Příběhy české přírody: Fakta a zajímavosti o flóře, fauně a krajině

Česká republika je zemí s bohatou a rozmanitou přírodou, která nabízí nespočet zajímavých příběhů. Od prastarých lesů a rašelinišť, přes pískovcová skalní města a hluboké propasti, až po malebné rybníky a louky, česká krajina skrývá mnoho tajemství a krás. Pojďme se podívat na některá fakta a zajímavosti o české přírodě.

Ochrana přírody v České republice

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil.

Rozmanitost české krajiny

Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda.

Mezi chráněná území České republiky patří například:

• Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, krajina prastarých lesů, rašelinišť i podhorských luk.
• Žďárské vrchy, jedna z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka.
• Chráněná krajinná oblast Lužické hory, území formované v průběhu staletí člověkem.
• Chráněná krajinná oblast Český kras, pestrá krajina s téměř 700 jeskyněmi, nalezišti zkamenělin a cennou květenou i zvířenou.
• Geopark Broumovsko, území s výjimečným geologickým bohatstvím a přírodním a kulturním dědictvím.
• Chráněná krajinná oblast Pálava, střežící dávná tajemství lovců mamutů i Keltů.
• Chráněná krajinná oblast České středohoří, rozprostírající se na severu Čech po obou březích dolního toku české části Labe.
• Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, tvořená řadou soutěsek a kaňonů, obklopených skalními věžemi a masivy.
• Chráněná krajinná oblast Beskydy, největší CHKO v České republice s původními horskými pralesy.

Zajímavé lokality a přírodní útvary

• Komorní hůrka, nejmladší sopka na území Českého masivu.
• Jeskyně Na Pomezí, největší jeskynní systém v České republice vzniklý rozpouštěním mramoru.
• Sněžka, nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice.
• Obora Soutok, největší v České republice, rozprostírající se severně od soutoku Moravy a Dyje.
• Pulčínské skály, nádherný malý pískovcový labyrint na Valašsku.
• Milešovka, nejvyšší hora Českého středohoří.
• Padrťské rybníky, založené v 16. století jako zásobárna vody pro plavení dřeva.
• Jeskyně Na Turoldu, jediná zpřístupněná jeskyně v jurském vápenci v ČR.
• Písečné přesypy u Rokytna, lokalita přírodních útvarů prorostlých borovým lesem.
• Havranické vřesoviště, nejrozsáhlejší vřesoviště na území Národního parku Podyjí.
• Národní přírodní památka Železná hůrka, lom odkrývající část nejmladší známé sopky z území České republiky.
• Černohorský potok, protékající údolím Těsný důl s mnoha vodopády a kaskádami.
• Viklan u Žemličkovy Lhoty, největší viklan v České republice.
• Přírodní památka Uhlířský vrch, vyhaslá čtvrtohorní sopka.
• Naučná stezka Swamp u Máchova jezera, seznamující s chráněnými živočichy a rostlinami.
• Pramen Labe, vyvěrající na Labské louce v Krkonoších.
• Čertova stěna, známá skalní lokalita v jižních Čechách s výskytem oxidu uhličitého.
• Tříjezerní slať, malé vrchovištní rašeliniště na Šumavě.
• Rudické propadání, součást CHKO Moravský kras, kde se Jedovnický potok propadá do jeskynního systému.
• Solenická podkova, meandr Vltavy ve Středním Povltaví.

Fauna a flóra

Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná.

Čtěte také: Chris Priestley a jeho Příšerné příběhy z Černé lodi

Věděli jste, že většina našich ptáků se na zimu stěhuje do teplých krajin? Ptáci musí překonat někdy i tisíce kilometrů, během kterých opustí evropský kontinent a přesídlí na čas do Afriky. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích.

V západní části Českého středohoří existuje několik míst, kde se vyskytují dnes již velmi vzácné kolonie sysla obecného, který je v České republice kriticky ohrožený.

Lidský vliv na přírodu

Někoho může překvapit, že mezi nejhodnotnější části české přírody patří i místa silně ovlivněná lidskou činností. Ať už je to lužní les na soutoku Moravy a Dyje s jeho majestátními duby a orly královskými, pražský Petřín se vzácnými brouky, kteří obývají zdejší staré stromy, nebo bývalé vojenské prostory. Tanky jsou svými pojezdy schopny vytvořit mnoho mikrostanovišť pro širokou škálu druhů, například listonohy. Jsou to v podstatě živoucí fosilie a existovali zde již před 200 miliony lety. K životu listonoh potřebuje nezarostlé kaluže, které se dobře „udržují" právě například tanky nebo off-roady. Vzácné přírodě pomáhají také velcí kopytníci, třeba nedávno v krajině opět vysazení divocí koně.

