Sklo patří mezi nejstarší užitkový materiál. Archeologické objevy dokládají jeho výskyt již z doby 12 000 let před naším letopočtem. Sklo má řadu výhod. Je chemicky inertní, snáší vyšší teploty, vyrábí se z dobře dostupných surovin, lze opakovaně používat.
Skla rozeznáváme několik druhů. Sodnovápenaté sklo se používá při výrobě obalů (láhve, zavařovací sklenice), stolního skla (sklenic) a také k výrobě skla plochého (okenní tabule). Boritokřemičité sklo se používá pro výrobu varného či laboratorního skla. Speciální sklo se používá v elektrotechnickém průmyslu (např. pro výrobu obrazovek).
Sklo se třídí do zelených, případně bílých kontejnerů (někdy se jedná o jeden kontejner rozdělený na dvě části). Do zelených kontejnerů je možné dávat všechno sklo bez ohledu na barvy, do bílých kontejnerů se dává pouze sklo nebarvené. Kontejnery jsou určeny pro sběr obalového, tabulového a stolního skla.
Lidé si často myslí, že je vhodné sklo při vhození do kontejneru rozbít. Není tomu tak. Větší kusy skla se lépe třídí (proto se ke sběru skla používají kontejnery se spodním výklopem).
Při třídění skla je třeba dát velký pozor na čistotu. Do sběru nepatří zejména porcelán, keramika, plasty a kovy. Důležité je také sklo třídit na barevné a bílé. Vzhledem k tomu, že většina tabulového skla obsahuje barvící kovy, není možné jej přidávat do kontejnerů určených pouze pro duté bílé sklo, ale jen k barevným střepům. Technologie výroby bílé a barevné skloviny je odlišná. Čím větší množství bílých střepů je obsaženo v barevných, tím menší množství střepů je možno přidávat do skloviny.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Do kontejneru na sklo nepatří autoskla, porcelán a keramika, zrcadla, drátěná skla a ani nádoby od různých chemikálií.
Sebrané a dotříděné střepy se používají především pro výrobu nového skla. Ve výrobě lze použít až 90% střepů. Při využití sběrového skla sklárny ušetří jednak suroviny, jednak se snižuje i spotřeba energie ve výrobě (každých 10 % střepů snižuje energetickou náročnost výroby zhruba o 3 %).
Z méně kvalitního materiálů se vyrábí izolační hmoty. Sklo lze také nadrtit a vyrobit z něho filtrační materiál. Sklo je nejlépe používat opakovaně. Vrátné obaly patří k nejohleduplnějším z hlediska dopadu na životní prostředí. U nevratných obalů je důležité snižovat jejich váhu.
Pěnové sklo se vyrábí i z recyklovaného skla ve formě desek a bloků - například pro tepelně izolační podložení balkonových dveří. Štěrk z pěnového skla se využívá pro tepelně-izolační obsypy a násypy.
Výrobní technologie pěnového skla spočívá v rozdrcení odpadových střepů na skelnou moučku. Tato skelná moučka je následně smíchána s chemickými činidly, která samotná nepředstavují žádnou ekologickou zátěž pro životní prostředí. Tím se vytvoří umělé sopečné sklo, pemza, nebo-li právě pěnové sklo.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Vnitřní stavba pěnového skla se skládá z malých uzavřených skleněných buněk, které drží pevně u sebe. Díky tomu sklo dokonale zabraňuje prostupnosti chladného či teplého vzduchu z okolí, který by mohl negativně ovlivnit teplotu izolovaných prostor. Tyto buňky také zajišťují, že zrno absolutně nepropustí vodu. Tím je vyloučen vznik kapilár a následné promrzání materiálu. Slouží nejen jako izolace, ale zároveň jako nosný materiál. Při zatížení zátěžovou deskou při tlakovém napětí 250 kPa si „sedá“ o 1 až 3 mm.
Nespornou výhodou pěnového skla je jeho nehořlavost - třída reakce na oheň pěnového skla je A1. Bod měknutí pěnového skla je nad 700 stupňů Celsia. Pěnové sklo je také odolné vůči chemickým i mechanickým vlivům, jako jsou povětrnostní podmínky, organické a anorganické chemikálie. Objemová hmotnost sypaného materiálu je jen 150kg/m3, což představuje 1/10 až 1/20 váhy kamenného štěrku. Je stoprocentně ekologické a může být zpětně recyklovatelné na původní skleněný materiál.
V Česku je několik možností, jak třídit odpady z domácností. Běžně jsou pro třídění odpadu k dispozici veřejně dostupné barevné kontejnery v tzv. třídicích hnízdech. Podobně užitečné informace ohledně správného třídění použitých obalů najdeme na obalech produktů jako tzv. materiálové značky.
Tříděné odpady třídíme podle jednotlivých materiálů. Netřídíme papír mokrý, mastný či znečištěný. Obecně pak netřídíme odpad mokrý, mastný, znečištěný od barev, chemikálií a nebezpečných látek. Proto do tříděného papíru nepatří ani účtenky od nákupu.
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Do žlutých kontejnerů třídíme plastové obaly, polystyrenové výplně (slouží k ochraně produktů např.
Nápojové kartony třídíme do sběrných nádob označených oranžovou samolepkou. Nápojové kartony označujeme pojmem „kompozitní obaly“ nebo „kombinované obaly“. Proto se vždy řídíme informacemi uvedenými na oranžových samolepkách na sběrných nádobách s nápisem NÁPOJOVÉ KARTONY. Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku.
Kovový odpad třídíme do šedých sběrných nádob. Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.
V Česku je možné třídit oleje a jedlé tuky, a to buď do speciálních sběrných nádob v rámci sběrné sítě obcí, nebo je můžeme odnést a vytřídit ve sběrných dvorech. Nejlepší je shromažďovat vychladlý olej do PET láhve a vytřídit ji, jakmile je plná. Malé množství olejů či tuků můžeme vytřít kuchyňskou utěrkou a vyhodit do směsného odpadu.
Vysloužilá elektrozařízení můžeme třídit do speciálních kontejnerů určených pro jejich sběr. Obvykle se jedná o kontejnery červené barvy. Elektroodpad můžeme odevzdat také na místech zpětného odběru (stejně tak je tomu s bateriemi).
Třídění textilu je možné do speciálních kontejnerů, vytřídit do nich můžeme oblečení, ložní prádlo, obuv, kabelky a tašky.
Nakládání s nebezpečným odpadem podléhá právním předpisům. Obecně je možné odložit nebezpečný odpad za určitých podmínek do sběrných dvorů nebo do specializovaných zařízení.
Vždy sledujme a dodržujme informace uvedené na samolepkách, které jsou umístěny na sběrných nádobách. Před tříděním je potřeba vždy zmenšit objem odpadu (například jeho sešlápnutím, zmačkáním, rozložením).
tags: #recyklace #porcelánu #využití