Studentské protesty za klimatické změny: Důvody a požadavky

Vysokoškolská stávka za klima začíná. Tento týden proběhnou v Praze, Brně a Olomouci studentské protesty. Kromě demonstrací budou jejich součástí i přednášky a debaty.

Důvody studentských protestů

Studenti se snaží vyburcovat politiky, kteří podle nich mají přejít od slov k činům, aby zmírnili dopad činnosti člověka na oteplování planety. Studující chtějí upozornit, že zvyšující se životní náklady a nedostupné bydlení stojí v přímém kontrastu s rostoucími zisky fosilních miliardářů.

Mluvčí iniciativy Lucie Poláková uvedla: „Letos budeme více v ulicích než na fakultách. Budeme hlasitější než v předchozích letech, protože naše požadavky nebyly vyslyšeny. Vadí nám, že je v naší zemi důležitější měnit tuny uhlí v miliardy korun, než zajistit nám a našim dětem důstojný a zdravý život.“

Univerzity za klima formou protestní akce apelují na veřejnost i mocné jedince, aby si uvědomili, že tyto ideály nejsou ve stávajícím systému dosažitelné. „Česko před pár týdny zažilo historické povodně. Lidé v jiných částech planety prchají před hurikány a suchem, loňské lesní požáry způsobily rekordní ztráty lesního porostu a letošní léto se znovu stalo nejteplejším v zaznamenané historii. 17. listopadu každoročně oslavují.“

Požadavky studentů

Hnutí požaduje změny, které všem bez rozdílu zajistí důstojný život v rámci planetárních limitů. Změny, které znemožní hrstce miliardářů ovlivňovat politické směřování naší země ve svůj prospěch a na úkor zbytku obyvatelstva. Změny, které zajistí skutečně participativní demokracii, která dá občanům možnost více se zapojit do rozhodování v obcích a regionech, kde žijí, a to častěji než jednou za pár let u voleb.

Čtěte také: Protesty za klima: Pohled na děti

Student David z Fakulty humanitních studií UK, který zároveň působí v hnutí Limity jsme my, vysvětluje, že základním cílem studentské stávky je „vyvíjet tlak, aby bylo znát, že za požadavkem na změnu chování stojí konkrétní lidé, kterým na klimatu záleží“.

Máme čtyři konkrétní požadavky na vládu ČR, které je možné splnit v krátkém časovém horizontu. Prvním z nich je, aby si vláda ČR vetkla řešení změn klimatu jako svoji prioritu a zřídila vládního zmocněnce či zmocněnkyni pro změny klimatu, který bude mít dostatečné kompetence klimatickou politiku realizovat.

Naším druhým požadavkem je, aby vláda ČR představila plán, podle kterého bude odstavovat nejšpinavější uhelné elektrárny do roku 2033. K tomu se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, žádný plán ale dosud nepředstavila. Využívá toho například i český uhlobaron Daniel Křetínský, který vydírá Německo, a dostává tak miliardové kompenzace v eurech, místo aby tyto peníze šly na transformaci uhelných regionů. A posledním z našich požadavků je, aby celá tato transformace proběhla nejen rychle, ale zejména demokraticky, spravedlivě a sociálně citlivě.

Studentské protesty v minulosti

Tisíce mladých lidí se sešly v centru Prahy a dalších českých městech místo školy na protestu za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Podle studentů politici nedělají dost pro ochranu klimatu a snižování emisí. Protestní akce navázala na podobnou z března, kterou se studenti připojili k celosvětové iniciativě Fridays for Future.

Organizátorům protestu vadí mimo jiné i to, jak proběhla březnová schůze Poslanecké sněmovny. Když na téma došlo, část poslanců opustila sál. Debatu ani po víc než měsíci nedokončili. Z jednání je zcela zřejmé, že politici dál nevnímají změny klimatu jako problém a dál ignorují nás i naši budoucnost.

Čtěte také: České studentské klima protesty

Stávkující studenti za problémy v Česku považují třeba prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie a nesnaží se plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Podle organizátorů se vedle pražských studentů přidali opět i středoškoláci z dalších asi 20 měst, třeba z Ostravy, Brna, Plzně, Semil či Valašského Meziříčí. Protesty studentů v březnu podpořili Hnutí Duha a Greenpeace a někteří vědci a akademici.

Reakce na studentské aktivity

Proděkan FF UK Daniel Soukup říká: „Naprosto chápu, proč to dělají,“ a rozhlíží se po chodbě zaplněné studenty, kteří se tu právě scházejí ze všech pater k dalšímu plenárnímu setkání, „co se týče důležitosti ochrany klimatu a řešení klimatické krize, jsem zcela na jejich straně. A nejen já, i vedení fakulty. Jen zpočátku vázla domluva a bylo to trochu vyhrocené.“

Postoje různých lidí ke změně klimatu se - pochopitelně - mohou i velmi lišit. Autoři reprezentativního výzkumu České klima 2021 na základě odpovědí respondentů na mnoho otázek stanovili pět charakteristických segmentů české společnosti, které se vyznačují podobnými postoji k předkládaným tématům. Takovou segmentaci výzkumníci zvlášť provedli i pro věkovou skupinu 15-20 let.

