Územní ekologické limity těžby uhlí v České republice

Územní ekologické limity těžby byly vládou ČR vyhlášeny v roce 1991 především za účelem chránit zbylé podkrušnohorské obce před postupem těžby, které muselo v minulém století ustoupit 106 původních obcí včetně 650 let starého královského města Most. Vláda tak dala svým usnesením č. 444/1991 obyvatelům těchto obcí jistotu trvalé existence jejich domovů (resp. 1176/2008).

Po 20 letech jsou občané Horního Jiřetína a Černic opět postaveni před hrozbu likvidace svých domovů navzdory stále platnému usnesení vlády č. 444/1991. Postup těžby se zásadním způsobem dotýká také dalšího rozvoje Litvínova, Lomu a Mariánských Radčic ležících na zásobách uhlí, které by tak po dobu několika desetiletí stály na okraji povrchových velkolomů odříznuté od okolní krajiny. Také se týká horských obcí, jejichž dopravní spojení Horním Jiřetínem prochází.

Historické souvislosti a důvody pro zachování limitů

Jedním ze závažných impulzů pro Listopad 1989 a prosazení změny režimu v ČSFR byl již naprosto neúnosný stav životního prostředí v severních Čechách, který vedl až k nepokojům v Teplicích i jinde v SHP ještě před listopadem 1989. Nejhorší situace byly v době dlouhodobých inverzí, provázených vysokými koncentracemi škodlivin v ovzduší, s neblahými zdravotními důsledky na obyvatele i lesy Krušných hor.

Česká vláda proto už v roce 1990 schválila usnesením č. 287/1990 tzv. Usnesením č. 166/1991 Sb. bylo uloženo zpracovat a předložit takové limity těžby tehdejšímu ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR Ing. Karlu Dybovi, CSc. s tím, že z těchto limitů musí vycházet i při zpracování návrhu palivoenergetické politiky státu.

Usnesením vlády ČR č. 331/1991 z 11. 9. 1991 byly tyto limity samostatně vyhlášeny pro lom a město Chabařovice a usnesením vlády ČR č. 444/1991 z 30. října 1991 pak pro všechna chráněná ložisková území a dobývací prostory v celé zbylé SHP. V důvodové zprávě byla i poznámka, že tyto limity se vztahují především na povrchovou těžbu hnědého uhlí při současné technologii, že však neznemožňují využití zásob za nimi při šetrnějších budoucích způsobech dobývání nebo využití na místě (např.

Čtěte také: Územní plánování a ÚSES

Usnesení vlády č. 444/1991 Sb. Z toho je zřejmé, že to nebylo míněno jen jako dočasné opatření platné do roku 2005, jak se snažili a snaží dovozovat někteří z faktu, že bylo mj. ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj uloženo vycházet z nich i při koncipování Státní energetické politiky ČR do roku 2005, která se tehdy připravovala. Tím byl míněn název konkrétního tehdy zpracovávaného materiálu, nikoliv termín ukončení platnosti usnesení.

V úvodním slovu ministra při jednání vlády tehdy jasně zaznělo, že limity budou východiskem i pro další strategické dokumenty územního i regionálního plánování a že při projednávání energetických politik na období po roce 2005 se vláda k limitům znovu vrátí a vyjádří, což se také již opakovaně stalo.

Že uhlí je neobnovitelný a vyčerpatelný zdroj energie, který byl do té doby dobýván a spalován nehospodárně, s nízkou účinností využití jeho surovinového i energetického potenciálu. Byl dobýván a využíván za obrovských škod na životním prostředí a lidském zdraví, na přírodním, lidmi vytvořeném i lidském kapitálu. Bylo to spojeno i s nadějemi, že s náběhem výroby elektřiny v další JE Temelín po již fungujících Dukovanech bude možné odstavit nejstarší uhelné elektrárny v severních Čechách trvale a ty novější opatřit kromě mechanických či elektrostatických filtrů na záchyt popílku i odsířením a denitrifikací kouřových plynů.

Dopady těžby a argumenty pro zachování limitů

Nelze totiž mluvit jen o materiálních újmách, působených velkolomovou povrchovou těžbou. Jsou zde újmy i na fyzickém a duševním zdraví, působené trvalým stresem z působení hluku, škodlivin, nejistoty.

Když došlo koncem 80. let minulého století k prvním výrazným sesuvům jižních svahů Krušných hor pod Jánským vrchem západně od zámku Jezeří, začali ekologové i ochránci památek ve státní správě i mimo ni poprvé bít na poplach. Varovali, že bude-li pokračovat povrchová těžba Velkolomu Čs. armády v odlehčování paty svahů dotěžováním až k výchozu sloje směrem na východ k Černicím a Hornímu Jiřetínu, ohrozí to nejen stabilitu zámku Jezeří s arboretem a svahů na východ od něj, ale odvodněním i bučiny, tvořící důležitou součást územního systému ekologické stability a biodiverzity zdejší krajiny, vodní režim pod horami, poslední zachovalé osídlení a torza původní krajiny.

Čtěte také: Definice a význam ÚSES v ČR

Tyto impulzy byly natolik silné, že se jimi začaly zabývat krajské i celostátní stranické a vládní orgány, jinak k takovým aktivitám odmítavé. Díky tomu se už před rokem 1989 poprvé začaly přehodnocovat plány těžařů a bylo rozhodnuto o zachování ochranného pilíře pod Jezeřím a arboretem, což byl do té doby nevídaný úspěch stejně, jako v téže době odpis zásob uhlí pod městem Duchcovem, snímající Damoklův meč těžby z historického města s Valdštejnským zámkem a torza zámecké zahrady.

