Zdravá, zářivá na pohled a jemná a hladká na dotek - přesně po takové pokožce toužíme snad všichni. I proto k běžným rituálům denní hygieny a péče o náš zevnějšek patří i zbavování se nežádoucího ochlupení. Pojďme se podívat do koupelny, na toaletní stolky a do kosmetických taštiček na všechny ty vychytávky, které nám dělají radost a zlepšují nám život. A hlavně - pojďme se mrknout, kam s použitými obaly od kosmetiky a líčení.
Ať už jste si vybrali jednoho dodavatele, nebo nakupujete více značek, jedno je jisté. Na konci Vám zbude pár sáčků, kelímků, tubiček, aplikátorů a dalších obalových materiálů. Některé jsou skleněné, jiné hliníkové a nejčastěji plastové. To se pak díváte třeba na lahvičku od šamponu a ptáme se spolu s Janem Nerudou kam s ní?
No a teď právě nastává to důležité rozhodnutí - kam správně vyhazovat lahvičky od parfémů, kelímky od denních krémů nebo velké nádoby od tělového mléka? Kosmetické blaho pro celé tělo za sebou zanechává různé druhy prázdných obalů.
V oblasti třídění odpadů se často setkáváme s paradoxy, které nejsou na první pohled zcela patrné. Přitom v celkovém kontextu staví oblast recyklace do podivného světla, které za ní nechává přinejmenším stín pochyb.
Plastové láhve a plastová víčka třídím do žlutého kontejneru na plasty. Moje oblíbená pěna do koupele se ovšem prodává v hliníkové láhvi s hliníkovým víčkem a ta patří, samosebou, vytřídit do šedého kontejneru na kovy.
Čtěte také: Udržitelnost Gillette
Obvykle jsou v dostání v plastových lahvičkách s plastovým víčkem.
Nejčastějšími obaly tělové péče jsou plastové dózičky a láhve s různými typy uzávěrů (oddělitelné či pevně přidělané k obalu), příp. se můžeme setkat s plastovými kalíšky. A ani zde nemusíme dlouho váhat, kam prázdný obal vyhodit - patří do příslušné třídicí nádoby na plasty. Ať žijí barevné kontejnery!
Nejčastěji se setkáváme s krémy v plastových nebo skleněných lahvičkách, dózách a kalíšcích s plastovými víčky. Ideálním postupem je tedy skleněnou lahvičku, dózu či kalíšek vytřídit do kontejneru na sklo a plastové víčko do plastů. Plasty jsou snad jasný - letí do žlutého kontejneru!
I tihle nezbytní pomocníčci na suché ruce či ztvrdlou pokožku na nohách k nám do koupelny, kabelky a na noční stolek doputují nejčastěji v plastové tubě s plastovým víčkem. Odpověď na otázku „Kam s prázdným plastovým odpadem?“ je tedy jednoduchá - šup s nimi do plastu.
Tak tady jste asi nezaváhali! Správná odpověď je směsný odpad. Všechny jednorázové tamponky či ubrousky prostě po tom, co splní službu, vyhodíme do směsi.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
POZOR! Nikdy, ale nikdy neházejme vlhké ubrousky do WC! Hrozí totiž ucpání potrubí a to rozhodně nikdo nechce - o jednom takovém jsme referovali v únorových Ekonovinkách.
Nejběžnějším zkrášlovadlem je nejspíš pro mnohé make-up nebo aspoň lehký tónovací či BB krém. Make-upy obvykle seženeme v plastových tubičkách, skleněných lahvičkách či v plastových dispenserech. I zde třídíme skleněnou lahvičku do kontejneru na sklo a plastovou tubu či dispenser do plastů.
Co s lahvičkou od laku na nehty? Když se nám podaří zcela spotřebovat její obsah, prázdnou ji vytřídíme do barevného kontejneru na sklo.
Se zrcátkem, nebo bez? Za nás bez! Pakliže je tělo produktu celoplastové (běžné například u sypkých nebo fixačních pudrů), pak nám volba obalu bez zrcátka usnadní třídění - prázdný obal můžeme vytřídit do plastů. Tyto produkty mívají ale nejčastěji obaly kombinované (plast a kov). Kdo je šikula a má vůli, může „vyloupnout“ a tím oddělit kovové „mističky“ od plastové části obalu - co kam, je jednoduchý: kovové mističky do kovů, plastová část obalu do plastů!
Prázdný skleněný flakon od parfému patří do kontejneru na sklo. Během dotřídění se z něj dodatečně vytřídí jeho střička a dávkovač.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Holítka patří do směsného odpadu. Jednotlivé části jsou totiž vyrobeny z různých materiálů a navíc by při následné manipulaci s nimi na třídičkách mohlo hrozit riziko poranění a infekce.
Šetrnější variantou jsou holítka kovová, tedy klasické ruční holicí strojky s výměnným břitem, nebo elektrické holicí strojky, které vydrží léta - ty patří do elektroodpadu.
Na obalu těchto kovových obalů najdeme i jinou značku. A sice červený kosočtverec a v něm symbol plamene. Co tento výstražný symbol znamená? Že jde o hořlavý plyn. Značka se nám snaží sdělit, že obsah obalu je hořlavý - rozuměj za určitých podmínek může explodovat. To je zapříčiněno hnacím plynem, který z obalu vytlačuje produkt. Deodorant, pěnu, barvu, vůni.
Správně by se tyto obaly měly vyhazovat do nádob na nebezpečný odpad, protože v lahvičce vždy trocha obsahu zůstane. A zde je problém, protože kontejnery na „nebezpečný odpad“ jsou jen složitě dostupné. V této oblasti tedy vládne improvizace a zmatek.
Hádejte, jaké zásady je ale třeba vždy před vytříděním prázdných obalů dodržet. Určitě jste je už v některém z článků na Samosebou.cz postřehli…!
Vezmeme-li v potaz, že o tom, kolik odpadu vyprodukujeme a jaká bude naše takzvaná ekologická stopa, rozhodujeme v okamžiku, kdy si kupujeme zboží nebo službu, pak je řešení zjevné. Mnoho produktů, které běžně (ze zvyku) nakupujeme v problematických aerosolových obalech, má alternativy.
tags: #recyklace #pěna #na #holení