Kvalitní komunikace jako základ dobrého školního klimatu

Klima školní třídy je činitel, který má významný vliv na žáky a jejich učební výsledky, na mezilidské vztahy v rámci třídy i celé školy. Klima celé školy nepřímo ovlivňuje i klima v každé třídě a každá třída zase nazpátek ovlivňuje klima školy. Nesmíme zapomínat ani na rodiče, pro které je klima školní třídy také velmi důležité. Poznáním klimatu konkrétní třídy však práce nekončí, na klimatu je nutné dále pracovat a usměrňovat jej, aby se vyvíjelo správným směrem.

Při práci s třídním klimatem je nutné pamatovat na to, že se nejedná o náhlý jev, který se objeví spolu s aktuálními potížemi v rámci třídy. Třídní klima je dlouhodobě utvářený fenomén, který má za následek subjektivní názory a hodnocení každého jeho účastníka.

Diagnostika klimatu školní třídy

Diagnostické šetření klimatu školní třídy může probíhat v rámci dvou kontextů. Prvním je šetření klimatu třídy v rámci celého klimatu školy. Druhým kontextem je šetření v rámci konkrétní třídy, kdy se klade důraz na její charakteristiky. Toto šetření se může týkat materiálního a technického prostředí třídy, samotné výuky, organizace dění ve třídě, ale i oblasti sociálních dějů a vztahů ve třídě.

Důvody a možnosti využití zkoumání klimatu školní třídy:

• Popis současného klimatu ze strany žáků.
• Porovnání toho, jak klima vnímají různí učitelé.
• Porovnání současného klimatu s předchozím.
• Odhalení vazby mezi klimatem třídy a prospěchem žáků či jejich chováním.
• Zjišťování rozdílnosti pohledu učitele a studentů.
• Porovnání pohledu různých skupin žáků ve třídě.
• Porovnání současného stavu klimatu s tím, co by si žáci, učitelé nebo rodiče přáli.
• Zjišťování rozdílů mezi klimatem třídy ve vesnické a městské škole.
• Úsilí o sjednocení požadavků a vlivu na žáky.

Metody poznávání klimatu školní třídy

Prvním úkolem při měření klimatu je odhalení aktuálního klimatu ve třídě. K tomuto poznání nás dovedou dvě cesty:

• Objektivní informace: Ke zjištění aktuálního stavu použijeme určitý nástroj a sami se snažíme aktuální stav co nejméně ovlivnit. K tomuto způsobu patří například záznamy z kamer a výstupy ze vzdělávání.
• Subjektivní hodnocení: Zahrnuje pocity, přání apod. Subjektivní výpovědi získáme například pomocí dotazníků, rozhovorů a dalších technik.

Při zjišťování klimatu školní třídy se většinou využívá druhé cesty, tedy získání subjektivních výpovědí, nicméně i zde musíme získané údaje objektivizovat. Objektivizace dosáhneme např.

Čtěte také: Kalendáře a příroda

Přístupy k měření třídní klimatu

Přístupy k měření třídní klimatu se dají rozdělit do několika skupin. Z těchto skupin si učitel, školní psycholog či jiný odborník může vybrat diagnostické nástroje, které mu klima umožní poznat a ovlivnit.