• Nedůvěřiví k institucím: Jen polovina věří vědcům. Častěji se vnímají jako pravicoví a konzervativní. Podle třetiny této skupiny ke změně klimatu vůbec nedochází. Nevěří na antropogenní příčiny změny klimatu. Mají ale nejlepší faktografické znalosti o změně a ochraně klimatu ze všech segmentů. Změna klimatu pro ně není vůbec nebo příliš důležitá, naléhavá, skoro vůbec je nezajímá.
• Pouze polovina této skupiny věří vědcům a podle poloviny změna klimatu probíhá. Změna klimatu pro ně není extrémně nebo velmi osobně důležitá, podle třetiny se to se změnou klimatu přehání. Jsou rezervovaní k tomu, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu. V řádě otázek nevyhranění, často volí neutrální odpovědi. O něco vyšší sklon ke konzumnímu chování.
• Dvě třetiny se domnívají, že změna klimatu probíhá, polovina si všímá jejích projevů a přiklání se tomu, že je způsobena lidskou činností. Necelá polovina změnu klimatu považuje za extrémně či velmi důležitou. Váhají, zda je důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu, a nejsou si jistí, zda se snažit dosáhnout uhlíkové neutrality - avšak emise v ČR by snižovali. Také klimatické protesty hodnotí v průměru relativně neutrálně. Jsou jim velmi blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí a více se věnují domácí ekologii.
• Věří vědcům, avšak příliš nevěří ekologickým sdružením. Jsou přesvědčeni o probíhající změně klimatu a pro dvě třetiny změna klimatu má extrémní až vysokou naléhavost. Považují za důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu, snižovala emise bez ohledu na jiné země, souhlasí s cílem uhlíkové neutrality. Spíše podporují dotační a osvětové politiky ochrany klimatu, neutrálně hodnotí regulační a daňové politiky. Nejvíce ze všech skupin mají zájem o životní prostředí a přírodu, osobně i on-line debatují o veřejných záležitostech a přispívají na neziskové aktivity.
• Jsou si jistí, že změna klimatu už probíhá, všímají si jejích projevů, za příčinu považují převážně lidskou činnost. Při řešení změny klimatu považují za potřebné omezení znečišťovatelů a rozvoj technologií. Rozhodně souhlasí s cílem uhlíkové neutrality, s dotačními a osvětovými politikami ochrany klimatu a spíše souhlasí s těmi regulačními a daňovými. Uhelné zdroje by jednoznačně nahradili obnovitelnými. Protestní akce na podporu klimatu hodnotí v průměru neutrálně.

Určitě se vyplatí uvědomovat si tuto různost výchozí situace, znalostí a postojů u mladých lidí, zkoušet zjišťovat, jaké je zastoupení různých postojů právě ve vaší škole nebo třídě a přizpůsobovat vzdělávání potřebám skupiny i jednotlivých žáků.

Čtěte také: Historie klimatických protestů

Vzdělávání o změně klimatu

Příprava portálu www.ucimoklimatu.cz trvala více než rok, ten nyní nahradí dosavadní pilotní verzi webové stránky. „Naším cílem bylo vytvořit jedno centrální místo pro učitele, lektory i studenty, kteří se chtějí věnovat ve výuce tématu změny klimatu. Najdou na něm k okamžitému využití většinu aktuálních a ověřených materiálů z našich seminářů a kurzů.

Z nedávných výzkumů vyplývá, že 71 procent lidí v ČR si uvědomuje, že změna klimatu má zásadní dopad na život u nás a většina dospívajících ji považuje za největší globální hrozbu, o které se ve škole příliš nedozvídají. Reagujeme proto na potřeby vzdělavatelů i mladých lidí a poskytujeme podporu, aby téma získalo ve výuce patřičný prostor. Vzdělávat o změně klimatu považujeme za zásadní součást řešení této výzvy,“ vysvětluje Veronika Endrštová, koordinátorka a metodička globálního vzdělávání ve společnosti Člověk v tísni, která vede proces tvorby portálu.

Učitelé mohou na webové stránce vyhledávat materiály podle různých kritérií, jako jsou například věk žáků, vyučovací předmět, téma nebo časový rozsah aktivity.

tags: #protesty #studentů #klimatické #změny #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožené druhy v ČR
• Ohrožení říční ekosystému: Přehrada Labi
• Použití flexibilního napojení odpadu 110 mm
• Obnovitelné zdroje – primat
• Co jsou mezinárodní klimatická jednání?