Závěrečný titul série Příroda v kostce je věnovaný poznávání ptačích vajec. V úvodu se všeobecně zabývá jejich tvarem, velikostmi, charakteristickými barvou a kresbou a nechybí ani informace o typech hnízd.
Publikace přináší informace o více než 500 ptačích druhů z celého světa a na výstižných barevných fotografiích předvádí neuvěřitelnou škálu vzorů ptačích vajec.
Kontrola budek přináší cenné poznatky, které v nepřístupných přírodních dutinách člověk zjistit nemůže. Tedy druh ptáka, začátek snůšky, počet vajec a mláďat, délku inkubace, jiné obyvatele dutin, hnízdní, zimní a jiná mortalitu apod.
Instalaci budek proto nelze v žádném případě označit jako „nošení dříví do lesa“. Naopak, jedná se o efektivní, kreativní, naučnou, a tudíž velmi zajímavou volnočasovou aktivitu.
Pokud by se kuna, jakožto největší plenitel budek, snažila vejce či holátka vytáhnout tlapkou, rozbila by stavbu hnízda. Sojka ani strakapoud se přes mřížku z hřebíků nedostanou, zbývali tedy hlodavci, tj. plch nebo myšice. Ale ti by také hnízdní výstelku rozházeli, resp. obrátili „vzhůru nohama“.
Čtěte také: Příroda v ptačím vejci
Do budky šla pravděpodobně zimovat po úspěšné predaci mláďat, zřejmě holátek ve stáří několika málo dnů. Hypotéza predace mláďat žábou a následné přezimování mě připadá nepravděpodobná, spíše hypotéza budka jako zásobní jímka od schoře či kuny.
Kuna je sběratelka, v sovnících jsem nacházel všechno možné: kosti i lebky zvířat, plechovky od olejovek, kůži ze slaniny a dokonce tam je schopná vytáhnout i živého! ježka, o jehož seschlou mrtvolku jsem se popíchal při snaze udusat naježenou slámu.
Tchoř u nás prakticky vymizel, podlehl predačnímu tlaku kuny, lišky a výra. Je prakticky nemožné, aby do testovacích, mřížkou z hř...
U úspěšných hnízdění bývá sešlapaná do roviny, tmavá, se zbytky trusu od mláďat. Jinak (starými čištěné-odnos trusu) vyvedené hnízdo jde poznat podle šedobílého prachu z rostoucích pisků, je pod mechem a srstí, resp zašlapán do výstelky.
Okolní listnatý les bývá celoročně přerýván prasaty, která sežerou vše poživatelné, včetně hlodavců a zimujících žab. Skokan se tedy zachoval nadmíru prozíravě, když si na přezimování vybral bezpečí polobudky necelé dva metry nad zemí.
Čtěte také: Charakteristika ptačích vajec
Přes mřížku z hřebíků se protáhne podobně jako lejsek a zůstává zřejmě v polobdělém stavu.
Sýkorám opravené, tj vytuněné budky nevadí, zato strakapoud má důvod nadávat. Mám na zahradě zvláště agresivního strakapouda, který prokloval i hliníkové oplechování otvoru a když jsem ho zahnal a překoval dírku 0,5 železným plecham, lítal kolem a mohutně nadával.
Tak jsem udělal budku z odřezků dubových, 3 cm tlustých prken, na jinou jsem dal koupený plechový otvor s kónickou mřížkou.
Ptáci jsou skupinou obratlovců se stálou tělesnou teplotou. Z hlediska biologické systematiky patří mezi dinosaury, kteří přežili masové vymírání na konci období křídy. Tělo ptáků je kryto peřím.
Krycí pera slouží k letu či pokrývají tělo, chrání ho a zajišťují jeho zbarvení. Krycí pera tvoří brk (ten je zanořen v pokožce) a osten, z něhož vychází prapor. Paprsky praporu jsou spojeny drobnými háčky.
Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení
Prachové peří má dlouhé větve a chrání opeřence proti ztrátě tělesného tepla (právě prachové peří se používá jako výplň lůžkovin, bund či spacáků - tzv.
Čelisti ptáků tvoří zobák, jsou kryty vrstvou rohoviny. V některých kostech ptáků jsou dutiny, což snižuje jejich hmotnost. Na rozšířený hřeben hrudní kosti se upínají svaly zajišťující pohyb křídel.
V rámci ptačí dýchací soustavy na plíce navazují vzdušné vaky. Ty zajišťují, že vzduch prochází plícemi během výdechu i nádechu. U mnohých ptáků se nachází vole, rozšířená část jícnu sloužící k dočasnému ukládání potravy.
Ptáci mají dva žaludky, žláznatý (zde se potrava tráví chemicky) a svalnatý (probíhá zde mechanické rozmělňování). Ptáci mají srdce rozdělené na 2 síně a 2 komory, nemíchá se v něm okysličená a odkysličená krev.
tags: #ptaci #vejce #priroda #v #kostce #ppt