• Sociometrický přístup: Badatele zajímá třída jako sociální skupina, ve které se mezi žáky vyvíjí vztahy, které mají vliv na jejich rozvoj. K diagnostickým metodám tohoto přístupu patří např. SO-RA-D, který diagnostikuje vztahy mezi žáky.
• Organizačně-sociologický přístup: Školní třída je chápána jako organizační útvar. Do zkoumání je zařazen i učitel, který je vnímán jako vedoucí třídy. Zkoumá se, jak žáci ve třídě žijí. V rámci toho přístupu se využívá standardizované pozorování výchovně-vzdělávací interakce.
• Interakční přístup: Zaměřuje se na samotnou interakci mezi učitelem a žáky v rámci vyučování. Tento přístup může využít samotný učitel, který si ze své hodiny udělá záznam a tak zjistí, jaké chyby při interakci dělá. Využívá se zde opět standardizované pozorování, interakční analýza, nahrávky, počítačové metody apod.
• Pedagogicko-psychologický přístup: Badatel se zaměřuje na dva aspekty - pedagogické (jak žáci spolupracují, jak se učí, jejich aktivitu v hodině apod.) a psychologický (chování, ochota vypomoct, vzájemné hodnocení a vnímání).
• Školně-etnografický přístup: Klade se důraz na celkový život ve škole, školní třídu i na učitele. Výzkumník se zajímá o názory, pocity nebo i vnímání jednotlivých aktérů klimatu, zajímá se také o vliv sociokultury na vytváření klimatu. V rámci toho přístupu se využívá zúčastněné pozorování, kdy badatel vede rozhovory s jednotlivými aktéry.
• Výchovně psychologický přístup: Předmětem zájmu tohoto pojetí je osobnost žáka a sociální prostředí školní třídy, které by mělo umožnit rozvoj žákovi osobnosti. V rámci toho přístupu badatel soustředí pozornost zejména na pubertální a prepubertální vývoj žáků. Zde se používají různorodé diagnostické metody.
• Sociálně psychologický a enviromentalistický přístup: Školní třída je vnímána jako prostředí, kde se žáci učí. Klade se důraz jak na žáky, tak na učitelé, kteří v této třídě vyučují. Výzkumníci se zaměřují na kvalitu klimatu a jeho složky, na současnou podobu klimatu, ale i na klima, které by si žáci a učitelé přáli. Využívají se zde posuzovací škály, kteří vyplňují jak žáci, tak učitelé.

Kvalitativní metody

Kvalitativní metody jsou výhodnější zejména tehdy, když chceme získané výsledky z šetření třídního klimatu využít v praktické rovině. V praxi se nám bude lépe pracovat, jestliže budeme znát kontext onoho aspektu školy, a právě k tomuto kontextu nás dovedou kvalitativní metody. Mezi hlavní představitele kvalitativních metod patří pozorování a rozhovor.

• Pozorování: Typické tím, že povětšinou doplňuje ostatní metody diagnostiky. Díky němu můžeme třídu pozorovat v přirozením prostředí a zaznamenávat si události, které upoutají naši pozornost. Následně se můžeme na vytipované jevy detailněji zaměřit. Od pozorování je v poslední době ustupováno, a to hned z několika důvodů - povětšinou krátkodobá záležitost, pozorovatel nepatří mezi aktéry ve třídě, které klima vytvářejí, pozorovatel vidí subjektivní interakce a vnímání, kterými je ono klima konstruováno, až „z druhé ruky“. Specifickým příkladem pozorování může být hospitace, kdy se jedná o prozkoumání výchovně-vzdělávacího děje. Hospitace neovlivňuje jen aktuální třídní klima, může ovlivňovat klima celé školy. Hospitace je věcí celého pedagogického sboru, spolupráce a součinnosti učitelů s vedením školy, tudíž by výsledky z ní vyplývající měly být objektivní a pravdivé. Objektivity můžeme dosáhnout pomocí ratingu. Rating je typ pozorování, při kterém pozorovatel otázku hodnotí kvantitativně na posuzovací škále.
• Rozhovor: Považuje se za vhodný prostředek k zjišťování klimatu. Díky němu si tazatel může ověřovat, rozvíjet a upřesňovat odpovědi respondenta. Díky skupinovému rozhovoru můžeme sledovat míru souhlasu či nesouhlasu s našimi tvrzeními, emoce, diskuzi či různé postoje. Skupinový rozhovor je vhodný zejména při šetření klimatu u žáků první a druhé třídy. Verbální odpovědi můžeme nahradit neverbálními, kdy jedinec má něco ukázat, nakreslit či někam jít. U malých dětí si však na skupinový rozhovor musíme vyhradit dostatek času. Děti se většinou chtějí vyjádřit ke všem otázkám.

Mezi další kvalitativní metody patří narativní techniky (tvorba deníku), projektivní metody (kresba, nedokončené věty, metafory, návrh znaku třídy apod.) či analýza produktů žáků.

Kvantitativní metody

Do kvantitativních metod pro měření klimatu školní třídy patří dotazníky. Kvantitativní metody jsou typické tím, že výzkumník má stanovené hypotézy, které se prostřednictvím šetření snaží potvrdit či vyvrátit. V dotazníku jsou složky klimatu zastoupeny jednotlivými položkami a již je přesně definované složení klimatu. Dotazníky jsou pro diagnostiku třídního klimatu užívány často, nicméně je u nich potřeba čtenářská gramotnost, takže u malých žáků může být jejich použití obtížné.

Nejužívanější dotazníky k zjišťování třídního klimatu:

• KLIT: Snaží se třídní klima postihnout ve třech základních prvcích - podpůrné klima (popis vztahů mezi žáky, vztahů ke třídě, stupeň soudržnosti a kooperace), motivace k negativní školní výkonnosti (popis míry zájmu o školu, tendenci vyhýbání se neúspěchu aj.) a sebeprosazení (popis tendence k výkonové individualizaci).
• MCI (My Class Inventory): Skládá se z 25 otázek a zaměřuje se na pět oblastí klimatu - třenici, obtížnost učení, soudržnost třídy, spokojenost a soutěživost ve třídě. Při šetření klimatu jsou k dispozici dvě formy dotazníku - preferovaná a aktuální. Preferovaná zjišťuje, co by si žáci přáli a doporučuje se zadávat jako první. Až po 14 dnech se zadává aktuální verze dotazníku, která zjišťuje aktuální klima ve třídě. Tento dotazník se doporučuje používat u žáků 3. až 6. tříd.
• CES (Dotazník sociální klimatu školní třídy): Je tvořen 23 položkami, na které žáci odpovídají ano-ne. Jednotlivé položky jsou členěny do 6 dimenzí - podpora a pomoc učitele žákům, zaměření žáků na úlohy, vztahy mezi žáky, klid a pořádek ve třídě, jasnost pravidel a zájem žáků o průběh vyučování. Opět jsou v dotazníku dvě části, kdy jedna je zaměřena na preferované klima a druhá na aktuální. CES je určen starším žákům, tedy žákům druhého stupně a středních škol. Výhodou tohoto dotazníku je, že se ptá i na učitele a že jej můžeme používat i anonymně.

Vztahy ve třídě

Vztahy ve třídě jsou jedním z prvků, které tvoří klima školní třídy. Nejen, že vztahy mezi spolužáky a vztahy mezi žáky a učitelem klima třídy ovlivňují, ale jsou jimi i zpětně ovlivňovány. A právě pozitivní vztahy v rámci školní třídy jsou základem pro zdravý sociální vývoj a spokojenost žáků a učitelů, kteří danou třídu navštěvují.

Čtěte také: Cíle ekologické výroby vína

Diagnostika vztahů by měla probíhat pravidelně a uskutečňovat se v době, kdy se ve třídě neobjevuje žádný problém. Pro diagnostikování vztahů se doporučuje první čtvrtletí školního roku, např. listopad a je potřeba, aby se zúčastnilo minimálně 80 % žáků ze třídy. Diagnostiku třídních vztahů nelze realizovat anonymně, tudíž je eticky náročná. Její výsledky může školní psycholog využít při intervenci, která by měla následovat za diagnostikou. Školní psycholog by měl mít dobře připravené strategie a závěry, které předá pedagogům.

Role školního psychologa při diagnostice vztahů

Je důležité mít na paměti, že každá diagnostika třídy je týmovou prací. Dále by měl promyslet svoji představu o postupu nebo popřemýšlet o tom, jestli už podobnou situaci někdy řešil. Důležité je i časové hledisko, tedy zamyšlení se nad tím, jak správně rozvrhnout intervenci. V neposlední řadě musí zvážit i to, jestli na vyřešení problému stačí sám, nebo potřebuje pomoc někoho dalšího. Také je vhodné diagnostický materiál archivovat, alespoň po dobu, kdy je daná třída na škole.

Nástroje pro diagnostiku vztahů ve školní třídě

Existuje mnoho nástrojů, díky kterým může školní psycholog diagnostikovat vztahy ve školní třídě. Školní psychologové nejčastěji využívají ankety, dotazníky či sociometrická šetření. Použití klinických metod závisí na školním psychologovi a jeho zkušenostech, použití testových metod vyžaduje zácvik a proškolení.

