Recyklace Odpadních Vod pro Zemědělství: Cesta k Udržitelnému Hospodaření s Vodou

25.12.2025

Odpadními vodami se rozumí vody, které byly použity např. v sídlištích, v obcích, v domech, v závodech či ve zdravotnických zařízeních. Po použití mají změněné složení nebo teplotu, a tudíž by po vypuštění mohli ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (viz vodní zákon).

Nedostatek pro nás využitelné vody se projevuje čím dál tím více, a to se ještě očekává, že dojde ke zhoršení této situace kvůli změně klimatu. Proto by mohla lidská moč nahradit hnojiva na chemické bázi. Lidská moč je tekuté zlato. Obsahuje fosfor, dusík a draslík, tedy základní složky NPK hnojiv. Fosfor se získává z neobnovitelných zdrojů a dusík se vyrábí energeticky velmi náročným procesem.

Proč je tedy odpadní voda stále považována za odpad a proč není považována za obnovitelný zdroj?

Čistírny Odpadních Vod a Recyklace

Čistírna odpadních vod (ČOV) je místo, kde dochází k čištění odpadních vod. Tento proces se obvykle skládá z mechanické části (česle, lapák písku a tuků, usazovací nádrž) a biologické části (aktivační nádrž, dosazovací nádrž), u větších ČOV se vyskytuje též kalové hospodářství. Recyklovaná voda je odpadní voda, která byla vyčištěná na čistírně odpadních vod na takovou kvalitu, aby mohla být dále využita např. v zemědělství, v průmyslu či jako zdroj pitné vody.

Bioplyn je cenný obnovitelný zdroj energie, který vzniká mj. i vyhníváním čistírenských kalů. Čistírenské kaly jsou jedním z vedlejších produktů čištění odpadních vod. Kaly obsahují živiny (fosfor, dusík, draslík atd.) a organickou hmotu, tudíž se stávají cenným zdrojem, který může být v určité situaci znovu využíván, např.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Technologie pro Úpravu a Recyklaci Vody

Pitná voda je vyráběna obvykle úpravou vod pocházejících z různých zdrojů: podzemní vody (studny, vrty) a povrchové vody (přehrady, nádrže, jezera, toky). Procesy zahrnují koagulaci, oxidaci Fe, Mn, dezinfekci, ionexové technologie, reverzní osmózu, a další.

Ultrafiltrace zaručuje excelentní výsledky i při dynamických změnách v kvalitě surové vody, např. vyšší koncentrací NL, způsobenými splachy nebo také růstem mikroskopických řas. Ultrafiltrace je perfektní předúprava před reverzní osmózou, kterou díky stabilní kvalitě filtrátu chrání před kolapsem i při kolísavé kvalitě napájecí vody.

Moderní technologie úpravy vody dokážou připravit závlahovou vodu v potřebné kvalitě ze zdrojů, které byly pro závlahu nepoužitelné jako například - recyklované odpadní vody (recyklace), zasolené vody apod. Závlaha kvalitně upravenou nebo recyklovanou vodou přináší vyšší výnosy a úspory v provozních nákladech.

Důležitou součástí technologické linky čístíren se v současné době stává terciární dočištění. Důvodů je vícero, především potřeba dodržení přísných emisních parametrů, zabezpečení zachycení kalu unikajícího z dosazovacích nádrží při špičkových průtocích, zajištění vyšší kvality odtoku i při standardním provozu.

Ideálním řešením pro filtraci odtoků z čistíren odpadních vod jsou mikrosítové bubnové nebo diskové filtry (více IN-EKO Team s.r.o.). Pokud jsou požadavky na kvalitu vody vyšší z důvodu recyklace a zpětného odbytu vody z čistíren, nabízíme řešení na bázi kombinace mikrosítové filtrace a membránových procesů.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Recyklace Odpadních Vod v Zemědělství

Odpady opouštějící domácnosti potrubím kanalizační sítě končí v čistírně odpadních vod. Hnojení obtěžuje okolí. Skládkování se ukončuje, současná úroveň spalovaní je nevhodná a tak se kal vrací do zemědělství. Zde narážíme na jednostranný pohled neobjektivity spoluobčanů, kteří tyto postupy považují za závadný a obtěžující.

Veškeré postupy jsou legislativou důkladně popsány, monitorovány i kontrolovány. Například pro Program přímé aplikace je nutno využít aplikaci Veřejného registru půdy (LPIS) a její vrstvu Pozemky vhodné pro aplikaci kalu. Orgány Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) program dále schvalují a vliv aplikace na půdu vyhodnocují AZZP procesem, tj. vyhodnocování vlivu zemědělských zásahů na půdu, vodu a životní prostředí.

