Slovo recyklace se včlenilo do moderního slovníku rychle, jako kdyby tu bylo odedávna, přitom se do našich myslí začalo pomalu vkrádat až kolem roku 2003. Všichni přibližně víme, co si pod pojmem recyklace představit, a pokud ne, tak nejspíš alespoň tušíme, že nějak souvisí s tříděním odpadu. Vlastně… už samotné třídění někteří za recyklaci považují.
Recyklace odpadu je v současné době velmi aktuální téma. Přinášíme příklady odpadové politiky z tuzemska i ze zahraničí. Naše tipy představují problematiku komunálních i stavebních odpadů, včetně ekologických aspektů. Recyklace je proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu využití. Jedná se o opětovné cyklické využití odpadů a jejich vlastností jako druhotné suroviny ve výrobním procesu. V procesu recyklace tedy jde o opakované (cyklické) uvedení materiálu zpět do výrobního cyklu, odtud pak název tohoto procesu.
Tak jen na úvod - většina z vás asi zná pojem tetrapak nebo mikroten. Tyto pojmy zlidověly mezi lidmi natolik, že je používají k označení druhu obalu. My, běžní občané, doma odpad nerecyklujeme, ale třídíme!
Recyklace odpadu je pojem, který zahrnuje širší spektrum činností - jedná se totiž o proces specifických činností, které na sebe navazují. Anglicky mluvící země používají pro tento opakující se koloběh pojem re-cycling. Zjednodušeně řečeno je recyklace odpadu jakýmkoli způsobem využití odpadů, díky němuž je odpad znovu zpracován na výrobky, příp. materiály či látky.
Recyklace odpadu je proces jeho zpracování, který je tvořen několika specifickými na sebe navazujícími činnostmi. Postup zpracování odpadu recyklací se liší podle různých faktorů - např.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Primární suroviny vznikají přírodními procesy. ... Lze říci, že recyklace snižuje nutnost těžby nebo výroby nových surovin.
V barevných kontejnerech, sběrných dvorech nebo výkupnách totiž cesta vytříděného odpadu nekončí, ale naopak začíná. Z barevných kontejnerů vytříděný odpad odváží svozové firmy na dotřiďovací linky, kde se dotřiďují a upravují na druhotnou surovinu pro další zpracování. Pomocí dopravníků se odpad dopraví do třídící kabiny. Tady obsluha linky odpady dál dotřídí na různé druhy, podle materiálového složení nebo podle požadavků konečných zpracovatelů. Z projíždějícího pásu lidé vybírají správné druhy odpadů a shazují je do velké klece, která je umístěna pod kabinou. Roztříděné odpady se pak lisují do balíků a putují ke konečným zpracovatelům - buď jako druhotná surovina, anebo přímo k recyklaci.
Z odpadů upravených na druhotnou surovinu se pak pomocí recyklace vyrábí buď úplně nové výrobky, většinou se ale přidávají k dalším surovinám pro výrobu nových předmětů. To je třeba případ papíren nebo skláren, kde se sběrový papír a skleněné střepy přidávají k primárním surovinám. Vytříděné odpady se k nám tedy díky materiálovému využití vrací v podobě nových výrobků.
Vytříděné odpady, které nelze zpracovat, projedou na dotřiďovací lince až na konec dopravního pásu a vyřazují se do odděleného kontejneru - jde o tzv. výmět. Ten buď putuje na skládku, nebo do spalovny, kde se využívá k výrobě tepla a elektrické energie.
Mezi základní postupy materiálového využívání odpadů řadíme jejich recyklaci a regeneraci. Recyklace je takový postup zpracování odpadních materiálů, při němž se hmota odpadu využije vhodnou technologií pro výrobu recyklovaných výrobků. Odpad tedy zde slouží jako druhotná surovina. Recyklaci rozlišujeme z několika hledisek.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Chemická recyklace, nazývaná také pokročilá recyklace plastů, označuje několik různých technologií, které přeměňují použité plasty na jejich základní stavební prvky, speciální polymery, suroviny pro nové plasty, paliva, vosky a další cenné produkty. Tak uvádí pojem chemická recyklace Americká rada pro chemické látky (ACC).
Mezi základní druhy chemické recyklace patří termochemická recyklace - pyrolýza, plazmatická recyklace - zplyňování plastů a chemická recyklace - solvolýza - rozpouštění chemikáliemi.
Největší výhodou technologie chemické recyklace je možnost recyklace plastů, které jsou v jiných podmínkách jen obtížně recyklovatelné, případně nerecyklovatelné. Týká se to zejména kompozitních materiálů či komunálního odpadu obecně. Procesy chemické recyklace jsou schopné zpracovávat kontaminovaný a/nebo směsný plastový odpad, který nelze recyklovat mechanickou recyklací nebo rozpouštěním.
Technologie zvané pyrolýza, plazmatická recyklace či solvolýza jsou považovány za technologie tzv. „chemické recyklace“ v rámci kategorie materiálová recyklace, a vhodně doplňují technologie tzv. „mechanické recyklace“ (výroba nových PET lahví z použitých PET lahví, výroba plastových plotů či střešních tašek z recyklátu apod.).
Chemická recyklace umožňuje také zpracování komunálních odpadů.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
„Procesy chemické recyklace umožňují využít odpadní plasty jako suroviny pro výrobu nových plastů či chemikálií. Skvělou zprávou je, že jejich kvalita je shodná s úrovní kvality při výrobě z původních zdrojů. To znamená, že je lze využít i pro výrobu plastů užívaných v potravinářství,“ vysvětluje Ing. Jaroslav Suchý ze Svazu chemického průmyslu ČR.
