Recyklace stavebních hmot: Publikace a možnosti využití

Recyklace stavebních a demoličních odpadů (SDO) představuje klíčový prvek cirkulární ekonomiky ve stavebnictví. V Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) jsou tyto odpady zařazeny do podskupin 1701 (Beton, cihly, tašky a keramika) a 1709 (Jiné stavební a demoliční odpady).

Jak se s tímto velkým objemem odpadů, které mají využitelný materiálový potenciál, vypořádat co nejefektivněji? Předně je třeba zdůraznit, že demolice stavby není považována zákonodárci za výrobu a vzniklý SDO není možné zařadit do režimu tzv. vedlejšího produktu podle ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 185/201 Sb., o odpadech.

Existují výjimky, a to stavební prvky a díly vzniklé při úpravách nebo demolicích staveb a neznečištěné nebezpečnými látkami, které lze v nezměněné podobě nebo po určité minimální úpravě (např. očištění) znovu použít k původnímu účelu. Příkladem jsou betonové konstrukce, nosníky, tvárnice nebo cihly, které lze využít jako celek k původnímu účelu.

Snahou rozumného stavebníka by ale mělo být, aby takových využitých částí bylo co nejvíce, proto by neměl podcenit přípravu stavby a hlavně zvolit vhodný způsob provedení demoličních prací. Pokud provede důkladnou prohlídku stavby před její úpravou či demolicí, může nejen předem vyhodnotit, které části stavby mohou být opětovně použity, ale také včas vymezit ty části, které obsahují nebo mohou obsahovat nebezpečné složky, jejichž využití by bylo problematické (např. nátěrové hmoty, azbesty, apod.) - těm musí při demolici věnovat zvláštní pozornost.

To je ostatně i postup stanovený v Metodickém návodu odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. Zbylá inertní minerální suť by měla být při demolici tříděna alespoň na cihelnou a betonovou stavební suť. Recyklace demoličních sutí spočívá v jejich mechanické úpravě drcením a následném roztřídění za vzniku různých velikostních frakcí - tzv. recyklátu.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V celém procesu recyklace opět platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, resp. vytřídění cizorodých materiálů ze sutí přímo v místě jejich vzniku. Třídění již na stavbě je totiž mnohem účinnější a také levnější, než u výrobce recyklátu. Během demoličních prací je účelné vytřídit zejména kovy, dřevo, plasty, kamenivo, dehtové lepenky, sádrokartony, maltoviny. S tím souvisí vytvoření třídícího logistického systému na stavbě, kdy jsou tyto materiály separovány v několika kontejnerech.

Pojem recyklát definuje vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu - je to „materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce recyklovaného umělého kameniva v zařízeních k tomu určených". Takovým zařízením je recyklační linka (stacionární nebo mobilní) provozovaná oprávněnou osobou vlastnící platné povolení podle § 14 odst. 1 ZOO. Pokud je recyklační linka mobilní, může se za odpadem přemísťovat.

Získané recykláty SDO musí především splňovat technické parametry pro konkrétní účel využití ve stavbě. Posuzují se ale i z hlediska ochrany životního prostředí, hlavně při použití pro zásypy a jiné terénní úpravy, a to zjištěním obsahu škodlivin v reprezentativním vzorku recyklátu dle vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Recyklát může být po výstupu z recyklační linky buď upraveným odpadem, v tom případě recyklační linka uvádí kód zpracování R12 dle přílohy č. 3 k ZOO, nebo výrobkem (kód R5). Výrobkem neboli tzv. „neodpadem" se stává, jestliže splní podmínky dané ustanovením § 3 odst. 6 ZOO.

Pokud budeme postupovat podle zavedené praxe, potom provozovatel recyklační linky nechá certifikovat svůj výrobní postup (jakýsi systém řízení výroby), např. jako svou podnikovou normu. To znamená, že certifikační orgán potvrzuje, že uvedený stroj, v dané sestavě a daným výrobním postupem vyrobí vždy stejný recyklát o stanovené granulometrii. Tuto certifikaci by pak provozovatel recyklační linky měl zakotvit do provozního řádu schváleného krajským úřadem v rámci udělení souhlasu s provozem zařízení dle § 14 odst. 1 ZOO.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Pokud se jedná o specifické parametry výrobku podle stavebních norem - zhutnitelnost, soudržnost ve smyku, trhu apod., musí se analyzovat každý druh a každá šarže drceného materiálu (recyklátu) samostatně a výsledek se dokládá spotřebiteli - jde především o požadavky podle specifikace projektanta. Pokud na recyklát nejsou kladeny projektantem ani stavitelem, žádné specifické nároky, stačí pouze hodnocení jeho vlivu na životní prostředí, tedy analýza dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb. jak bylo výše uvedeno.

