Půdní bloky v ekosystému: Co to je a proč jsou důležité?

Půda je základním přírodním bohatstvím naší země a rozmanité půdy tvoří základ ekosystémů, poskytují nespočet služeb souvisejících s produkcí i environmentální udržitelností. V České republice máme cca 42 000 km² (4 200 000 ha) zemědělské půdy, což představuje 55 % výměry ČR a na jednoho obyvatele připadá kolem 0,4 ha zemědělské půdy. Je to výměra jen o něco vyšší, než je potřeba k zajištění potravin pro jednoho člověka. Mohli bychom tedy být soběstační, pokud jde o možnost vyrobit dostatek základních potravin pro obyvatele ČR.

Stav půd však celosvětově není dobrý; například podle odhadů je více než 60 % evropských půd nezdravých. V rámci degradace půdy představuje eroze významnou hrozbu. V samotné České republice je vodní erozí ohroženo přes 50 % plochy zemědělské půdy. Ztráta z orné půdy u nás činí zhruba 21 milionů tun ornice ročně, s finančními ztrátami asi 18 miliard Kč ročně.

Zemědělská půda se ochuzuje o ornici - nejúrodnější část, která umožňuje pěstování plodin. Denně nám ubývá 12-15 ha půdy a závažnost problému rychle narůstá. O problému se podle odborníků mluví zhruba 20 let a řešení, která je potřeba provést, jsou známá. Jen jsou nedosažitelná.

Degradace půdy v České republice

V České republice dochází k masivní degradaci půdy a závažnost problému rychle narůstá. Podle CENIA jsou dlouhodobým problémem zemědělské krajiny velké půdní bloky a pěstování jedné plodiny na velké ploše. Nevhodné hospodaření vede k degradaci půdy, jako je utužování půdy, eroze, ztráta živin, úbytek organické hmoty a akumulace škodlivých látek. Vodní erozí jsou v ČR dlouhodobě nejvíce ohroženy oblasti s výskytem bonitně nejcennější půdy v Polabí a Moravských úvalech.

Půdy stále ubývá a půda, která zbývá, je degradována erozí, utužením (zhutněním), úbytkem organické hmoty, ztrátou živin, acidifikací, znečištěním polutanty, ztrátou biodiverzity atd. Máme málo opravdu kvalitních půd a všechny naše půdy jsou vystaveny mnoha degradačním tlakům.

Čtěte také: Co je ZPF a proč je důležitý?

Naše půdy jsou značně skeletovité, kolem 2 % půd je dokonce silně skeletovitých, 42 % půd je slabě skeletovitých. Nadměrným zhutněním je v různé míře postiženo kolem 50 % zemědělských půd ČR. Asi jedna třetina těchto půd je ohrožena zhutněním genetickým, asi dvě třetiny půd jsou postiženy technogenním (antropogenním) utužením, které je vyvoláno nesprávným způsobem hospodaření, tj. obděláváním při nevhodném vlhkostním stavu půdy, používáním těžké mechanizace, opakovanými přejezdy atd.

Podle Monitoringu zemědělských půd v ČR za období 1992-2013 poklesla výměnná půdní reakce u orných půd a sadů o 0,3, u vinic o 0,4, u chmelnic o 0,5 a u trvalých travních porostů o 0,6. Zastoupení slabě kyselých půd (pH 5,6-6,5) se zvýšilo ze 42 % na 51 %, zastoupení neutrálních půd (pH 6,6-7,2) se snížilo ze 34 % na 20 %.

V důsledku absence vápnění zemědělských půd při současném okyselování půd, spotřebě průmyslových hnojiv a nedostatečném hnojení kvalitními organickými hnojivy klesá obsah bazických kationtů v orných půdách i v půdách trvalých travních porostů. Např. zastoupení hořčíku (Mg²⁺) v sorpčním komplexu pokleslo v řadě případů pod únosnou mez 5 % kationtové výměnné kapacity.

