Recyklace odpadu v České republice v kontextu dat EU a ČSÚ

Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice?

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí finální využití či odstraňování odpadů.

Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovezené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období, pokud s nimi bylo daný rok nakládáno. Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), což je systém provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA), který zajišťuje příjem a zpracování vybraných evidencí z oblasti životního prostředí a další distribuci takto ohlášených informací dotčeným institucím státní a veřejné správy.

Produkce odpadů v Česku

V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Do této skupiny odpadů spadají např. stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Dalšími 13,4 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem, který tvořil 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %).

Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun. Do této kategorie náleží i obce, které zajišťují mj. sběr odpadu od občanů. Přímo obcemi bylo vyprodukováno 4,3 milionu tun odpadu.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce (284 kg) v Moravskoslezském kraji, nejméně (67 kg) v Praze.

Komunální odpad

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Kromě tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů tak obsahuje i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností a nepochází z výroby.

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu.

Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Nakládání s odpady v Česku

Jak již bylo řečeno, kromě produkce odpadů sleduje statistika i nakládání s nimi. Jedná se o tzv. konečné nakládání, tedy stav, kdy je odpad odstraněn nebo využit a přestane být odpadem. Do nakládání se tedy nezapočítává předání odpadu jiné oprávněné osobě či provozovně, jeho uskladnění ani předúpravy odpadu (třídění, míšení aj.).

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Rozdíl mezi celkovou produkcí odpadů a celkovým množstvím odpadů, s nimiž bylo finálně naloženo, je dán tím, že do produkce vstupuje veškerý odpad, který byl na daném území v daném období vytvořen, bez ohledu na to, zda s ním bylo nakládáno. Započítává se tedy i odpad, který byl uskladněn pro využití či odstranění v letech následujících nebo byl vyvezen za hranice našeho státu. Naproti tomu je do nakládání započítáván i odpad, který byl do tuzemska dovezen, a také vyskladněný odpad vytvořený v letech minulých. Další rozdíl mezi celkovou produkcí a celkovým množstvím odpadů, s nímž bylo nakládáno, je způsoben hmotnostními „ztrátami“ vzniklými na cestě mezi původcem a zpracovatelem. Typickým příkladem takových ztrát je odpařování vlhkosti.

Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Import a export odpadů

V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. Podíl nekovového odpadu na celkovém exportu činil 26,3 %. Konkrétně se jednalo o odpad z papíru a lepenky, kterého bylo v roce 2022 z České republiky vyvezeno více než 0,7 mil. tuny. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně.

Srovnání s EU

Průměrná produkce odpadů v Česku za rok 2022 byla 3 643 kg na obyvatele. Obecního komunálního odpadu vyprodukoval každý občan 362 kg.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 miliony tun odpadu. To nezahrnuje odpad vyvezený mimo EU, ale naopak je započítáno nakládání s od­padem do EU dovezeným. V rámci nakládání s odpady se sledují dvě hlavní kategorie - využití a odstranění. Do využití se řadí recyklace, která zahrnuje jak materiálovou recyklaci, tak kompostování, dále zasypávání, tedy využití od­padu při terénních úpravách a nakonec energetické využití.

Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celko­vém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství od­padů určených k odstranění činilo 769 milionů tun. Jedná se o odpady uložené na skládky, spálené bez energetického využití či odstraněné jiným způsobem (např. hlubinná injektáž nebo ukládání do povrcho­vých nádrží).

V zastoupení různých přístupů k nakládání s odpady byly mezi zeměmi EU značné rozdíly. Některé státy měly velmi vysokou míru recyklace (Itálie, Belgie a Slovensko), v jiných převládalo skládkování (Ru­munsko, Finsko a Bulharsko). V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 % a sklád­kováno bylo 30,2 % odpadu. Dalších 14,2 % se využilo pro zasypávání, 6,4 % sloužilo pro výrobu energie a 0,4 % bylo odstraněno spalováním.

Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných vý­sledků (pokud tedy preferujeme využití odpadů před jejich odstraněním), neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Recyklace se na tom podílela 54,3 p. b., zasypávání 28,3 p. b. a energetické využití 3,9 p. b. Z celkových 13,5 % odstraněných odpadů tvořilo 13,3 p. b. skládkování a jen 0,2 p. b. připadlo na spalování bez energetického využití.

Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU. První pozice patřila Slovinsku s 96,6 %, na tomto výsledku ovšem mělo hlavní podíl zasy­pávání (69,1 p. b.), recyklace se podílela na využití odpadu „jen“ čtvrtinou (26,4 p. b.). Naproti tomu nej­menší podíl využití z celkového nakládání s odpady vykázalo Rumunsko (6,1 %).