Česká krajina se nyní postupně ozdravuje a spolu s tím se do ní vrací i vlk. Bude-li člověk tyto vlivy více respektovat, vrátí se mu to třeba i v tom, že investice do „údržby" přírody a krajiny budou menší. Příkladem může být Tobiášův vrch v Českém Středohoří, kde dochází k pravidelnému vypalování, aby se zachovalo prostředí pro mnoho vzácných druhů rostlin, například žlutě zářícího hlaváčka jarního či tmavě fialového koniklece lučního českého.

Velkou ranou pro krajinu byla kolektivizace v 50. letech. Veselá změť políček, remízků, úhorů, lesíků a mezí vystřídaly ohromné jednolité lány a rozlehlé stejnověké lesy. Kdysi se jedno prostředí plynule prolínalo s druhým, dnes máme jasně ohraničené pole přesně oddělené od lesa. To dokonce ohrožuje přežití některých druhů.

Čtěte také: Statistiky ohrožení v ČR

Od 90. let nastal zase opačný proces - mnoho pozemků bylo opuštěno, necháno bez ladu a skladu. Půda zarostla neprostupnou džunglí složenou z pár druhů rostlin a živočichů. Problém dneška je, že v krajině se hospodaří buď moc intenzivně, nebo vůbec. Správná cesta je něco mezi tím - hospodařit mírně, na mnoha místech a různými způsoby. Někde pasením dobytka (aby se na pastvinách zachovala co největší pestrost, je potřeba, aby se někde pásly ovce, jinde krávy a kus dále třebakoně), osekáváním stromků na palivové dříví či sekáním luk.

Výskyt rostlin a živočichů se v čase mění a je to přirozený koloběh. Je však potřeba rozlišovat mezi ústupem druhů a jejich vymíráním kvůli lidské činnosti. Při tom totiž nedochází ke změně v druhovém složení, ale k ochuzování a zjednodušování přírodního bohatství. Například důsledkem výstavby jezů a znečištění vody u nás v polovině 20. století vymřeli lososi. Šance na jejich návrat ale existuje.

Oheň v přírodě

V české krajině probíhá mnoho procesů, které nemusí být lidem úplně po chuti, ovšem pro přírodu jsou blahodárné a v zásadě nezbytné. Povodně, laviny, vichřice, kůrovci… To vše je přirozenou součástí přírody a jejich neomezování by její ochraně výrazně pomohlo, navíc z dlouhodobého hlediska za menších finančních výdajů než je tomu při mnohých dnešních managementových postupech.

Jedním z nejvíce omezovaných procesů je oheň. Díky dlouhodobému potlačování tohoto živlu občas vzniká pocit, že požárová dynamika se týká Austrálie a Jižní Ameriky, a ne naší krajiny. Jenže archeoekologické i současné ekologické výzkumy ukazují, že oheň sem patří.

Jako ochranářský prostředek se používá především na vřesovištích, ale i vrchovištích a pastvinách. V Německu ho používají pro údržbu bezlesí bývalých vojenských prostor. Ovšem ekologická data ukazují, že by měl být součástí i dynamiky středoevropských lesů. V Českém Švýcarsku se ukázalo, že tam požárová dynamika funguje dlouhodobě a silně ovlivňuje rozšíření borovice. Není to ale proces významně působící jen v minulých staletích, jen v letech 1974 - 2008 zde vypuklo 71 požárů, které průměrně zasáhly 0,75 ha lesa.

Čtěte také: Jitka Havlová a její život mezi indiány

V evropských lesích si s vypalováním spojujeme zřejmě především Skandinávii a managementy podporující naturové druhy brouků, lišejníky, houby a další skupiny organismů. Ale oheň patří i do našich lesů. Přírodní procesy jsou nedílnou součástí vývoje naší přírody a měli bychom jim dát šanci se uplatnit. V zásadě na tom z dlouhodobého hlediska vyděláme. Oheň je sice obávaný živel, ale dejme mu šanci. S jeho hlídáním máme přece zkušeností dost.

Tabulka: Chráněná území v ČR a jejich charakteristika

Ať už se vydáte kamkoliv, česká příroda vám nabídne nezapomenutelné zážitky a příběhy. Přejeme vám šťastnou cestu a mnoho krásných objevů!

tags: #pribehy #ceske #prirody #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet Koeficientu Ekologické Stability
• Candát obecný a jeho ochrana
• Palmový olej a životní prostředí
• Boj Zuzany Čaputové
• Stanoviště pro kamélie