Současná spotřeba minerálních hnojiv v ČR je kolem 140 kg čistých živin na hektar tzv. obhospodařované zemědělské půdy, z čehož připadá cca 100 kg na N. Toto hnojení dusíkem v minerálních hnojivech je příliš vysoké a odhaduje se, že nežádoucí přebytek dusíku činí průměrně asi 40 kg N/ha.

V důsledku tržních principů v zemědělství a kvůli nedostatečné péči a ochraně půdy ze strany státu (např. formou dotací a daní) je struktura našeho zemědělství špatná, ignorují se známé zásady správné zemědělské praxe, a tak pokračuje a prohlubuje se degradace půd.

Čtěte také: Půdy v okolí Kutné Hory

V osevních sledech mají příliš velké zastoupení obiloviny a technické plodiny (z nich dominuje řepka s výměrou 379 778 ha, tj. 10,7 % z obhospodařované půdy). Důležitou skupinou plodin jsou jeteloviny, které jsou vzhledem ke svým vlastnostem nenahraditelné v osevním postupu. Jsou to rostliny víceleté a pomáhají udržet pokryv půdy, mají ze všech plodin nejmohutnější kořenový systém a také symbioticky fixují N₂. Meziplodiny jsou nezbytnou součástí vyváženého osevního postupu. Mají mnoho pozitivních účinků, zejména chrání půdu před erozí a umožňují doplňování potřebné organické hmoty do půd.

Velké půdní bloky a jejich dopad

Česká republika má prvenství v Evropě, protože "kvůli intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v ČR největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze jen podporuje. Na 65 % zemědělské půdy hospodaří podle dat Českého statistického úřadu velké zemědělské podniky.

Velké lány se obhospodařují velkými zemědělskými stroji, pro něž jsou meze, remízky a polní cesty překážkou - právě z toho důvodu byly v minulosti rozorány. Problém je, že v měřítku velkého hospodářství se ztrácí i zájem o krajinu. "Zemědělec musí být s krajinou sžitý, aby věděl, kde udělat rybník, alej, remízek," poukázal na důsledky, které tento stav pro krajinu má, Tomáš Hodek z organizace Ekodomov, která se zabývá ochranou půdy. „Manažerovi z Ostravy je jedno, jak se hospodaří na jeho pozemcích u České lípy,“ doplňuje ho Daniel Pitek. Podle Pitka jsou u nás pravidla nastavená tak, aby mohli hospodařit především ti, kteří hospodaří velkoplošným způsobem.

Ochrana půdy a legislativa

Nicméně půda je základním přírodním bohatstvím naší země, a stát by měl zajistit její dostatečnou ochranu. Právní ochranu půdy vymezuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Ten spadá pod ministerstvo životního prostředí. Nicméně nástroje, kterými se zemědělská půda chrání, jsou v kompetenci ministerstva zemědělství.

Prováděcí vyhláška k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, tzv. protierozní vyhláška, má dát zemědělcům návod, jak při hospodaření chránit půdu před erozí. Nabízí se celá řada opatření: zmenšit pole, vysadit remízky, aleje, budovat meze a tůně, správné osevní postupy atd. Vyhláška by měla přinést zásadní změnu v tom, že bude vymahatelná.

Čtěte také: Ekologické využití a půdní vlhkost

Možnosti a příklady dobré praxe

Evropská komise navrhuje zavést maximální limit pro přímé platby zemědělcům, tzv. zastropování dotací. Dosud se vyplácí podpora na plochu, tzn. čím větší plocha, tím větší finanční podpora. „Vzhledem ke střetu zájmů, v jakém vláda a také sněmovní výbor pro zemědělství jsou, není překvapením, že je zastropování přímých plateb blokováno,“ komentoval postoj vlády místopředseda Pirátů Radek Holomčík.

Debata o nové evropské zemědělské politice otevřela diskuzi o tom, zda by měli být podporováni všichni zemědělci, nebo jen ti, kteří dělají veřejnou službu - např. V debatě stojí na jedné straně rodinné farmy a sedláci, kteří by změnu financování uvítali, a na druhé straně velké agrární podniky, které argumentují tím, že oni zajišťují většinu produkce potravin a že podporu potřebují, aby byli v rámci jednotného evropského trhu konkurenceschopní.

