Použité potravinové tuky a oleje jsou cennou druhotnou surovinou. Lze je recyklovat a využívat například při výrobě biopaliv (zejména bionafty), případně i v chemickém průmyslu. Proto je vhodné je doma třídit a odevzdávat na sběrná místa.
V ČR se každoročně odděleně sesbírají tisíce tun použitých kuchyňských olejů. Je to proto, že tyto odpady netřídila všechna města a obce, takže oleje a tuky často končí v odpadech a kanalizaci, které zanáší a působí problémy při odvádění čištění odpadních vod. Od 1. ledna 2020 mají proto obce a města povinnost celoročně zajistit místa pro oddělené soustředění a recyklaci jedlých olejů a tuků, aby přispěli k ochraně životního prostředí.
Rozhodně nikdy neházejte takto naplněné PET láhve do žlutých kontejnerů na třídění plastů!
Zásadní je nevylévat oleje do výlevky nebo kanalizace. Kuchyňské tuky a oleje nevypouštíme do kuchyňské výlevky ani do záchoda. Kanalizační řády jednotlivých čistíren odpadních vod přesně specifikují, které látky se do kanalizace nesmějí vypouštět. Většina z nás nemá o těchto předpisech ponětí, takže je to na osobní zodpovědnosti.
Zjednodušeně řečeno - použitý tuk často končí v kanalizaci. Odtud putuje potrubím dál, kde postupně chladne a tuhne. Tuk má tendenci vytvářet hrudky a lepkavé vrstvy, na které se nabalují další nečistoty. Někdy se vytvoří tzv. tuková zátka (fatberg) - směs tuků, vlhčených ubrousků, papíru a dalších odpadů. Množství tuků v kanalizaci se sezónně zvyšuje (například během svátků).
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Naše domácí odpadní vedení se tu a tam i díky tukům zanese a pak nastupuje chemie. Díky chemickému pročišťování odpadních vedení v domácnostech se do odpadních vod dostávají další škodlivé chemikálie. Kvůli chemickému pročišťování odpadních vedení od tuků v domácnostech nebo kanalizacích se do vody zbytečně dostávají další škodlivé chemikálie.
Tuky mohou zanášet čerpadla, čidla a další technologie čistíren odpadních vod, čímž zvyšují provozní náklady a riziko poruch. V kanalizaci i čistírnách se tuky částečně rozkládají na mastné kyseliny. Ty mohou urychlovat korozi potrubí a technologických zařízení. Tuky také negativně ovlivňují biologické čištění vody - bakterie, které odpadní vodu rozkládají, mají při vyšším obsahu tuků horší podmínky pro svou činnost. V čistírnách se tuky zachytávají jako součást plovoucích nečistot pomocí stíracích zařízení nebo lapačů tuků. Následně jsou odváženy k dalšímu zpracování (např. energetické využití, výroba biopaliv) nebo k bezpečné likvidaci.
Olej v PET lahvích z kontejnerů se sveze a vysype se na pás linky. Následuje drcení lahví, aby z nich olej vytekl (proto nikdy nedávejte olej do skleněných lahví). Rozdrcené PET lahve se většinou vyčistí a předají k recyklaci. Hlavním odběratelem použitých jedlých olejů je dnes energetika a chemický průmysl.
Každý litr takto zpracovaného odpadu je malým krokem kupředu k efektivnímu využívání zdrojů naší země. Pokud by tyto tisíce tun olejů končily v kanalizaci, dříve či později by způsobily obrovské ucpávky městských odpadních systémů a další s tím související škody.
Tak pozor! U motorového oleje to není jen tak. On se vůbec - poté, co životnost oleje skončí - klade čím dál větší důraz na jejich vytřídění. Nejlepší je motorový olej nechat vyměnit na specializovaném pracovišti. Jak nakládat s vyjetým a jinými průmyslovými oleji je dáno zákonem o odpadech č. Ale kdeže! Jestli vám můžeme dát přátelskou radu, jen takhle mezi náma „olejovkama“, tak se rozhodně nikdy nezkoušejte vyjetého oleje zbavit na vlastní pěst. Vystavili byste se tak pokutě až 10 milionů korun.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
tags: #recyklace #oleje #nádoby #kontejnery