Recyklace papíru: čísla a statistiky v České republice

V únoru tohoto roku uveřejnil ACPP tiskovou zprávu z CEPI ohledně stavu evropského průmyslu papíru a celulózy.

Jak se balí v Česku

Za jediný rok vznikne na našem území téměř 1,1 milionu tun obalů ze skla, plastu, kovu, dřeva, papíru, lepenky a dalších materiálů. Největší podíl na nich má papír a lepenka (39 %) a plasty (23 %). Přes 18 % obalů pak vzniká ze skla, 12 % ze dřeva a 5 % z kovu. V porovnání s rokem 2009 ubylo obalů ze skla a plastu, lehce naopak přibývá obalů papírových a dřevěných.

Je ale nutné si uvědomit, že statistiky počítají s hmotností obalů, takže plasty, které jsou velmi lehké, ve skutečnosti tvoří objemově mnohem větší podíl.

Poté, co jsou tyto materiály vyhozeny do kontejnerů na tříděný odpad, putují díky svozovým firmám na tzv. dotřiďovací linky, kde se rozdělí na jednotlivé druhy podle dalšího zpracování, a následně už ke zpracovatelům, kteří je přemění v nové výrobky.

V roce 2015 prošlo touto cestou asi 802 tisíc tun obalů, naopak energeticky (spalováním) se využilo pouhých 56 tisíc tun z vytříděných obalů.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Nejvíce se recykluje papír

Tradičně nejvíce se v Česku recyklují papírové obaly. V loňském roce se nového života dočkalo 94 % z nich, což je o 9 % více než v roce 2012. Zatímco množství zrecyklovaných papírových obalů stoupá, skleněných a kovových recyklujeme méně než dříve. U skla je to 75 % (oproti 82 % v roce 2012), u kovu pak 58 % (oproti 63 % v roce 2012).

Dlouhodobě nejdiskutovanější je ovšem recyklace plastových obalů. Těch v Česku dokážeme znovu využít 68 %, což je 3% nárůst oproti stavu před čtyřmi roky. Stále ještě v plenkách je pak recyklace nápojových kartonů, kterých se u nás znovu využije jen 24 %, což je oproti roku 2012 o 4 % více.

Na vině může být jak obecně nižší povědomí o tom, že nápojové kartony tvoří svébytný druh odpadu, tak menší množství speciálních kontejnerů. Ty na některých místech ČR nejsou vůbec a nápojové kartony se tak sbírají do kontejnerů na plast, někdy označených pouze oranžovou nálepkou.

Veškerý odpad se na třídících linkách dotřiďuje a nápojové kartony jsou pro obsluhu linky od plastu jasně rozpoznatelné. Proto se v řadě obcí pro jejich sběr používají nádoby právě na sběr plastů. Kvůli nedostatku místa totiž obce zpravidla další kontejner pro třídění nápojových kartonů přidat nemohou.

Souboj čísel: Obaly vs. odpady

Údaje v tomto článku vycházejí z údajů společnosti EKO-KOM a týkají se poměru obalových materiálů vyrobených v ČR a obalových materiálů, které na našem zemí byly zrecyklovány. Čísla v tomto porovnání vycházejí zákonitě vyšší, než kdybychom za základ brali celkové množství komunálního odpadu. Toho jsme v roce 2015 dokázali zrecyklovat 37 %.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Ke kontejnerům to máme stále blíž

Kdybyste s tříděným odpadem chodili ke kontejneru dvakrát týdně, urazíte téměř 20 km za rok. V roce 2016 bylo Česku podle společnosti EKO-KOM, která provozuje systém sběru a recyklace obalových odpadů, přes 307 000 kontejnerů na tříděný odpad. Jejich počet se od roku 2006 zdvojnásobil a spolu s tím se zkracuje i průměrná vzdálenost, kterou musíme k takovému kontejneru ujít. Češi to mají v průměru k nejbližšímu kontejneru na tříděný odpad 96 metrů, přičemž ve zmíněném roce 2006 to bylo zhruba 136 metrů. Každý Čech dnes vytřídí ročně 44,8 kg odpadu, což je opět v porovnání s rokem 2006 téměř dvojnásobek.

Kdo netřídí, není Čech!

Kdyby tohle tvrzení byla pravda, pak by v roce 2016 nebylo Čechy 28 % Čechů (a populace naší republiky by se tak smrskla o nějakých 2,96 milionu obyvatel). Počet lidí, kteří u nás třídí odpad, sice od roku 2013 stagnuje, drží se na 72 %, přesto je to výrazně více než v roce 2000. Tehdy se totiž k třídění odpadu „přiznalo” jen 38 % Čechů. Poměr lidí, kteří u nás třídí, se mezi lety 2000 a 2007 zdvojnásobil. Klesl pak v období krize mezi léty 2007 a 2009, nicméně množství tříděného odpadu na jednoho obyvatele se ve stejné době nesnížilo. Znamená to, že každý z příznivců třídění dokázal vytřídit větší množství odpadu.