Bez ohledu na to, jaká je a bude zemědělská politika na evropské a státní úrovni, můžeme v ČR najít příklady dobré zemědělské praxe již dnes. Ministerstvo zemědělství podporuje tzv. demonstrační farmy, které hospodaří udržitelně, inovativně a své zkušenosti předávají dál. Asociace soukromého zemědělství chce inspirovat příklady dobré praxe v programu Pestrá krajina.

Na Broumovsku vznikl projekt, v jehož centru je zadržování vody v území. Jeho primárním záměrem je ukázat, že je možné se vypořádat s vysušováním krajiny v souvislosti s probíhající klimatickou změnou. Voda se do krajiny Zdoňovska vrátila díky mokřadům, novým tůním a rybníčkům, dělání meandrů u řek a napravování nevhodných melioračních opatření.

„Jelikož podobný projekt v ČR neexistuje, měl by posloužit zároveň jako model pro celou republiku i EU. Naše know-how je zcela ojedinělé tím, že bude moci být zhlédnuto přímo v terénu,“ říká Jiří Malík ze spolku Živá voda. Témata ochrany půdy a vody v krajině jsou silně propojená. Je to dobře především pro půdu. „Zjistili jsme, že půda není pro lidi téma. Museli jsme se k půdě dostat přes vodu,“ vysvětluje Tomáš Hodek z organizace Ekodomov, jak hledali veřejnou podporu pro projekt na ochranu půdy. Nakonec jej pojmenovali Voda pro každého. A podařilo se.

Tabulky a data k půdě v ČR

Podívejme se nejprve, kolik půdy vlastně máme (tabulka 1) a jak se výměra půdy mění. Plocha souše na Zemi je 149 430 000 km², z toho zemědělsky využívaná půda pokrývá 18 830 000 km², tj. asi 12,6 % výměry souše.

Půda se nadměrným využíváním stále více poškozuje a půdy ubývá, zejména v důsledku záborů pro stavby obytných domů, skladů, průmyslových podniků a komunikací. Půda také ubývá z pozemků v důsledku vodní i větrné eroze - tento plíživý úbytek sice není tak zřejmý, jako zábory půdy, ale je o to nebezpečnější.

Tabulka 1. Plocha a využití půdy v České republice v roce 2019.

Tabulka 2. Stav našich půd podle různých zdrojů včetně Ministerstva zemědělství.

Tabulka 3. Nejvýznamnější účinky půdních organismů na vlastnosti půdy a přímo i nepřímo na plodiny.

Tabulka 4. Nejvýznamnější negativní nebo potenciálně negativní účinky půdních organismů na vlastnosti půdy a přímo i nepřímo na plodiny.

Obrázek 1. Žížaly pomáhají vytvářet vhodnou půdní strukturu. Budují chodby a jiné prostůrky v půdě, ukládají do půdy nebo na její povrch exkrementy, uvolňují do půdy lepivé slizovité látky, které zvyšují stabilitu agregátů a stimulují půdní mikroorganismy. Žížaly mají nezastupitelnou roli při transformacích organické hmoty a stmelování půdních částic do agregátů i v kompostech.

Obrázek 2. Kořenové hlízky bobovitých rostlin (tj. luskovin a jetelovin a mnoha dalších planých rostlin) obsahují rhizobia, která ve spolupráci s rostlinami fixují vzdušný dusík a převádějí jej do formy využitelné v metabolismu. Velká část takto získaného dusíku navíc zůstává v půdě v biomase kořenů, hlízek a posklizňových zbytků a slouží i následným plodinám. Na fotografii je část kořenového systému hrachu setého s hlízkami, kterých bývají na kořenech jedné rostliny desítky až stovky.