Poněkud nejasná situace ohledně ověřování kvality recyklátů omezuje jejich využívání jako skutečné náhrady primárních surovin. Protože celý systém recyklace musí být ekonomicky rentabilní, zůstává zatím jedním z nejčastějších způsobů využití recyklátu jako podkladního a zásypového materiálu ve stavebnictví.

Poměrně široké využití má betonový recyklát - jako kamenivo železničních svršků, náhrada štěrkopísků v obsypech inženýrských sítí, dále na podsypy silnic, mostů, parkovišť, betonových konstrukcí. Upravený recyklovaný beton lze použít i jako kamenivo např. podle ČSN EN 13242+A1 do nových betonů nižších tříd. Zásadní roli přitom hraje jeho kvalita, která je přímo závislá na kvalitě odpadního betonu vstupujícího do recyklační linky.

Kvalitní cihelný recyklát lze použít jako vstupní materiál do různých konstrukcí a prefabrikátů. Tzv. cihelná moučka se využívá k výrobě antukového povrchu. Nejvíce je v současné době cihelný recyklát využíván jako zásypový materiál, je po něm však nižší poptávka než po betonovém recyklátu.

Provádí-li se terénní úpravy nebo rekultivace (lomů, skládek) za použití odpadů nebo - v případě recyklátů - výrobků vzniklých z odpadů v množství větším než 1000 t, musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s vyhláškou č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu lze využívat na povrchu terénu pouze při uzavírání skládek k vytváření uzavírací vrstvy skládky. Výjimkou jsou vybourané betonové nebo železobetonové bloky využívané jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního a demoličního odpadu.

Výběr z publikací na téma recyklace stavebních hmot

• HELA, R.; HLAVÍNEK, P.; RACLAVSKÝ, J.; ŠNIRCH, Z. Posouzení příčiny vad a návrh oprav netěsností polymer cementových obložení šachet kanálů s extrémním chemickým a tepelným zatížením. In Městské vody 2015. 1. Brno: ARDEC s.r.o., 2015. s. 221-228. ISBN: 978-80-86020-81-5.
• ŠNIRCH, Z.; DUFKA, A.; HODNÁ, J. Molar ratio and polymer modification influence to water glass coatings matrix basic properties. In 14th International Conference Silicate Binders, ICBM 2015. Materials Science Forum. 1. Brno: VUT v Brně, 2015. no. 865, p. 47-48. ISBN: 978-3-0383-5740-7. ISSN: 0255-5476.
• ŽIŽKOVÁ, N.; DROCHYTKA, R.; ŠNIRCH, Z. Využití odpadu z praní drceného vápence jako druhotné suroviny pro výrobu silikátových kompozitních materiálů. In IDEAS 09 - Sborník příspěvků z konference. 1. Ostrava: VŠB - Technická universita Ostrava, 2009. s. 191-196. ISBN: 978-80-248-2091-0.
• BYDŽOVSKÝ, J.; DUFKA, A.; ŠNIRCH, Z. RECYKLACE ODPADU VZNIKAJÍCÍHO PŘI VÝROBĚ VLÁKNOVÉ TEPELNÉ IZOLACE. In Vustah X.konference. 1. Telč: Vyzkumný ústav stavebních hmot, 2006. s. 67-74. ISBN: 80-239-7146-8.
• DROCHYTKA, R.; BYDŽOVSKÝ, J.; DUFKA, A.; ŠNIRCH, Z. VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH ODPADŮ PŘI MODIFIKACI STAVEBNÍCH HMOT. In RECYCLING 2006. 1. Brno: VUT v Brně, 2006. s. 158-165. ISBN: 80-214-3142-3.
• Vodička, J. - Vytlačilová, V. - Hanzlová, H. Recyklace odpadů XIII. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009, p. 249-252.
• Výborný, J. - Vodička, J. - Hanzlová, H. Recycling 2008. Brno: VUT v Brně, Fakulta stavební, 2008, s. 253-260.
• Výborný, J. - Vodička, J. - Hanzlová, H. - Vytlačilová, V. Recycling 2007. Brno: VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2007, s. 58-65.
• Výborný, J. - Vodička, J. - Vytlačilová, V. Recycling 2007. Brno: VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2007, s. 52-57.

tags: #recyklace #stavebnich #hmot #publikace

Oblíbené příspěvky:

• České ekologické katastrofy
• Kompletní průvodce školou v přírodě
• Mokrosuky a okolí: Tipy na výlety
• Tipy pro ochranu přírody
• Komplexní pohled na znečištění z dálnic