• Sociometrie: Nejstarší metoda, která zjišťuje vztahy ve třídě. Díky sociometrii získáváme informace o struktuře a o tom, jak se členové třídy navzájem vnímají. Sociometrie v rámci skupinové interakce klade důraz na přitažlivost, odpudivost a lhostejnost jednotlivých členů třídy. U nás se nejčastěji uplatňuje přístup, kdy se ptáme na pozitivní a negativní preference žáka. Žák má pak odstupňovat první, druhou a třetí známkou tři jedinec, které má nejraději a které má nejméně rád. Výsledky následně zaznačíme do sociometrické matice nebo sociogramu. Je nutné říct, že sociometrie je nejčastěji součástí dalších diagnostických metod, má popisný charakter a nezachycuje motivaci jedinců. Její výhodou je to, že lze použít již od prvních tříd, nicméně její platnost není trvalá, obvykle se jedná o dva až tři týdny. Platí pravidlo: „čím mladší žáky testujeme, tím je kratší platnost výstupů“. V dnešní době se se sociometríí můžeme setkat i v podobě počítačových programů. Jedním z nich je Walshova socimetrie třídního kolektivu (Walsh's classroom sociometrics), kterou autor sestavil v 90. letech 20 století. Tato metoda je v USA pro svou rychlost a jednoduchost velmi populární, u nás však není přeložena. Žák zaznamenává do archu jména svých spolužáků podle otázek, na které se výzkumník ptá. Následně se údaje zapíší do počítačového programu, díky čemuž se vygeneruje sociogram, mapa sociálního postavení žáka a preference žáka.
• SO-RA-D (Sociometrický ratingový dotazník): Nejstarší standardizovaná metoda pro sledování vztahů u nás. SO-RA-D je určen pro žáky od 6. třídy až po maturitní ročníky a je vhodný ke skupinovému použití. Zaměřuje se na atributy osobnosti, které se projevují v mezilidských vztazích. Díky této metodě můžeme posoudit současnou strukturu třídy a typ vztahů. Hodnocení je zaměřeno i na soudržnost a emoční atmosféru. Výstupy mohou být znázorněny pomocí indexů. Jedná se o index vlivu, index náklonnosti a index obliby. Získané informace o oblíbenosti, vlivu, sympatii či antipatii vůči spolužákům nám pomohou odhalit sociálně-psychologickou charakteristiku žáka a jeho rysy osobnosti, které se v rámci sociální interakce projevují.

Tipy pro zlepšení klimatu ve třídě

České děti se již řadu let do školy netěší. Cítí malou vrstevnickou oporu a učitelům spíš nedůvěřují. Výuka jim připadá nezajímavá a často si nevědí rady s tím, jak se vyrovnat se školním stresem. Co s tím? Začít to měnit. Jak? Malými kroky. Některé věci je totiž možné zavést do praxe hned a celkem snadno.

• Začněte u sebe: Učitel průběžnou prací na svém wellbeingu neovlivňuje pouze vlastní, osobní pohodu, ale pozitivně působí také na své okolí, především na vztahy uvnitř učitelského kolektivu. Ty se pak přirozeně propisují i do školního a třídního klimatu.
• Vedení školy je klíčové: Šéf celé organizace je první instancí, jež nastavuje hodnotový rámec školy, je vzorem ve všem, co se ve škole děje směrem k učitelům, dětem i rodičům.
• Spolupráce s rodiči: Jak o škole smýšlejí a mluví rodiče doma, ovlivňuje názor dítěte na školu a druhotně i klima celé třídy.
• Učitel má kouzelnou moc: Svým naladěním a nastavením má pedagog opravdu kouzelnou moc třídní kolektiv směřovat a formovat.
• Jak učit, aby se děti těšily: Děti se do školy více těší, když se mohou bez obav ptát a sdělovat své postřehy. Je pro ně zábavnější mohou-li na úkolech, aktivitách, projektech vzájemně spolupracovat a učit se jeden od druhého. Každý z nich potřebuje zažít úspěch a ocenění.
• Venkovní výuka: Zapojení pohybu a snižování stresu působením pobytu v přírodě.
• Nenásilná komunikace a podporující hodnocení: Základem dobrého vztahu a pozitivního klimatu je komunikace.
• Inspirativní, voňavé a čisté prostředí třídy: Vyzkoušejte změnit učebnu, rozestavení lavic, pracovat s žáky na zemi či vytvořit učební zóny. Vyzvěte žáky, ať navrhnou úpravu třídy, aby se tam všichni cítili dobře.
• Být jeden tým - vztahy mezi spolužáky: Pro cílenou práci se vztahy doporučujeme sledovat stav třídního kolektivu, minimálně 1x za měsíc mít od žáků zpětnou vazbu.
• Nádech a ještě delší výdech -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zvládání stresu: Díky nejrůznějším technikám a nástrojům lze regulaci efektivně trénovat, a tím zlepšovat celkovou odolnost nervového systému neuroplasticita mozku jak u dětí, tak u dospělých.
• Nevýkonové (formativní) hodnocení: Popisné hodnocení pomáhá žákovi se dobře zorientovat v situaci, kde se v procesu učení nachází.

Příklad z praxe: ZŠ Litovel, Jungmannova

Vedení ZŠ Litovel, Jungmannova aplikovalo projektové výstupy na vlastní učitelský sbor. Záměrem bylo iniciovat debatu o kritériích posuzování kvalitní práce učitelů a následně se pokusit tato kritéria zformulovat. V procesu tvorby kritérií vedení školy trvalo na 100% shodě celého tehdejšího pedagogického sboru.

Čtěte také: Školní výlet: příroda volá!

V průběhu let škola zjistila, že se nově nastupující kolegové v používané terminologii neorientují. Výrok o dobrém učiteli v nich nevzbuzoval očekávanou představu o žádoucích vlastnostech a kvalitě práce učitele. Jejich neúčast na počáteční diskuzi při tvorbě kritérií jim bránila v plné míře sdílet myšlenku o profilu dobrého učitele. Proto bylo rozhodnuto, že na každoročních výjezdních poradách školy se bude debata ke kritériím pravidelně otevírat.

Při „oživování“ kritérií je vždy potřebný čas věnován přečtení jejich aktuálního znění a následné řízené diskuzi. Poslední přehodnocení kritérií dobrého učitele na Jungmance proběhlo na počátku roku 2019. Zajímavý je posun k jiným hodnotám. Více prostoru získal vzájemný respekt, spolupráce, pochopení, nutnost dodržovat pravidla důsledně. Probírala se profesionalita s následnou diskuzí o tom, co si jednotliví učitelé představují pod tímto pojmem.

Tímto způsobem se jednou za čtyři roky (z dlouhodobého hlediska) zjišťuje klima pedagogického sboru prostřednictvím dvou anonymních dotazníků vyplňovaných všemi pedagogickými pracovníky. Dotazník pro učitele „Klima školy“ posuzuje celou školu a všechny učitele i žáky. Přestože se v některých oblastech dotazníky prolínají, jsou využívány oba.

Pro potřeby autoevaluace jsou využívány také vlastní hodnoticí nástroje. Každoročně škola prostřednictvím doplňkových dotazníků sleduje sebehodnocení pedagogů včetně jejich motivace a hodnocení výsledků práce ve vztahu k vedení školy.

ZŠ Budišov nad Budišovkou: Role sociálního pedagoga

Natálie Jaššová, ředitelka ZŠ Budišov nad Budišovkou, která má vysoký podíl žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, rozšířila díky projektu Podpora rovných příležitostí svůj tým o sociální pedagožku. V tomto druhém díle přinášíme náhled na to, jak sociální pedagožka ve škole zajišťuje kariérové poradenství pro žáky.

Dozvíte se, jak pomáhá dětem odhalit jejich potenciál pomocí webové aplikace Regio Advisor a rozvojových karet. Popisujeme také, jak v rámci třídnických hodin a preventivních programů přispívá k budování pozitivního klimatu ve třídách a přinášíme praktické ukázky její spolupráce s rodinami žáků v náročných situacích.

Podpora kariérového poradenství

V rámci školního poradenského pracoviště se kariérovému poradenství primárně věnuje sociální pedagožka. Žákům představuje toto téma již od 6. ročníku a postupně je s ním seznamuje.

V 8. a 9. ročníku potom mají žáci možnost zúčastnit se exkurzí na středních školách a učilištích, což jim usnadňuje rozhodování o tom, který studijní nebo učební obor je pro ně nejvhodnější. Při výběru střední školy nebo učiliště jsou klíčovými faktory například její umístění a také to, zda se jedná o školu veřejnou nebo soukromou.