Pozemkové úpravy a ochrana půdy

Účelné přerozdělení a nové uspořádání pozemků zemědělské půdy je tedy podstatou každých pozemkových úprav. Dříve než dojde k vymezování jednotlivých vlastnických zemědělských pozemků, musí být rozhodnuto o opatřeních, která ohraničují bloky zemědělské půdy určené k parcelaci (cestní síť, systém protierozní ochrany, ekologické prvky apod.). Musí se tedy v prvé řadě navrhnout plán společných zařízení. Při umísťování nových pozemků v jednotlivých blocích přijde na pořad rozhodování o jejich velikosti a tvaru.

Rozptýlená zeleň (TRNKA, 2001) byla v krajině likvidována jako překážka pohybu těžké mechanizace anebo redukována a poškozována, případně zatlačována na extrémní stanoviště. Za 35 let (1950 -1985) bylo v zemědělské krajině odstraněno 3 600 ha rozptýlené zeleně, 4 000 km liniové zeleně na ploše 1 400 ha a nejméně o 2 000 ha se zmenšila plocha zeleně kolem venkovských sídel.

Dle TRNKY (2007) se rozptýlená zeleň různého původu a vzhledu nachází ve všech typech krajin, přičemž v každém krajinném typu existují rozdílné požadavky na její optimální zastoupení. Na základě podrobných průzkumů bylo konstatováno, že nejmenší podíl RZ, který je účinně schopen plnit své polyfunkční poslání, musí být vyšší než 1,5 % zemědělského půdního fondu.

Ekofarma Probio a zmenšování půdních bloků

Zásah do efektivity vs. přínos pro život. Pro zmenšování půdních bloků se na Ekofarmě Probio rozhodli kvůli zpřísnění legislativy, která jim nyní nedovoluje překročit výměru 10 hektarů jedné plodiny na silně erozně ohrožených blocích (SEO). Před optimalizací byla průměrná velikost honů přibližně 15 ha. Dobrovolně se však rozhodli zmenšit průměrnou výměru honů na 6 ha, a to také na blocích s nižším stupněm erozního ohrožení.

Výhody optimalizace se však násobí i z hlediska ekologie. Směr obdělávání pole po vrstevnicích zpomaluje odtok vody, díky čemuž má půda víc času na vsáknutí objemu spadlé vody. Užší pole zvyšují rozmanitost plodin na stejné ploše, což znamená více druhů živočichů na stejném bloku. Kromě toho tato změna podpoří přirozené nepřátele škůdců, pro které bude těžší se přemnožit.

Půdní blok na obrázku níže byl v době komunismu obděláván v celku jako nepřerušovaný 60 hektarový lán. Později byl Ekofarmou Probio rozdělen na 5 honů po 12 hektarech, které jsou vidět na levé straně bloku. V rámci optimalizace se rozhodli pro rozdělení do 12 honů, z toho 3 jsou zasakovací pásy do 2 ha. Tyhle mimoprodukční plochy jsou znázorněny v obrázku tmavě zelenou barvou. Ze zbylých 9 honů má každý v průměru 6 hektarů.

Ekofarmě Probio se daří dobře využívat i potenciálu letních meziplodin. Využívají pestré směsky, ve které je bér, čirok, hořčice, kapusta, len, lnička, mastňák habešský, pohanka, ředkev, řepka jarní, sléz, svazenka, světlice a vikev. Kvůli teplejší oblasti a brzké sklizni obilovin se vždy podaří dosáhnout až metrového porostu, což má velmi pozitivní vliv na zadržování vody v půdě, vyživování půdních organismů kořenovými výměšky a výbornou protierozní ochranu. Když to povětrnostní podmínky dovolí, na výsev meziplodin využívají přímé setí. Kromě ušetření na přípravě seťového lůžka tímhle způsobem také zabraňují erozi.

Myslet při každém svém rozhodnutí na sílu a potenciál ekosystému se vyplatí čím dál víc, a na Ekofarmě Probio si toho jsou vědomi.

tags: #pudni #bloky #v #ekosystemu #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Údržba čerpadla myčky AEG
• Třídění bioodpadu v Prachaticích
• Vliv BPEJ na půdu
• Témata ekologie pro ZŠ
• Snížení emisí u kotle Viadrus U22