Pokud je odpad spalován bez energetického využití, jedná se o formu odstranění odpadu. Nejvíce tento způsob nakládání v rámci evropské sedmadvacítky aplikovali ve Francii (1,1 %), zatímco v Chorvatsku a na Kypru nebyla takto spálena ani tuna odpadu.

Nebezpečný odpad v EU

Speciální kategorii odpadů tvoří nebezpečné odpady, mezi které patří odpady vykazující alespoň jednu z patnácti nebezpečných vlastností (toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita a další). Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než 70 % z toho bylo vykázáno pouze ve čtyřech zemích EU, a sice ve Finsku (29,3 mil. tun), v Německu (21,4 mil. tun), v Bulharsku (13,7 mil. tun) a ve Francii (7,5 mil. tun). Česká republika se na celkovém množství nebezpečných odpadů, s nimiž bylo na území EU nakládáno, podílela necelými 0,6 %. Hlavní způsoby nakládání s nebezpečnými odpady v EU byly skládkování (41,0 %), recyklace (27,2 %) a ostatní formy odstranění (18,5 %).

Vývoj produkce a recyklace plastových obalů v EU

V roce 2023 bylo v EU vyprodukováno 79,7 milionů tun odpadu z obalů. Na jednoho obyvatele tak připadá 177,8 kg. I když to znamená snížení o 8,7 kg na osobu ve srovnání s rokem 2022, je tento údaj stále o 21,2 kg vyšší než v roce 2013.

Ze všech vyprodukovaných obalových odpadů tvořil 40,4 % papír a lepenka, 19,8 % plasty, 18,8 % sklo, 15,8 % dřevo, 4,9 % kovy a 0,2 % ostatní obaly.

V roce 2023 bylo v EU vyprodukováno v průměru 35,3 kg plastového obalového odpadu na osobu. Z toho bylo recyklováno 14,8 kg. Množství vyprodukovaného plastového odpadu se ve srovnání s rokem 2022 snížilo o 1,0 kg, zatímco množství recyklovaného plastového odpadu se zvýšilo o 0,1 kg. Mezi lety 2013 a 2023 se množství vyprodukovaného plastového odpadu z obalů zvýšilo o 6,4 kg na obyvatele, zatímco množství recyklovaného odpadu se zvýšilo o 3,8 kg.

V roce 2023 recyklovala EU 42,1 % všech vyprodukovaných plastových obalových odpadů, což představuje nárůst míry recyklace ve srovnání s rokem 2013 (38,2 %). Nejvyšší míru recyklace zaznamenalo Belgie (59,5 %), následované Lotyšskem (59,2 %) a Slovenskem (54,1 %). Česku patří čtvrtá příčka se stále nadpoloviční mírou recyklace (52,4 %).

Produkce komunálního odpadu v ČR a srovnání s EU

Česká legislativa i EU nově za komunální odpad považuje nejen odpad z domácností, ale i jemu podobný vznikající u firem, pokud jeho složení odpovídá tomu odpadu z domácností.

Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen. Celková produkce komunálních odpadů mírně roste. Je to dáno ale především tím, že evidujeme víc odpadů z údržby zeleně a zahrad. Produkce směsného odpadu mírně klesá či stagnuje.

V ČR podle údajů MŽP bylo v roce 2020 skládkováno 47,8 %, energeticky využito 12,6 % a materiálově využito 38,6 % komunálních odpadů. ČSÚ vykazuje podle nás přesnější údaje, podle kterých bylo skládkováno téměř 48 %, energeticky využito téměř 17 % a materiálově využito cca 35 % komunálních odpadů. Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %.

Produkce SKO v ČR v roce 2019 byla cca 262 kg/ob/rok. Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu. Tato produkce SKO je vysoká, je to zhruba o 100 kg/ob/rok víc než je tomu v Německu či Rakousku. Oproti průměru EU skládkujeme a spalujeme asi o 70 kg/ob/rok více odpadu.

Tabulky s daty

Produkce odpadů v Česku celkem (mil. t)

Produkce odpadů podle původců (tis. t, 2021)

Produkce komunálních odpadů (mil. t)

Nakládání s odpady celkem (tis. t, 2021)

Nakládání s odpady (tis. t)

Nakládání s odpady (kg na obyvatele)

Podíl různých způsobů nakládání s odpady (%)

Produkce komunálních odpadů od obcí v roce 2022 podle krajů (kg na obyvatele)

tags: #recyklace #odpadu #ČR #data #EU #ČSÚ

Oblíbené příspěvky:

• Nature protection in Liberec
• Klima ve středověku
• Životní dílo Ivana Holoubka
• Tipy pro ubytování v přírodě
• Možnosti využití pivovarského mláta