„Další výhodou je, že pomocí chemické recyklace je možné zachytit a oddělit tzv. látky vzbuzujících mimořádné obavy, které mohou být přítomny v plastických hmotách na konci životnosti,“ připomíná Jaroslav Suchý. Látky, které mohou mít velmi závažné dopady na zdraví člověka a životní prostředí, lze identifikovat jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC). Jedná se především o látky karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, jakož i látky s perzistentními a bioakumulativními vlastnostmi.
Technické řešení termochemické recyklace umožňuje zpracovat široké spektrum odpadních plastů ve směsi, kde výsledkem je kapalný produkt stabilní požadované kvality.
„Akumulace enormního množství plastového odpadu produkovaného po celém světě má negativní dopady na životní prostředí. Termochemická recyklace plastového odpadu by mohla hrát důležitou roli při přeměně tohoto odpadu na ekonomicky cenné uhlovodíky, které lze v petrochemickém průmyslu použít buď jako palivo, nebo jako vstupní surovinu. Vždy se však jedná o náhradu fosilních zdrojů a výrazné snížení uhlíkové stopy až na 40 % oproti obdobnému využití a zpracování ropy,“ uvádí Doc. RNDr. Miloslav Bačiak Ph.D., expert na odpadové hospodářství klastru WASTen z.s.
„Termochemická recyklace pevného plastového odpadu je zásadní příležitostí ke snížení znečištění moří a půdy a umožnění začlenění principu oběhového hospodářství do dnešní společnosti,“ říká RNDr.Radek Hořeňovský, předseda klastruWASTen a dodává: „Kromě uvědomělého chování a moderního designu produktu - „design for recyclate“, je klíčovou výzvou identifikace předních recyklačních technologií, minimalizující potenciál globálního oteplování v průmyslově relevantním kontextu. Technologie termochemické recyklace mohou být na špičce díky své spolehlivosti, bezpečnosti, ohleduplnosti k životnímu prostředí a smysluplné ekonomice provozu. Mohou být podstatnými prvky v realizaci potenciálního snížení emisí skleníkových plynů o více než 100 milionů tun CO2.“
Oběhové hospodářství je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku.
Na plasty se často pohlíží jednostranně jako na nepřítele životního prostředí. Tyto materiály však mají nepostradatelné vlastnosti, bez kterých se v dnešním světě jen těžko obejdeme. Jejich účinnou recyklací lze naplnit principy cirkulárního hospodářství. Tato technologie nabízí možnost, která na současném trhu chybí, přičemž pomáhá šetřit cenné zdroje a funguje na principu oběhového hospodářství.
Opatření jako prevence vzniku odpadů, ekodesign a opětovné používání by mohly firmám v EU ušetřit 600 miliard eur, což je 8 % jejich ročního obratu.
Kromě samotného třídění odpadu je proto velmi důležité, abychom odpady třídili správně! Pokud si nevíme rady, informace o správném třídění odpadů v dané obci najdeme vždy na samolepkách kontejnerů, příp. papíru - jsou to např.
Ne každý materiál je k recyklaci vhodný, takové produkty či obaly od nich netřídíme do nádob na tříděný odpad, ale můžeme je odnést do sběrného dvora. Na obalech produktů jsou uvedeny tzv. recyklační značky, které nám říkají, z jakých materiálů je obal vyroben, zda lze třídit a kam. Obvykle se jedná o trojúhelník z plných šipek, doplněný písemným a číselným kódem, podle kterého lze určit, o jaký materiál se jedná.
Efektivní je materiál třídit už v domácnosti rovnou tak, jak ho pak vyhazujeme do jednotlivých kontejnerů. Jak vyhodit PET lahev? S víčkem, i s etiketou, ale ideálně ji před vyhozením sešlápnout.
Češi mohou třídit odpad už do více než 473 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob. S naprostou samozřejmostí to dělají už bezmála ¾ obyvatel v ČR. Díky jejich odpovědnosti se tak v roce 2019 v obcích a městech vytřídilo přes 693 tisíc tun papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Zdánlivě nepotřebným odpadům tak díky třídění dali lidé druhou šanci.
Za rok 2020 průměrně každý občan ČR vytřídil až 53 kg plastů, skla, papíru a nápojových kartonů.
V roce 2024 v ČR vzrostl objem tříděného obalového odpadu na 1,012 milionu tun, což je 77 % celkově vytříděného množství, přičemž průměrně každý obyvatel vytřídil 88,2 kg odpadu (z toho 69,3 kg v obecních systémech).
Podle kolektivního systému Eko-Kom obyvatelé ČR vytřídili během posledních 15 let neuvěřitelných 8,3 milionů tun obalového odpadu. Co do objemu se jedná o množství údajně zhruba dosahující velikosti hory Říp.
Recyklace je proces, který je (stejně jako každý jiný průmysl) náročná na energie, vodu a produkuje emise i odpady. Na recyklaci je navázána i infrastruktura dopravy. Na recyklaci tedy nelze v žádném případě poukazovat jako na ekologické řešení.
Za jediný prokazatelný přínos recyklace lze považovat úsporu primárních zdrojů. Především kovů, vzácných zemin (strategických a kritických surovin).
Globální výsledky recyklace za rok 2023 ukazují na klesající celkovou míru cirkularity ekonomiky, která dosáhla pouhých 7,2 %. To znamená, že drtivá většina materiálů (více než 90 %) pochází z primárních zdrojů a ne z recyklace.
tags: #recyklace #odpadu #co #to #je
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]