Bez ohledu na tyto dílčí úspěchy zaniklo jen v SHP na stovku obcí a celé desítky, ne-li stovky kilometrů čtverečních krajiny - polí, lesů, vodních toků a ploch i solitérních památek v krajině. Malebný kraj se tak v průběhu 60.-80. let minulého století stal těžce postiženým územím nejen po stránce životního prostředí, ale postupně i po stránce ekonomické a sociální. Lidé se dožívali kratšího věku, byli více nemocní, zpožďoval se vývoj dětí, vzdělanější lidé začali z kraje utíkat.

Logickým pokračováním po Listopadu 1989 bylo úsilí nově vzniklých ústředních orgánů péče o životní prostředí - tedy Federálního výboru pro životní prostředí ČSFR vedeného Ing. Josefem Vavrouškem, CSc. a Ministerstva životního prostředí ČR, vedeného RNDr. Bedřichem Moldanem, CSc. a po něm Ing. Ivanem Dejmalem, potvrdit změnu trendu a tyto přírodní i kulturní hodnoty napříště trvale uchránit. Stalo se tak přijetím Programu ozdravění Severočeského kraje, schváleného federální i českou vládou, a navazujícím vyhlášením Územních ekologických limitů těžby v SHP počátkem 90.

Snahy o prolomení limitů a současná situace

Tento vývoj se od počátku nelíbil těžařům, zvyklým z minula, že těžba byla vždy prohlašována za veřejný zájem, kterému musí ustoupit vše. Od vyhlášení územních ekologických limitů těžby jsou jako překážka další těžby opakovaně napadány a zpochybňovány tu právními nástupci původních státních těžařských společností, tu Ministerstvem průmyslu a obchodu, Českým báňským úřadem, tu Krajským úřadem Ústeckého kraje, jindy některými politickými stranami. Jsou ale také houževnatě bráněny občany potencionálně dotčených měst a obcí, ekology, nevládními environmentálními organizacemi a zatím naštěstí opakovaně i vládami ČR.

Poprvé při projednávání Státní energetické koncepce z přelomu let 2003-2004, kdy na základě záporného stanoviska MŽP k SEA této koncepce bylo odmítnuto v ní navržené prolomení limitů vládou premiéra Špidly. Vzhledem k účasti Strany zelených ve vládní koalici byly chráněny dokonce i za vlád premiéra Topolánka. Pokusy o prolomení neuspěly ani za úřednické vlády premiéra Fishera, byť jeho postoj byl poněkud nečitelný a vzbuzoval obavy. Dnešní vláda premiéra Nečase si dala úsilí o zachování územních ekologických limitů těžby a ochranu sídel i krajiny před postupem těžby v SHP dokonce do programového prohlášení vlády.

Čtěte také: Udržitelnost krajiny skrze ÚSES

Jenže jak je zřejmé z balónků vypouštěných do hromadných sdělovacích prostředků, někteří ministři, naposledy ministr Kocourek v Lidových novinách, to stále zkoušejí, jakoby pro ně programové prohlášení současné vládní koalice neplatilo. Jednou pod záminkou zvýšení konkurenceschopnosti našeho hospodářství, podruhé soběstačnosti v energetických surovinách, potřetí z obav z vysoké nezaměstnanosti, pokud těžba na limitech opravdu skončí, počtvrté pro údajný budoucí deficit uhlí pro naše teplárenství - zkoušejí to prostě oťukávat ze všech stran a zkoumají, co lidé a jejich nervy v ohrožených obcích vydrží.

Stanovisko občanů Ústeckého kraje bude pro vládu ČR rozhodující

Vláda ČR zatím nebude jednat o zrušení usnesení vlády č.444/1991 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi, kterým se stanovují územní ekologické limity těžby hnědouhelných lomů v oblasti Mostecka.V současné době je připraven k veřejnému projednání návrh územního plánu Ústeckého kraje, který obsahuje dvě varianty řešení územních ekologických limitů na hnědouhelném lomu ČSA (zachování nebo prolomení limitů) i na hnědouhelném lomu Bílina (překročení stávajících limitů těžby na vzdálenost 1000 m od osídlení nebo na vzdálenost 500 m od osídlení).

V návaznosti na toto veřejné projednávání a připomínky veřejnosti bude vybrána vždy jedna z obou navržených variant. Ta bude předložena v rámci projednávání územního plánu zastupitelstvu Ústeckého kraje, které k ní zaujme stanovisko. Vláda bude toto stanovisko respektovat. Projde-li zákonodárným procesem návrh zákona o krajském referendu, bude se o této otázce rozhodnout přímo v referendu.

Vláda při formulaci svého dalšího postoje samozřejmě přihlédne k výsledkům místního referenda v obcích Horní Jiřetín a Černice konaném 25.2.2005, k výzvě na záchranu obcí v Podkrušnohoří, k níž se připojilo kolem 120 obcí Ústeckého kraje a k usnesení IX.sněmu Svazu měst a obcí ČR, který se ztotožňuje se současným stanoviskem zastupitelstva obce Horní Jiřetín ohledně zachování této obce včetně místní části Černice.

Zpracovatelé návrhu územního plánu kraje se přiklánějí spíše k variantě územního plánu Ústeckého kraje, která na hnědouhelném lomu ČSA zachovává územní ekologické limity těžby. Zároveň považují za racionální, aby na hnědouhelném lomu Bílina byly tyto limity posunuty, protože by to uvolnilo k těžbě další zásoby hnědého uhlí.

tags: #uzemni #ekologicke #limity #tezby #zákon

Oblíbené příspěvky:

• Nerezové odpadkové systémy – instalace
• Výslunné Louky - Charakteristika
• Udržitelnost a odpad na Novém Zélandu
• Vývoj dopravy v Karviné
• Vliv klimatu na lakování