Podle čerstvých údajů zveřejněných evropským statistickým úřadem Eurostat bylo v roce 2024 chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky. Je to nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii Česka. Lépe země dopadla jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta.
Česko si velmi dobře stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění. V Česku bylo v roce 2023 těžce materiálně deprivováno pouze 2,7 procenta obyvatel, zatímco údaj za celou EU činil 6,8 procenta. Méně materiálně deprivovaných lidí bylo předloni v EU už jen v Lucembursku, ve Švédsku, v Estonsku, ve Slovinsku a na Kypru. Nejvíce materiálně deprivovaných lidí je opět v Bulharsku a v Rumunsku.
Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení. Ukazatel těžké materiálně deprivace je dobře mezinárodně srovnatelný, protože vyjadřuje, co reálně si lidé mohou za svůj příjem pořídit, přičemž se jedná v podstatě o stejné zboží napříč EU - a i v tomto ukazateli Česko obstojí.
Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s nízkou úrovní pracovní intenzity. Podíl lidí ohrožených chudobou pak zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem (tedy hrubý příjem po odečtení daní a případném přičtení sociálních dávek) je nižší než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi.
Těžká materiální deprivace značí stav, kdy si daná osoba nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil, telefon.
Čtěte také: Povinnosti emitenta dluhopisů
Více než 100 tisíc dětí v Česku žije v chudobě a 20 tisíc dětí je v závažné bytové nouzi. A je to ještě velmi střízlivý odhad, protože někteří ekonomové mluví až o půl milionu dětí, které jsou ohroženy chudobou nebo v chudobě žijí. Záleží totiž na tom, jak nastavíte vstupní kritéria. Vezměte si už jen to, co to dělá s psychikou… I mnohé děti z úplných rodin se ocitají v bytové nouzi, protože rodiče nemají na nájem, nebo když matka s dětmi uteče pryč od násilnického muže. Ty děti vidí spolužáky ze třídy, jak chodí oblečení a na jaké jezdí dovolené, a vnímají, co oni sami nemají.
Nedávno dokonce vyšla statistika Eurostatu, která to potvrzuje: že Česko patří na špici zemí, kde je procento lidí ohrožených chudobou nejnižší. Jenomže se nemluví o tom, že deset procent populace u nás - to je milion lidí - reálně žije na hranici chudoby. A má tak nízké příjmy, že si nemůže dovolit větší mimořádný výdaj ve výši deseti tisíc korun, když se cokoliv stane.
Ukazuje to, že ani třicet let po revoluci nežijeme v blahobytu a naopak, že se nůžky stále více rozevírají. Je tu velký nepoměr tě skupiny bohatých a těch, co nemají ani na obědy pro děti ve školách - a takových dětí je u nás každý rok šest tisíc. A s tím souvisí samozřejmě další vzdělávání, protože bez peněz ty děti vyautujeme už na počátku života.
Podle nedávné zprávy o plnění opatření koncepce prevence bezdomovectví, kterou má na stole vláda k projednávání, žije v Česku nyní kolem 68 500 lidí, kteří nemají domov. Dalších téměř 120 000 dětí a dospělých pak žije v nejistém či nevyhovujícím bydlení a hrozí jim, že o ně přijdou. Nutno dodat, že ani další čísla o chudobě v Česku nejsou radostná.
„Z celkového odhadu počtu nebydlících bylo 23,6 procenta žen, 11,9 procenta dětí do 18 let a 10,3 procenta tvořily osoby nad 65 let,“ uvádí zmiňovaná zpráva o plnění koncepce. Pro takové lidi začíná životní období, z kterého prakticky nemají možnost se dostat - mimo jiné proto, že v ČR stále chybí sociální bydlení. Není jasno, kdy dojde k nápravě, protože vytvořit zákon o sociálním bydlení měla dvě ministerstva: práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj s ministrem pro lidská práva.
Čtěte také: Varování vědců: Stoupající hladina
Kabinet sice návrh normy schválil letos, avšak jelikož nepanuje politická shoda, nepodaří se ho projednat do voleb ani ve sněmovně. Paradoxem je, že koncepci předcházení bezdomovectví schválil již v roce 2013 tehdejší přechodný kabinet Jana Fischera.
