po celém světě. rozhodující pro to, aby se něco změnilo. rozlišit fakta od zavádějících tvrzení, omylů a dezinformací.

Názory odborníků a politiků

Podívejme se na názory odborníků a politiků v souvislosti se změnami klimatu.

Jan Pretel, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu: "Já si myslím, že si musíme zvykat. Nedá se prostě nic dělat. Mimořádná sezona to není. Samozřejmě třeba pro ten Honduras to může být letos mimořádná sezona. Pro tu Indii taky. Příští rok to může být i jinak teda. Ale bohužel tyhle ty katastrofy, já se nebojím říct to slovo katastrofy, s nimi je třeba počítat."

Miloš Vystrčil, předseda senátorského klubu a člen výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senát PČR /ODS/: "Nevím, jestli to je největší hrozba, ale je to určitě hrozba, na kterou je potřeba se jednak adaptovat a případně pokud toho budeme schopni, tak i tu hrozbu zmírňovat. Tady já souhlasím s tím, co bylo řečeno."

Petr Štěpánek, předseda strany /Zelení/: "My především máme partnery, byť třeba ve Spojených státech nebo v Brazílii, to vypadá hodně špatně, tak v těch zemích se to kyvadlo zase obrátí a ty politiky třeba i ve Spojených státech amerických jsou pořád platné, takže určitě to není jenom Evropská unie. Snažit se musí všichni. A my především musíme, i když se to zdá jako kapka v moři, udělat každou drobnost, protože největší nebezpečí téhle klimatické změny je, jak probíhá rychle."

Uhlíková neutralita

Uhlíková neutralita je taková aktivita člověka, při které se nezvyšují emise oxidu uhličitého a dosáhnout toho lze dvěma cestami. Buď například místo auta se spalovacím motorem využít elektromobil, anebo sice pojedu benzinovým vozem, ale ono uhlíkové znečištění nějak vykoupím, třeba vysadím strom.

Úsilí o neutralitu znamená tedy snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které můžou CO2 vstřebat. Už jsem zmiňovala třeba výsadbu stromů, ale patří sem i nahrazení ropy, uhlí a plynu větrnou, sluneční energií nebo biopalivy. Jenomže tohle to si žádá masivní investice.

V Česku patří mez největší zdroje nečistot tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava a taky lokální vytápění uhlím.

Adaptace a smíření se změnou klimatu

Klimatolog Jan Pretel v rozhovoru pro Ekolist.cz objasňuje klíčové otázky, o něž se často vedou vášnivé debaty, popisuje nesnadný život klimatologa snažícího se předpovědět nepředpověditelné a konstatuje, že velké plány omezování emisí nikam nepovedou - že je prostě třeba se s klimatickými změnami smířit.

Na otázku co dělat, klimatolog říká: "Samozřejmě, v rozumné a ekonomicky dosažitelné úrovni snižovat emise smysl má, ale především je třeba orientovat se na adaptační opatření. Tedy se na změnu chystat. Ano, v silách lidí není zastavit nárůst teplot. Je daleko lepší, a pravděpodobně i o dost levnější, se tomu přizpůsobovat, přinejmenším v našich podmínkách. Tady víme, že nám to dělá třeba problém s vodou, které je buď málo, nebo hodně. Tedy je třeba zaměřovat se na zvyšování retenční schopnosti krajiny, třeba znovu budovat remízky."

tags: #pretel #změna #klimatu #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Změny české krajiny a ekologie
• Prevence SIDS
• Komunální odpad Kladno
• Ekologická zátěž dopravy
• Pracovní prostředí a zdraví