Pochvalu dnes zasluhují především v Pardubickém kraji, kde se u nás podle dostupných statistik třídí nejlépe. Směsný komunální opad zde tvoří jen 44 % z celkového množství vyprodukovaného odpadu, v celorepublikovém průměru je to přitom přes 54 %. Nejvíce naopak třídění zanedbávají na Karlovarsku, směsného odpadu tam vzniká o 7 % více, než je celorepublikový průměr.

Pokud se podíváme na mezinárodní srovnání množství vytříděného odpadu, zjistíme, že jsme na tom v Česku v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velice dobře. Podle údajů Eurostatu z roku 2014 se větší část odpadu než u nás (48 %) zrecyklovala jen v Belgii, Dánsku, Francii, Itálii, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a na Islandu.

Na cestě k cirkulární ekonomice

Koncept cirkulární ekonomiky se zabývá způsoby, jak zvýšit efektivitu produkce lidského společenství a napomoci tak kvalitě životního prostředí a udržitelnému rozvoji. Snaží se postupnými kroky vytvořit ekosystém, ve kterém budou materiály cyklicky znovu využívány, aniž by ztrácely svou hodnotu. Právě přeměna odpadů v opětovně využitelné suroviny je jedním z prvních kroků tohoto konceptu. Látky biologického původu by mělo být možné kompostovat a syntetické látky znovu využít při minimalizaci spotřeby energie.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Omezení skládkování, jehož úplný zákaz má v Česku nastoupit v roce 2024, je jen jedním z mnoha kroků směrem k cirkulární ekonomice. Jedná se o celou koncepci, která má vést k maximálnímu snížení dopadů činnosti člověka na životní prostředí při zachování veškerých služeb, které máme k dispozici.

Produkce a nakládání s odpady v ČR

Průměrná produkce odpadů v Česku za rok 2022 byla 3 643 kg na obyvatele. Obecního komunálního odpadu vyprodukoval každý občan 362 kg.

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí finální využití či odstraňování odpadů.

Nejvíc odpadu produkuje stavebnictví. V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Dalšími 13,4 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem, který tvořil 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %).

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Nakládání s odpady v Česku v roce 2022

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů.

Výsledky systému EKO-KOM za rok 2021

AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok. Vyplývá z nich mimo jiné, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech a i v roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady.

Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo loni v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, tedy o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %.

Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %.

Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejčastěji třídí odpady lidé ve věkové kategorii 30 až 49 let. I když se loni procento třídičů nezvýšilo, vzrostla výtěžnost tříděného odpadu přepočtená na jednoho obyvatele.

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. „Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je v motivaci obyvatel k třídění odpadů jedním z klíčových faktorů. V roce 2021 se udávaná průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s tříděným odpadem ujít, zkrátila na 89 metrů,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

„Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek .

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého plnění. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %. Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru.

Papírový odpad tvoří největší podíl tříděného odpadu v hlavním městě - a díky obyvatelům Prahy se ho každým rokem daří vytřídit víc. Jen v loňském roce (2024) se podařilo nashromáždit rekordních 27 812 tun papíru, což je o téměř 1 000 tun více než v roce předchozím. Tento trend svědčí o rostoucí odpovědnosti Pražanů vůči životnímu prostředí. Recyklace papíru má přímý dopad na šetření přírodních zdrojů. Navíc papír lze recyklovat v průměru 5-7krát, aniž by ztratil svou použitelnost.

„Papír je stále nejčastější složkou tříděného odpadu v pražských domácnostech. Pokud ho lidé správně vytřídí, recyklace je snadná a efektivní. Kontejnery a popelnice na papír již nemusí být celé modré, jak tomu bývalo dřív. znečištěné obaly od potravin (např. „Nevhodně vytříděný odpad může kontaminovat celý obsah kontejneru a znemožnit jeho recyklaci. Je proto důležité třídit zodpovědně,“ připomíná Komarnický. Papír se v přírodě sice rozkládá rychleji než plasty, ale i tak trvá jeho rozpad několik měsíců. Pokud ho však správně vytřídíme, může být znovu využit v rámci cirkulární ekonomiky - například jako nový obalový materiál nebo kancelářský papír.

Čísla za rok 2023

V roce 2023 jsme se dle šetření Evrospké komise zařadili mezi 9 nejlepších zemí z EU ve vztahu k plnění cílů recyklace komunálních odpadů. V podmnožině obalových odpadů si jako ČR vedeme také velmi dobře. Z údajů společnosti Ekokom plyne, že v roce 2023 vzniklo v ČR 1 261 452 tun obalových odpadů; 941 285 tun tj. 75 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně svozovými firmami předáno k recyklaci; 143 271 tun tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo předáno k energetickému využití; 920 007 barevných kontejnerů a menších nádob na třídění odpadů mají lidé k dispozici v celé ČR; 75,6 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR. A celých 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy.

Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizované obalové společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí. Je to věc, na kterou můžeme být hrdí. Nejcennější na systému v ČR a jeho výsledích je fakt, že velmi dobrých výsledků lidé dosahují dobrovolně, ze svého přesvědčení a protože chtějí.

Jak správně třídit plasty, sklo a papír

Ani plasty, ani sklo není potřeba umývat, než je vyhodíte do sběrné nádoby. Technologické procesy po svozu odpadu jsou nastavené tak, aby sbírané suroviny zbavily znečištění a aby byly připraveny pro recyklaci.

Klasické chyby v třídění jsou nejčastěji spojeny s tím, že lidé dají nesprávný odpad do nesprávné nádoby. Například zrcadlo nebo keramický hrnek do nádoby na sklo, nebo staré linoleum nebo novodurové trubky do nádoby na plast. Třídící linky si s tím ale poradí. Jen je to náročnější.

Češi třídí odpad stále lépe a můžeme na to být hrdí i v evropském srovnání. Máme před sebou ale ještě stále vysoké cíle. Podle českého zákona musí obce zvednout třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035. A podle evropské směrnice musíme ke stejnému roku minimálně 65 % komunálního odpadu také recyklovat.

Řada států nám náš stávající třídící systém a jeho efektivitu v dobrém závidí. Od roku 2030 nebudou moci jít žádné využitelné odpady na skládky a prakticky všechny recyklovatelné odpady se budou třídit. Moderní technologie umí vytřídit skoro cokoli. V ČR už tyto technologie máme a umíme je využít.

Třídění papíru v ČR

Sběr tříděného papíru má u nás dlouholetou tradici, systematicky se s ním začalo v 50. letech 20. století. V současné době má na ochotě obyvatel třídit odpad zásluhu propracovaný systém, který nabízí řadu možností, jak můžeme s vytříděným odpadem naložit a umožnit tak jeho efektivní zpracování.

V roce 2021 bylo vytříděno téměř 503 300 tun obalových odpadů z papíru a díky tomu nebylo do ovzduší vypuštěno v přepočtu přibližně 217 000 tun CO2 ekv.

Pět zajímavostí o odpadu z papíru

1. Primární surovinou pro výrobu papíru jsou stromy, resp. získaná celulózová vlákna. Každoročně ušetříme díky třídění a recyklaci odpadu z papíru více než 2 miliony stromů.
2. Každá česká domácnost ročně vytřídí cca 55 kg papírového odpadu.
3. Denně je v ČR průměrně dotříděno přibližně 637 tun odpadu z papíru.
4. Jak souvisí papír s nápojovými kartony? Tyto obaly používané k balení nápojů, jako jsou džusy nebo například trvanlivé mléčné nápoje, jsou vyrobeny z více než 75 % z kvalitního papíru. Byť se jedná o kombinované obaly, které většinou netřídíme, protože od sebe nelze jednotlivé vrstvy oddělit, obaly z nápojových kartonů patří do oranžových kontejnerů nebo se třídí v rámci tzv. multikomoditních sběrů odpadu.
5. Odpad z papíru je možné recyklovat několikrát, důležitou roli hraje délka celulózových vláken - čím jsou delší, tím kvalitnější papírový výrobek je možné z vytříděného papírového odpadu vyrobit.

Jak správně třídit odpad z papíru?

Třídění papírového odpadu je jednoduché a rozhodně se vyplatí. Jak na to, nám poradí recyklační symboly papíru.

Pro jeho správné třídění je třeba dodržet několik zásad - například netřídíme mokrý papír, je třeba maximálně zmenšit jeho objem, stejně tak netřídíme mastný nebo znečištěný papír.

Výsledky třídění odpadu za rok 2024

Díky spolupráci obcí, měst, firem i snaze jednotlivců se daří vracet zpět do oběhu stále více vytříděných obalových odpadů, čímž se snižuje množství skládkovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje.

Tento pozitivní trend podporuje i rozsáhlá sběrná síť, která na konci roku 2024 zahrnovala více než 1 061 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Průměrný odhad vzdálenosti k nejbližšímu místu, kde můžeme vytřídit odpad, činí 91 metrů.

Výrobci a prodejci na tuzemský trh uvedli o 4 % více obalů než v předchozím roce. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít.

V roce 2024 každý z nás vytřídil průměrně 88,2 kg odpadu. Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %!

Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody. To odpovídá ploše zhruba třiceti pražských Stromovek nebo rozsáhlé příměstské lesní oblasti.

Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity. Každý správně vytříděný obal tak představuje malý, ale důležitý krok ke zdravějšímu životnímu prostředí pro nás i pro budoucí generace.

tags: #recyklace #papíru #čísla #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné rodičovství
• Strategie EVVO v České republice
• Klima ve středověku
• Informace pro cestovatele o klimatu v Lucembursku
• Ekologické plakety Rakousko: Průvodce