Dobrou zprávou by se mohl jevit fakt, že hodnota tohoto indikátoru je v České republice dlouhodobě v rámci zemí EU nejnižší. Přesto podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením u nás činil na počátku finanční a hospodářské krize (v roce 2008), stejně jako o tři roky později více než 15 procent (15,3). Přepočteno na absolutní vyjádření to však znamená, že u nás v roce 2011 žilo 1 580 tis. (ano, více jak milion a půl) lidí vážně ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.
Z toho jako nejohroženější skupina vychází 128, 5 tisíc osob, které jsou ohroženy vedle příjmové chudoby, materiální deprivací a současně žijí v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou. Počet osob, ohrožených chudobou, jejichž příjem nedosáhl hranice příjmové chudoby (což byl v roce 2012 příjem 115 tisíc korun za rok) představoval ve stejném roce téměř milion lidí - 990 tisíc osob.
I když je v současné době tato laťka poněkud výše, i díky jednání odborů, které prosadily vyšší minimální mzdu, stále se o cíleném a efektivním řešení chudoby hovořit nedá. Z uvedeného počtu osob ohrožených chudobou, je více než čtvrt milionu dětí do 17 let, naopak více jak 100 tisíc lidí je starších 65 let.
Nejvyšší míru chudoby vykazují logicky kraje s nejvyšší nezaměstnaností: Ústecký (16 %), Moravskoslezský (14,7 %). Nadprůměrnou míru chudoby potvrzují statistiky v domácnostech jednotlivců (ženy 17,5%, muži 11,5%). Zvláštní kapitolu tvoří pak rodiny (domácnosti) s dětmi, zejména ty, v kterých vyrůstají tři a více dětí. Tam míra chudoby zasahuje více jak každou pátou domácnost (22,5%), zcela nejhůře (bez ohledu na počty dětí jsou na tom pak neúplné rodiny s takzvanými sólorodiči.
Čtěte také: Miliony eur na ochranu životního prostředí
Podle statistik je Česko zemí s nejmenším počtem lidí ohrožených chudobou v Evropské unii. Naopak nejhorší je situace v Rumunsku, Bulharsku nebo Řecku, kde je chudobou ohroženo okolo třiceti procent lidí. Podle některých sociologů, například ze společnosti PAQ Research, je ale metodika výzkumu zavádějící a situace v Česku zdaleka tak dobrá není.
Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle ale upozornil, že tato čísla neodpovídají realitě, neboť nezapočítávají exekuce. „Metodika Eurostatu nezapočítává, kolik těm lidem reálně přiteče peněz a vůbec nepočítá s exekucemi. To znamená, že to vypovídá o české společnosti, jak by vypadala, kdybychom v Česku neměli žádnou exekuci. A my pořád máme čtyři miliony exekucí,“ zdůraznil.
Finanční gramotnost je velmi důležitá. Podle něj už se dnes na základních školách vyučuje. Za nejdůležitější považuje apel Kovářové, aby lidé začali situaci řešit a požádali o pomoc například Člověka v tísni nebo Charitu. Dnes už podle něj není možné po novele zákona o spotřebitelském úvěru, aby z drobné jistiny vznikly dramaticky vyšší úroky. Právě proto podle něj vzniklo i Milostivé léto a nyní se ve sněmovně projednává další taková akce.
Hůle kritizoval, že Česká republika do roku 2016 neměla žádnou regulaci spotřebitelských úvěrů. „Bohužel musím říci, že do značné míry v současné době selhává dohled České národní banky, který naštěstí v posledním roce nahrazuje finanční arbitr,“ řekl. „To, že nakonec dostanou ten úvěr, není primárně odpovědnost těch lidí, ale věřitelů, kteří jim půjčí. A oni mají být penalizováni za to, že poskytli úvěr někomu, komu neměli,“ akcentoval.
Výborný vidí cestu také v podpoře neziskového sektoru. Zmínil také chystaný insolvenční zákon, podle kterého by se oddlužení zkrátilo na tři roky. To považuje za zásadní krok i Hůle.
| Ukazatel | Česká republika | Evropská unie |
|---|---|---|
| Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (2024) | 11,3 % | 21 % |
| Těžká materiální deprivace (2023) | 2,7 % | 6,8 % |
tags: #pul #milionu #dětí #ohrožených #chudobou #statistiky