Dále mohou žáci každý týden využít konzultačních hodin se sociální pedagožkou (nebo výchovnou poradkyní), kde mohou řešit své aktuální otázky spojené s výběrem střední školy nebo volbou budoucího povolání. Během těchto konzultací poradkyně také zdůrazňují důležitost zapojení rodičů do procesu volby povolání a realizace potřebných kroků.

Sociální pedagožka se věnuje také mapování silných stránek a oblastí, kde mají žáci rezervy a doporučuje jim kontakty na externí odborníky a centra, která mohou poskytnout další podporu jim i jejich rodičům. K odhalení potenciálu a nadání žáků využívá webovou aplikaci Regio Advisor. Tato aplikace pomáhá žákům při rozhodování o volbě budoucího povolání a směřování jejich dalšího studia.

Třídnické hodiny

V rámci prevence škola pravidelně zařazuje třídnické hodiny, které se konají každé pondělní ráno jako první vyučovací hodina. Během těchto hodin se třídní učitelé, často ve spolupráci s dalšími školními pracovníky, zaměřují na otázky správného chování, řešení vzniklých problémů a podobná témata. Třídnické hodiny jsou součástí rozvrhu žáků od 5. do 9. třídy.

Preventivní programy a aktivity na podporu zdravého chování a bezpečnosti ve škole. Sociální pedagožka také průběžně připravuje preventivní programy zaměřené na podporu zdravých vzorců chování mezi žáky. Tyto programy zahrnují například exkurze na Policii ČR nebo vrstevnické aktivity, kde si starší žáci připraví přednášku pro mladší spolužáky. Do její agendy patří také programy zaměřené na prevenci drogových závislostí a šikany.

Spolupráce rodiny a školy

Propojení rodiny a školy spojuje dvě zásadní oblasti, které významně ovlivňují vývoj dítěte. Klíčovými prvky této spolupráce jsou vzájemný respekt, aktivní komunikace a efektivní spolupráce mezi rodiči, dětmi a školou. Tyto faktory společně vytvářejí harmonické prostředí pro vzdělávání a růst. Dobře nastavená spolupráce nejenže posiluje důvěru mezi všemi zúčastněnými, ale také podporuje radost z učení a vyučování. Když se tento vztah rozvine správným směrem, děti mají mnohem lepší podmínky pro dosažení svého plného potenciálu a položení pevných základů pro budoucnost.

V září proto na budišovské škole pravidelně probíhá úvodní seminář pro rodiče nazvaný „Kulatý stůl“, který vede sociální pedagožka. Během semináře jsou rodiče informováni o školním řádu, používání školního online informačního systému Bakaláři, pravidlech omlouvání absence žáků, možnostech získání obědů zdarma a dalších důležitých tématech. Tento seminář je primárně zaměřen na rodiče žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Systémová práce v terénu

Pro učitele a školní personál jsou nespolupracující rodiče, jejichž děti mají neomluvenou absenci nebo neplní domácí úkoly, značnou výzvou. Sociální pedagožka doporučuje přistupovat k těmto situacím s trpělivostí, vytrvalostí a vstřícností. Je důležité nenechat se odradit počátečním nezájmem nebo absencí komunikace ze strany rodičů a opakovaně se snažit o navázání kontaktu. Někteří rodiče žáků z budišovské školy jsou dlouhodobě nezaměstnaní, tráví většinu času doma a ven vycházejí pouze v nezbytných případech.

Pokud škola nemá delší dobu žádné zprávy o dítěti a rodiče nereagují na pokusy o komunikaci, sociální pedagožka se osobně vydává za rodinou do terénu. V případech, kdy je to nezbytné, spolupracuje také s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), a to včetně účasti na případových konferencích, kterých během školního roku proběhne přibližně 5 až 10.

tags: #zakladem #dobreho #skolniho #klimatu #je #kvalitni

Oblíbené příspěvky:

• Legální odchyt ptáků v ČR
• Emise a výfuky: Podrobná analýza
• O environmentální výkonnosti výrobního procesu
• Zkušenosti s pobytem v Čestlicích
• Bezpečnost plazmaferézy