Udržitelný přístup se musíme naučit. Problémy často nastávají už při samotném používání, kdy požadované využití organické hmoty komplikuje dopravu a způsobuje hluk, prach nebo nepříjemný zápach - zvlášť kvůli povinnosti zapravit ji do půdy do 48 hodin. Zápach se dá částečně omezit smícháním kalu s dalšími složkami, čímž se zároveň upraví jeho hnojivové vlastnosti.

Kompostováním kal ztrácí své nepříjemné senzorické vlastnosti a zároveň se jako součást kompostu podílí na posílení již tak významného využití organické hmoty v zemědělství. Tímto způsobem dochází ke zlepšení úrodnosti půdy a k udržitelnému navracení živin, které byly sklizní odebrány.

Odpadní Vody z Potravinářského Průmyslu

Odpadní vody z potravinářského průmyslu se vyznačují vysokým obsahem organických látek vyjádřeným parametry CHSKCr, BSK5. Kromě toho tyto odpadní vody často obsahuji vysoký podíl tuků a nerozpuštěných látek. V potravinářském průmyslu řešíme ve většině případů úpravu vody, která musí splňovat legislativní požadavky na kvalitu kanalizačního řádu určené příslušnou vodárenskou společností.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

V těchto závodech ve většině případů používáme flotační technologii AS-FLOT , která pomocí mikrobublinek oddělí chemický kal od vyčištěné vody. Princip technologie AS-FLOT je založen na separačním procesu, který se používá k oddělení dispergovaných částic z kapaliny.

Globální Kontext a Výzvy

Globální spotřeba vody se za posledních 100 let zvýšila o šestinásobek, a v současnosti narůstá tempem 1 % ročně. Přitom prakticky vše, co teď tak úporně řešíme - cíle rozvoje, ekonomický růst, krizi biodiverzity, změnu klimatu - vždy ve svých důsledcích stojí právě na vodě.

Kvalitě dostupných vodních zdrojů přitom rozhodně nepomáhá, že 80 % veškerých vyprodukovaných odpadních vod je volně vypouštěno do řek bez jakéhokoliv přečištění. Nepřečištěná odpadní voda je přitom globálně jedním z nejvýraznějších zdrojů metanu, silného skleníkového plynu umocňujícího klimatické změny.

Otázky blahobytu, ekonomického růstu, fungujícího průmyslu, zajištění výživy lidstva a zdraví lidské populace, řešení klimatických změn, biodiverzity, jsou tedy velmi těsně ve svých obrysech navázány na vodu.

Recyklovaná voda, používaná v zemědělství a průmyslu, je už dnes realitou v Jordánsku, Mexiku, Peru a Thajsku. Průkopníkem recyklované pitné vody je Windhoek, hlavní město Namibie, nebo Singapur. Tady vodu z kanalizace „točí“ nazpět už do 60. let minulého století. Nově pak s recyklací vody experimentuje Francie.

Recyklace Vody v České Republice

V Česku myjeme silnice, zaléváme parky a splachujeme záchody pitnou vodou. Městské odpadní vody se u nás zatím moc nerecyklují, protože na to chybí legislativa. To je obrovská bolest českého vodního hospodářství. České vodní právo nezná pojem recyklovaná voda.

Existuje Nařízení o minimálních požadavcích pro opětovné použití odpadních vod, které mimo jiné harmonizuje minimální požadavky pro zavlažování plodin v závislosti na jejich použití, pro údržbu městského vybavení nebo pro environmentální účely. Toto nařízení bylo přijato v roce 2020 a vstoupí v platnost v červnu roku 2023. Bude platit automaticky ve všech členských zemích, pokud ten který stát nevyužije práva se z něho vyvázat.

V Česku se vypouští tolik vyčištěných odpadních vod, že by zaplnily několik velkých nádrží typu Slezské Harty. Vyčištěnou vodu vypouštěnou čistírnami nelze okamžitě recyklovat. Musí se minimálně hygienicky zabezpečit. Problém je transport recyklované vody.

Kolem pražské čistírny jsou velké spotřebiče vody: zoo, botanická zahrada, Stromovka. Tam se to nabízí. Veškeré ekonomické výpočty jdou ale stranou, když voda není. Množství obnovitelné a využitelné vody je v Česku malé. V rámci zemí OECD máme třetí nejnižší úroveň obnovitelných zdrojů sladké vody na jednoho obyvatele.

V souvislosti s onemocněním covid-19 trápí Česko dlouhodobě vysoký podíl pozitivních testů. Řešením může být nová analytická metoda založená na stanovení obsahu RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách.